Ženský pohlavní systém

Vaječníky

Vaječníky jsou součástí ženského pohlavního ústrojí. Jejich hlavním úkolem je tvorba a uvolňování zralých vaječných buněk (vajíček). Po oplodnění vajíčka mužskou spermií vzniká začátek nového života. Velikost vaječníku, jeho tvar i vzhled se v průběhu života ženy mění. Největší velikost dosahují vaječníky mezi 20. a 30. rokem života ženy. V období dětství až do doby pohlavního dospívání je povrch vaječníku hladký. S nástupem puberty pod vlivem hormonálních změn začínají dozrávat pohlavní buňky a tak se povrch vaječníku mění. Objevují se na něm jizvy po uvolnění zralého vajíčka – ovulaci. V pozdějším věku dochází ke zmenšení vaječníku a je na povrchu jizevnatý.

Stavba vaječníků

Vaječníky kryje vrstva buněk. Tyto buňky se vyvíjejí do podoby vajíček, zanořují se do tkáně vaječníku, kde je obklopuje membrána folikulu. Každý měsíc dozraje jeden folikul a zralé vajíčko se z něj po jeho prasknutí uvolní. V případě, že je oplodněno, přemění se zbytek folikulu na žluté tělísko, které roste a vyplavuje hormony, které udržují těhotenství.

Ovulace

Některé ženy mohou ovulaci pociťovat jako tupou bolest v dutině břišní. Bolest se objevuje při uvolnění vajíčka z folikulu. Každá žena tyto pocity nemusí nějak intenzivně zaznamenávat. Kromě této role hrají vaječníky podstatnou úlohu v endokrinním systému. Vaječníky jsou endokrinní žlázy, které jsou řízeny podvěskem mozkovým, což je endokrinní žláza na spodině mozku. Podvěsek mozkový vytváří nejprve hormon stimulující folikuly (FSH), který se krevním oběhem dostává do vaječníku. FSH podporuje vývoj folikulů a vajíček, ale také podněcuje ve vaječnících tvorbu hormonu estrogen. Pod vlivem tohoto hormonu dochází k ztluštění sliznice dělohy a přípravě k přijetí oplodněného vajíčka. Estrogen také podporuje tvorbu bílkovin v organismu a vede k zadržování tekutiny. Po prasknutí folikulu a uvolnění vajíčka vstupuje na scénu další hypofyzární hormon, luteinizační hormon, který vede v prázdném folikulu k vývoji tzv. žlutého tělíska. Žluté tělísko vytváří a vyplavuje vlastní hormon, progesteron. Pokud není vajíčko během dvou týdnů oplodněno, žluté tělísko zaniká, končí produkce progesteronu a zbytnělá děložní sliznice odumře, odloučí se v podobě menstruačního krvácení. Jestliže dojde k oplodnění, pokračuje žluté tělísko ve své činnosti až do doby, kdy se vytvoří placenta, která převezme jeho funkci a svými hormony potlačí menstruační cyklus na celé období těhotenství.

Vývoj vaječníků

Vývoj vaječníků je z velké časti ukončen již ve třetím měsíci nitroděložního života plodu ženského pohlaví. Od té doby se až do začátku puberty mění jen málo. V okamžiku narození obsahují vaječníky děvčátka 40 000 až 300 000 prvotních folikulů, z nichž každý obsahuje nezralé vajíčko. V průběhu života se uvolní většinou 500 vajíček. V průběhu menopauzy dojde k zástavě tvorby hormonů a v důsledku toho ustane také uvolňování vajíček. Velké množství zralých vajíček přeruší v tomto stadiu svůj vývoj a zanikne. Po menopauze se vaječníky během let postupně svraští a dojde k přeměně na vazivovou tkáň a všechny zbylé folikuly zaniknou.

Onemocnění vaječníků

Mimo přirozeného ukončení uvolňování vajíček v menopauze je nejčastější příčinou poruch funkce vaječníků tvorba cyst. Cysty se zvětšují, a i když jsou většinou nezhoubné, dosáhnou mnohdy takových rozměrů, že se břicho ženě zvětší tak, jako by byla těhotná. Cysty mohou být spouštěčem bolesti při prasknutí nebo otočení kolem své osy. U malých cyst dojde k samovolnému zhojení. Vaječníkové cysty jsou nejčastěji u žen ve věku mezi 30 a 60 lety, ale mohou se vyskytnout také v mnohem vyšším věku.

Vyšetření vaječníků

Důkladnější vyšetření vaječníků se provádí pomocí ultrazvuku. Pomocí přístroje lze prohlédnout oba vaječníky, zjistit jejich tvar, velikost i hustotu tkáně. Cysty je možno zpravidla rozpoznat pomocí ultrazvuku.

Vejcovody

Jsou trubicovité orgány, které začínají volněn dutině břišní a ústí po obou stranách dělohy. Jsou dlouhé 10-15 cm. Volný konec vejcovodu je opatřena řasami, fimbriemi. Ty se v průběhu ovulace přibližují k vaječníku a svými pohyby usnadňují vniknutí vajíčka do vejcovodu. Smršťování hladké svaloviny vejcovodů a pohyby řasinek na sliznici usnadňují postup vajíčka směrem do dělohy. Ve vejcovodu také dochází k oplodnění vajíčka, které se zde začíná dělit. Vejcovody a vaječníky jsou společně nazývány přídatnými, připojenými orgány dělohy.

Děloha

Dutý pohlavní orgán ženy, který slouží k uhnízdění oplozeného vajíčka a k vývoji plodu. Je uložena v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem. Mezi konečníkem a dělohou vzniká Douglasův prostor – nejníže uložená část dutiny peritoneální. Při některých patologických procesech může dojít k nahromadění tekutiny nebo krve.

Složení vrstev

Sliznice děložní – je nejvnitřnější vrstva děložní stěny, vystýlá dutinu děložní. Sliznice prodělává cyklické změny, které vyvolávají hormony vaječníků. Smyslem těchto změn je vytvořit optimální podmínky pro přijetí oplodněného vajíčka a jeho další vývoj.
Svalovina děložní – je střední, nejsilnější vrstvou děložní stěny. Skládá se z hladké svaloviny a její snopce jsou uspořádány do spirál. V průběhu těhotenství se svalová vlákna prodlužují a zesilují. Spirály hladké svaloviny se rozvíjejí, stěna dělohy se zvětšuje a ztenčuje. Za porodu dochází opakovaně ke smršťování spirál hladké svaloviny a tím k vypuzování plodu z dělohy.
Vazivový povlak – je povrchová vrstva děložní stěny. Po obou stranách dělohy vytváří široký vazivový pruh, tzv. široký vaz děložní. K širokému vazu děložnímu jsou dalšími závěsy fixovány také vejcovody a vaječníky, čímž jsou udržovány ve správné poloze. Za normálních podmínek je děloha celá skloněna směrem dopředu a tělo děložní je ohnuto dopředu proti hrdlu.

Pochva

Je dutý orgán z hladké svaloviny, dlouhý přibližně 8 cm. Slouží k pohlavnímu spojení a jako odvodní cesta pohlavní. Upíná se na hrdlo děložní a vyváří tak klenbu poševní. Vnitřní stěna pochvy je kryta sliznicí s vrstevnatým dlaždicovým epitelem. Na děložním čípku přechází v epitel jednovrstevný válcový. V místě tohoto přechodu dochází často k patologickým změnám. V pochvě he přítomen bělavý sekret, který je tvořený oloupanými buňkami epitelu pochvy a sekret, který produkují žlázky hrdla děložního. Pochva je osídlena mikroflórou poševní. Poševní vchod je u žen před prvním pohlavním stykem kryt slizniční řasou zvanou panenská blána – hymen. V panenské bláně je malý kruhový otvor, kterým odchází sekret a za menstruace krev a zbytky odloučené sliznice. Při prvním pohlavním styku se panenská blána trhá a postupně zcela zaniká.

Ovariální cyklus

Začíná pod vlivem hormonů v období pohlavního dospívání a končí mezi 40. -50. Rokem tzv. menopauzou, kdy vajíčko přestanou dozrávat a ovariální cyklus je ukončen. Každý ovariální cyklus začíná dozráváním jednoho vajíčka ve folikulu vaječníku pod vlivem FSH. Folikul roste a zvětšuje se množství tekutiny uvnitř. Zrající folikul začne být hormonálně aktivní a produkuje hormon estrogen. Zralý folikul se jmenuje Graafův folikul. Ten tlakem tekutiny praská, zralé vajíčko je uvolněno a dostává se na povrch vaječníku, kdy je zachyceno vejcovodem. Okamžik prasknutí Graafova folikulu a uvolnění vajíčka se nazývá ovulace. V místě prasklého Graafova folikulu vzniká tzv. žluté tělísko. Svoji barvu a také název získalo ukládáním tuku a žlutého barviva. Celý ovariální cyklus od počátku zrání folikulu až po zánik žlutého tělíska trvá 28 dní. V návaznosti na ovariální cyklus probíhají také změny děložní sliznice – tzv. menstruační cyklus.

Menstruační cyklus

Menstruační cyklus trvá 28 dnů a podle změn, ke kterým v jeho průběhu dochází, jej rozdělujeme na 4 fáze: fáze růstu děložní sliznice, fáze sekreční, fáze nedokrevnosti děložní sliznice a fáze menstruační.

Fáze růstu děložní sliznice

Začíná po ukončení menstruačního krvácení, při kterém byla děložní sliznice odloučena. V této fázi se děložní sliznice opět vytváří, roste a zvyšuje se. Současně se obnovují žlázky ve sliznici a znovu vytváří, roste a zvyšuje se. Současně se obnovují také žlázky ve sliznici a zvyšuje se její prokrvení. Fáze růstu děložní sliznice probíhá přibližně od 5. do 12. dne cyklu pod vlivem hormonů estrogenů, který produkuje zrající folikul ve vaječníku.

Fáze sekreční

Navazuje na fázi růstu děložní sliznice. Pokračuje růst děložní sliznice a žlázek, které vytvářejí sekret bohatý na glykogen a lipidy. Nyní je obnovená děložní sliznice nejlépe připravena na přijetí oplozeného vajíčka, kterému sekret děložní sliznice poskytuje výživu. Sekreční fáze trvá zhruba od 12. do 27. dne menstruačního cyklu pod vlivem hormonu progesteronu, který vzniká ve žlutém tělísku vaječníku. Během této fáze menstruačního cyklu, zpravidla 14. Den, dochází ve vaječníku k prasknutí Graafova folikulu a uvolnění vajíčka – ovulace. Vajíčko se dostane do vejcovodu a postupně jím docestuje do dělohy. Jestliže nedojde k oplodnění vajíčka, zanikne žluté tělísko, ustane tvorba progesteronu a nastává další fáze změn děložní sliznice.

Fáze nedokrevnosti děložní sliznice

Je vyvolána prudkým poklesem hladiny progesteronu. Tím dojde k prudkému zúžení cév, které zásobují děložní sliznici. Ta zůstává po dobu několika hodin nedokrvená, bez přívodu kyslíku a živin. Buňky sliznice odumírají a sliznice se rozpadá. Ischemická fáze je velmi krátká, probíhá 28. den cyklu.

Fáze menstruační

Je další fází, jež navazuje na ischemickou fázi. Nastává uvolnění zúžených cév, odumřelá sliznice se začne odlučovat a je vyplavována menstruační krví. Ta vytéká z uvolněných cév. Menstruační krvácení trvá zpravidla čtyři dny. Začátek krvácení je prvním dnem nového menstruačního cyklu. Jestliže dojde k oplodnění vajíčka, žluté tělísko nezaniká, nadále produkuje hormon progesteron. Ischemická ani menstruační fáze nenastane. Po celé období těhotenství je zastaven ovariální menstruační cyklus.

Ovariální a menstruační cyklus

Probíhá pouze ve fertilním období ženy, tedy v plodném období, kdy může žena otěhotnět. Začátek i konec tohoto období je individuální a odvíjí se od zdravotního stavu, genetických faktorů, životního stylu a vnějšího prostředí. Začíná první menstruací okolo 12-14 let a končí vyhasnutím menstruačního cyklu, které nazýváme klimakterium. To se s ohledem na změny hormonální hladiny charakterizuje také mnohými psychickými potížemi, jako je nespavost, podrážděnost, plačtivost apod.

Velké stydké pysky

Kožní řasy vyplněné tukovou tkání, s malým množstvím hladké svaloviny. Spolu s malými stydkými pysky uzavírá štěrbinu stydkou, ve které se nachází poševní vchod. Kůže stydkých pysků je silně pigmentovaná a obsahuje velké množství potních a mazových žláz. Od období puberty se na zevní straně stydkých pysků objevuje ochlupení.

Malé stydké pysky

Nacházejí se pod velkými stydkými pysky, které je zcela překrývají. Malé stydké pysky jsou menší a mají charakter sliznice. Na vnitřní straně obsahují množství mazových žlázek. Prostor, který vzniká mezi oběma malými stydkými pysky, se nazývá předsíň poševní.

Poštěváček

Je nepárové topořivé těleso, které je uložené nad vchodem poševním, těsně nad ústím močové trubice. Zde je viditelný jako drobný kulovitý útvar o průměru 7 mm. Obsahuje velké množství nervových zakončení, která jej činí velmi citlivým a dráždivým. Poštěváček obsahuje houbovitou topořivou tkáň, která se během pohlavního vzrušení naplní krví.

Ženské pohlavní hormony

Tvorba ženských pohlavních hormonů je řízena gonadotropními hormony (hormony podporující činnost pohlavních žláz – gonád) z předního laloku hypofýzy. Jedná se o FSH – folikuly stimulující hormon, LH – luteinizační hormon FSH podporuje růst a zrání folikulů vaječníku, zrající folikul dále produkuje estrogeny. LH působí na žluté tělísko, které dále produkuje progesteron.

Účinky estrogenů

Vyvolávají růst a vývoj vnitřních i zevních pohlavních orgánů.

Ovlivňují utváření druhotných pohlavních znaků – růst mléčné žlázy, ukládání tuku na typická místa.

Během menstruačního cyklu navozují fázi růstu děložní sliznice.

Mají vliv na sexuální chování.

Účinky progesteronu

Má vliv na udržení těhotenství a to hned několika mechanismy:

Během menstruačního cyklu vyvolává sekreční fázi, čímž ovlivňuje tvorbu děložního sekretu, nezbytného pro počáteční výživu oplozeného vajíčka.
Snižuje děložní stahy.
Podporuje růst mléčné žlázy a laktaci.

Těhotenství

Je období od oplození vajíčka až po porod. Toto období trvá 280 dní. Ke splynutí vajíčka a spermie dochází ve vejcovodu, kde je vajíčko oplodnitelné pouze 10-12 hodin. Spermie zůstávají životaschopné zhruba dva dny. Setká-li se ve vejcovodu zralé vajíčko a spermie, proniká pouze jedna ze skupiny spermií membránou vajíčka a dojde k jejich splynutí. Spojí se genetická výbava vajíčka a spermie. Dojde ke vzniku zygoty, která se začne dělit – rýhovat. Postupně dochází ke vzniku moryly. Která obsahuje 22 buněk, dále blastula obsahuje váček vyplněný tekutinou. Sliznice děložní se právě nachází v sekreční fázi menstruačního cyklu, takže jsou zde vytvořeny ideální podmínky pro přijetí zárodku. Embryonální vývoj plodu trvá do konce třetího měsíce těhotenství. V tomto období se zakládají všechny orgány a orgánové soustavy plodu. Po embryonálním období nastává období fetální, Plod neboli fetus je charakterizován růstem a dozráváním vytvořených orgánů, které postupně získávají plnou funkčnost.

Placenta

Je orgán, který se vyvíjí z povrchových buněk zárodku. Začíná se vyvíjet ihned po nidaci plodu a konečného vývoje a plné funkčnosti dosahuje ve 3. měsíci těhotenství. Ve sliznici děložní je placenta uchycena svými výběžky – klky. Mezi nimi proudí krev z cév děložní sliznice. Skrz stěnu klků dochází k výměně látek mezi krví matky a plodu. Plod je s placentou spojen pupeční šňůru, která obsahuje jednu pupeční žílu a dvě tepny, které vedou krev od placenty k plodu a naopak. Krev matky a plodu je v placentě zcela oddělena.

Jakou funkci má placenta?

Látková výměna – z krve matky prostupují skrz stěnu klků kyslík a živiny do krve plodu a naopak z jeho krve jsou odebrány do krve matky zplodiny metabolismu plodu. Tělo matky pak tyto odpadní látky vylučuje prostřednictvím plic, ledvin a jater.
Ochranná funkce placenty – placenta chrání plod před vniknutím některých škodlivin a patogenních mikroorganismů. Slouží jako tzv. placentární bariéra. Současně také brání vzniku imunitní reakce, tvorbě protilátek v těle matky proti vlastnímu plodu.
Hormonální reakce – placenta produkuje cg – choriový gonadotropin, který udržuje v činnosti žluté tělísko. Dále produkuje progesteron a estrogeny.

Porod

Porod rozdělujeme na 3 doby porodní:

Doba porodní – začíná stahy děložní svaloviny, kontrakcemi, které se postupně dostavují ve stále kratších intervalech a stávají se pravidelnými. Tyto stahy jsou vnímány ženou bolestivě, proto jsou označovány jako porodní bolesti. Vlivem kontrakcí a tlaku sestupujícího plodu se otevírá děložní hrdlo a tím končí první doba porodní. Celá tato doba může trvat až 12 hodin.
Doba porodní – při ní dochází vytlačování plodu z dělohy do pochvy a z těla ženy ven. Na jeho vytlačení se podílí kontrakce dělohy a břišní lis, který rodící žena používá při každé kontrakci. Porodními cestami postupuje za fyziologických podmínek nejprve hlavička, která je největší a podílí se na otevírání porodních cest. Za ní postupují trup a končetiny. Druhá doba porodní trvá od pár desítek minut do 1 hodiny.
Doba porodní – nastává zpravidla za 10-30 minut po ukončení druhé doby porodní, kdy se začne od stěny děložní odlučovat placenta, která je vypuzena z porodních cest i obaly plodu. Tím je celý porod ukončen.

Šestinedělí

Jedná se o 6 týdnů po porodu. V tomto období se tělo ženy opět dostává pomalu do stavu před těhotenstvím. Dochází ke zmenšení a zavinutí dělohy, hojí se porodní poranění, zmenšuje se břišní stěna. Po ukončení šestinedělí se obnovuje menstruační cyklus. Laktace neboli tvorba mléka v mléčné žláze má pro zdravý vývoj novorozence velký význam. Vlivem hormonů prolactinu z adenohypofýzy, začíná mléčná žláza produkovat tzv. mlezivo neboli kolostrum a po několika dnech je mlezivo nahrazeno zralým mateřským mlékem. Při kojení se uplatňuje také hormon oxytocin.

Krevní oběh plodu

Krevní oběh plodu je specifický a s ohledem na skutečnost, že orgány plodu nejsou funkční, je zcela závislý na přívodu kyslíku a živin prostřednictvím placenty z krve matky. Stejným způsobem také přes placentu odevzdává do krve matky zplodiny své látkové výměny. Krev matky a plodu se však nemísí, je zcela oddělena. Okysličená krev se od placenty plodu dostává pupečníkovou žilou. Ta skrze pupeční otvor ve stěně břišní vstupuje do těla plodu, dostává se do jater, které okysličuje, a po průchodu játry se spojuje žilní spojkou s dolní dutou žílou. Ta skrze pupeční otvor ve stěně břišní vstupuje do těla plodu, dostává se do jater, které okysličuje, a po průchodu játry se spojuje žilní spojkou s dolní dutou žílou. Tou je krev odváděna do pravé srdeční síně, kde je vytvořena v přepážce mezi pravou a levou síní kruhový otvor. Krev zde pokračuje dvěma cestami.

Příprava na porod

Žena, která dává přednost co nejpřirozenějšímu porodu, by se na něj měla během těhotenství soustavně připravovat a navštěvovat kurzy, kde se dozví o porodu co nejvíce. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat nácviku relaxace a správného dýchání. Důležitým bodem je také otevřená diskuze o úkonech, které mohou být během porodu zapotřebí. V současné době vítá velká část žen účast partnera při porodu.Podporu však může poskytnout také matka nebo nejbližší osoba.

Zpět