Mužský pohlavní systém

Varlata

Normální zdravý muž má dvě varlata, což jsou párové pohlavní žlázy – gonády, produkující zárodečné buňky, spermie a také mužský pohlavní hormon testosteron ovlivňující vývoj jedince směrem k mužskému vzhledu.  Varlata jsou vejčitého tvaru a jsou zhruba 4-5 cm dlouhá a 2-3 cm široká. Nachází se v kožním vaku, šourku mimo tělní dutinu. Na povrchu jsou varlata kryta pomocí silné vazivové blány. Vnitřní prostor varlat je rozčleněn na lalůčky a každý z nich obsahuje tenké semenotvorné kanálky, v kterých se od puberty do pozdního věku muže tvoří a vyvíjejí spermie. Uvnitř kanálků nalezneme Sertoliho buňky, jež zabezpečují výživu pro zrající spermie.

Sestup varlat

Varlata vznikají během nitroděložního vývoje plodu vysoko v dutině břišní. Ještě před porodem však sestupují tříselným kanálem do šourku. Sestouplá varlata jsou jedním z ukazatelů zralosti novorozeně mužského pohlaví. Sestup varlat a jejich uložení v šourku mimo tělní dutiny je velmi podstatný. V případě, že varlata nesestoupí z dutiny břišní a nedojde k odstranění této vady, je ve varlatech díky vysoké teplotě poškozena tvorba a dozrávání spermií. Muž se tak stává neplodným. Je nezbytné rozlišovat mezi zadrženým varletem a retrahovaným varletem, což znamená, že kremasterový sval, který zdvihá varle, je nadměrně aktivní a přitahuje varle k tříslu. Retrahované varle pravděpodobně sestoupí do šourku během puberty, nesestouplé varle však nikoliv, musí se uvolnit pomocí operačního výkonu.

Operace nesestouplého varlete

Provádí se zpravidla ve věku tří až čtyř let. Posupuje se při ní tak, že se provede malý řez v oblasti třísla, aby se zadržené varle nalezlo a stáhlo do šourku, kde se přišije. Pokus se operace provede později, dochází k nevratnému poškození zadrženého varlete. I když nesestouplé varle neprodukuje spermie, může být schopné vytvářet normální množství testosteronu. Jedno varle stačí k dostatečné produkci jak hormonu, tak spermií.

Torze varlete

U některých mužů je způsob zavěšení varlete v šourku abnormální. Tato porucha je přítomna již od narození a zpravidla postihuje obě varlata. Povaha poruchy je taková, že se jedno z varlat může otočit svém semenném provazci, což má za následek náhlé přerušení přítoku krve do varlete. Mezi obvyklé symptomy patří velké napětí a silná bolest na jedné straně šourku. Bez patřičné léčby postižené varle oteče a zanítí se, popř. odumře a rozvine se sněť. Kvůli otoku a zánětu hrozí určité nebezpečí, že dojde k záměně s akutním infektem. Léčba zahrnuje okamžitý operační výkon a v případě sněti je nezbytné odstranění celého varlete. 

Infekce a zánět

V některých případech nastane rozšíření infekce do varlete cestou chámovodu a napadení nadvarlete. Dojde ke vzniku zánětu nadvarlete, k čemuž dochází zejména u starších mužů v souvislosti s onemocněním prostaty. Mezi příznaky patří bolest, otok na jedné straně šourku. Ve většině případů je infikována moč a při léčbě antibiotiky dojde k ústupu infekce. Zánětu samotného varlete se říká orchitida. Může být vyvolána virovými infekcemi.

Cysty

Ve varlatech se mohou objevit cysty, které souvisí s nějakou vrozenou vadou, ale nemusí se projevit, dokud postižený nedosáhne někdy i vyššího věku. Existuje několik druhů cyst: epididymální (projevuje se zduřením), hydrokéla (dutina je vyplněna tekutinou obalující celé varle).

Varikokéla

Jedná se o rozšíření žil semenného provazce, podobně jako se to děje na nohou při křečových žilách. Pacient zpravidla trpí bolestivými pocity v šourku a někdy si všimne boule nad varletem, která se objevuje při stoji. Varikokéla způsobuje nepříjemné tahavé a bolestivé pocity v šourku a vede ke zvýšení teploty okolních tkání, což může mít za následek poruchu produkce spermií.

Zhoubné nádory varlat

Nejčastěji jsou diagnostikovány tak, že dotyčný si všimne jednostranného zvětšení varlete. Někdy může zvětšené varle i bolet, ale nebývá to vždy pravidlem. Zhoubné nádory varlat jsou v České republice v časných stádiích dobře léčitelné, proto by si měl každý muž jednou za měsíc kontrolovat svá varlata, zda nedošlo k jejich abnormálnímu zvětšení nebo otoku.

Nadvarle

Jedná se o drobný útvar, který těsně naléhá na zadní a horní plochu varlat. Shromažďují se zde dozrávající spermie a mísí se s vazkým sekretem. Spermie se zde stávají samostatně pohyblivé. Dokonalá pohyblivost spermií je nezbytná pro to, aby mohly doputovat k ženské pohlavní buňce vajíčku, a mohlo se tak uskutečnit oplození vajíčka.

Chámovody

Navazují na nadvarlata a jedná se o trubicovité útvary o průsvitu 2-3 mm, dlouhé asi 35-40 cm vystupující z nadvarlat a ústí do močové trubice. Ve svém průběhu prostupují tříselným kanálem, vstupují do malé pánve a sestupují směrem k močovému měchýři. Pod močovým měchýřem procházejí prostatou. Uvnitř prostaty se chámovody spojují s vývody měchýřkovitých žláz a vyúsťují v močové trubici, která prostatou prochází. Posun spermií chámovodem je umožňován zejména smrštěním hladké svaloviny chámovodu při ejakulaci. 

Měchýřkovité žlázy

Párové žlázy dlouhé 4-5 cm. Jsou uložené na zadní straně močového měchýře. Uvnitř prostaty se spojují s chámovody a vytváří společný vývod, který vyúsťuje v močové trubici. Měchýřkovité žlázy produkují želatinový sekret obsahující cukr a fruktózu. Při ejakulaci je obsah žláz vstřikován do společného vývodu s chámovody, kde se spojuje se spermiemi a stává se součástí ejakulátu.

Spermie

Spermie jsou mužské pohlavní buňky, jejichž jediným úkolem je dosáhnout spojení s ženskou pohlavní buňkou  - vajíčkem a oplodnit ji. Každá spermie měří na délku asi 0,05 mm a svým tvarem připomíná pulce. Je složena ze tří hlavních částí: hlavičky, krčku a bičíku. Přední část hlavičk , tzv. akrozom, obsahuje speciální enzym, který spermii umožňují snadno proniknout do vajíčka, což je nezbytné k jeho oplodnění. Ve střední části  - v krčku jsou nahromaděné buněčné organely, tzv. mitochondrie, které buňce vyrábějí životně důležitou energii, kterou potřebuje na své pouti k vajíčku.  Úkolem bičíku je pohyb buňky. Svými pohyby celou buňku posunuje vpřed rychlostí asi 3 – 3,5 mm za minutu. Spermie obsahuje chemický a genetický materiál. Genetickým materiálem jsou chromozomy, které přenášejí dědičné informace od otce a které podmiňují vlastnosti dítěte, zděděné z otcovy strany. Spermie rovněž obsahuje informaci, která určuje pohlaví budoucího dítěte.

Produkce spermií

Pro úspěšnou produkci spermií je podstatná teplota asi o 3°C nižší, než je teplota lidského těla. Proto se produkce odehrává mimo vlastní tělo, v šourku. Okolní tkáně napomáhají regulovat varlata v šourku tím, že je v chladu přitahují blíže k tělu, a když teplota stoupá příliš vysoko, pak naopak zvyšují jejich prokrvení, aby se přebytečné teplo mohlo krví odvést pryč. Vlastní produkce spermií se odehrává v kanálcích varlat a činí asi 10 až 30 miliard buněk za měsíc. Nově vytvořené buňky pak procházejí do nadvarlete umístěného za varletem. Zde dochází k hromadění spermií v jakési zásobárně a současně zde také dozrávají.  Spermie potřebuje k dosažení plné zralosti asi 60 – 72 hodin. Nadvarle se vyprázdní asi třemi až čtyřmi ejakulacemi za 12 hodin a k opětnému naplnění potřebuje asi dva dny.  Jestliže se ejakulace neuskuteční, spermie se rozpadají a jejich zbytky se vstřebají zpět do varlat.

Ejakulace

Před vlastní ejakulací se spermie posunují chámovody – dvěma trubicemi, které spojují nadvarlata s předstojnou žlázou a shromáždí se v rozšířeném místě močové trubice. Zde se umístí s výměškem semenných váčků, dvou malých žláz uložených vedle močové trubice. Jejich výměšek podporuje pohyblivost spermií a usnadňuje jim přežití v kyselém prostředí pochvy. Podobný výměšek produkuje prostata, ten dává spermiím plnou pohyblivost a smísí se s nimi během ejakulace. V okamžiku ejakulace se spermie s ostatními výměšky vytlačí silnými stahy okolních svalů do močové trubice penisu. Pokud se dostanou do ženské pochvy, pokračují dál co nejrychleji směrem k děložnímu čípku a do dutiny dělohy. Zde putují hlenem k vejcovodům. Ve vejcovodu se nejčastěji odehrává oplodnění vajíčka, pokud je zde přítomno.

Možné poruchy

Oplodnění vajíčka není pravděpodobné v případě, pokud je počet spermií příliš nízký, když jsou spermie poškozené, nepohyblivé nebo schopné pohybu pouze omezenou dobu.

Podstatným činitelem je kvalita sekretu semenných váčků, který spermie jednak vyživuje a jednak chrání.  Neplodnost mohou zavinit předchozí onemocnění varlat, například různé infekce, jako třeba příušnice, stejně jako jejich poranění. K dočasné ztrátě plodnosti může vést vážnější onemocnění nebo stres. Počet normálních zdravých spermií v ejakulátu velmi kolísá. Muži, kteří mají méně než 20 milionů spermií na 1 ml semene je neplodná. Při podezření na neplodnost se vyšetřuje vzorek semene v laboratoři pod mikroskopem. Léčba a případná další opatření se odvíjí od příčiny, která se nalezne.

Předstojná žláza

Svalově žláznatý orgán uložený na svalovém pánevním dnu těsně pod močovým měchýřem. Středem prostaty prochází horní část močové trubice muže. Velikost prostaty se mění v průběhu života. Největší velikost dosahuje až po ukončení pohlavního zrání. Ve stáří za fyziologických podmínek atrofuje. U dospělého muže je prostata velikosti kaštanu. Prostata obsahuje 30-50 žlázek, které produkují bělavý sekret obsahující bílkoviny, lipidy, a enzym prostatickou fosfatázu. Hlavní význam prostatického sekretu spočívá v neutralizaci kyselého prostředí v pochvě, které by jinak snižovalo pohyblivost spermií. Vývody prostatických žlázek ústí do močové trubice, která prostatou prochází. Zde se prostatický sekret mísí s obsahem měchýřkovitých žláz a se spermiemi, které přivádí do močové trubice společný vývod měchýřkovitých žlázek a chámovodu. Tak vzniká ejakulát.

Ejakulát a mužská močová trubice

Obsahuje spermie a sekret nadvarlat, měchýřkovitých žláz a prostaty. Sekrety poskytují spermiím výživu, podporují jejich pohyblivost a neutralizují kyselé prostředí v pochvě. Množství ejakulátu je 2-3 ml. Každý mililitr obsahuje okolo 100 milionů spermií. Klesá-li množství spermií v jednom mililitru ejakulátu pod 20 milionů, je muž neplodný. Je vývodnou cestou močovou a současně také vývodnou cestou pohlavní. Tím se výrazně odlišuje od močové trubice ženy. Dále se odlišuje svoji délkou, která je 18-23 cm.

Zevní pohlavní orgány muže

Penis je topořivý orgán, jehož funkcí je pohlavní spojení. Část penisu, která je připojena ke kosti stydké nazýváme kořen penisu. Tělo penisu je zakončeno kuželovitě rozšířenou částí tzv. žaludem. Penis je složen ze tří topořivých těles – párové těleso a nepárové, kterým prochází močová trubice. Topořivá tělesa jsou houbovité struktury a obsahují velké množství dutinek, které se při pohlavním vzrušení naplňují krví. Tímto dojde k erekci. Na povrchu je penis pokryt kůží.

Šourek

Nachází se za kořenem penisu. Vazivovou přepážkou je šourek rozdělen na dvě části, ve kterých leží odděleně varlata. Uložení varlat v šourku mimo tělní dutinu zajišťuje pro spermatogenezi nezbytnou teplotu o několik stupňů nižší.

Mužské pohlavní hormony

Mužské pohlavní hormony nazýváme androgeny. Mezi nejdůležitější androgen patří testosteron. Je tvořen Leydigovými buňkami ve varlatech. Tvorba testosteronu je řízena z předního laloku podvěsku mozkového, který produkuje hormon LH (luteinizační) a FSH (folikuly stimulující). LH stimuluje tvorbu testosteronu ve varlatech, FSH ovlivňuje spermatogenezi.

Účinky testosteronu

  •          Napomáhá k vývoji vnitřních pohlavních orgánů. Základy pohlavních žláz se začínají vyvíjet již v počátku druhého měsíce těhotenství. Koncem těhotenství mužské pohlavní žlázy varlata sestupují vlivem testosteronu do šourku.
  •          Umožňuje vývoj zevních pohlavních orgánů. Podle jejich vzhledu lze určit pohlaví dítěte již od konce druhého měsíce těhotenství.
  •          V pubertě zahajuje testosteron vývoj sekundárních pohlavních znaků. Tělo začíná mít mužské rysy, mohutní svalová hmota, dochází k tvorbě ochlupení v podpaží a v oblasti genitálu, začínají růst vousy a hrubne hlas. Je zahájen růst zevních i vnitřních pohlavních orgánů a jejich funkce. Začínají se tvořit zralé pohlavní buňky – spermie. Celé období je doprovázeno velmi výraznými psychickými změnami. 

Vasektomie

Jedná se o jednu z možných metod mužské antikoncepce. Představuje trvalou sterilizaci muže a je určitou obdobou sterilizace podvazem vejcovodů u žen. Mužská sterilizace spočívá v odstranění části chámovodu a princip spočívá v tom, že jestliže malý úsek chámovodu chybí, nemohou spermie oplodnit vajíčko. Vlastní operační výkon nevyžaduje hospitalizaci. Pooperační rána zpravidla zhojí během několika dnů. Poté může dojít k odstranění kožních stehů. Po odeznění znecitlivění může rána trošku bolet. Mezi okamžikem operace a dobou, kdy se muž stane neplodným, uplyne určitý čas. Část spermií, která již před operací prošla chámovodem, mohla zůstat v jeho horní části za přetnutým místem. Tyto spermie si mohou uchovat schopnost oplodnění i několik měsíců. Zhruba po uplynutí třech měsíců by již všechny tyto spermie měly z organismu uniknout. Délku rizikového období však nelze zcela jednoznačně stanovit. V průběhu pooperačního období se partneři měli ještě chránit vhodnou formou antikoncepce.