Není nad zdravý spánek

Stále více lidí si stěžuje na potíže se spánkem a tak se tímto problémem začíná zabývat stále více odborníků. Lidé se ukládají ke spánku z různých důvodů v dost pozdních hodinách a organismus tím strádá. Více spánku a především pravidelnost naše tělo velmi ocení. Často mají potíže se spánkem lidé, kteří trpí zimomřivostí. S prudkým rozvojem digitálních a mobilních technologií se stále více do našich ložnic dostávají také i nejrůznější přístroje na monitorování spánku. Princip je v celku velmi prostý, protože se jedná o zařízení, které jsou umístěné přímo pod prostěradlem  nebo na ruce jako hodinky a dochází ke sledování našeho spánkového cyklu i pohybu  na lůžku a také je kontrolována kvalita prostředí v místnosti  (obsah kyslíku, světelné, tepelné a zvukové podmínky. Modernější přístroje zaznamenávají také tepovou i dechovou frekvenci. Celkovým výsledkem také zaznamenaný průběh spánku a možnost ideálního probuzení a usínání. Je však potřeba zdůraznit, že pokud trpíme výraznou poruchou spánku, tak nám pravděpodobně domácí elektronický monitor může pouze napovědět, příčinu zcela jistě neodstraní.

Spánkové poruchy

Spánkové poruchy existují v mnoha podobách. V poslední době řadíme mezi ty nejčastější syndrom neklidných nohou. Projevuje se nepříjemnými pocity pálení, mravenčení připomínající elektrický proud a postižený je neustále nucen k pohybu, který dokáže potíže dočasně zmírnit. Mezi velmi nepříjemné poruchy patří také hypersomnie, což je nadměrná potřeba spánku, kdy postižený dotyčný přidává ke svým deseti nebo více hodinám nočního spánku ještě dvě až tři hodiny spánku denního).  Narkolepsie se projevuje záchvatovitou spavostí, která postiženého přepadává kdykoliv a kdekoliv. Pro organismus je zatěžující také nadbytek spánku.

Centrum pro řízení spánku

Centra, která řídí spánkový děj se nachází v mozkovém kmeni. Jestliže není kůra mozkových hemisfér stimulována mozkovým kmenem, nemá schopnost udržet myšlenkovou aktivitu a dochází ke spánku. V bdělém stavu si udržují mozkové hemisféry vysoký stupeň aktivity, který jim umožňuje procítit a vydat odpověď na zrakové i sluchové stimuly. Činnost míchy je zharmonizována spolu s mozkem. Mícha dostává z mozku instrukce k odesílání povelů k jednotlivým svalům prostřednictvím nervů. Určité svaly následně pohybují končetinami. Schopnost reakce v mozku i v míše ovlivňuje mozkový kmen. Jestliže jsme vzhůru, mozkový kmen propouští elektrické výboje nervovými kanály.

Bdění či spánek?

Co je příčinou, že spánkové centrum v mozkovém kmeni uspává a v jiném případě udržuje bdělost? Mimo jiné se jedná také o druh chemických hodin, který udržuje 24 hodinový rytmus. Nastavení tohoto rytmu je velmi obtížné změnit, o čemž se může přesvědčit každý, kdo létá dlouhé zaoceánské trasy. Do jisté míry je činnost spánkového centra v mozkovém kmeni ovlivněna spánkovým deficitem. Zda se ospalost překoná, či nikoli závisí na celé řadě vnějších podmínek. Bdělost zabezpečují zejména proměnlivé zevní podněty. Jestliže nejsme v pohybu a k našim uším doléhají jednotvárné tóny a okolí nás významně zrakově nestimuluje, je stimulace mozku minimální a za takové situace snadno upadneme do spánku. Velmi podobný účinek mají např. opakující se nárazy při jízdě vlakem. Pro duševní relaxaci je důležitá také příjemná teplota okolí. Některým lidem pro osvěžení stačí krátký spánek, ale existují i takoví, pro které není dost ani devět hodin spánku. Po určitou krátkou dobu se můžeme s nedostatkem spánku vyrovnat, avšak po delší době se již organismus nenechá ošidit a projeví se to poklesem výkonnosti a snížením pozornosti.

Sny

Organismus potřebuje nejen spát, ale potřebuje také dva druhy spánku. Spánek trvající delší dobu má dvě zcela jasně ohraničené fáze. První z nich je charakterizován hlubokým spánkem, který je doprovázený relaxací svalstva a změnou rytmu elektrických vln, který je možno načíst na elektroencefalogramu. Druhý spánek je tzv. REM fáze, kdy dochází k rychlým pohybům očních bulbů. Tato fáze nastupuje zhruba každých 90 minut a trvá asi 20 minut. V průběhu této fáze se nám zdají sny. Jestliže jsme v této fázi spánku probuzeni, tak si sen pamatujeme a jsme schopni o něm hovořit. Když jsme probuzeni ve fázi hlubokého spánku, máme pocit, že se nám žádný sen nezdál. V průběhu REM spánku se rovněž rychle mění naše srdeční frekvence, dýchání a krevní tlak. Počátek spánku začíná vždy non-REM fází, která trvá přibližně hodinu, než se změní na fázi REM. V tomto období jsou mozkové vlny zpomalené a také elektrická aktivita mozku je v útlumu.

Náměsičnost

Jedná se o poruchu, která se vyskytuje zejména u dětí, avšak ani dospělí jedinci nejsou simkou. V minulosti převládal názor, že se jedná o vnější projevy snů a že se odehrává v průběhu povrchního spánku. V průběhu sledování se však zjistilo, že je tomu zcela opačně. Lidé trpící náměsíčností se pohybují právě ve fázi velmi hlubokého spánku a jednotlivé epizody trvají nanejvýš po dobu několika minut. Náměsíční lidé si většinou sami neublíží, avšak byly zaznamenány i případy, kdy k tomu došlo. Pokud v místnosti spí náměsíčný člověk, neměly by se v místnosti kde spí, nacházet ostré předměty.

Zajištění podmínek

Jestliže trpíme poruchami spánku, je také vhodné zabezpečit si optimální vnější prostředí-ticho, teplo a pevné matrace. Před spaním bychom se neměli věnovat náročným fyzickým aktivitám a nadměrné konzumaci alkoholu nebo kávy. Místnost by měla být vyvětraná s optimální teplotou. Je- li to jen trochu možné, vypustíme z hlavy veškeré negativní myšlenky a nepříjemné události z předešlého dne. Zejména workoholici trpí některou ze spánkových poruch a mají často nepravidelný a nekvalitní spánek. Odborníci uvádějí, že pro tělo a jeho kvalitní regeneraci je potřeba sedm až osm hodin spánku.