Co je to deprese?

Slovo deprese pochází z latinského slova depressio, což znamená proláklina nebo stlačení. Deprese neznamená pouze smutek a sklíčenost, které se v našem životě běžně vyskytují, ale jedná se skutečně o psychickou nemoc. Neexistuje pouze jedna deprese, ale depresí je více a některé z nich vznikají z fyziologických důvodů. Pro nemocného představuje deprese velké utrpení a podobně je tomu tak u jeho nejbližších. Deprese není pouze krátkodobá nepohoda, ale jedná se o déletrvající stav, který ohrožuje zdraví nemocného.

Jaké jsou příznaky deprese?

Pacient trpící depresemi trpí často depresivní náladou, pociťuje smutek, beznaděj, velmi těžce prožívá každodenní život, neumí se radovat, trpí nedostatkem vůle a rozhodnosti. Ladění je velice pesimistické a není zde patrná žádna naděje na zlepšení ,, jedinec sám sebe vnímá jako „nikoho“, trpí ztrátou sebevědomí a je nadmíru sebekritický. Velmi narůstá riziko sebevražedných sklonů. Mezi další příznaky patří výpadky paměti, potíže s koncentrací, nadměrné úsilí při vykonávání běžných činností, potíže se spánkem, potíže se stravovacími návyky, časté úzkostné stavy, změna chování a emoční labilita. Deprese se také může skrývat pod somatickými příznaky. Jedná se o zažívací potíže, časté bolesti, snížené sexuální libido, bušení srdce.  O chronické depresi hovoříme, jestliže trvá alespoň dva roky. U závažných depresí je nápadné zanedbávání péče o sebe sama, o osobní hygienu a správnou výživu.

Neurotická deprese

Deprese může mít mnoho forem a neexistuje tedy pouze jeden typ deprese. Tzv. neurotická deprese vzniká na základě dlouho neřešených potíží a je charakteristická pocitem ztráty spolu s velmi významným úzkostným aspektem. Pro nemocného je typické, že touží zaplnit určitou ztrátu a tato forma deprese je doprovázena hysterickými, obsedantními nebo fobickými syndromy.  V chování jsou patrné známky dramatizace emocí, afekt, strhávání pozornosti na svou osobu nebo značná ambivalence požadavků.

Endogenní deprese

Postižení jedinci trpí depresivními syndromy, ke kterým navíc přibude neschopnost cokoli předvídat nebo si klást nějaké cíle. Tento typ deprese bývá doprovázen záchvaty přehnaných a nepodložených pocitů viny. Endogenní deprese je doprovázena velkým strachem a ve většině případů se neobjeví před třicátým rokem věku.

Reaktivní deprese

Patří mezi nejčastější formu deprese a zpravidla se objevuje v důsledku nějaké těžké životní situace. Může se jednat o stav truchlení nebo o jakýkoli jiný traumatizující zážitek, který má obrovský dopad na jedince (ztráta blízké osoby, prožitá přírodní katastrofa, války, těžká nemoc apod.).

Sezónní deprese

Objevuje se v určité části roku, kdy lidé prožili nějaké náročné období.  Jedná se pouze o přechodnou depresi, avšak ani v tomto případě nelze subjektivní potíže nikterak zlehčovat. V průběhu sezónní deprese je pacient podrážděný a unavený, potíže mohou být vyvolány např. změnou časového posunu, v období podzimu nebo u učitelů na konci roku.

Poporodní deprese

Objevuje se v prvních třech nebo čtyřech týdnech po porodu. Hormonální život podléhá velkým změnám, což může vyvolat labilitu nálad a vysokou emoční zranitelnost. Ženy trpící poporodní depresí, mají pocit, že jejich novorozené dítě potencionálně ohrožuje. U velmi vážných stavů se může vyvinout v urgentní psychiatrický stav a je nezbytná hospitalizace. Důvodem může být celá řada spouštěčů: matčina nediagnostikovaná latentní chronická deprese, přístup otce, citová izolace, nepřijetí nové role matky apod.

Maskovaná deprese

Někdy je také nazývána bílou depresí. Často se vyskytuje v západní společnosti, kdy se sluší být neustále dobře naladěný, usměvavý, výkonný, zdravý a efektivní. Tento typ deprese je charakterizován pouze nepřítomností depresivních symptomů, které se maskují potížemi somatické povahy, především trvalými bolestmi, které neustupují ani po podání analgetik. Jedním z příznaků, se kterými se můžeme často setkat při maskované depresi, je hyperaktivita. Závislost na práci je porucha, která souvisí se sebeúctou, často je spojována s kultem nepostradatelnosti. Workoholici popírají vše, co by jim pomohlo pochopit a uvědomit si jejich problém. Tento návyk souvisí se závislostí podobně jako je tomu u jiných typů závislého chování.

Deprese u dospívajících

Má v posledních letech vzrůstající tendenci. Depresi mohou vyvolat výrazné hormonální změny, tělesné proměny, první lásky i sexuální vzrušení, utajovaná touha být oblíbený, psychické násilí související s užíváním nových technologií, reálné týrání apod. Každý adolescent má před sebou nelehký úkol, a to stát se nezávislým na svém rodinném prostředí a především na rodičích., což rodiče často velmi nelibě nesou. Sebevědomí a vědomí vlastní identity jsou ještě velmi křehké a v průběhu tohoto období je potřeba počítat s úzkostí, pocity duševního osamění a nepochopením.

Fyzické změny

Rodiče touží vychovat a zformovat své dítě k svému obrazu, ke kterému byli sami utvářeni svými rodiči. K překvapení mnoha rodičů se puberta u dětí hlásí o něco dříve, než tomu bylo u nich samotných. Rychle nastupující puberta ve smyslu vymezování vůči autoritám se odvíjí od způsobu výchovy a také zlomem v tělesném vývoji, který zase souvisí s životním stylem. Během puberty dochází k mnoha fyziologickým změnám v organismu dospívajícího jedince. Dochází k proměně hormonálního působení, jehož důsledkem je rychlý vývoj sekundárních pohlavních znaků, nastartování plodnosti u dívek a mutování u chlapců. Dokončuje se tělesný růst, formuje se postava, dozrává nervová soustava. Díky se fyzicky proměňuje v dospělého člověka. Změnu fyzického stavu svých potomků berou rodiče jako samozřejmost, ale puberta se projevuje především ve změně chování a děti se začínají vymezovat zejména vůči svým rodičům.

Vzdor vůči rodičům

Nesouhlasem a vzdorovitostí vůči rodičům, kritikou a také hádkami si dospívající upevňuje vlastní pocit individuality, na změny nálad mají vliv také hormony a různé neshody s vrstevníky. Je třeba si uvědomit, že všechny tyto změny jsou naprosto přirozené a velký generační rozdíl urychluje nejen puberta, ale i celkový běh společnosti. Pro rodiče, kteří své dítě milují, nejde o příliš jednoduché období. Není však potřeba zoufat, protože pokud mají rodiče se svými potomky pěkný a stabilní vztah před obdobím puberty, tak toto bezesporu těžší období zvládnou obě strany

Když něco nehraje

Většina dětí projde pubertou bez větších šrámů, potíže mohou nastat zejména v případě dysfunkčních rodinných vztahů, u dětí s nízkým sebevědomím. Za takových okolností mohou nastat například poruchy příjmu potravy nebo dospívají prahnou po různých experimentech v podobě drog, alkoholu nebo různých part.

Deprese u starších osob

Také starší osoby mohou trpět depresí, která má spojitost s časem, který se krátí, se zdravotními neduhy a s menším nebo větším omezením soběstačnosti, s osamělostí a sociální izolací, narůstajícím úmrtím přátel nebo s finančním nedostatkem. Depresi mohou přivodit také určité potíže s pamětí, dezorientace a zmatenost. Stáří může také podkopat naše sebevědomí a stále propagovaný kult mládí je často v rozporu s opravdovou skutečností běžného života.

Příčiny deprese?

Deprese nikdy nevzniká z ničeho nic a na jejím vzniku se podílí větší množství faktorů:dědičnost, rodinné prostředí, nedostatek vitaminu B. Důvodů, proč pacient upadá do deprese je velké množství a vždy je obtížné nalezení příčiny. Nejprve je důležité hledat v pacientově dosavadním životě. Naše psychika je velmi propojena s imunitním systémem. Mnoho lidí vůbec nedokáže naslouchat svému tělu a v podstatě se dobrovolně ničí. Cílem prvních rozhovorů s pacientem je vyhodnocení jeho situace, určení správné diagnózy a potom začíná dlouhá práce na sobě samém.