Stres

Je schopnost reagovat na psychickou nebo fyzickou zátěž, kdy dochází k nesouladu mezi nadměrnými požadavky a našimi schopnostmi. Stres vyvolávají tzv. stresory, což jsou podněty, které vnímáme jako nepříjemné. Organismus reaguje na stres v podobě obrané reakce, kdy dochází buď k boji nebo útěku. Rozlišujeme dvě kategorie stresu, a to přiměřený a nepřiměřený. Rozdíl je v intenzitě a době působení. Hranice je pouze těžko rozlišitelná, protože člověk jen stěží rozpozná, kde přesáhl svoji únosnou mez.

Pozitivní stres

Pozitivní stres neboli eustres vnímáme jako fyzickou nebo psychickou zátěž, která je pro život nezbytná. Jedná se v podstatě o jakýsi druh tréninku. Kdy rozvíjíme své tělesné i duševní schopnosti. Náš výkon je stimulován k vyššímu výkonu a pomáhá nám daleko lépe se vyrovnávat s problémy života.  Např. každý den se donutíme běhat, řešíme denní povinnosti apod.). Hladina adrenalinu stoupá a v malých dávkách je zdraví prospěšný. Po krátkodobé stresové reakce se tělo opět navrátí do běžného režimu.

Nepřiměřený stres

Tento negativní stres se také nazývá distres a představuje pro nás psychickou a fyzickou zátěž, která je nad naše možnosti. K takovým situacím může dojít náhle, např. se jedná o autonehodu, ztrátu zaměstnání apod.). Pro organismus jsou tyto stresové situace škodlivé.

Psychická nálož

Pro člověka a jeho zdraví je daleko horší psychický stres, protože v něm máme pocit velkého ohrožení a strachu. Příčinou stresu mohou být také negativní emoce, jako je agrese, závist, trvalá nespokojenost a nenaplněnost vlastního života. V případě, že psychický stres trvá neúměrně dlouhou dobu, dochází k přetížení organismu a původně užitečné obranné mechanismy začnou tělu škodit.

Co patří mezi fyzický stres?

V našem běžném životě na nás působí celá řada různých podnětů, která nás může ohrožovat. Mezi nejčastější příčiny fyzického stresu patří: nadměrná fyzická zátěž, nadměrný chlad, hluk, teplo, absence tekutin, nehoda, přírodní katastrofy apod. Fyzický stres lze daleko lépe kompenzovat než psychický, někdy postačí jen kvalitní spánek a regenerace a tělo nějak výrazněji netrpí.

Řešení každodenních situací

Neshody v práci, šibeniční termíny, práce za líného kolegu, časová tíseň apod. představují negativní emoce a vyčerpanost. Jestliže k těmto situacím dochází opakovaně a my je neumíme „hodit za hlavu“ nebo nějakým způsobem racionálně vyřešit, dochází k tzv. syndromu vyhoření, kdy už zkrátka nemůžeme dál a potřebujeme naprostou změnu. Každodenní stres přispívá ke ztrátě vlastního sebevědomí a úcty k sobě samému.

Co se děje při stresových reakcích?

Náš mozek vyhodnocuje stav ohrožení a spouští stresovou poplachovu obrannou reakci organismu, kdy dojde k uvedení do stavu pohotovosti a rozvoji fyziologických reakcí, které jsou podobné jak pro přiměřený, tak pro nepřiměřený stres. Na přiměřený stres se tělo adaptuje a na mírnou, opakovanou zátěž, si zvykne. V podstatě lze tímto způsobem zlepšit trénovanost. Středně těžká fyzická a mírná psychická zátěž zvyšuje tvorbu euforizujících hormonů tzv. endorfinů. Naopak nepřiměřený stres je pro naše zdraví škodlivý.

Obrana proti stresu

Při poplašné reakci v organismu dojde k prudkému vzestupu stresových hormonů, zvýší se adrenalin přenášející nervové signály. Nadledvinky vyplaví větší množství adrenalinu a kortikoidů a organismus mobilizuje svoji energii. Vlivem působení kortikoidů prudce stoupá hladina cukru v krvi a současně tak přejde do krve větší množství inzulinu, který zajišťuje vstup cukru do buněk, které tak produkují více energie. Pří déletrvajícím stresu nastává vyčerpání zásob cukru a dochází ke spalování tukových zásob. Fáze regenerace nastává při doplnění energetických zásob, obnova fyziologických funkcí a snížení hladiny stresových hormonů na normální úroveň.

Fáze vyčerpání

V případě, stres nadále pokračuje, organismus se stává stále vyčerpanější a je ve stavu poplachu. Vysoká hladina stresových hormonů přetrvává a tím také přetrvávají fyziologické změny. Život ve stavu dlouhodobého stresu si bere svoji daň na našem zdraví. Původně užitečné obranné reakce začnou tělu škodit. Postupně nasává celkové vyčerpání organismu a existuje zvýšené riziko onemocnění.

Důsledky stresu

Onemocnění pod vlivem stresu se neprojevuje okamžitě, ale většinou dochází k mnoha zdravotním problémům v době, až stres pomine. V oblasti psychiky se stres projevuje změnami chování, poruchami spánku, nervozitou, výbušností a může dojít k nastartování chorob, které by se za normálních okolností neprojevily. Při stresu pracuje srdce daleko rychleji a současně dochází k zúžení cév. Není výjimkou, že u nadměrně stresovaných osob se daleko častěji vyskytují žaludeční vředy a také se více projevují metabolické choroby. Zhoršená tvorba protilátek a snížení imunity znamená, že lidé ve stresu trpí častěji nachlazením, angínou nebo záněty.

Míra stresu

Stres v našem životě hraje i pozitivní roli, protože určitou míru stresu potřebujeme, abychom

Byli motivováni k určitým činnostem a soustřeďovali svoji pozornost. Je však otázka, kde leží hranice mezi přiměřeným a nepřiměřeným tlakem. Každý člověk má jinou hranici snesitelnosti. Velmi záleží na vrozené odolnosti, zkušenostech, vnímavosti. Dále záleží na výchově a podmínkách, ve kterých jsme vyrůstali. Proti stresu velmi příznivě působí pohyb. Stres zvládají daleko hůře malé děti a starší lidé. Se zvyšujícím se stresem klesá naše sebedůvěra, máme daleko méně energie a cítíme se stále unaveni. Stresové situace dokážou velmi zaměstnat naši mysl, a to zejména v noci. Je špatné, když v důsledku stresu o sebe přestaneme pečovat a zanedbáváme svůj zevnějšek a náš životní styl je nestřídmý, přejídáme se nebo sklouzneme k alkoholu nebo návykovým látkám v domnění, že tímto způsobem stres překonáme.

Odstranění příčiny

Abychom se naučili zvládat stres, musíme se naučit své problém pojmenovat a nalézt jejich příčinu. Někdy se příčina může ukrývat v nás samotných, protože některé problémy zveličujeme a prožíváme je daleko intenzivněji, než je nezbytně nutné. Před problémy bychom rozhodně neměli utíkat a schovávat hlavu do písku, ale naopak začít s jejich řešením, i když je to mnohdy velmi nepříjemné. Naše tělo je pod vlivem stresu nastartováno k vysokému výkonu a je nabito energií. Nejlepším řešením je energii, která se uvolní při stresu využít k fyzickému nebo emocionálnímu vybití., např. posekat dříví, sportovat apod. Jednou z možností, jak snížit působení stresu je, osvojit si přizpůsobení novým situacím, vymanit se zavedeným způsobům myšlení, komunikace a chování.

Euforie

Jedná se o stav uvolnění, nadšení a spokojenosti a dobré nálady. Je zcela přirozené, že lidé mají rádi radost a pozitivní naladění. Při euforii dochází ke zvýšení hladiny serotoninu, dopaminu a endorfinů. Tyto látky jsou velmi podstatnými přenašeči signálů v mozku a v našem organismu působí jako antistresory. Serotonin a dopamin ovlivňují naši náladu a spánek. Endorfiny pomáhají překonávat stavy bolesti při velkém anaerobním výkonu za nedostatku kyslíku. Sportovci pod vlivem endorfinů přestávají cítit bolesti svalů, která je způsobena nadbytkem laktátu (překyselení svalů).

Pozitivní účinky euforie?

Pocit štěstí a dobré nálady se projevuje zejména tím, že dochází k odplavování stresu, dostáváme větší chuť do života a naše psychika se dostává do lepších otáček. Naše výkonnost stoupá a jsme velmi povzbuzeni k dalším činnostem, což velmi zvedá naše sebevědomí. Odborníci také poukazují na skutečnost, že optimisté mají vyšší hladinu euforizujících hormonů dopaminu, serotoninu a endorfinů nebo noradrenalinu a oxytocinu. Většinou mají také dobrou náladu a nedělají si problémy z maličkostí. Optimisté mají tak naději na delší a radostnější život a daleko méně trpí stresem.