Nemoci štítné žlázy

Potíže se štítnou žlázou trápí zejména ženy, ale ani muži nejsou výjimkou. Velmi často dochází k naprosto přelomovým zdravotním  změnám v období dospívání nebo klimakteria. Nemoci štítné žlázy bývají velmi často dědičné, a to zejména v ženském pokolení. Štítnou žlázu řadíme mezi největší žlázu s vnitřní sekrecí u člověka. Má motýlovitý tvar a nachází se na přední straně krku před průdušnicí. Tvoří ji váčky, které obsahují bílkovinu tyreoglobulin. Na ni jsou navázány hormony štítné žlázy (tyroxin a trijodtyronin), jejichž součást je jod. Tyto hormony mají vliv na oxidační procesy v buňkách, a tím stimulují metabolismus.

Přísun jodu

Hormony štítné žlázy a také dostatečný přísun jodu tvoří základ pro normální vývoj centrální nervové soustavy v průběhu nitroděložního voje, po narození i v prvních letech života. V případě, že je hormonů štítné žlázy během nitroděložního vývoje nedostatek, dochází mimo jiné k poruchám tvorby myelinu (součásti obalu nervového vlákna a jedna ze základních složek bílé hmoty mozkové a míchy), velké riziko představují také poruchy zrání pyramidových buněk mozkové kůry, buněk mozečku a neuronů bazálních ganglií. Tento stav se dále projeví nevratným poškozením plodu s rozvojem mentální retardace.          

Snížená funkce štítné žlázy

Snížená funkce štítné žlázy se projevuje útlumem celé řady tělesných funkcí, zpomalením duševních pochodů a prodlouženou reakční dobou reflexů. Člověk se cítí velmi vyčerpaný, vlasy se stávají lámavější, kůže je suchá a citlivá. Mohou se přidat také potíže s klouby, zpomalené trávení, potíže se soustředěním a koordinací. U většiny nemocných dochází k nárůstu hmotnosti, snížení energie a potížím se spánkem. Velkou záludností je skutečnost, že lidé trpící sníženou funkcí štítné žlázy trpí různými kombinacemi těchto potíží a také intenzita může být různá. Mezi další příznaky patří také nesnášenlivost na chlad, zpomalení srdečního rytmu, otok obličeje. Sníženou aktivitu štítné žlázy lze prokázat pomocí krevního vyšetření. Nežádoucí imunitní reakce, jež napadá cytotoxickými lymfocyty tkáň štítné žlázy, jako by to byl cizorodý prvek, tvoří až 80% případů. Za nárůstem těchto autoimunitních reakcí může stát nevhodný životní styl, zhoršené životní prostředí, prodělané virové infekce nebo nadměrný stres.

Zvýšená funkce štítné žlázy

Špatné autoimunitní reakce zaviněné protilátkami bývají jednou z hlavních příčin zvýšené funkce štítné žlázy, když produkuje větší množství hormonů než je potřeba. Hypertyreóza se projevuje nápadným zvětšením postiženého orgánu. Postižený jedinec bývá nervózní, unavený, úzkostný, může trpět poruchami spánku a špatnou koncentrací. Potíže s trávením, průjmy a hubnutí, zvýšená nervosvalová dráždivost jsou další časté příznaky. Pro lidi s hyperfunkcí štítné žlázy jsou typické vytřeštěné oči. 

Doplnění

Mezi nejefektivnější prevenci proti hypotyreóze je příjem dostatečného množství jódu. Lidé, kteří mají v rodinné anamnéze potíže se štítnou žlázou, by měli chodit na pravidelné kontroly a vyšetření. Pokud nemají dost jodu, mohou po dohodě s lékařem užívat léky, jimiž ho doplní. To se týká rovněž žen, které se chystají otěhotnět. Jinak je léčba založena na substituci hormonu štítné žlázy. U hypertyreózy si nemocní musí hlídat stravu (nekonzumovat nadměrné množství ryb, plodů moře nebo mořských řas), protože větší konzumace těchto pokrmů by zvyšovala množství jodu v těle a nepříznivě tak měnila tvorbu těchto hormonů. Velice důležitou roli pro prevenci infekcí a rozvoj autoimunitních onemocnění je dostatečný přísun vitaminu D. Po porodu je z důvodu prevence autoimunity významný dostatečný svit a pobyt na čerstvém vzduchu.

Tachykardie

Jedinci postiženi hypertyreózou jsou také ohroženi tachykardií, což představuje rychlou srdeční činnost. Záchvaty tachykardie mohou mít různou intenzitu, od mírných až po vážně končící příhody. Tachykardie bývá zpravidla spojena s nějakým srdečním onemocněním, ale může se také objevit u zcela jinak zdravých lidí. Normální srdeční rytmus je 70 úderů za minutu. Tento rytmus udržuje a řídí velmi složitý časovací systém, který v pravidelných intervalech vysílá elektrické impulsy. Vlivem jejich činnosti dochází ke kontrakcím srdečního svalu. Srdeční činnost by měla být současně dostatečně pomalá, aby mohla být opravdu účinná a nedošlo vyčerpání srdečního svalu.

Jaké jsou příznaky tachykardie?

Mezi hlavní příznaky tachykardie patří bušení srdce, které může být velmi zatěžující a nepříjemné, srdeční rytmus bývá nepravidelný a přeskakuje a člověk má subjektivně pocit, že srdce buší daleko rychleji než normálně. Další problémy mohou vyplývat ze snížené účinnosti srdce, kdy při vysoké frekvenci se komory nestačí naplnit a vypuzovat objem krve se tak stává menší a nároky organismu nemusí být tak uspokojeny. Postižený tak může kolabovat a být slabý, popřípadě ztrácí vědomí. Aby došlo k nastartování tachykardie, stačí v podstatě málo. Může se jednat o zvýšené pracovní zatížení srdce, což vede často k rozšíření srdečních síní pod tlakem krve, která se zde hromadí.

Léčba

U tachykardie podobně jako u jiných onemocnění je nutné zjistit její příčinu a od té se následně odvíjí typ léčby. V případě, že za tachykardií nestojí žádné další onemocnění, je cílem léčby snížení pulsu. V některých případech se stane, že dojde k selhání srdce jako pumpy a nástup příznaků je velmi rychlý a je postižený je ohrožen na životě. Za takové situace nelze čekat na účinky léků, a proto se aplikuje pokus o nastolení normálního srdečního rytmu pomoci elektrického výboje.