Kosti a pohyb
O tom, že pohyb je pro naše zdraví prospěšný jistě není pochyb, avšak nadměrná fyzická zátěž stejně jako absence pohybu se na našich kloubech dříve nebo později podepíše. Kloubní chrupavka, vazivová tkáň a svaly „se opotřebovávají“. Chrupavka slouží jako „pružinka“, jejíž funkcí je zajišťovat pružné pohybové spojení a při nadměrné zátěži je stlačována jako houba při ždímání. Nemá schopnost kvalitní obměny a také mizí kloubní tekutina. Klouby nemají dostatečnou pružnost a vržou jako nenamazané ložisko. Postupně začínají bolesti kolen, kyčlí nebo páteře. Klouby bychom rozhodně neměli nechat v nečinnosti, protože kvalitní funkci klubů můžeme zlepšit vytvořením „svalového korzetu“ pomocí cvičení, protahování a nezátěžového sportu.
Důležitá psychika
Odpověď na fyzickou zátěž probíhá jednak v rovině tělesné, ale také v rovině psychické. Sportujeme mimo jiné i proto, abychom si zlepšili náladu, utekli od stresu a celkově cítili dobře. V průběhu středně těžké, opakující se zátěže např. během jízdy na kole nebo běhu vyvoláme zvýšenou tvorbu endorfinů. Endorfiny odplavují stres, tlumí bolest a dělají nás šťastnými.
Kondiční trénink
Napomáhá ke zlepšení pohybových schopností a celkové činnosti kardiovaskulárního systému. Jestliže chceme rozvinout naši kondici, měli bychom se věnovat aerobním aktivitám a posilování svalů. Aerobní aktivity zahrnují pohyb za dostatečného zásobení svalů kyslíkem. Například chůze, běh, cyklistika, lyžování nebo tanec. Odborníci doporučují kombinovat aerobní aktivity se silovými. Vůbec nejlepší je, kdybychom se mohli věnovat pohybu alespoň hodinu denně. Jestliže potřebujeme stáhnout naše tukové zásoby, je potřeba se pohybovat souvisle nad 40 minut. To je doba, během které převažuje odbourávání tuků.
Tepová frekvence
Udává počet stahů srdce za minutu. Klidová hodnota tepové frekvence se pohybuje mezi 60-70 tepů za minutu. Čím nižší tepová frekvence tím lepší trénovanost. Zvýšená tepová frekvence je bezprostřední odpovědí na zátěž. Podle jejich změn můžeme nejrychleji posoudit intenzitu zátěže a také zatížení oběhového systému, srdce, plic atd. při potížích s nedostatkem kyslíku začínáme rychleji dýchat a současně se nám zvýší tepová frekvence.
Maximální tepová frekvence
Maximální tepovou frekvenci zjistíme výpočtem podle obecného vzorce tak, že od hodnoty 220 odečteme svůj věk (např. pro věk 50 let činí 220 -50 = 170 tepů za minutu. Závodní sportovci, při intenzivním tréninku, mají zpravidla těžkou zátěž a dosahují hodnoty, která se blíží až k maximální tepové frekvenci. Při takovém výkonu se svalům nedostává kyslík a tělo přepíná na anaerobní výkon, tzn., že získáváme energii bezkyslíkovým způsobem.
Proč řídnou kosti?
Nejznámějším strašákem, který je spojován s kostmi patří osteoporóza. Jejím hlavním příznakem je řídnutí kostí, které se stávají křehčími a velmi snadno se lámou i v průběhu zcela běžných denních aktivit. Dalším projevem osteoporózy je bolest páteře, kdy dochází ke změnám jejího tvaru a celkového zakřivení. Kosti pro svůj zdravý vývoj potřebují nejen tolik propagovaný vápník, ale také vitamin D, fosfor, jód, hořčík a vitamin K. Jestliže je stav nevyvážená a potřebné látky a minerály tělu chybí, tělo začne chřadnout a začne na tento nedostatek reagovat. Avšak pozor také nadbytek vápníku může způsobit zdravotní komplikace jako zácpu, nebo dokonce poruchu srdečního rytmu. Mezi doporučované potraviny patří např. kadeřavá kapusta, fenykl, sójové boby, maliny, řeřicha apod. Pokud z nějakého důvodu nekonzumujeme mléko a mléčné výrobky, je ideálním zdrojem vápníku také mák. Řídnutí kostí je také ovlivněno genetikou a již zmiňovaným nevhodným pohybem nebo jeho absencí.
Sportujte rekreačně
Je až s podivem, že i když máme v současné době tolik možností, pestrosti týkající se stravování, doplňků a pohybových aktivit, je stále dost obézních jedinců a těch, kteří o svém těle nemají žádné povědomí. Neustále omíláme, že nemáme dostatek času, ale je tomu skutečně tak? Proč se neustále někam štveme, aniž víme kam a proč? Z jakého důvodu se neumíme ukáznit, abychom se dokázali „vyladit“?
Konečně začněte
S myšlenkou konečně něco změnit ve svém jídelníčku nebo uvedení svého zchátralého těla do lepšího provozního stavu většinou začneme většinou po nějakém zdravotním nebo psychickém kolapsu. V prvé řadě, když něco takového nastane je potřeba si nastavit svůj program tak, abychom nešli z extrému do extrému. Tak jak dlouho tělo chátralo a přejídalo se bude i delší čas trvat, že se dostane opět do přijatelné formy. Nejpřirozenějším pohybem je chůze a fyzická práce. Za zdravotní minimum se považuje alespoň 10 000 kroků a pro udržení kondice se doporučuje ujít denně 7-10 km. Je to velmi prospěšné našemu srdci, cévám, kloubům a svalům. Mezi rozšířený rekreační sport patří zcela jistě severská chůze, při které zapojíme celé tělo. Dochází při ní k rozhýbání horní poloviny trupu, posilujeme paže, břišní svaly, zpevníme zádové svalstvo. Současně dochází k šetření kolenních a kyčelních kloubů. Pro zdatnější jedince je vhodný jogging, rychlostí asi 10 km za hodinu nebo střídání běhu a chůze (tzv. indiánský běh). Doma můžeme praktikovat cvičení, ať už on-line s trenérem nebo sami, možností je dostatek. Pod vedením lektora si můžeme vybrat z nabídky celé řady kurzů a lekcí. Abychom našli to pravé, co nás baví a také nám prospívá, můžeme navštívit nejprve jednotlivou hodinu a potom se rozhodneme, zda si zaplatíme celý kurz. Veslování a cyklistika má výhodu v tom, že při těchto sportech zapojím větší skupinu svalů současně. Můžeme také prožít aktivní dovolenou se cvičením, tancem apod.
