Pásový opar více ohrožuje ženy

Pásový opar (herpes zoster) vyvolává Varicella zoster virus. Jde o stejný virus, který způsobuje plané neštovice. Virus, který způsobuje tohle relativně dětské onemocnění, kterým si prošel takřka každý z nás, o sobě ale může dát bolestivě vědět.
Schovává se totiž v nervových buňkách vedle míchy (v míšních gangliích)a čeká na svou příležitost. Záleží na našem imunitním systému – ten však s přibývajícím věkem může polevit. Nejohroženější skupinou jsou ženy ve věku od 45 až do 64 let. Pásový opar se u nich objevuje téměř 1,5 krát častěji než u stejně starých mužů. Připisuje se to menopauze, která ovlivňuje také imunitní systém. V pozdějším věku se tento rozdíl stírá.

Aktivita imunitního systému u starších lidí jednak přirozeně klesá, jednak může být pásový opar spojený s jinou nemocí ; může to být cukrovka, velký stres, těžká operace. Virus, který léta „odpočíval“ v nerových buňkách, u oslabených jedinců vyběhne po nervových vláknech a na kůži pak vytvoří výsev puchýřků. Zároveň, protože putuje nervovými vlákny, vysílá informace o bolesti – velmi výrazné, neuralgické, která navíc může přetrvávat několik měsíců po vymizení kožních projevů. Tento tzv. postherpetický syndrom není ničím neobvyklým.

Průběh onemocnění

Pásový opar se může objevit kdekoli, ať už je to oblast břicha nebo zad, horních nebo dolních končetin či obličeje. Zde je obzvlášť nepříjemný, protože se může objevit například na tváři, čelisti, v ústní dutině nebo v oku, kde může dokonce poškodit oční rohovku do té míry, že člověku hrozí až oslepnutí.
Virus se může šířit i po interkostálních nervech, které probíhají v mezižebří – pak se objeví na trupu.
Nemocný pociťuje nepříjemné pocity na kůži už před samotným výsevem puchýřků. Charakteristická je například zvýšená citlivost na dotek nebo chlad. Silné neuralgické bolesti někdy mohou pacienta zmást. Když například virus zasáhne oblast trupu, může své problémy zaměnit za infarkt myokardu.

V první fázi nemoci se objevuje únava, teplota, svědění a výsev puchýřků. Pacient začíná pociťovat silnou bolest. Lékař by měl co nejříve nasadit virostatika v tabletách nebo infuzích, aby se co nejdříve zastavilo další poškozování nervu a omezila se tak i dlouhodobá bolest. Na kůži posetou puchýřky se aplikuje tekutý pudr, genciánová violeť nebo zinkový olej. Ten pomáhá zasychání puchýřků a tlumí jejich svědění. Vhodné je překrýt postižené místo obvazem, aby nedošlo k přenosu infekce na druhé osoby. Léčba musí být zahájena do 72 hodin od prvotních příznaků, aby byla co nejúspěšnější a nedošlo ke komplikacím.
Virostatika jsou léky, jež blokují množení viru. Po počátečním podávání infuzí se ještě několik dnů pokračuje tabletovou léčbou, tak, aby se viry co nejvíce potlačily a aby zbytečně nedošlo k poškození senzitivního nervu. Léčba je nesmírně důležitá i proto, aby se pacient netrápil dlouho bolestmi, které jsou tak výrazné, že většinou vyžadují i opiátovou léčbu.

Asi po týdnu začnou puchýřky zasychat a vytvářejí se strupy. Od tekutých pudrů a roztoků se přechází k aplikaci protizánětlivých mastí, aby se stroupky dobře hojily, kůže byla vláčná a po dloupnutí nezůstaly jizvy. Zasychající  puchýřky by se neměly ničím překrývat, je lepší je necht dýchat. Stroupky se odlupují v rozmezí asi dvou týdnů. Po jejich odloupnutí nastává fáze rekonvalascence. V této době je dobré kůži zvláčňovat, promazávat a hydratovat. Postižená místa bývají i nadále bolestivá, zvláště tehdy, když se nasadí virostatika pozdě. Doporučuje se posilovat imunitu a užívat vitamin C.

Pásový opar se pacientům v drtivé většině případů nevrací. Zcela výjimečně se tak ale může stát u lidí, kteří se léčí s najěkou závažnou nemocí. Od roku 2014 je u nás k dispozici vakcína proti pásovému oparu. Je mimořádná v tom, že nebrání nákaze organismu. Pásový opar totiž můžeme dostat jen v případě, když už daný virus máme v těle, což je stane v dětství, kdy proděláme neštovice. Očkování  brání tomu, aby se „spící“ virus v nervových buňkách probudil.