Myslete na své srdce
Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích včetně České republiky. Čím hůře se o sebe staráme, tím větší riziko onemocnění máme.
Mezi kardiovaskulární onemocnění patří veškerá onemocnění srdce a cév. V užším smyslu se tento termín používá pro nemoci, které jsou způsobené aterosklerotickými degenerativními změnami, tedy ischemickou chorobou srdeční, ischemickou chorobou dolních končetin a ischemickou cévní mozkovou příhodou.
Ateroskleróza je kornatění tepen, které vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny. Ischemie označuje místní nedokrevnost určité tkáně nebo orgánu, což vede k poškození nebo dokonce odumření. Tato nemoc je často označována jako „nemoc 20. století“, protože jde o jednu z nejčastějších civilizačních chorob. Navíc v poslední době dochází k velkému nárůstu této nemoci, a to z důvodu nevhodného životního stylu.
Jde o degenerativní onemocnění cévní stěny, kdy dochází k hromadění lipidů pod výstelkou cév. Utvářejí se aterosklerotické pláty a postupně se zužují průsvity tepen, což vede ke zhoršení průtoku krve za místem poškození. Tkáň trpí nedostatkem kyslíku a živin. Ateroskleróza probíhá u každého člověka prakticky od narození, jen různou rychlostí, což je ovlivněno mnoha faktory.
Nic nenaděláme s věkem, se kterým vzrůstá i nebezpečí ohrožení některou formou kardiovaskulárního onemocnění i proto, že ateroskleróza je dlouhodobý proces. Za rizikový se u mužů považuje věk nad 45 let, u žen nad 55 let. Roli hraje i pohlaví, muži jsou v tomto směru ohroženější. Těžko ovlivnitelná je také genetická výbava, i když není samozřejmostí, že pokud některý z rodičů nebo prarodičů prodělal infarkt myokardu nebo jiné závažné srdečně-cévní onemocnění, ani vy se mu nevyhnete. Dědičnost ale hraje významnou roli, především v případě geneticky podmíněných velmi vysokých hladin cholesterolu u pacientů s tzv. familiární hypercholesterolémií. U těchto lidí dochází k velmi rychlému rozvoji aterosklerózy, což je následováno brzkým výskytem akutního infarktu myokardu (ve věku 20-30 let).
Skrytá nebezpečí
K čemu všemu může dojít, máme-li aterosklerózu? Když se zúží koronární tepny v srdci, dojde k angině pectoris. Její projevy zpočátku moc necítíte, nanejvýš při fyzické námaze. Pak se ale zhoršují a potíže máte i v klidu. Když se koronární tepna v srdci zcela uzavře, vznikne infarkt myokardu. Když se přeruší tok krve v některých mozkových tepnách, vznikne cévní mozková příhoda. Aterosklerotické pláty v tepnách na nohou mohou způsobit, že vznikne ischemická choroba dolních končetin a bolest při chůzi.
Srdeční selhání není infarkt. A přitom více než polovina lidí si je plete. Když se řekne onemocnění srdce, většina z nás i vybaví kromě infarktu například angínu pectoris nebo arytmii, na srdeční selhání si vzpomene málokdo. Kvůli nízkému povědomí o projevech srdečního selhání není toto onemocnění u velkého procenta pacientů rozpoznáno, i když různé obtíže zažívají dlouhodobě. Rozpoznat příznaky srdečního selhání není příliš obtížné ani pro laika. K těm nejčastějším patří narůstající únava, otoky kotníků i celých nohou, břicha, někdy nadměrné bušení srdce, náhlý nárůst hmotnosti v důsledku zadržování vody v těle, častější močení a nechuť k jídlu. A především dušnost, která je nejčastější průvodkyní srdečního selhání. Řada lidí si tyto různorodé projevy nedovede spojit do diagnózy tohoto onemocnění a připisuje je projevům stárnutí. Ale jenom věkem to být nemusí. Rozhodně není dobré žádný příznak tajit před lékařem.
Faktory, které mají vliv na vznik srdečních onemocnění a které můžeme ovlivnit, jsou většinou spojeny s našimi návyky, zvyklostmi a se současným způsobem života. Fyzická práce ustupuje sedavému zaměstnání, stále méně chodíme pěšky a preferujeme dopravu automobily, strávíme několik hodin denně před obrazovkou televizoru nebo monitorem počítače. Sedavý způsob života spolu s nezdravými stravovacími návyky představuje pro lidi zásadní riziko jak přímé, tak nepřímé. Nedostatek pohybu a obezita přispívají k vysokému krevnímu tlaku a nepříznivě ovlivňují metabolismus, což může mít za následek vznik cukrovky, vysoké hladiny cholesterolu a tuků v krvi, tzv. hyperlipidémii. Hypertenze, cukrovka i hyperlipidémie jsou hlavními rizikovými faktory srdečně-cévních onemocnění. Značným rizikem je kouření, které prakticky zdvojnásobuje naše kardiovaskulární ohrožení a celoživotní kuřák se se v průměru připraví zhruba o deset let.
Prevence
Rozhodně platí, že čím dřív se začnete o své srdce a cévy zajímat, tím lépe.
Spoléhat se na to, že nějak bude, a ono vlastně o moc nejde, není ani trochu v pořádku. V rámci prevence mnoha onemocnění je naprosto zásadní zdravý životní styl, prospěje tedy jistě i našim cévám. Především je nutné nekouřit a pravidelně se hýbat s ohledem na možnosti a zdravotní stav. Racionální jídelníček je další důležitá součást zdravého života – především bychom neměli zapomínat na dostatek zeleniny, ovoce, obilovin a luštěnin, pravidelně do jídelníčku zařazovat ryby, ořechy a semínka, kvalitní rostlinné oleje. Pokud potřebujeme snížit hladinu cholesterolu, je vhodné omezit máslo, plnotučné mléčné výrobky a nahradit je polotučnými. Nežádoucí je nadměrné solení a zvláště požívání sladkých nápojů, které se velkou měrou podílejí na tloustnutí populace.
Maximální snaha o každodenní fyzickou aktivitu – používání schodů místo výtahu, cesta do práce pěšky – by měla být samozřejmostí, zvláště pokud máme sedavé zaměstnání. Alespoň tři- až pětkrát týdně bychom měli věnovat minimálně půl hodiny dynamické fyzické zátěži se zapojením velkých svalových skupin – běh, nordic-walking, cyklistika, plavání, popřípadě i svižná chůze a turistika.
Fyzická aktivita zároveň působí i proti rozvoji cukrovky, pomáhá kontrolovat vysoký tlak, příznivě ovlivňuje cholesterol, zvyšuje naši fyzickou zdatnost.
V případě, že úprava životního stylu nestačí, je na místě moderní farmakologie. Ta umí dobře kontrolovat jak vysoký tlak, tak poruchy metabolismu cukrů a tuků. Léčba je velmi efektivní, ale ideálně vždy navazuje na optimalizaci životního stylu a stravovacích návyků. Rovněž, pokud je vhodná a má být maximálně účinná, měla by být zahájena včas. Proto jsou důležité preventivní prohlídky, hrazené zdravotními pojišťovnami. I zcela zdravý muž starší 40 let a žena starší 50 let by měli znát hladinu cukru a tuků v krvi, výši krevního tlaku a měli by být poučeni o prevenci srdečně-cévních onemocnění. U zdravých lidí by se měl příjem cholesterolu pohybovat mezi 100 až 400 mg/den, u lidí, kteří mají zvýšenou hladinu cholesterolu, je to maximálně 300 mg/den (to odpovídá zhruba jednomu vaječnému žloutku). Kromě toho má na koncentraci cholesterolu v krvi vliv také příjem saturovaného tuku, především živočišných tuků. Obvykle bývají v potravinách cholesterol i tyto tuky současně, takže omezení se týká vlastně stejného druhu.
Diagnóza onemocnění
Ke stanovení tíže aterosklerotického postižení je nejlépe užít zobrazovacích metod, převážně diagnostiku pomocí ultrasonografie krčních tepen. Tímto vyšetřením lze orientačně posoudit i stav dalších cév v těle. V případě podezření na ischemickou chorobu srdeční lze přistoupit pomocí srdeční katetrizace i k vyšetření věnčitých tepen zásobujících srdce. Takto je možné odhalit případné zúžení průsvitu cév, které lze současně ošetřit pomocí plastiky.
V případě aterosklerózy je ovšem ideální nemoci předcházet a eliminovat veškeré komplikace. V ideálním případě se léčí lidé v rámci preventivních programů, tedy osoby s vysokou hladinou cholesterolu, ale bez jakýchkoli příznaků onemocnění. Touto léčbou se oddálí výskyt komplikací aterosklerózy, tedy akutního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a ischemické choroby dolních končetin. Další skupinou pacientů jsou jedinci, kteří již prodělali některou ze zmíněných komplikací. Mnoha studiemi bylo také prokázáno, že léčbou satiny (což je hlavní skupina léků snižujících hladinu cholesterolu) došlo k redukci aterosklerotických plátů v krčních či věnčitých tepnách. Je tedy zřejmé, že vhodnou léčbou lze významně snížit pravděpodobnost výskytu akutního infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody.
Strašák cholesterol
Když se řekne cholesterol, většinu z nás napadne vajíčko, tedy přesně vaječný žloutek. Méně známý je fakt, že vysazení vaječného žloutku na hladinu cholesterolu v těle nemá nijak zásadní vliv, a příjem cholesterolu do 300 mg denně (např. jedno vejce) je zcela v pořádku. Problémem je, když si budete dávat smažená vajíčka s prorostlou slaninou: pro hladinu cholesterolu jsou totiž nejhorší potravinou tuky, hlavně ty nasycené a transnenasycené (uzeniny, tučné maso, paštiky, jídla připravená na ztuženém tuku – fast food, sádlo, škvarky, mnohé margaríny, trvanlivé sladké pečivo).
V Česku je vyšetření hladiny cholesterolu součástí preventivní prohlídky dospělých, která by se měla provádět každé dva roky – nemělo by se tedy stát, že své cévy budete roky ničit a nepřijde se na to.
I když je vysoký cholesterol vnímán jako problém obézních a starších lidí, ne vždy tomu tak je. Jeho zvýšená hladina se může objevit u lidí, kteří nemají zmíněné rizikové faktory, nebo dokonce u dětí.
Vzhledem k tomu, že dyslipidémie patří mezi nejčastější metabolické poruchy v dětství a ateroskleróza je onemocnění, které začíná již v dětství a velmi rychle progreduje, měli by se rodiče o hladinu cholesterolu u svých dětí zajímat. Dyslipidémie může být primární nebo může vzniknout sekundárně při různých patologických stavech (například snížená funkce štítné žlázy, diabetes mellitus 1. typu, nefrotický syndrom). Primární dyslipidémie je onemocnění vrozené. Děti se zvýšeným rizikem aterosklerózy se v České republice vyhledávají selektivním screeninigem, který se provádí u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou rizikových faktorů při povinné prohlídce ve věku 5 a 13 let a u dospívajících ve věku 17-18 let. Během preventivních prohlídek lékaři pátrají po kardiovaskulárním onemocnění či úmrtí na infarkt myokardu, mozkových příhodách u otců a matek mladších 55 let. Za pozitivní rodinnou anamnézu se považuje rovněž vyšší koncentrace celkového cholesterolu u rodičů (nad 6,2 mmol/l).
