Srdce

Srdce je dutý svalový orgán, který má oběhový systém, jež je uložen v hrudníku. Pomocí pravidelných kontrakcí zajišťuje oběh krve tělem. Jedna z jeho funkcí je také přenos dýchacích plynů, živin a odpadních látek. Srdce dospělého člověka je asi 12 cm dlouhé a 8-9 cm široké. Hmotnost srdce se liší podle pohlaví, u muže se pohybuje okolo 280-340 g, u žen kolem 230-280 gramů. Srdce udělá v průměru každý den přibližně 100000 úderů. Vědní obor zabývající se chorobami srdce a jeho funkcí se nazývá kardiologie.

Stavba srdce

Srdce se rozděluje na čtyři oddíly, dvě síně a dvě komory. Funkční jednotku tvoří vždy jedna komora s příslušnou síní. Z tohoto hlediska můžeme srdce rozdělit na pravé (pravá síň a pravá komora), která zajišťuje plicní oběh, a na levé srdce (levá síň a levá komora), která má na starost systémový oběh. Komory jsou svalnaté dutiny se silnými stěnami, které svým stahem krev ze srdce vytlačují. Tloušťka svaloviny závisí na množství práce, které musí komora vykonávat. Proto má levá komora stěnu silnější – musí pumpovat krev do celého těla, zatímco pravá jen do mnohem menšího plicního oběhu. Síně mají tenké stěny, slouží k tomu, aby se zde nahromadila krev přitékající ze žil předtím, než se vpustí do komor. Síně vhánějí krev do komor přes chlopně a z komor pak krev pokračuje do jednoho nebo druhého oběhu. Pravou a levou síň odděluje síňová přepážka, komory jsou odděleny přepážkou mezikomorovou.

Srdeční činnost

Krev obohacená kyslíkem se vrací z plic plicními žilami do levé poloviny srdce. Vstupuje do levé síně, ta se stáhne a přes dvojcípou chlopeň vtlačí krev do levé komory. Svalovina levé komory vytvoří svým stahem v komoře přetlak, čímž uzavře dvojcípou chlopeň, která slouží jako vtokový ventil. Naopak se pod tlakem otevře poloměsíčitá chlopeň v ústí aorty a krev se touto cestou vyhrne z komory ven. Tepenným řečištěm se pak dostává k tkáním, kterým předá kyslík. Do srdce se krev vrací žilami, které se posléze slijí do dvou velkých žil - horní a dolní dut žíly. Jimi vtéká odkysličená krev do pravé síně. Ta svým stahem otevře trojcípou chlopeň a vytlačí krev do pravé komory. Při stahu pravé komory se opět uzavře trojcípá chlopeň a otevře se poloměsíčitá chlopeň v ústí plicní tepny a krev pod tlakem proudí do plic, kde se okysličí. Poté se vrací plicními žilami do levé síně.

Srdeční rytmus

Každý srdeční stah (systola) začíná stahem síní, které naplní krví komory, které se stáhnou v druhé fázi a vytlačí krev. Tento přesně řízený sled stahů závisí na dokonalém časovém systému, který udává srdci rytmus. Hlavním řídícím centrem je tzv. síňový uzel, který je umístěný ve stěně pravé síně. Z něj vycházejí v pravidelných intervalech impulsy, které vedou ke stahu síní. Na rozhraní síní a komor leží druhý řídící bod, síňokomorový uzel. Ten impulsy přicházející ze síní zpomaluje, aby se komory stačily naplnit krví, a poté je vysílá dále prostřednictvím Hisova svazku do svaloviny komor, kde se šíří do jednotlivých svalových vláken a vyvolávají jejich stažení.

Lze zpomalit stárnutí srdce?

Srdce podléhá degenerativním změnám podobně jako každý jiný orgán. Záleží na genetických predispozicích, věku, pohlaví a životním stylu a celkovém zdravotním stavu. Doporučení pro zpomalení stárnutí srdce jsou všeobecně známy: dodržovat vyvážený jídelníček, hlídat tělesnou hmotnost, což je prevence metabolického syndromu. Vitalita a zdraví srdce a systému krevního oběhu mají podstatný význam pro život a integraci všech částí těla. Jakákoli slabost se okamžitě projeví na jiných orgánech a tkáních těla, protože systém krevního oběhu je ve spojení se všemi ostatními tělesnými systémy a všechny je také ovlivňuje.

Vyšetření pomocí elektrokardiografie

Natáčení srdce neboli EKG patří mezi základní vyšetřovací metody v kardiologii. Vzniklá křivka zobrazuje elektrickou aktivitu srdce. Nejčastěji se EKG používá v případech, kdy nemocný pociťuje bolest na hrudi, dušnost, závrať a pocity bušení srdce nebo jako preventivní vyšetření. Srdeční onemocnění patří mezi nejčastější příčiny smrti, především v západních zemích.

Srdce jako symbol

Srdce je symbolem lásky, náklonnosti a také přátelství. Bývá také označováno jako symbol odvahy a energie. Již naši předkové se domnívali, že srdce je sídlem citu, myšlení a duše. Slovo srdce je také používáno ve spojitosti s některými důležitými událostmi, např. „nechala tam své srdce“, myslela to od srdce apod.

Nemoci srdce

Srdce je pro náš život nezbytným orgánem. S ohledem na to, že srdce pracuje automaticky, je velice náchylné k onemocněním. Velká část lidí trpící srdečním onemocněním, trpí ischemickou chorobou srdeční, avšak nemocí, které se týkají srdce je daleko více.

Nemoci chlopní

Velké množství chlopňových poruch má v dnešní době příčinu v tom, že struktura chlopní je od narození abnormální. Největší problémy způsobuje porucha chlopní v levé komoře a aortální poloměsíčité chlopně. Při onemocnění chlopně mohou nastat dva problémy: chlopeň se může nedostatečně otvírat a bránit průtoku krve – onemocnění se nazývá stenóza, nebo se chlopeň nedostatečně uzavírá a není schopna zcela zabránit zpětnému toku krve – pak se jedná o nedostatečnost chlopně. Obě vady se často vyskytují současně. Lidé trpící menším stupněm postižení jsou zpravidla bez potíží.

Vrozené srdeční vady

V některých případech se dítě narodí s otvory v přepážkách mezi komorami nebo síněmi. Vada se nazývá defekt seta síní nebo komor. Když vázne proudění krve do plicního oběhu, neokysličuje se krev dostatečným množstvím kyslíku a výsledkem je modravé zabarvení kůže, hovoříme o cyanóze.

Srdeční selhávání

Jestliže je síla vytlačující krev z komor do cév nedostatečná, vede to k e zhoršení práce srdce, které není schopno zajistit náležitý krevní oběh. Výsledkem je srdeční selhání. Pokud nepracuje dostatečně levá polovina srdce, jedná se o selhání levé komory. Postižený pociťuje velkou únavu dušnost, a krev se hromadí v plicním oběhu a v plicích a do plicních sklípků uniká tekutina. Postižený kašle, přičemž potíže se zhoršují zejména v leže a v poloze na zádech. Nedostatečná práce pravého srdce vede k městnavému, srdečnímu selhání. Krev z žil se srdcem dostatečně neodčerpává, vyvíjí se zde přetlak, který vede ke vzniku otoků. Tekutina se hromadí zejména v dolních částech těla.

Kardiomyopatie

Městnavá kardiomyopatie je onemocnění srdce, při kterém dochází k oslabení srdeční svaloviny a stěny srdce se pod tlakem krve stále více roztahují. Srdce se stává stále větším. Příčina onemocnění není známá.

Virová myokarditida

Některé viry jsou schopny srdeční sval napadnout a vyvolat v něm zánětlivý proces. U nemocného se v takovém případě objeví bolesti na hrudi, podobně jako při angině pectoris, a může dojít také k srdečnímu selhání. Onemocnění může postihnout jedince všech věkových skupin. Uzdravení se dostavuje do několika týdnů a onemocnění na srdci nezanechává dlouhodobé následky.

Porucha srdečního rytmu

Přenos elektrických vzruchů v srdeční svalovině zajišťuje převodní systém srdeční. Ten má zodpovědnost za to, že se každý srdeční oddíl stáhne ve správný okamžik a ve správném pořadí. Porucha převodního systému mohou mít za následek to, že srdce běží příliš pomalu, nebo naopak příliš rychle. Při každé z těchto dvou možností může dojít k potížím: závratě, pocity přeskakování srdečního rytmu nebo dokonce bezvědomí v důsledku nedostatečného zásobení mozku kyslíkem. Při pomalém srdečním rytmu může běžet srdce tak pomal, že pumpuje do oběhu příliš málo krve. Naopak pokud pracuje příliš rychle, nemusí se komory stihnut dostatečně naplnit krví předtím, než se stáhnou, a výsledkem je opět malé množství krve vytlačené do krevního oběhu. Jestliže jsou závratě a mdloby způsobeny spíše rychlejším než pomalejším srdečním rytmem, pociťuje postižený často nepříjemné pocity bušení srdce nebo přeskakování jeho rytmu. Poruchy srdečního rytmu se často vyskytují jako důsledek jiných onemocnění, které nemají se srdcem přímou souvislost. Ke zjištění příčiny je nezbytné vyšetření EKG. Pomalý srdeční rytmus lze upravit pomocí kardiostimulátoru.

Srdeční infarkt

Vzniká postupně se vyvíjejícím procesem. První fází je přerušení dodávky krve. Jakmile přestane krev zásobovat buňky srdečního svalu kyslíkem, pacient začne pociťovat bolest. Postižené buňky odumírají a pokud uzávěr cévy přetrvá delší dobu, odumře celá postižená oblast svalu a nahradí se během několika týdnů pomocí vazivové jizvy. Když je takto postižená oblast příliš velká, může to vést k celkovému oslabení srdce. Mezi nejvíce ohrožené jedince patří kuřáci, lidé konzumující velké množství tuků, nemocní s hypertenzí, cukrovkou a ti, v jejichž rodinné anamnéze mají někoho postiženého infarkty. Srdeční infarkt postihuje nejvíce muže středního věku.

Co patří mezi varovné signály?

První infarkt může udeřit zcela nečekaným způsobem, ale v mnohých případech tomu tak není a předcházejí mu varovné příznaky, zejména angína pektoris. Jedná se o bolest uprostřed hrudi, která se objevuje při zvýšené tělesné námaze nebo při rozčílení a trvá několik minut. Bolest se často šíří do krku a levého ramene a může zasahovat až do ruky. Každý, u něhož se objeví angína pectoris, by měl co nejdříve navštívit lékaře a nechat se vyšetřit. To platí také, když se záchvaty bolesti při angíně pectoris stanou opakovaně nebo dojde k prodloužení jejich délky.

Jaké jsou příznaky infarktu?

Mezi hlavní příznaky infarktu patří silná bolest nebo sevření uprostřed hrudníku na prsní kosti. Tato bolest bývá zpravidla doprovázena pocením, nevolností nebo zvracením, podobně jako zhoršení dechu. Postižený vypadá schváceně a jeho pleť je velice našedlá. Závažnost příznaků se pohybuje od těžké agonizující bolesti a bezvědomí až po velmi nenápadný pocit tísně na hrudi. V některých případech se stává, že postižený prodělá infarkt bez jakýchkoli příznaků, takže to ani nezaznamená. Jestliže pocítíme bolest na hrudi, o níž se domníváme, že by mohla být způsobena srdečním infarktem, měli bychom ihned přivolat lékaře. Existuje mnoho onemocnění, která mohou vyvolat podobné příznaky. Patří zde například porucha trávení, plicní infekce, žlučníkové potíže nebo zpětný tok žaludeční kyseliny do jícnu. Pro potvrzení se používá elektrokardiogram (EKG), který zapíše průběh elektrické aktivity srdečního svalu. Zpravidla se v záznamu EKG projevují abnormality vedení elektrických vzruchů, které potvrdí, že původ bolesti je opravdu v prodělaném infarktu. Po potvrzení diagnózy je potřeba přijmout preventivní opatření k zabránění možných komplikací infarktu.

Rehabilitační péče

Po strávených dnech na koronární jednotce odchází nemocný na normální oddělení, kde je nutné dodržovat přísný klidový režim a pokud nedojde k výskytu komplikací, může pacient odejít po jednom až dvou týdnech. K běžnému životnímu zatížení je potřeba se vracet postupným způsobem V případě těžších postižení srdce může k úplnému zotavení dojít až po delší době, často to bývá několik měsíců.

Výklad tradiční čínské medicíny

Podle čínské medicíny odpovídá srdce prvku oheň a říká se mu také „císař těla“. Podle některých pramenů určuje srdce stav a sílu naší konstituce. V první linii spočívá konstituce v energii ledvin, ale pokud je srdce silné, krev je k dispozici v bohatém množství a může volně obíhat, bude dotyčná osoba plná energie. Plíce přitom hrají důležitou roli, protože přijímají kyslík a odevzdávají oxid uhličitý. Srdce ovlivňuje naše mentální a emocionální zdraví, zejména paměť a náš model myšlení a spánku.

Příznaky nerovnováhy

Mezi příznaky nerovnováhy v emocionální oblasti patří úzkost, pocity stísnění, absence humoru, přehnané nadšení a rozčílení. Z fyzických příznaků dochází k zatvrdnutí tepen, trombóze, srdečním infarktům. Klouby jsou horké a bolavé a barva obličeje je popelavě bledá nebo červená. Většinou přetrvává nespavost.

Vhodné potraviny

Potraviny, které jsou vhodné pro posílení funkce prvku oheň mají často barvy a vlastnosti, které srdce tonizují a povzbuzují a přijímají do sebe hodně slunečního světla. Patří zde například meruňky, broskve, švestky, jahody, maliny, pažitka, kukuřice, slunečnicová semínka, červená čočka. Mezi další doporučované potraviny můžeme zařadit chřest, rýži, pšenici nebo plod longanu. Z koření na srdce a oběhový systém působí dobře česnek nebo malé množství cayenského pepře.

Tělesná cvičení

Pro posílení srdce a oběhového systému bychom měli třikrát týdně strávit třicet až čtyřicet minut pohybem, který nám zvýší tepovou frekvenci, ale nevyčerpá organismus. Vhodní jsou také meditativní a meridiánová cvičení pro oblast srdce a tenkého střeva. V rámci reflexologie můžeme promasírovat reflexní bod pro srdce, který se nachází na levém bříšku na chodidle. Nikdy bychom ho však neměli stimulovat příliš.

Použití éterických olejů

Z éterických olejů můžeme pro srdeční a krevní oběh použít například tyto oleje:

jasmín – mírní depresi a apatii, pomáhá budovat sebedůvěru,
levandule - uklidňuje stavy vyčerpání a stresu, pomáhá při nespavosti,
rozmarýn – podporuje krevní oběh, posiluje tlukot srdce, povzbuzuje nízký krevní tlak,
růže – nejsilnější olej v aromaterapii, který pomáhá posílit lásku k nám samotným.

Zpět