Hubnutí a psychika

Všechny diety fungují jen „dočasně“ – po nějaké době se kila začnou vracet bez ohledu na to, jak vzorně se chováme. Začínáme propadat panice a rychle shánět další dietu, abychom vše napravili.

Definice diety se v poslední době podstatně změnila. V minulosti vyjadřovala to, co člověk jí, aby se udržel při životě. Dnes je pro mnohé většinou představou utrpení a strádání. Když držíme dietu nebo se snažíme hlídat, abychom shodili nějaké to kilo, změní se naše mysl. Tato tzv. dietní mentalita ovlivňuje náš pohled na tělo a jídlo, ale také způsob přijímání celé vlastní osobnosti – je tedy odrazem komplexu těla, mysli a ducha. A právě proto může být velmi nebezpečná. Přicházíme o energii a často také bohužel o sebeúctu a zdravý rozum.

Začneme-li hladovět, je zle. Když náš mozek přestane snášet signály o nedostatku energie, jdeme k lednici a vyprázdníme ji. A totéž uděláme třeba za tři dny a znovu za týden. Budeme-li hladovět a snížíme-li výrazně příjem energie, naše tělo okamžitě zatouží po potravinách, které mu ji dodají. Zpomalí se látková výměna a budeme unavení, začneme spalovat svalovou hmotu a nakonec ukládat tuk. Výsledkem našeho snažení budou kila navíc.
Bez jídla to prostě nejde. Musíme se naučit vybírat si správné potraviny ve správnou dobu. A zaměstnat mozek natolik, abychom na jídlo nemysleli jindy, než když je to opravdu potřeba.

Hubnutí není jen o pohybu. Velkou roli hraje i psychika, rodina, životní styl nebo to, v jaké životní situaci se nacházíme. Přísná dieta a přesně sestavený jídelníček často nevedou k dlouhodobému zlepšení, protože se nevyřeší opravdová příčina nadváhy. Neexistuje jeden ideální způsob stravování, protože každý z nás je unikátní.
Zamyslete se nad tím, co se dočtete téměř ve všech radách a návodech na řešení nadváhy a obezity. Všude popisují zejména dietu či metodiku jídelního stylu a vhodné pohybové aktivity. Duši člověka, to, jak jste vyladěni, neřeší. Někdo patří k těm, kdo se dokážou s nezdarem vypořádat. Jiní jsou zase křehcí a jen těžko se vyrovnávají s překážkami. Většina obézních k psychicky odolným, a především vytrvalým jedincům nepatří. Vydržet potřebné měsíce v redukčním režimu a zvládnout přitom všechny běžné situace každodenního života je pro ně velmi obtížné. Odčerpávají totiž energii, kterou potřebují pro udržení vůle a motivace k řešení svých nežádoucích kil navíc. Z tohoto pohledu je psychoterapie více než vhodná. Zabývá se totiž rizikovými faktory, jako je nervozita a úzkost, emoční a jiné psychické krize v době hubnutí. Člověk jejím prostřednictvím získá odbornou podporu dostatečně silné vůle a motivace nejen po celou dobu hubnutí, ale i v době, která následuje. Někdy může změnit i postoje člověka samotného, posiluje sebevědomí a sebedůvěru.

Můžeme porazit slabou vůli?         

Uvědomte si, ve kterou dobu vás to táhne ke zbytečnému mlsání. Až se bude blížit ona hodina, pusťte se do činnosti, která vás baví. Je jedno, co budete dělat. Nic není tak zbytečné jako bezdůvodně jíst. Rozmístěte žvýkačky všude tam, kde je budete mít ve chvíli krize po ruce. Jakmile dostanete na něco chuť, sáhněte po žvýkačce.

Jste-li ve stresu, možná vám uleví, když si dáte kousek čokolády. Nervy však lze zklidnit i jinak. Zkuste stresu utéct – tělesná aktivita dokáže oslabit i příčiny mírné deprese. Pomáhá i zakřičet si.
Tělo, které málo odpočívá, musí jíst, aby získalo dostatek energie. Chcete-li být dlouho vzhůru, měli byste se zabývat takovou činností, abyste do hlavy nepustili myšlenky na jídlo.

Jestliže jste zvyklí jíst na mnoha místech, je to problém. Nejlepší je mít k jídlu vyčleněné místo. Slibte si, že jinde než zde jíst nebudete, a dodržujte to minimálně v prvních týdnech hubnutí.