Kód pojišťovny

Bolesti hlavy znepříjemňují život

Ilustrační obrázek

Bolest hlavy je nepříjemnou záležitostí, a pokud se opakuje častěji nebo trvá déle, může nás do určité míry omezovat. Ve většině případů bolest hlavy není nebezpečná – jedná se o tzv. primární bolesti hlavy, na nichž se většinou nepodílí žádné jiné onemocnění. Nejčastěji se jedná o tupou bolest, při níž má člověk pocit trvalého tlaku. Tato bolest nastupuje pomalu, obvykle není tak intenzivní, aby nás donutila přerušit naše běžné aktivity. Trvat může třeba hodinu, ale i několik dní. V těchto případech se hovoří o tenzních bolestech hlavy.

Bolesti způsobuje stres

Původ tenzních bolesti hlavy hledejme v naší psychice. Nevyřešené problémy v partnerském vztahu nebo v zaměstnání, dlouhodobý stres nebo prožívaná úzkost. Tyto faktory se pak začnou časem projevovat i ve fyzické rovině, mohou působit na oblast krční páteře, kde vzniká vyšší napětí svalů a vazivových tkání. To postupně vede ke špatné funkci páteře nebo k tvorbě blokád, které pak mohou následně způsobit bolesti hlavy. Čím déle se nám stres a psychická úzkost v těle hromadí, tím horší mohou být naše obtíže, které se pak o to hůře napravují.

První pomocí při bolestech hlavy jsou analgetika. Mnohem důležitější však je snažit se o to, aby bolest vůbec nepřišla. V první řadě je proto dobré si uvědomit, co může naše problémy způsobovat, a naučit se proti tomu aktivně bránit. Často může pomoci změna životního stylu, zařazení pravidelného aktivního pohybu. Pokud i přesto potíže přetrvávají, vyhledejte odborníky – psychologa, rehabilitačního lékaře nebo neurologa. Zkusit můžete i alternativní techniky, jako jsou masáže nebo akupunktura. Dalším viníkem bolestí hlavy bývá naše práce, kdy zatěžujeme jen určitou část svalů. Při sedavém zaměstnání je nejhorší strnulá a mnohdy nepřirozená poloha těla.

K rizikovým partiím patří krční páteř, odkud se bolest přenáší na hlavu. I v těchto případech jde o tupou bolest, a to buď v týle, nebo na temeni hlavy. Někdy může vystřelovat také za oči. Stejné potíže vám může způsobit i stále dívání se do mobilu a psaní SMS zpráv. Při tom totiž nepřirozeně nakláníte hlavu a přetěžujete tak svaly v oblasti krku a hlavy. Nepřirozený jas mobilu a monitoru počítače zase namáhá oči, což se rovněž může projevit bolestí hlavy. I v tomto případě nám pomohou léky na bolest a léky uvolňující svalové napětí. Problém ale nevyřeší. Vašemu tělu uleví krátké přestávky, abyste se chvíli prošli a protáhli. Velmi relaxačně působí protažení zad v předklonu i záklonu s propnutými pažemi, kdy pohybem těla ze strany na stranu opisujete tvar ležaté osmičky vsedě, nebo vestoje. Pohyby by měly být pomalé a plynulé a zpočátku v malém rozsahu.

Příčiny bolestí hlavy ale mohou být i mnohem banálnější. Stačí, když bude venku nižší tlak vzduchu, nebo když na horách vyjdete do vyšší nadmořské výšky. Viníkem může být také vyšší dávka kofeinu, alkohol či nedostatek spánku. Hlava vás může rozbolet dokonce z nevhodné podprsenky, především pokud máte bujnější poprsí. Váha poprsí nesmí spočívat pouze na ramínkách. Z větší části by ji měl držet spodní kus podprsenky. Při výběru se proto zaměřte na vhodnou velikost obvodu hrudníku. Důležité je také dbát na dostatečnou šířku ramínek podprsenky, která částečně rozloží tlak na ramena. Ramínka se nesmějí zařezávat ani škrtit, aby nedocházelo ke zvýšenému tlaku pouze na jedno místo na ramenou. A musí být utažená obě stejně, aby se váha poprsí rovnoměrně rozdělila na obě poloviny těla.

Migréna

Zcela samostatnou kapitolou je pak migréna. Od tenzních bolestí ji můžete odlišit podle příznaků.
Migrénou trpí až milion Čechů. A přesto, že dnes existují léky, které velmi brzy zaberou, mnoho z nich strádá. Vědci se migrénou zabývají nejméně poslední půlstoletí. Přes všechno, co o ní zjistili, stále neumějí vysvětlit její vznik. Nejprve byly příčinou vzniku změny v krevním oběhu, pak to byly hormony, iontové změny v cévních buňkách a v současnosti jsou to zase hormony.

Migréna jsou opakované ataky středně těžké nebo těžké bolesti – většinou v polovině hlavy, strany se ale mohou střídat. Bolest přichází velmi rychle, často během několika sekund až minut. Bolest bývá pulzující a může ji provázet nevolnost a zvracení. Některé lidi úplně ochromí – vadí jim světlo, hluk a jakýkoli pohyb. Někdy vlastní bolesti předchází tzv. aura. Je to doba, kdy ještě nebolí hlava, ale už na sobě pociťujeme nějaké příznaky – např. závratě, skotomy (černé skvrny v zorném poli), fosfény (jiskřičky pod očima). Vzácně se při migréně může objevit i krátkodobé brnění jedné poloviny obličeje nebo jedné končetiny, dokonce i s poruchou hybnosti, a také porucha řeči. Tyto příznaky jsou však typické pro cévní mozkovou příhodu, a proto je nutné neodkladně vyhledat lékařskou pomoc.

Migréna většinou netrvá déle než pár hodin a není výjimkou, že se střídá s dalšími typy bolestí hlavy. Typická je například tenzní bolest hlavy, která nebývá tak intenzivní a postihuje celou hlavu s maximálním projevem v zátylku a oblasti čela. Zvuky a světlo zpravidla nevadí. Bolest se většinou postupně rozvíjí a narůstá během dne.

Migréna „po krocích“

V počátcích migrény přicházejí příznaky, které mohou trvat několik hodin, výjimečně i déle. Necítíme se dobře, často zíváme, jsme podráždění, neklidní, malátní. Můžeme mít chuť na některá jídla nebo velký hlad. Tyto pocity se nazývají prodromy a oznamují, že v následujících 24 hodinách nejspíše přijde záchvat. Ten, kdo trpí migrénou delší dobu, může tedy přicházející záchvat rozpoznat.

U zhruba dvaceti procent migreniků nastupuje aura. Projevuje se neostrým viděním, světelnými záblesky či jiskřením před očima. Ke vzácnějším typům aury patří krátce trvající jednostranné brnění obličeje nebo snížená citlivost obličeje a horní končetiny, poruchy rovnováhy, závratě nebo porucha řeči. Tyto příznaky zpravidla vymizí s třetí fází – tj. s bolestmi hlavy.

Bolest je silná, pulzující – většinou na jedné straně hlavy. Často ji provází pocit na zvracení (nauzea), zvracení, světloplachost a přecitlivělost na hluk a pachy. Postižený chce být ve tmě a sám. Migréna většinou znemožňuje vykonávání běžných činností a je zhoršována jakoukoli fyzickou zátěží.

Když bolest odezní, člověk se cítí unavený, chce se mu spát a bolí ho svaly. Někdy se tato fáze může projevovat naopak dobrou náladou a přílivem energie.

Spouštěče migrény

Zatímco pro jednoho může být spouštěčem migrény stres, pro druhého to může být nevhodné jídlo v restauraci. Původců migrény může být opravdu mnoho.

Nejtypičtějším spouštěčem nejen migrény, ale i dalších typů bolestí hlavy je stres. Zvyšuje se při něm napětí svalů krku, hlavy, ramen, což hraje při vzniku bolesti hlavy důležitou roli. Navíc je stres příčinou vyplavování toxických látek do těla.
Mezi časté spouštěče migrény patří tvrdý či zralý sýr. Podobně může migrénu odstartovat čokoláda nebo oříšky. Odborníci se domnívají, že na vině jsou látky, které obsahují – u sýrů, ale také třeba u salámů, v kysaném zelí a tofu jde o aminokyselinu tyramin. U čokolády je to fenyletylamin a flavonoidy. Vědecky to však potvrzeno není. Pozor bychom si měli dát na glutamát a čínských jídlech a kofein. Pivo a víno (hlavně červené) se řadí mezi významné původce bolesti hlavy. Viníky jsou látky tyramin a fenyletylamin. Podle odborníků je kouření jedním z nejsilnějších spouštěčů migrény. Kromě toho mají kuřáci mnohem větší pravděpodobnost, že je postihne tenzní bolest hlavy.
Prevence migrény je dobrým důvodem pro zdravou životosprávu – tedy jíst několikrát denně, ale malé porce. Nevhodná dieta, hladovění či přeskočení některého denního jídla totiž snižuje hladinu krevního cukru, což může vyvolat záchvat migrény.

U některých lidí může spustit migrénu i změna spánkového rytmu – výrazné zkrácení nebo prodloužení jeho délky. Únava z nedostatečného spánku může být například příčinou zatuhnutí ramenních a krčních svalů a přes krční páteř nastartovat záchvat migrény.
Souvislost mezi změnami počasí a tlaku a záchvaty migrény je známa už dlouho. Více než padesát procent lidí trpících migrénou je citlivých na počasí a jeho změny. Zhruba u dvaceti procent z nich záchvaty propukají při studeném a suchém počasí a přibližně dvanáct procent trpí migrénou při teplém a vlhkém počasí.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.