Co jí vaše dítě?

Nadváha je problém nejen dospělých. Děti ji v mnoha případech nesou mnohem hůře nejen fyzicky, ale v první řadě psychicky. Narůst počtu dětí, které mají problémy s obezitou, je alarmující, každé třetí dítě má nadváhu a každé sedmé trápí obezita. Původně vyšší podíl chlapců se začíná vytrácet, s věkem u nich dochází ke stagnaci výskytu obezity, u dívek stále její neutěšený nárůst bohužel pokračuje.

Nadváhou a obezitou v současné době trpí stále mladší děti. Mnoho rodičů doufá, že z toho jejich dítě vyroste, opak je ale pravdou. Z nadváhy vyroste jen 22 % dětí. Celých 78 % se potýká s problémy s váhou i v dospělosti, což způsobuje mnoho zdravotních obtíží.
Pravidlo, že děti z obezity vyrostou, přestalo platit před čtvrtstoletím, kdy z 80 % dětí s obezitou vyrostli obézní dospělí. Obezita po krátké době přechází do chronické fáze a stává se celoživotním a nevyléčitelným onemocněním. Nadváha ve čtyřiceti zkracuje střední délku života o tři roky, běžná obezita o sedm a závažná obezita o 14 let. Otázkou zůstává, o kolik se zkracuje život obézním dětem, protože jejich epidemie zatím probíhá poměrně krátce, tři desetiletí, a teprve se začínají dožívat čtyřicátin.

Dětská obezita má vedle zdravotního i závažný psychosociální aspekt. Obézní dítě je velmi často vystaveno neúměrnému společenskému tlaku ze strany společensko-estetických norem, někdy i šikaně. Obezita jednoznačně otevírá dětem okno unipolární deprese, brání jim rozvinout jejich potenciál, sebedůvěru a profesní uplatnění.

Za posledních dvacet let se výskyt dětské obezity zpětinásobil a dosáhl epidemického rozšíření. Aktuálně čtvrtina dětí trpí nadváhou, každé sedmé obezitou a čtyři ze sta jsou závažně obézní. V posledních letech sice došlo ke stabilizaci výskytu nadváhy, ale stále vzrůstá výskyt obezity a především její závažnost. Celá třetina dětí s obezitou má monstrózní stupeň obezity, který jsme před dvaceti lety prakticky neznali.

Rozdíl mezi nadváhou a obezitou spočívá v rozvoji zdravotních následků a hranice jsou individuální. Nadváhu schováme za tričko, ale v plavkách ji už každý odhalí. Obezita je vidět už z dálky - není jen problémem zevnějšku, ale především spouští metabolický syndrom, který vede k časné cukrovce druhého typu, urychlenému kornatění tepen, rozvoji vysokého krevního tlaku a časným oběhovým komplikacím.
V naší době není neznámý ani pojem kojenecká nadváha – v současné době jí trpí už 7 % kojenců, kteří pak přecházejí do stejné velké skupiny předškolních dětí s obezitou.

Příčin, proč mají děti v současné době problémy s nadváhou, je několik – mohou za to jednak geny a nedostatek pohybu, ale také špatné stravovací návyky často celé rodiny.

Kojení

U malých miminek většinou maminky přemýšlejí nad každým kouskem jídla, který svému dítěti dají. V pozdějším dětském věku už to tolik neřeší, přitom ale ani desetileté děti by neměly jíst všechno.
Dětí, které jsou do půl roku výlučně kojeny, je u nás asi jen 17 procent. Po celý rok života dítěte u nás kojí jen 12 procent žen.
I nedonošené dítě může být kojené, a to od 28. týdne v takzvané kangaroo péči. Je schopno se k prsu přisát  třeba 21x a tím stimulovat tvorbu mléka. Výhody mateřského mléka pro nedonošené děti jsou ještě větší než pro donošené. Předčasně narozené děti totiž  často trpí nekrotizující enterokolitidou, nemocí, která způsobuje poškození střeva nebo jeho částí.
Děti jsou díky kojení chráněny proti mnoha přenosným i nepřenosným nemocem. Patří sem třeba záněty středouší, infekce močových cest nebo katary horních cest dýchacích. Důležitější však je, že výhody kojení se odrážejí i v dospělosti. Kojené děti mají menší riziko diabetu 1. i 2. typu, obezity, a dokonce i ulcerózní kolitidy, Crohnovy nemoci, výrazně se snižuje i riziko astmatu a alergií.
Pro matku je kojení ochranou proti rakovině prsu (riziko se snižuje o necelou třetinu), stejně tak vaječníků  a hrdla děložního, ale chrání i před cukrovkou. Například gestační diabetes, tedy cukrovka v těhotenství, u nás stále narůstá. Trpí jí až 6 000 těhotných žen ročně a právě včasná iniciace kojení může zajistit, že maminka, která měla cukrovku v těhotenství, nebude mít diabetes 2. typu v pozdějším věku.

Proč je mateřské mléko tak výjimečné? Důvodem je jeho zcela unikátní složení. Jsou v něm miliony živých buněk a s každým kojením dítě tyto živé buňky dostává. A například kmenových buněk je v mateřském mléce skoro 60 procent, daleko více než v pupečníkové krvi. Je tam také imunoglobulin, který je ochranou proti nejrůznějším infekcím. Dále cytokiny, hormony regulující apetit dítěte, které ovlivňují to, zda bude dítě v dospělosti obézní nebo ne. Děti, které jsou kojené, nebývají obézní, protože se jejich organismus naučí regulovat příjem potravy. Mateřské mléko je sice pro kojence tou nejvýhodnější potravinou, ale to neznamená, že se dítě může přikládat k prsu, kdykoli zakňourá. Ženský prs má možnost ukojit trojčata, ale pokud tento objem podáme jednomu kojenci, nelze se divit, že bude trpět nadváhou.

Problém může nastat, když se zavádí umělá výživa. Návod a přesné množství není na krabici uvedeno zbytečně. Přilepšováním, tedy přisypáváním vyššího podílu prášku, můžete zbytečně zatížit dětské ledviny. Do jednoho roku je pak potřeba jídelníček batolete hlídat kvůli alergickým reakcím. Nevhodný tak je třeba bílek, pozor i na vaječné těstoviny nebo ryby, mořské plody. Jakmile takovou potravinu zařadíte, sledujte případnou alergickou reakci.

V období zhruba do tří let už nejdou zákazy v oblasti stravování dětí tak striktní. Vždy ale platí v případě mléka a mléčných výrobků, že by děti neměly dostávat jejich polotučnou nebo dokonce nízkotučnou verzi. A to ani ve chvíli, kdy jsou při těle. Nízkotučné potraviny jsou určeny lidem, kteří chtějí zhubnout. Tuky jako takové děti pro svůj zdravý vývoj potřebují.
Děti mladší dvou let by se měly vyhýbat vnitřnostem, které jsou těžko stravitelné, a šetřit by rodiče měli také solí. Z toho vyplývá, že do tří let se nehodí potraviny jako párky, salámy a uzeniny. Kvůli případným alergickým reakcím by měli rodiče počkat také s exotickým ovocem, medem, ořechy a různými semínky. U těch navíc hrozí i riziko vdechnutí.
Do řešení problému s dětskou nadváhou se musí zapojit celá rodina a být dítěti příkladem. Tím ale nejsou přísné diety, omezení přijaté energie nebo léky. Nadváha se dá trvale řešit hlavně úpravou jídelníčku, stravovacích návyků a zvýšením pohybové aktivity. V tomto případě je vždy lepší využít znalost odborníka a požádat o pomoc v rámci některých specializovaných programů.

Hlídat i předškoláka

U větších dětí už si rodiče většinou myslí, že žádná omezení ve stravování neexistují. Kromě fastfoodů se tak nevyhýbají v podstatě ničemu. Ale přesto je dobré nedávat dětem příliš tavené sýry, protože se při jejich výrobě používají tzv. tavicí soli, které ve větším množství mohou způsobovat odebírání vápníku z kostí. Do jídelníčku pak nepatří ani zrající sýry, sója, čokoláda, asijské omáčky a přespříliš exotického koření, např. kari. Problematické mohou i u šestiletých dětí být houby, které jsou jen velmi těžko stravitelné. Stejně tak není vhodné celozrnné pečivo. Obsahuje totiž větší množství vlákniny, a protože děti nemají zcela vyvinutý trávicí trakt, mohlo by jim způsobovat bolesti břicha nebo zácpu.

Co dělají děti špatně

Děti často nesnídají nebo snídají úplně nevhodná jídla (smažená míchaná vajíčka, hodně sladké cereálie s mlékem nebo oplatky či jiné sladkosti). Nemají pravidelný jídelní režim – málo snídají, nesvačí a večer dohánějí denní deficit.

Děti málo pijí a pitný režim řeší zcela nevhodnými sladkými limonádami. K obědu a večeři jedí v jeden den to samé jídlo nebo se opakuje stejné hlavní jídlo po dva dny. V rámci večeře konzumují jídla, která jsou velmi rychlá na přípravu, ale o jejich vyváženosti z hlediska nutričního nemůže být ani řeč.

Děti vynechávají z jídelníčku ovoce a zeleninu, nejí mléčné (zejména zakysané) výrobky, nosí do školy nevhodné svačiny nebo si kupují nevyhovující potraviny. Často také konzumují jídla s přemírou příloh – těstovin, knedlíků. Při oslavách a dalších výjimečných příležitostech se přejídají velkým množstvím nezdravých potravin.

Můžeme dítě přimět jíst zdravě?

Bez snídaně by dítě nemělo opustit domov, je totiž tím nejdůležitějším jídlem dne. Snídaně dodává dětem 25 % z celkového denního energetického příjmu. Obecně rodiče často podceňují také důležitost svačin. Sušenka sice dobije dítěti baterky, ale jen na krátkou chvíli. Následně spíš způsobí další chutě, nervozitu a únavu.

Správnou kombinací chutě, vůně a hlavně vzhledu můžete u dítěte dosáhnout zázraků. Udělejte z jídla zábavu, vytvářejte obličeje nebo vykrajujte zvířátka. Nové potraviny nakupujte společně a stanovte si třeba jednu potravinu týdně, kterou připravíte na několik způsobů. Vyprávějte dítěti, odkud potraviny pocházejí, nechte ho, aby vám pomáhalo s vařením. Zároveň je zapojujte i do následného úklidu. Většina dětí mnohem raději konzumuje jídlo, které si samy uvařily.

Zdravé stravování dětí zlepšuje jejich paměť, dodává energii a pozitivní náladu, zabraňuje vysoké hladině cholesterolu a vysokému krevnímu tlaku, snižuje riziko vzniku chronických onemocnění, jako je třeba srdeční onemocnění, rakovina a diabetes, dále snižuje riziko vývoje osteoporózy, nedostatku železa a riziko zubního kazu.

Prevence jako základ

Čím dříve začnete u dítěte rozvíjet správné stravovací návyky, tím více si jich ponechá do dospělosti. Jídelníček by měl obsahovat pět až šest porcí denně. Velikost porce by měla být přizpůsobena věku, růstu, hmotnosti i pohybové aktivitě, kterou dítě vykonává. Zvláště důležité je podávat dítěti ovoce a zeleninu. Změna jídelníčku by měla být pečlivě naplánována a měla by probíhat pomalu.

Děti jsou odrazem svých rodičů, co se hmotnosti týče, a proto je třeba léčit celé rodinné prostředí, nejen dítě. Rodina představuje základ dětského světa, na kterém pak dítě vystaví celý svůj budoucí život. Životní styl rodiny se vždy v plném rozsahu odrazí na návycích a zvycích jejich nejmenších členů. Když rodina tráví víkend na horách a sport je nenásilnou formou začleněn do jejího života, pak je jen malá pravděpodobnost, že dítě prosedí celé dny u počítače. Pokud rodiče nesnídají, večeří jen z umaštěného papíru a opakovaně „dodržují“ diety, nemohou se divit, že se u jejich dítěte rozvine porucha příjmu potravy.