Pohlavně přenosné choroby
Terapie sexuálně přenosných chorob je v České republice povinná a je uzákoněna, podobně jako informování dalších sexuálních partnerů. V případě, že není dodržována zásada bezpečného sexuálního styku, je jistější navštívit lékaře a podrobit se laboratornímu vyšetření, které nám dá jistotu zdraví nebo nemoci. Někteří lidé se chovají rizikově, ale obávají se absolvovat tety. Utíkat však před realitou nemá žádný smysl a vždy je lepší zahájit léčbu včas než čekat na vznik možných komplikací.
HIV
HIV – virus lidského imunodeficitu je vyvolavatelem onemocnění AIDS, které se u neléčených pacientů vyznačuje těžkým poškozením imunitního systému, což vede během 8-12 let ke smrti. Virus se vyskytuje zejména v krvi, preejakulátu, spermatu a vaginálnímu sekretu infikovaných osob. HIV je RNA virus, který řadíme do skupiny retrovirů a má schopnost dlouhodobě přežívat v napadených buňkách. Mezi ně patří zejména CD4 lymfocyty, jejichž porušená funkce a postupný zánik narušují imunitu.
Diagnostika
Po odběru krve se v laboratoři prokazuje přítomnost protilátek proti viru HIV. Diagnostika je v současné době doplněna o zjištění antigenu p24, což umožňuje zkrácení tzv. diagnostického okna, což je doba od průniku patogenního mikroba až do doby laboratorního prokázání infekce. Mezi další typ vyšetření patří přítomnost virové RNA, které se však běžně nepoužívá jako screeningová metoda, ale slouží k monitoraci virové nálože a úspěšnosti terapie u pacientů na antiretrovirové léčbě. Každý imunitní systém reaguje na přítomnost viru různě rychlou produkci protilátek, která nastává přibližně v průběhu 5-12 týdnů. Z tohoto důvodu, i přes moderní diagnostické metody lze vyloučit pravděpodobnost HIV infekce až po třech měsících od rizikového chování.
Terapie pacientů s HIV
V rámci léčby jsou používány kombinace antiretrovirotik, které zabraňují množení viru. Kombinace moderních léků, úzká spolupráce mezi lékařem a nemocným jsou dobrými předpoklady pro úspěšnou léčbu. V současnosti odborníci také diskutují o tématu neexpoziční profylaxe HIV infekce, což je preventivní užívání léku. Jedná se o užívání léku HIV negativními osobami, které se však nacházejí ve vysokém riziku nákazy HIV s cílem zabránit infekci HIV.
Syfilis
Syfilis patří mezi závažné infekční onemocnění, které vyvolává bakterie Treponema pallidum. Tato bakterie proniká kůží a sliznicemi v oblasti genitálií, řitního otvoru a úst a díly svému tvaru a pohybům dokáže rychle pronikat tkáněmi do lymfatických uzlin a krevního oběhu. Syfilis postihuje různé orgány nejčastěji kůži, oko, kardiovaskulární a centrálně nervový systém. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 20 až 90 dnů. Neléčené onemocnění probíhá ve třech stádiích, ale klinické projevy se projeví asi u 30% nemocných. První stadium je charakteristické tvrdým vředem, který se nejčastěji objevuje na genitáliích, konečníku a také v ústech. Postupně dochází také ke zvětšení lymfatických uzlin. V druhém stadiu se u nemocných projevuje celková únava, horečka, bolesti svalů, vyrážka, která se nejčastěji objevuje na chodidlech. Třetí stadium se naštěstí v současné době vůbec nevyskytuje.
Léčba syfilisu
V léčbě syfilis se používají zejména antibiotika. Je však potřeba léčit současně všechny sexuální partnery, s nimiž měl nemocný kontakt v průběhu posledních dvou let. Podstatné je si také uvědomit i po překonání infekce nevzniká trvalá imunita a člověk může onemocnět také opakovaně.
Kapavka
Kapavka patří mezi bakteriální, sexuálně přenosné infekce, jejímž původcem je bakterie Neisseria gonorrhoeae. Kapavka se přenáší všemi druhy pohlavního styku. Možný je také přenos z matky na novorozence v průběhu porodu. Je charakteristická krátkou inkubační dobou 2-6 dnů a pestrým klinickým obrazem. U mužů se kapavka projevuje řezáním a pálením při močení, nucením na močení a žlutozeleným výtokem. V případě neléčené infekce může dojít k zánětu prostaty a jiným komplikacím. Ke klinickému obrazu žen patří hnisavý výtok, zánět děložního hrdla a močové trubice. Neléčená infekce mužů i žen může vést k poruchám plodnosti.
Vyšetření a léčba kapavky
Laboratorní vyšetření se provádí ze vzorku moči a stěrem z postižených míst pro kultivační vyšetření, ke kterému patří také určení citlivosti na příslušná antibiotika. Léčba kapavky spočívá v užívání antibiotik, avšak v současnosti také stoupá multirezistence bakterie.
Chlamydie
Způsobuje nejčastěji infekce a záněty urogenitálního traktu, v průběhu porodu může dojít také k infekci novorozence. K typickým projevům chlamydiové infekce patří hlenovitý výtok z močové trubice u mužů a z pochvy u žen, obtíže při močení a bolesti v podbřišku. U mnohých nemocných probíhají infekce bez příznaků neboli asymptomaticky. Včas neléčená infekce může negativně ovlivnit reprodukční zdraví muže a ženy. U některých jedinců se mohou Chlamydie podílet na vzniku zánětlivého autoimunitního onemocnění. Chlamydia žije uvnitř napadených buněk, na kterých je plně závislá a využívá je ke svému životnímu cyklu. Inkubační doba je 10-20 dnů.
Prevence
Používání kondomu, vyhýbání se rizikovým partnerům, pravidelné testování, které může včas
odhalit onemocnění s následnou přiměřenou léčbou. To vše patří mezi preventivní opatření, aby se sexuálně přenosné nemoci nemohly šířit. V případě výskytu nemoci je rovněž nutné přeléčit i sexuální partnery.
Kandidóza
Patří k nejčastějším onemocněním pochvy, které je vyvoláno infekcí, kvasinkou Candida albicans. Tuto nepříjemnou záležitost lze vyléčit vaginálními tabletami antimykotickými účinky. Bohužel však velmi často dochází k opětovným infekcím tímto mikroorganismem. Příčinou poševního výtoku mohou být také i jiné infekce pochvy. P5íčinou výtoků a svědění je nákaza organismem Gardnerella vaginalis. Dalším původcem poševního podráždění a výtoku je učenka poševní Trichomonas vaginalis.
Výtoky
I když pohlavní nemoci vyvolávají často minimální výtok z pochvy, je důležité, aby se každá žena s výtokem vždy obrátila na svého lékaře. Je důležité sdělit lékaři okolnosti, které mohou sloužit jako vodítko k diagnóze. Jedná se především o změnu partnera, protože to pravděpodobnost pohlavního onemocnění vždy zvyšuje. Jediným způsobem, kterým může lékař onemocnění spolehlivě prokázat, je vnitřní gynekologické vyšetření s odběrem několika stěrů. Tím se získá materiál k laboratornímu vyšetření. Po stanovení diagnózy je možné zvolit vhodnou léčbu.
Svrab
Jedná se o kožní onemocnění, které je vyvoláno zákožkou svrabovou, drobným parazitem, který žije v kůži a živí se odloupanými šupinkami. Celý cyklus parazita se odehrává v kůži, zejména a rukou. Oplozená samička roztoče se živí kožními buňkami, přitom provrtává v povrchové vrstvě kůže chodbičky a klade za sebou vajíčka. Samička nakonec umírá, ale z nakladených vajíček se vylíhnou larvy. Ty opět vyvrtávají v kůži další chodbičky a během několika dnů se vyvinou v dospělé jedince. Během svého dospívání se často přenesou na jiného člověka, nebo dokonce na zvíře, s nímž přišel nakažený člověk do blízkého kontaktu. Roztoči nejsou schopni přežít příliš dlouho bez hostitele, roto je přenos přes zvíře nebo například oblečením dost neobvyklý. Nejčastěji se nákazy šíří těsným osobním kontaktem, nejspíše tak, když spolu postižené osoby sdílejí společné lůžko nebo lůžkoviny. Po dosažení dospělosti se roztoči rychle spáří a samečci záhy poté umírají. Samičky opět procházejí popsaným cyklem a udržují infekci. Celý vývoj parazita od nakladení vajíček až po vznik nových dospělých jedinců trvá asi dva týdny.
Příznaky
Příznaky se neobjeví do té doby, dokud samičky nezačnou dolovat v kůži své chodbičky. To se stane nejčastěji na zápěstích nebo na rukou. Na kůži se obyčejně objevují tenké červené linie na měkké pokožce mezi prsty, obvykle to k diagnóze svrabu postačuje. Dalšími místy, v nichž parazit často nachází zalíbení, jsou lokty, chodidla kotníky, penis, šourek, a prsní bradavky. Naproti tomu se svrab zřídka objeví na hrudníku nebo na zádech a hlavně se roztoči důsledně vyhýbají. Chodbičky v kůži svědí, někdy však mohou zůstat nepovšimnuty, a to i když se v nich líhnou nov larvy. Po několika týdnech začne tělo reagovat na přítomnost parazitů.
Genitální herpes
Jedná se o virové onemocnění puchýřovitého charakteru, které postihuje pohlavní orgány a oblast okolo konečníku. Za původce onemocnění se považuje virus Herpes simplex. Infekce se rozšiřuje pohlavním stykem, kdy v ohnisku nákazy dochází ke vzniku puchýřků, které mají tendenci k vředovatění. Zasažena je také okolní kůže. Inkubační doba je do jednoho týdne po kontaktu a onemocnění má sklon k recidivám. Mezi komplikace patří například zánět mozkových blan.
Genitální bradavice
Jedná se o drobné vyvýšené útvary bílé nebo lehce načervenalé útvary, které způsobuje lidský papillomavirus (HPV). Nejčastěji se vyskytuje na vnějších genitáliích nebo v blízkosti konečníku, ale mohou se vyskytovat také uvnitř pochvy nebo na děložním hrdle. Typy HPV, které způsobují genitální bradavice se liší od typů způsobujících rakovinu děložního čípku.
Veš, muňka
Jedná se o živočicha světlé barvy, jehož samičky jsou velké až 1,5 mm. Nacházejí se na ochlupených místech většinou okolo genitálií, ale v případě silnějšího napadení se mohou objevit na hrudi, v podpažních jamkách, obočích nebo na řasách. Zdrojem infekce je nakažený člověk a k přenosu dochází ve většině případů pohlavním stykem, avšak jsou známy případy, kdy k přenosu došlo i ložním prádlem nebo ručníkem.
Trichomoniáza
Jedná se o zánětlivé onemocnění močové trubice a pochvy. K přenosu dochází pohlavím stykem. Tato nákaza bývá často doprovázena kapavkou. Jako u všech sexuálně přenosných nemocí je rovněž nutné přeléčení sexuálního partnera.
Prevence sexuálně přenosných chorob
Mezi nejrizikovější skupinu pohlavně přenosných chorob patří lidé mezi 18 až 30 lety. Celá řada pohlavních onemocnění není v počátku nemoci doprovázena žádnými příznaky, což zvyšuje riziko nakažení u dalších sexuálních partnerů. Neléčení pohlavních nemocí zvyšuje riziko komplikací, může dojít k neplodnosti, ovlivnění průběhu těhotenství (předčasný porod, porodní komplikace potraty apod.). Důležitá je osvěta v rizikových populacích, vyhledávání infikovaných osob a osvěta v oblasti bezpečného sexuálního styku.
