Oční vady

Potíže s očima různého typu trápí ve vyšším věku každého z nás. Dobrý zrak není samozřejmostí ani v mladém věku. Kvalitu vidění můžeme do jisté míry ovlivnit pomocí životního stylu, spánkem, stravou a očním cvičením. Nejlepší prevencí očních vad jsou pravidelné prohlídky očního lékaře, které slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale také k odhalení očních chorob, kterých si ani nemusíme všimnout.

Šedý zákal

Postihuje zhruba 40% lidí středního věku a až 90% lidí vyššího věku. Velmi často se objevuje u diabetiků, ale vzniká také po úrazu oka nebo v souvislosti s užíváním léků, především kortikosteroidů. Šedý zákal je na prvním místě mezi očními onemocněními, která způsobují snížení zraku a slepotu. Příčinou jsou metabolické změny uvnitř oční čočky, zkalení její periferní i centrální části, zvýšení její hmotnosti a předozadního rozměru má za následek potíže se zaostřením. Projevuje se zamlženým a rozostřeným viděním do dálky, zvýšenou citlivostí na silnější světlo a zkreslením barevného vnímání, dvojitým nebo trojitým viděním při pohledu jedním okem. Ve většině případů je postiženo jedno oko dříve než druhé, ale někdy se příznaky rozvíjejícího zákalu objeví na obou očích najednou, a pokud se nezahájí léčba, může stav vést až k slepotě. Na povrchu očí postižených zákalem je patrný mléčný povlak.

Léčba

Šedý zákal nelze zastavit ani zpomalit. Jedinou z možností je operativní zákrok, při kterém se z oka odstraní zkalená čočka a nahradí se umělou čočkou. Mezi nejnovější metody patří užití femtosekundových laserů, fakoemulzifikační přístroje s moderním softwarem a špičkové nitrooční čočky se žlutým filtrem, který chrání sítnici. Umělá čočka je trvalou náhradou, zůstává v oku po zbytek života. Nevyžaduje žádnou údržbu ani výměnu. Odstranění šedého zákalu je současně příležitost pro vylepšení zraku na blízko i do dálky a zbavení se brýlí. Operativní zákrok doporučují odborníci oproti minulosti podstoupit v okamžiku, kdy šedý zákal začne pacientům zhoršovat vidění.

Zelený zákal

Zelený zákal neboli glaukom je oční onemocnění, při kterém dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu. Tento nerv přenáší ze sítnice do mozku zrakové informace a jeho poškození má za následek částečnou nebo dokonce úplnou ztrátu zraku. Degeneraci zrakového nervu způsobuje zvýšený tlak nitrooční tekutiny, který však pacient nemůže poznat. Teprve později dochází k výpadkům zorného pole a k poklesu ostrosti zraku. Za takové situace však bývá glaukomové onemocnění již v pokročilém stádiu. Glaukom se neprojevuje zakalením očních tkání a rozvíjí se zcela asymptomaticky a většina nemocných nemá šanci zelený zákal sama rozpoznat. Zelený zákal je také zrádný v tom, že i člověk s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít dobrou centrální zrakovou ostrost. V případě dalšího zhoršení nemoci může rychle přijít také o zbytek zorného pole a hrozí mu úplná slepota.

Prevence

Jedinou možnou prevencí proti zelenému zákalu jsou pravidelné preventivní návštěvy očního lékaře. Zejména lidé nad čtyřicet let by měli absolvovat jednoročně preventivní vyšetření, a to zejména pokud se zelený zákal vyskytuje v rodinné anamnéze.

Krátkozrakost

Krátkozrakost neboli myopie patří k nejčastějším očním dioptrickým vadám a postihuje zhruba 30% populace. Ke zrychlení vývoje krátkozrakosti dochází u dětí během školní docházky, ale také kolem dvanáctého roku života. Stálé ostření do blízka vyvolává v oku abnormální nitrooční tlak, který pak stlačuje zadní část oční koule do podlouhlého tvaru. Krátkozraký jedinec špatně vidí na dálku a nerozeznává dobře vzdálené předměty. Krátkozrakost se koriguje „mínusovými čočkami“, které posunou obraz na sítnici a ten se tak stává ostrým (brýle nebo kontaktní čočky).

Presbyopie

Presbyopie neboli vetchozrakost je neschopnost zaostřit nablízko. V průběhu života čočka ztrácí schopnost pružnosti, která je potřebná k zaostřování svalů a změně svého tvaru. Potíže se projevují oddalováním textu při čtení, až jsou jednoho dne ruce příliš krátké. Člověk ztrácí schopnost jemných ručních prací, s obtížemi čte na mobilu atd. Pokud vzniklé potíže neřešíme, trpíme bolestí hlavy, pálením očí, nadměrným slzením nebo pocitem písku v očích. Pokud oko vidí bez korekce ostře do dálky, znamená presbyopie brýle do blízka nebo podstoupení operativního zákroku.

Dalekozrakost

Dalekozrakost (hypermetropie) postihuje asi 10% populace. Oko je příliš krátké nebo dochází k nedostatečné lomivosti oka. Světelné paprsky se v důsledku toho sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený obraz. Dotyčný vidí špatně nablízko. U slabšího stupně dioptrií se oko automaticky doostří. Při + 0,5 dioptrie může permanentní akomodace oka způsobit ospalost nebo nesoustředěnost, bolesti hlavy a migrény.

Korekce

Korekce je prováděna „plusovými“ čočkami, které posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat pomoci laserových zákroků. V případě vyšších vad je vhodnějším řešením nelaserový zákrok.

Astigmatismus

Jedná se o cylindrickou oční vadu, která je ve většině případů vrozená a často se vyskytuje společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Příčinou je nepravidelný tvar ční rohovky, jež je způsobený předozadním nárůstem oka a jeho oplošťováním. Projevuje se přivíráním víček při pohledu do dálky a natáčením hlavy do určitého směru, protože obraz je na všechny vzdálenosti rozostřený, zamlžený a deformovaný, potíže s vnímáním hloubky a prostoru. Snížená zraková ostrost znemožňuje rozeznávání různých detailů. Při čtení dochází k zaměňování podobných znaků a písmen, často se objevuje zkreslené vidění. Při řízení auta za snížených světelných podmínek. Nekorigovaný astigmatismus doprovází často únava a bolest hlavy, pálení a řezání v očích.

Korekce

Astigmatismus se koriguje torickými nebo cylindrickými brýlovými čočkami, které vyrovnávají nepravidelné zakřivení rohovky. Podobně jako jiné refrakční vady, dokážeme v současné době řešit také astigmatismus pomocí laserových operací. Pokud však nemocný řeší současně šedý zákal nebo presbyopii pak je vhodnější nelaserová operace, při které je původní oční čočka, jejíž dioptrická hodnota neodpovídá dioptrickému stavu oka, nahrazená čočkou umělou.

Degenerace sítnice

Jedná se o genetické vrozené postižení obou obočí, nezánětlivé změny na sítnici, které provází poškození nervových buněk. K degenerativním změnám dochází v důsledku stárnutí  a je nejčastější příčinou slepoty u starších osob. Onemocnění se projevuje nejprve nenápadně, kdy se nejprve zhorší zrak při soumraku, za tmy, a vidění se zamlžuje a zostřuje. Onemocnění se projevuje zhoršením vidění při čtení do blízka, může dojít k výpadku centra  vidění, změní se také vnímání barev. Druhé oko bývá postiženo během několika let. Na toto onemocnění mají vliv také civilizační vlivy (kouření, obezita, hypertenze, vyvážená strava a nedostatek vitaminu E).  Na suchou formu makulární degenerace nebyla doposud nalezena léčba. Odborníci doporučují užívat suplementy stravy s obsahem luteinu, vitaminu E a zinku. Naopak vlhkou formu nemoci lze ovlivnit pomoci biologické léčby.

Odchlípnutí sítnice

V důsledku degenerace sítnice, vlivem úrazů, nádorů nebo zánětů může dojít k tzv. odchlípení sítnice, kdy se sítnice nadzvedává a postupně odlučuje od oční stěny. Odchlipování postupuje od okrajů až ke středu sítnice, kde je místo nejostřejšího vidění, proto také často dochází k výraznému poškození zraku. Příznakem postupujícího odchlípení sítnice může být clona, která se objeví při okraji zorného pole, v počátku nejčastěji v dolní části oka jakoby u nosu. Pokud je odchlípení sítnice prokázáno, jedinou možnou léčbou je operace. Očím obecně prospívá odpočinek, ale také i i určitý pohyb, aby nedošlo ke zkrácení a tuhnutí okohybných svalů. Špatné vidění může být také zapříčiněno vadou krční páteře.