Děti potřebují spánek

Spánek je pro děti dvojnásob důležitý proto, aby mohly růst emocionálně, fyzicky a psychicky. Ponocování, noční sledování televize a hraní počítačových her jim škodí.
Pokud se domníváte, že když dítě spí, tak odpočívá, máte pravdu. Odborníci zjistili, že kvalita spánku má vliv na zpracování informací a také na paměť. Studie ukazují, že když děti nedostatečně spí, dochází u nich k nižší schopnosti zapamatování a zhoršení psychické výkonnosti. Vědci zkoumali desítky dětí a dospělých a přišli na to, že děti, které v noci dobře spí, mají lepší paměť a že si toho víc zapamatují – dokonce víc než dospělí. Děti si většinou vedou hůře v kognitivních úkolech než dospělí, ale lépe si vedou v procesu takzvané explicitní inteligence. Děti mají totiž ve spánku pomalejší spánkové vlny než dospělí a tato vlastnost je zodpovědná za vyrovnanou náladu a schopnost učit se, myslet a pamatovat si. Dětský mozek tedy lépe zpracuje získané informace během spánku. I proto by měly děti v noci spát a neponocovat.

Zdravý a kvalitní spánek je důležitý i pro teenagery a může je chránit před depresemi. Při jednom výzkumu z Kolumbijské univerzity bylo dokázáno, že riziko deprese bylo o 71 % vyšší u těch mladistvých, kteří spali méně než pět hodin, a riziko sebevražedných myšlenek pak o 48 procent vyšší než u těch, kteří spali aspoň osm hodin. Teenageři, kteří usínali až po půlnoci, byli také o 24 procent náchylnější k depresím než ti, kteří chodili spát před 22. hodinou. Proč tomu tak je? Nedostatek spánku ovlivňuje schopnost mozku reagovat a vede k určité rozmrzelosti, která brání schopnosti vyrovnat se s každodenním stresem. Kvalitní spánek by mohl být preventivním opatřením před depresemi a léky na deprese.

Co se děje ve spánku?

Zatímco děti spí, mozek všechny informace, které během dne posbírá, podvědomě aktualizuje a zpracovává do explicitní paměti. Souvislost mezi kvalitním spánkem, dobrou pamětí a následně lepšími výsledky ve škole jsou jasné. Dostatek spánku a jeho kvalita ovlivňuje fungování mozku a zlepšuje všechny kognitivní procesy, jako je vnímání, paměť, učení a myšlení. Nedostatek spánku způsobuje, že je dítě během dne unavené, malátné, následně má potíže s koncentrací i s krátkodobou pamětí. Nedostatek spánku snižuje i rychlost reakcí, pozornost a koordinaci pohybu.

Délka spánku

Je pochopitelné, že prvňák bude spát déle než osmák. S postupujícím věkem lze samozřejmě dítěti hranici ukládání ke spánku přiměřeně posouvat do pozdějších hodin. Je však dobré s dítětem o změně mluvit a do jisté míry jej po dobu změny sledovat, abyste zjistili, zda je nová doba spánku pro dítě dostatečná. Poznáte to jednoduše – dítě bude schopné následující den bez větších obtíží vstát a bezproblémově do konce dne fungovat. Samozřejmě existují období, kdy je dítě unavenější, ač má spánku dostatek. Bývá to typické po návratu do školy po prázdninách, ale také třeba po nemoci, kde svou roli sehrává postupná rekonvalescence. V dnešní době také více cestujeme, a je-li to možné, je dobré ponechat mezi návratem z cest a nástupem do školy nějaký časový limit. Dítě se přeladí poměrně rychle, ale je pro ně energeticky náročné, pokud tak musí činit během školního provozu.

Zrádné počítače

Pokud jde o televizní ponocování či počítače, měly by existovat hranice. Většina rodičů chápe, jak moc jsou pro jejich děti prospěšné hranice. Dítě ponechané bezhraničnímu přístupu totiž nejenže nebude šťastné a spokojené, naopak může cítit úzkost právě z toho, že jeho světu chybí mantinely. Předvídatelný denní režim včetně pravidelného ukládání ke spánku k těmto hranicím neodmyslitelně patří. Neznamená to, že by dítě neuneslo výjimečné odchylky od každodenní rutiny, jedná-li se však o všední den, když jde do školy, je dobré, aby byl režim dodržován. Případná odchylka se může projevit i na fyzické kondici, zvláště na vyšší úrazovosti. Pro děti s diagnostikovaným  ADHD by tato režimová opatření měla platit o to striktněji. Jakákoli odchylka od zažitého režimu u takových dětí má totiž tendenci projevovat se výrazně dramatičtěji než u dětí bez deficitu pozornosti.

Děti, které před usnutím hrají hry nebo se dívají na televizi, nabudí svůj mozek a tento druh vzrušení způsobuje, že se neuvolní a špatně usínají. Obrazovka televize i počítače má vliv i na cirkadiánní rytmy u dětí, které jsou zodpovědné za to, že nám řeknou, kdy je čas usnout a kdy je čas se probudit. Takže všechno, co naruší tyto přirozené biorytmy, ovlivňuje kvalitu spánku.

Děti, které každý den sledují televizi nebo sedí u počítače, trpí chronickou spánkovou deprivací. Může se u nich objevit syndrom neklidných nohou, spánkové apnoe, nadváha či obezita.