Alergie nás netrápí jen na jaře

V České republice trpí některou z alergií každý čtvrtý člověk. Nevyskytují se pouze sezonně jako v případě pylových alergií, řada z nich má celoroční průběh. Spouštěčem se ale může stát cokoliv – prach, roztoči, pyly, lepek, mléko, ořechy, zvířecí srst. Alergenem může být téměř cokoliv.
Nárůst množství alergických onemocnění je označován jako nejvýznamnější neinfekční civilizační epidemie.

Pylová sezona přichází čím dál dříve. První příznaky alergie pocítí alergici již na přelomu února a března. Jejich problémy pak mohou přetrvávat až do konce října nebo začátku listopadu, takže mohou způsobovat celoroční obtíže. Celkem u nás trpí nějakou alergií 30 procent lidí, sezonní projevy trápí třetinu z nich.

Pravděpodobnost vzniku alergického onemocnění u dítěte nealergických rodičů se pohybuje kolem deseti procent. Jestliže má dítě jednoho z rodičů alergika, existuje až 30procentní pravděpodobnost, že bude rovněž alergické. Pokud má oba rodiče alergiky, pak je u něj riziko rozvoje alergie 50 až 60 procent. Jestliže mají dokonce oba rodiče stejný typ alergie, pak je až 80procentní pravděpodobnost, že dítě bude alergické.

Alergie je nežádoucí, je to velmi přehnaná odpověď na některé látky z prostředí, které nealergickému člověku vůbec nevadí. I velmi malé množství alergenu dokáže spustit řetězec imunologických dějů, které ve finále stojí za výslednými příznaky – tedy rýmou, kašlem, otoku, nebo astmatem s dušností.
Přestože je dnes mechanismus vzniku alergií poměrně dobře prozkoumán, konvenční farmaceutická léčba se zaměřuje především na řešení příznaků. Návštěva u alergologa tak většinou skončí podáním vakcín vyrobených z alergenů a především předepsáním větší dávky antihistaminik. Alergické projevy se na čas utlumí a umožní pacientovi normálně fungovat. Skutečná příčina ale mnohdy zůstává neřešena.
Hlavní pravidlo pro klidný život alergika je jednoduché. Je třeba přesně zjistit a vědět, co nám způsobuje problémy, a tomuto alergenu se vyhýbat. Je zarážející, jak málo alergiků sleduje pylové zpravodajství a jak málo jich je ochotno vyhýbat se alergenu a podle jeho výskytu plánovat denní aktivity. Důležitým krokem je na alergii pohlížet jako na nemoc, kterou je potřeba léčit celoročně, dlouhodobě a komplexně, a to i v případě, že se alergie projevuje pouze sezonně. Jedním z faktorů, který má na alergii vliv, je i celková imunita.

Mnoho lidí má jen velmi mírné příznaky pylové alergie. Těm jsou určena nejrůznější antihistaminika, z nichž některá jsou volně prodejná. Žádná alergie, ani ta pylová, by se ale neměla podceňovat. Alergie, která není zcela pod kontrolou, by se totiž mohla začít zhoršovat a postupně přejít v těžší formy, například do průduškového astmatu.

S alergiemi úzce souvisí i astma, které je jedním z nejčastějších chronických onemocnění u dětí. Trpí jím asi deset procent z nich. První projevy astmatu lékaři často pozorují v nejnižších věkových skupinách – a vzácností nejsou ani v kojeneckém a batolecím období. V 80 % případů začíná astma u dětí kolem pátého roku. Zásadní roli v rozpoznání nemoci hrají rodiče, kteří by si měli všímat příznaků. Mohou si povšimnout třeba toho, že dítě kašle více, než je při nachlazení běžné. Potíže s dýcháním se objevují také při zátěži. Často se u dětí také setkáváme s alergiemi na zvířecí srst, ale i na potraviny. Proto by rodič měl všechny neobvyklé reakce dítěte nahlásit dětskému lékaři, který dítě pošle na alergologické vyšetření.

Léčba alergie

Medicína si s astmatem a alergiemi dokáže poradit lépe než kdysi. Přibližně v polovině 90. let 20. století se přišlo na to, že podstatou alergie je chronická zánětlivá reakce. Léčba se proto změnila na dlouhodobou a protizánětlivou. Pacienti se závažnějšími příznaky se léčí mikrodávkami inhalačních kortikosteroidů, a to i když žádné potíže nepociťují. Dlouhodobá protizánětlivá léčba pacientům velmi pomáhá. Dnes se ví, že při této léčbě dochází k akutním stavům nebo dušnostem zcela výjimečně. Lidé mají tendenci léčbu ukončovat, je totiž založená na užívání inhalačních kortikosteroidů. Jde ale jen o mikrodávky v inhalační podobě, které působí jen v místě zánětu, tedy v průduškách. pozitivní účinek zde výrazně převyšuje nežádoucí účinky, které jsou v tomto případě minimální.

Další možností léčby je zmírnění alergické reakce pomocí alergenové imunoterapie, tedy pomocí vakcín. Také jimi umí již medicína velmi cíleně ovlivnit přecitlivělost organismu. Léčba funguje tak, že se pacientovi dlouhodobě podává malé množství alergenu. Jedna kúra trvá obvykle asi tři roky a alergii u pacienta téměř vyléčí. Zcela ale alergii vyléčit neumíme.

V některých případech může pomoci příroda. Základem je vědět, který alergen vám způsobuje největší potíže. Spousta pacientů uvádí, že jim na typické příznaky, které alergie doprovází, jako je rýma, pálení očí a kýchání pomohla homeopatika. Několik pacientů také uvedlo, že se jejich zdravotní kondice zlepšila, když pravidelně konzumovali med, který byl vyrobený z rostliny způsobující nejvíc obtíží. Vytvořili si tak na alergii toleranci a příznaky se zmírnily.

Alergie v těhotenství

Pro plod i matku je nejpodstatnější, aby astma bylo po celou dobu těhotenství pod kontrolou. Zhoršení stavu spojené s dechovými obtížemi matky je pro plod vždy větším ohrožením než jakákoli léčba. Léky, kterými se dnes astma léčí, je možné užívat po celou dobu těhotenství, aniž by pro dítě znamenaly jakékoli nebezpečí.

Během těhotenství se může změnit citlivost na alergeny. Dobrou zprávou může být fakt, že u 23 procent těhotných žen se alergický kašel zlepší. Bohužel u třiceti procent se naopak zhorší, zvláště mezi 26. a 36. týdnem těhotenství. Pokud se ženě v těhotenství uleví, neměla by vysazovat léky bez porady s lékařem. Nemusí mít obavy, že lék, který vpravuje do plic inhalací, ovlivní i dítě. Účinkuje totiž lokálně. Naopak ve chvíli, kdy léky na astma vysadí, ohrožuje vývoj dítěte nedostatkem kyslíku.