Velký nos velkého ducha značí

Podle klasika to tak prý je, ale banální onemocnění zvané rýma, což je infekce horních cest dýchacích postihuje nosy velké i malé. Dospělých se rýma týká většinou 3x ročně, dětí až 12x ročně. Příčinou bývá kombinace původců: virů, bakterií, parazitů a alergií. Nejprve dochází k překrvení nosní sliznice, která oteče. Pocit suché sliznice, bolest a pálení vede celkem záhy k sekreci, která nemusí vždy být hnisavá. Život znepříjemňují vedlejší příznaky v podobě ucpaného nosu, bolestí hlavy, někdy i teploty. Rýma se přenáší velice snadno, a tak by jedinci jí postižení měli používat kapesník při kýchnutí. V dětských kolektivech je rýma trvalým jevem. Novorozenci neumějí dýchat ústy a ucpaný nos je ohrožuje na životě. Sekret se musí z nosánku odsávat a dítě se co nejdříve má naučit smrkat. Především děti jsou ohroženy záněty středouší a vedlejších nosních dutin.

Opatření

Při rýmě, která je vyloženě infekční první dva dny, je nejlepší ulehnout se zvýšeným podložením hlavy (především u dětí). Do nosu patří nosní kapky podle věku uživatele (existují speciální kapky pro děti), které snižují otok sliznice. Není vhodné je však používat déle než týden, aby nedošlo k paradoxu, kdy je sliznice naopak oteklá a na léčbu nereaguje. Poté je vhodné nos i nadále proplachovat fyziologickým roztokem (u nás vincentka, roztoky s mořskou solí apod.). O rýmě se říká, že léčená trvá sedm dní, bez léčby týden. Uvedené dny však můžeme strávit s menším množstvím nepříjemností, pokud o svůj nos pořádně pečujeme. Základem dobrého dýchání je jedině čistý nos, neboť zdravá sliznice chrání organismus před vstupem infekcí.

Lidský nos za den přefiltruje asi 10 000 l vzduchu, který ohřeje a zvlhčí.

Jak správně smrkat

• U dětí, které se smrkat učí, uzavřeme jednu dírku a vysmrkáme druhou, poté proces opakujeme u druhé nosní dírky.
• Dítě by poté mělo předvést, že nos je vyčištěn: například „zafuní jako ježek“.
•  Ideální jsou papírové kapesníky, především pokud je rýma mimořádného rozsahu.
•  V období rýmy je vhodné zachovávat zvýšenou hygienu, častěji si mýt ruce apod.

Bylinky na rýmu

Při rýmě se doporučuje inhalovat slaná voda a pravidelné vyplachování nosu přesličkovým čajem nebo Vincentkou, dále je vhodné popíjet lipový čaj. Používáme papírové kapesníky, které jsou hygienické a zaručují, že se nám ráma nebude vracet. Když cítíme, že se o nás pokouší rýma, nakapeme si do každé nosní dírky 2 kapky citrónové šťávy. Pokud je nám to nepříjemné, pak můžeme zkusit inhalovat horkou páru nad vodou, do které jsme přidali trošku francovky. Solný roztok dokáže poměrně rychle pročistit nos a zmírnit otok sliznic. Na špičku nože soli rozpustíme ve100 ml teplé vody, naplníme do lahvičky nosního spreje a několikrát za den si stříkneme do nosních dírek.    

Lipový květ

Lipový čaj na pocení je vhodný doplněk bylinné léčby. Dvě lžíce lipového květu zalijeme asi ½ litrem vody a pozvolna vaříme asi 20 minut. Přecedíme a vlažným odvarem kloktáme a vyplachujeme hrdlo, nepolykáme.

Nachlazení

Běžné nachlazení, které se u nás projevuje kašlem a rýmou, lze odstranit podle starých rad pomocí křenové šťávy. Očištěný křen pokrájíme na drobná kolečka nebo jej nastrouháme a dáme na nekovové sítko, které si položíme na hrneček, a vše zasypeme bohatě cukrem. Křen za nějakou půlhodinku pustí šťávu, kterou budeme užívat třikrát denně.

Zinek

Zvláště v zimních obdobích je nutné doplňovat zinek, protože v případě jeho nedostatku, nepracuje naplno imunitní systém a snáze podléhá mimo jiné i nachlazení. Jako prevenci proti nachlazení se proto  doporučuje , užívat buď zinek v tabletách nebo ve stravě, která ho obsahuje.

Inhalace

Jedním z velmi účinných prostředků při nachlazení jsou inhalace. Hrst sušeného heřmánku přelijeme vroucí vodou, přes hlavu přehodíme osušku, nakloníme se nad hrnec a vdechujeme unikající páry. Po inhalaci se doporučuje zůstat ještě asi 30 minut v teple. Místo heřmánku můžeme použít obyčejnou sůl nebo několik kapek eukalyptového oleje nebo citron či levanduli.

Chřipka

Příznaky doprovázející chřipku jsou náhlé a nejprve se projevují pocity mrazení nebo naopak horka a často se objevuje zvýšená únava a bolest svalů, kloubů, ztuhlost šíje, bolest hlavy nad obočím. K tomu se přidává horečka a v noci suchý kašel, chrapot i rýma. Při těžším průběhu nemoci se může objevit zácpa nebo zvracení. V takové chvíli je nanejvýš vhodné naordinovat si klidový režim m pít hodně tekutin a spát. Léky účinkující na chřipku obsahují kyselinu acetylsaliciovou nebo paracetamol. Působení těchto léků zvyšuje současně podávání vitaminu C.

Střevní chřipka

Prudká nevolnost provázená zvracením, silným průjmem a někdy také horečkou, to je střevní virové onemocnění, přenášené kapénkovou infekcí, ale možná i nákazou získanou ve veřejných prostorech. V takovém případě naše babičky radily nastrouhat jablíčko na jemno a po lžičkách sníst. Nejvhodnější je však vzít si živočišné uhlí, které váže vodu a nasadíme příslušnou dietu.