Kvalita stravy

Kvalita stravy je velmi ovlivněna metodami pěstování surovin a jejich dalším zpracováním. Nejvýznamnější zásahy jsou prováděny při průmyslové potravinářské výrobě, protože současné postupy často způsobují odnímání nebo znehodnocení určitých částí přirozených důležitých složek, jako jsou vitaminy, minerály, vláknina, a naopak se přidávají látky jiné, v původních surovinách se nevyskytující. Přitom jde často o takové sloučeniny, které bychom v přírodě hledali marně, protože jejich přípravu si „vymyslel člověk“.  Teprve před několika desetiletími se však tyto uměle připravené látky začaly ve větším měřítku nejen vyrábět, ale také přidávat do většiny průmyslově zpracovaných potravin.

Rozdílnost názorů

Veškeré látky přijímané společně se stravou působí výrazně nejen na náš zdravotní stav, ale také na to, jak se cítíme. Názory na vhodnost syntetických nepřirozených látek, které jsou užívány při moderních průmyslových technologiích se liší, a to mnohdy až protichůdně. Naše tělo může jen velmi těžko zpracovat takové látky, které náš organismus nezná.

Přídatné látky

V současné době bychom měli ve vlastním zájmu věnovat zvýšenou pozornost tomu, co přijímáme společně se svou stravou. Na rozdíl od kontaminantů životního prostředí máme naštěstí možnost bránit se alespoň oficiálním přídatným látkám, jejichž užívání je v současné době velmi rozšířené, a to i u nás. Mezi jednotlivými látkami je však nesmírný rozdíl, a to jak v chemické struktuře, tak z hlediska zdravotního dopadu.

Co nám může škodit?

Škodlivinou může být jakákoliv látka, které dáme do těla příliš velké množství nebo i samotná potravina konzumovaná v nadměrné míře. Například umělé nápoje na rozdíl od kyselých typů ovoce obsahují velmi málo zásaditých minerálních látek k neutralizaci, a proto jednostranný příjem kyselinotvorných sloučenin může způsobovat i přechodné okyselování krve. Obecně se tedy doporučuje vyhýbat se výrobkům, které obsahují velké množství přídatných látek. Existuje stále více odborných názorů, že právě jejich přebytečný příjem výrazně zatěžuje životně důležité tělesné orgány.

Lze se škodlivým látkám vyhnout?

S ohledem na běžnou zemědělskou, potravinářskou i obchodní praxi se může zdát naprosto nereálné přijímat pouze plnohodnotné suroviny a zcela se vyhýbat látkám nepřirozeným. Můžeme však zaujmout určitá stanoviska a užívat také patřičnou obranu, čímž lze alespoň z větší části omezit příjem těch nejškodlivějších látek. Nejlepší je snažit se nakupovat převážně základní suroviny, které by podle zákonných opatření neměly obsahovat žádné přídavné syntetické látky. Pokud již nakupujeme průmyslově upravované potraviny, můžeme se o přítomnosti nebo nepřítomnosti přídatných látek dozvědět z údajů, které jsou povinně uvedeny na obalu.

Prodloužená trvanlivost

V minulosti se trvanlivost potravin zvyšovala zejména sušením, nasolováním přídavkem vhodného koření nebo dalšími přirozenými postupy. V současné době již moderní potravinářská technologie s těmito metodami nevystačí. Za účelem prodlužování trvanlivosti se bohužel často užívají chemické konzervanty. Zhoršená kvalita výrobků vyplývá také z toho, že velmi dlouho uměle udržované potraviny ztrácejí své nutriční hodnoty. Pro náš organismus je také nevhodná častá konzumace předpřipravených nebo zmrazených hotových pokrmů. V tomto ohledu jsou nejproblematičtější takzvané fast food restaurace, zejména pokud dovážejí suroviny z průmyslově nejvyspělejších států, zejména ze zámoří.

Potíže s alergiemi

Je velmi alarmující, jak stoupá počet alergií, a to zejména u malých dětí. Alergie na danou látku se zjišťuje pomocí speciálních testů, avšak často se stává, že ani po ukázněném vynechání zjištěného alergenu v potravě nezmizí. Potíže dokonce nastávají také po požití naprosto odlišného jídla, které žádná z testů neoznačil jako ohrožující. Přecitlivělost na určité potraviny nebo na jejich součásti velmi ztěžuje život jak postiženým, tak jejich blízkým. Některé velmi intenzivní alergické reakce mohou dokonce takovéto jedince vyřadit z běžného pracovního i dalšího zařazení. Kromě přídatných látek se setkáváme také s odmítavou reakcí organismu na mnohé druhy potravin, nejvíce jsou rozšířené alergie na sóju, kravské mléko, ryby, oříšky a další suroviny.

Extrémy raději ne

Náš organismus poškozuje jakýkoli extrém, což můžeme pozorovat i u zcela protichůdných životních stylů. V tomto směru se můžeme nejčastěji setkat s „požitkáři“, kteří touží pouze o uspokojení potřeb svého mlsného jazyka a naopak druhou skupinu tvoří lidé, kteří jsou výhradně zaměřeni na tělesné zdraví a často se stávají oběťmi přehnaného dietního šílenství nebo extrémního výživového směru. Stále více lidí dochází k tomu, že není dobré se uklidňovat tvrzením, „když to dělají ostatní, bude to asi dobré i pro mne“ a naopak si hledají vlastní cestu. Zcela individuální přístup je nutno zvolit u lidí, kteří trpí nějakým onemocněním.

Základní obecná doporučení

Střídmost – dodržování rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie.

Pravidelnost – jíst v menších dávkách, ale častěji.

Kvalita surovin – pouze kvalitní suroviny mohou přinést co nejvíce posilující energie.

Pestrost stravy – střídání jednotlivých zdrojů, různorodost pokrmů.

Zpracování pokrmů – dávat přednost dušení a vaření před smaženými jídly.