Antibiotika vyžadujeme zbytečně

Bez antibiotik si léčbu některých nemocí neumíme představit. Mnohdy ale jdeme k lékaři a antibiotika po něm vyžadujeme v domnění, že urychlí léčbu běžného nachlazení. V tomto případě jsou však antibiotika zcela zbytečná a spíš našemu tělu uškodí. V naprosté většině nachlazení jsou totiž vyvolavateli viry. Antibiotika na ně ze své podstaty vůbec nepůsobí, i přesto se však může stát, že je lékař nasadí. Jedná se o případy, kdy klinický obraz onemocnění není zcela jednoznačný. Nasazení antibiotika u běžného nachlazení je tak nejen zbytečné, ale i rizikové. Antibiotikum není schopno nikterak ovlivnit množení virů. Uplatňuje se pouze u bakteriálních infekcí vzniklých primárně, nebo sekundárně až po předchozí virové nákaze. Musíme si uvědomit i fakt, že antibiotika mají nežádoucí účinky – především při volbě antibiotik se širokým spektrem působení se mohou dostavit zažívací potíže, u žen pak záněty pochvy. U osob současně užívajících jiná léčiva nezapomínejme na riziko lékových interakcí.

Jak antibiotika fungují?

Antibiotika jsou látky produkované mikroorganismy, které zpomalují, nebo zastavují růst mikroorganismů, nebo je hubí. Podle chemické struktury a mechanismu účinku se dělí na řadu podskupin – peniciliny, teracykliny, makrolidy, cefalosporiny, chinolony a další.

Nejvýznamnějším způsobem „práce antibiotik“ je narušení buněčné stěny bakterií a zásah do jejich látkové přeměny. Bakterie pak přestává být schopna vytvářet si pro svůj život nezbytné látky. Jiné typy antibiotik zase dokážou omezit tvorbu nukleové kyseliny – nositelky genů bakterií. Je tak jasné, že na různé bakterie budou působit různá antibiotika.
Léčba antibiotiky by měla být zahájena až po stanovení původu infekce – k tomu je třeba odebrat vzorek krve, moče nebo tkáně a odeslat do mikrobiologické laboratoře. Léčba bz měla být zahájena co nejdříve, a tak se lékař musí často spoléhat na své zkušenosti a na jejich základě antibiotikum zvolí. Po obdržení výsledků z laboratoře lze pak léčbu upravit. Při léčbě antibiotiky je samozřejmá i součinnost vlastní imunity pacienta. Ta se vypořádá s bakteriemi, jež jsou působením antibiotik zničeny nebo se nemohou množit.

Proč antibiotika nepůsobí?

Proč vzniká rezistence na antibiotika? Odpověď je jednoduchá – bakterie jsou „chytré“. Velmi rychle se učí antibiotikům odolávat a umí si také tuto „dovednost“ předávat mezi sebou. Děje se tak v situacích, kdy jsou bakterie vystaveny nedostatečně účinné koncentraci antibiotika, léčba netrvá dostatečně dlouho (léky o vlastní vůli vysadíme!), nebo pokud je zvolen nesprávný typ léku. Obezřetné používání antibiotik a z toho plynoucí udržení jejich účinnosti je proto velmi důležité. Antibiotika musí být užívána pravidelně, ve stanovených časových intervalech a po přesně vymezenou dobu. V důsledku infekce rezistentním mikroorganismem (kdy antibiotika nedokážou být účinná) zemře každým rokem v zemích EU přibližně 25 tisíc osob.

Jak antibiotika užívat

Antibiotika rozhodně nenasazujte sami a nevysazujte je okamžitě, když se vám uleví. Dodržujte přesně pokyny lékaře jak léky dávkovat a jak dlouho je užívat. Nespotřebovaná léčiva vraťte do lékárny (neponechávejte si je doma pro případ, že si je nasadíte sami!). Vyhodíte-li antibiotika do běžného odpadu, podporujete vznik rezistence na antibiotika. Lék se takto dostane do kontaktu s bakteriemi z běžného okolí. Ty méně odolné při tom zemřou. V okolním prostředí se však vyskytují i bakterie rezistentní, jež přežily předchozí útoky antibiotik a ty se začnou množit. Při nákaze těmito bakteriemi nemusejí být antibiotika účinná. Neužívejte ani prošlé léky – lék už nebude mít původní účinnost a jeho užíváním byste zbytečně zvyšovali rezistenci. Vždy lékaři řekněte, které další léky užíváte, protože některá antibiotika mohou mít závažné interakce s jinými léky.

Penicilinová antibiotika užíváme  před jídlem nebo nalačno. Antibiotika cefalosporinového typu užíváme do 15 minut po jídle. Antibiotika chinolonového typu užíváme nezávisle na jídle.

Nežádoucí reakce

Na antibiotika vzniká často alergie; ta může vzniknout kdykoli, předchozí bezproblémové užití bohužel není zárukou, že alergická reakce později nenastane. Objeví-li se vyrážka, dušnost, otoky nebo dokonce potíže s dýcháním, kontaktujte okamžitě lékaře.

Užíváte-li antibiotika chinolonového nebo tetracyklinového typu, nejezte současně mléčný výrobky (vápník v nich obsažený vytváří s lékem obtížně vstřebatelný komplex, antibiotikum se tak nedostane do krevního oběhu a jeho účinek je minimální), neužívejte minerály ani léky na snížení kyselosti žaludku – antacida.
Užíváte-li antibiotika chinolonového nebo tetracyklinového typu, nepobývejte na přímém slunečním světle. Vyhnete se tak nepříjemným kožním projevům (vyrážce).
Léčebný efekt antibiotik ovlivňuje alkohol. Pro lidi s onemocněním srdce může kombinace některých antibiotik a alkoholu být opravdu nebezpečná.

Potřebná probiotika

Narušení mikrobiální rovnováhy během užívání antibiotik vyústí často v trávicí potíže, nejčastěji (až u 30 % pacientů) jde o průjem. Zejména u antibiotik, která se užívají v intervalu 12 a více hodin, je podle posledních výzkumů vhodné užívat probiotika. Ta bychom měli začít konzumovat v podstatě současně s antibiotiky. Aby se antibiotika pomnožila a osídlila co nejrychleji danou oblast střeva, musí být dostatečně koncentrovaná; musí jich být dostatek, doporučuje se alespoň 10 na 14 CFU (kolonie tvořících jednotek). Jsou-li probiotika chráněna odolným obalem, který se nerozpustí v žaludku, stačí dávka 10 na 12 CFU. Doporučené koncentrace běžnými potravinami nedosáhneme, proto je vhodné sáhnout po probiotikách ve formě doplňků stravy, v dostatečné kombinaci a s vhodnými kmeny probiotik, jež odpovídají našim zeměpisným šířkám.