Nedostatek „déčka“ dá o sobě vědět
Bez vitaminu D se nemůžeme těšit dobrému zdraví. Pevné kosti, zdravé zuby a perfektní pokožku máme jen tehdy, máme-li vitaminu D dostatek. Bohužel statistiky uvádějí, že zejména v zimních měsících trpí nedostatkem tohoto vitaminu asi 50 % naší populace.
Stačí jen několik minut denně na slunci, aby náš organismus získal potřebný vitamin D. Je prokázáno, že patnáctiminutové ozáření obličeje, rukou a paží třikrát týdně dokáže doplnit vitamin D, který organismus potřebuje. Schopnost těla tvořit vitamin však klesá s věkem a v severských zemích a v zimě není dost slunečního záření. Ale příroda to zařídila moudře – kdo má světlou pleť, může absorbovat 50-73 % slunečního světla, zatímco ten, kdo má tmavší pokožku, využívá jen 3-36 %. Jinak řečeno, bílá pokožka má mnohem větší schopnost absorpce a chemické syntézy vitaminu D než pokožka tmavá.
Vitamin D je pro náš život nezbytný. Má klíčovou roli při vývoji kostí a udržení jejich hustoty v pozdějším věku. Reguluje činnost mnoha genů a je významný v prevenci oběhových onemocnění, vysokého krevního tlaku a infarktu myokardu. Působí také jako antidepresivum a má výrazný vliv na zdraví pokožky. Je dokonce součástí některých doplňků stravy na podporu erekce.
Vitamin D umožňuje správně fungovat, množit se a rychle reagovat na infekci těm bílým krvinkám a složkám imunity, které tuto obranu zajišťují.
Vitamin D ovlivňuje přes dvě stě různých reakcí v našem těle. Byl nalezen téměř ve všech typech lidských buněk a také ve všech lidských tkáních.
Vitamin D je souhrnný název pro látky, ze kterých organismus vytváří hormon kalcitriol. Úkolem tohoto hormonu je vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva, čímž přispívá k regulaci jejich hladiny v krvi. Oba tyto prvky jsou nepostradatelné pro stavbu kostí. Vitamin D se skládá z ergokalciferolu (vitamin D2) a cholekalciferolu (vitamin D3). Vitamin D2 se tvoří v rostlinách nebo v houbách – ty obsahují ergosterol, který má stejnou funkci jako cholesterol u živočichů. Jeho prostřednictvím se tvoří tento vitamin. Vitamin D3 se u živočichů tvoří právě z cholesterolu. Z něho vzniká vlivem slunečního záření v kůži provitamin 7-dehydrocholesterol, který se přeměňuje na vitamin D3. Takto vytvořený vitamin D3 by měl pokrýt 80 % naší denní potřeby, zbytek musíme dodat z vnějších zdrojů, třeba prostřednictvím stravy.
Jak již bylo uvedeno, základní funkcí tohoto vitaminu je regulace hladiny vápníku a fosforu v krvi, čímž pomáhá při stavbě kostí a zubů a působí proti osteomalácii a osteoporóze. Bez vitaminu D nemůže organismus vstřebávat z potravy ani z potravinových doplňků dostatečné množství vápníku. Jsou-li hodnoty vápníku v krvi nízké, tělo odebírá vápník z kostí, a tím pokrývá potřebu tohoto minerálu pro svaly, srdce, nervy. To má za následek ztrátu kostní hmoty a řídnutí kostní tkáně, což zvyšuje riziko zlomenin. Během zimy jsou zásoby vitaminu D spotřebovány a na jaře je nahromaděné množství vitaminu vyčerpáno. V této době také dochází nejčastěji k zlomeninám. Rovněž lidé s onemocněním dásní potřebují dostatečné množství vitaminu D, neboť může zabránit postupujícímu úbytku kostní hmoty v čelistech, která je důležitá pro upevnění zubů.
Nedostatek tohoto vitaminu může u dětí vyvolat křivici (rachitis), chorobné oslabení kostí, vypadávání zubů, nervové poruchy, podrážděnost a poruchy spánku. U dospělých nedostatek vitaminu D zvyšuje riziko osteoporózy a může také provázet svalovou slabost, průjem a nervozitu. Může také docházet k rozmazanému vidění, po psychické stránce ke změnám nálady a vzniku depresí. Studie ukázaly, že nedostatek vitaminu D je spojován s téměř dvojnásobným rizikem infarktu u osob trpících diabetem. Nedostatek vitaminu D vede také k oslabení imunity a zvýšení náchylnosti k akutním respiračním infekcím, virózám a chřipce. U starších osob vede k řídnutí kostí a ke vzniku zlomenin, ztrátě rovnováhy a pádům, ztrátě svalové síly a svalové hmoty, u těhotných pak k nižší porodní hmotnosti novorozence, k riziku vzniku osteoporózy, těhotenské cukrovky či preeklampsie.
Nedostatek a nadbytek „déčka“
Co je příčinou nedostatku vitaminu D? U dospělých se může jednat o poruchy jeho vstřebávání při celiakii, onemocnění jater a žlučníku, ledvin, vrozená porucha vstřebávání vitaminu D3, narušení metabolismu fosforu, ale rovněž užívání některých léků, například antiepileptik. Nedostatkem vitaminu D mohou trpět pacienti s cystickou fibrózou, chronickým onemocněním jater a ledvin, nefrotickým syndromem, pacienti po mrtvici, kardiaci, hypertonici a diabetici.
Nadměrným sluněním nemůže vzniknout nadbytek vitaminu D, neboť organismus se dokáže přebytečného vitaminu D ze slunečního záření zbavit. Velké dávky z potravinových doplňků mohou působit při dlouhodobém užívání problémy, neboť přebytek se z těla nevylučuje a mohou se objevit bolesti hlavy, ztráta chuti k jídlu, stálá žízeň, nevolnost, zvracení. Největší riziko předávkování vitaminem D je u dětí, proto by se doplňky měly užívat jen na doporučení lékaře. Při předávkování vitaminem D3 u dospělých dochází k poruše metabolismu fosforu a vápníku: projevuje se již zmíněným zvracením, nevolností, žízní a ztrátami tekutin z těla nadměrným močením. Může dojít k akutnímu zánětu slinivky, vzniku ledvinových kamenů i ke smrti.
Dostatek vitaminu D v organismu se zjišťuje laboratorním vyšetřením, které měří hladinu tzv. 25-hydroxyvitaminu D v plazmě. Toto vyšetření může v odůvodněných případech doporučit lékař nebo si ho můžete uhradit sami.
Bohatým zdrojem tohoto vitaminu jsou rybí oleje (rybí tuk), tučné ryby (losos, sleď, tuňák, halibut), tresčí játra, produkty z krve; dále hovězí játra – jsou vynikající zásobárnou vitaminu D i jiných živin, jako jsou vitamin A, železo nebo bílkoviny-, vaječné žloutky, plnotučné kravské mléko a tvrdé sýry, vepřové sádlo je skvělým zdrojem vitaminu D – podle některých studií jej obsahuje až 1000 IU (mezinárodních jednotek).
Přesná doporučená denní dávka vitaminu D nebyla stanovena – doporučená hodnota je: dospělí 5 mcg, těhotné a kojící ženy 10 mcg; jako léčebná dávka se doporučuje až 25 mcg denně.
