Potíže s učením

Stále více rodičů, pedagogů a odborníků doslova bije na poplach a poukazuje na stále se zvyšující počet dětí s potížemi s učením, chováním a nesoustředěností, impulzivními poruchami, poruchami řeči, spánku a mnoho dalších potíží. Doslova geometrickou řadou narůstá počet dětí, které mají ve školním věku nebo v dospívání různé fobie, psychogenní poruchy, deprese nebo trpí patologickou únavou. Tyto potíže jsou multifaktoriální a podílí se na nich tedy celá řada různých faktorů, z nichž některé ovlivnit lze, ale některé bohužel nikoliv. Co tedy můžeme zcela jistě ovlivnit? Pro správné fungování mozku je potřeba mít zodpovědný přístup ke zdraví, což představuje nejen pro děti (avšak zde je potřeba začít jinak potíže narůstají) pravidelná životospráva, dostatek spánku a relaxace, pravidelný pohyb venku a co nejpřirozenější aktivity.

Proces učení

Proces učení vyžaduje, aby mozkové buňky, neboli neurony, správně fungovaly, byly schopny soustředění na přijímání, zpracování a následně správnou interpretaci podnětů. Mozek také potřebuje jistý pravidelný „trénink“ přijímání nových informací. K tomu, aby mozek toto všechno zvládl, potřebuje pravidelný přísun kyslíku, glukózy, a dalších živin. Mozek se zcela nevypne ani během spánku, protože nepřetržitě řídí a kontroluje například dýchání a krevní oběh. Schopnosti soustředit se na učení velmi škodí absence spánku, nadměrné užívání stimulačních látek, kofeinu, tzv. energetických nápojů, ale i alkoholu, který je pro neurony vysloveně toxický. Není prospěšná ani nadmíru kalorická strava.Pro procesy správného soustředění a učení je nezbytné, aby i mozkové neurony měly možnost regenerace ve smyslu funkčního zotavení.

Nástup do školky

Děti, které nastoupí do školky, bývají zpočátku dost často nemocné. Z pohledu imunity se však jedná o zcela přirozený proces. Dítě je totiž vystaveno poprvé většímu množství bacilů, které se rychle šíří kolektivem, a buduje si tak vlastní imunitu. Většinou se po jednom až dvou letech situace výrazně zlepšuje. Zejména podzim a zimní měsíce bývají pro děti velkým náporem.

Snídaně je základ

Již naše babičky ctily pravidlo, že snídaně je základ dne. U nejmenších dětí je velká šance vybudovat zdravé návyky, které jim vydrží po celý život, také u školáků a studentů by snídaně neměla být v žádném případě opomíjena. Po ránu si rozhodně nedáváme studený jogurt z lednice. Vhodné jsou kaše, teplé polévky, kváskové celozrnné pečivo, neboť správná snídaně nastartuje metabolismus a udělá celému trávení moc dobrou službu. 

Zdravé svačinky

Zdravá svačina by měla být především pestrá a kromě sacharidů by měla obsahovat také kvalitní bílkoviny a zdravé tuky. Rozhodně by neměla chybět zelenina a ovoce. Ze sacharidů je vhodné volit takové, které energii uvolní postupně, nezpůsobí velký výkyv glykemie a nejedná se pouze o nutričně prázdnou hmotu. Kvalitní celozrnné, kváskové pečivo nebo suchary se semínky bude zcela jistě lepší než bílý rohlík. Bílkoviny lze dodat tvarohem, tvrdým nebo čerstvým sýrem, šunkou s vysokým procentem masa nebo kousek luštěninového karbenátku. Co se týká nízkotučných výrobků, tak pro děti jsou zcela nevhodné. Pro děti školou povinné je pořádná svačina skutečnou nutností. Některé děti ráno nemají moc chuť snídat a ve škole tráví hodně času, takže jíst potřebují.

Poruchy spánku

U dětí školou povinných se někdy vyskytují potíže se spánkem. Může se jednat o stavy, kdy dítě nemůže usnout nebo se budí několikrát za noc, či má špatné sny. Příčiny nespavosti mají mnoho různých příčin a mohou se navzájem kombinovat. Může se jednat o psychické nebo fyzické přetížení, spojené s nároky spojené se školou. Svoji roli může hrát také nepravidelný spánkový režim, nadměrné jídlo konzumované navečer nebo dlouhé ponocování u počítače. U dětí školou povinných je třeba ohlídat zejména poslední jmenované, protože dlouhé sezení u počítače nebo u televize má velký vliv na soustředění a energii v průběhu dne.

Fobie

Strach je obranná reakce organismu a každý s ním má jistě nějaké zkušenosti, avšak fobie je doprovázená neúměrným strachem z různých situací nebo předmětů. Přesná příčina nemusí být vždy hned známá, ale většinou má souvislost s dětstvím nebo nějakým traumatickým zážitkem. Léčení spadá spíše do oblasti psychiatrie společně se spoluprací psychologa, protože jedinec není schopen si sám pomoci.

Úzkostné poruchy

Tato porucha má hlubší charakter než fobie, protože se jedná o stavy silné úzkosti, které jsou obtížně zvladatelné jak pro pacienta, tak pro lékaře. Vrchol tohoto stavu se nazývá panická ataka. Toto onemocnění je provázeno výraznými tělesnými příznaky podobně jako u fobie, avšak intenzita je daleko silnější.

Nadměrná únava

Jedinec se cítí extrémně unavený a odpočinek má pro něj pouze krátkodobý účinek. Veškerá vyšetření jsou většinou negativní a jedná se o kombinaci psychických, imunologických, infekčních a dalších faktorů. Kromě únavy se objevují také bolesti hlavy, svalů, celková schvácenost, porucha rovnováhy, porucha soustředění. Někdy lze prokázat různé patogeny – viry, bakterie, různé nedoléčené infekce, zvětšené lymfatické uzliny. Veškeré výše uvedené potíže mají přímou souvislost se stavem naší psychiky a náladou.