Bolí vás klouby?
Kloubní onemocnění patří mezi nejrozšířenější choroby na světě. Aby klouby správně fungovaly a nebolely, potřebují správnou péči – jejím základem je zdravá strava a pravidelný pohyb. Zhruba 90 % lidí má dříve nebo později problémy s dolními končetinami. Ke změnám typickým pro artrózu dochází u 15 procent již kolem 35. roku věku.
Na bolesti kloubů si stěžuje každý druhý senior a bohužel i čím dál tím více lidí, kteří mají do důchodu daleko. V nižším věku ohrožují zejména příležitostné sportovce. Jejich klouby navyklé sedavému způsobu života se těžce vyrovnávají s nárazovým zatížením.
Příčinou bolestí kloubů bývá i obezita, nedostatek vitaminu C a vápníku. Krátkodobě bolí klouby i při akutních infekčních onemocněních (chřipka, viróza). Vážnějším problémem jsou bolesti dlouhodobé, za něž může špatné držení těla, opakované pohyby škodící kloubům, ale také artróza či revmatoidní artritida.
V našem těle je více než sto kloubů, kloubem je spojeno více než 180 z 206 kostí lidského těla. Existuje šest druhů kloubů: kolenní, loketní, ramenní, pánevní, kyčelní, hlezenní, zápěstní a meziprstní. Klouby nám umožňují provádět současně dva různé pohyby – ohýbání a otáčení.
Koleno je největší a nejtěžší kloub, nese téměř polovinu tělesné váhy. Je to také nejsložitější kloub v lidském těle. Napíná se. Ohýbá, vykonává rotační pohyby a díky tomu umíme chodit po rovině, do kopce, dolů po schodech.
Trápí-li nás bolesti kloubů, obvykle sáhneme po různých mastech, gelech nebo sprejích. Oblíbené jsou i náplasti, které obsahují postupně se uvolňující léčivé látky. Dostávají se do podkoží a k cévám a léčebný efekt někdy trvá až 24 hodin. Pokud je příčina přímo v bolavém místě, pomohou. Trpíte-li však bolestmi kloubů delší dobu, na samoléčbu nespoléhejte. Existuje řada speciálních vyšetření, jež odhalí původ bolesti, které je pak možné řešit cíleně. Navíc v případě onemocnění, jako je revmatoidní artritida, platí pravidlo, čím dříve se začne s léčbou, tím je lepší výsledek.
Kloubní injekce jsou na místě ve chvíli, kdy nastane nějaký problém. Většinou jde o zánět. Mívají ho velmi často sportovci, a to zejména v ramenních kloubech. Příčinou je dlouhodobě nesprávný pohyb a svalová nerovnováha v ramenním pletenci. Prvořadou léčbou by měla být fyzioterapie – naučit se správný pohybový stereotyp a vhodným posilováním a protahováním odstranit nerovnováhu. Injekce lokálních kortikoidů do kloubu dokážou rychle odstranit zánět a ulevit od bolesti. Je třeba ale hledat příčinu. Při opakovaných aplikacích injekcí se totiž snižuje jejich účinnost. Podle lékařů by k jejich aplikaci nemělo docházet častěji než čtyřikrát do roka.
Nejrozšířenějším kloubním onemocněním je artróza
Nejčastějším kloubním onemocněním je osteoartróza (artróza), kterou trpí 12 až 15 procent české populace, ve věku nad 80 let dokonce více než 80 procent. Jedná se o bolestivé onemocnění, které může postihnout kterýkoli kloub. Nejčastěji se ale projevuje v těch, které jsou staticky zatížené – tedy ve velkých nosných, jakou jsou kyčle a kolena. Je nejčastější příčinou kloubních náhrad. Ženy trpí osteoporózou pětkrát častěji než muži.
K základním projevům artrózy patří bolest, ztuhlost postižených kloubů a později i omezená hybnost, nestabilita a deformity. Lehčí formy artrózy se vyznačují startovací bolestí, která člověka trápí především po ránu, nebo když déle sedí. Brzy ji však rozchodí. Po větší námaze se však bolest zase vrátí. V pokročilejších stadiích ovšem přichází v klidu nebo v noci. Při léčbě je důležitá úprava životosprávy a pohybového režimu. Obezita, nepřiměřená zátěž kloubů a ochabnutí svalstva nemoc jen zhoršují. Léků se používá několik skupin: na potlačení bolesti, případně i zánětu (nesteroidní antirevmatika, analgetika, kortikosteroidy) a dlouhodobě působící přípravky, jejichž cílem je zpomalit postup nemoci. Podávají se ve formě tablet nebo i jako injekce přímo do kloubu. Léčbu lze doplnit i potravinovými doplňky na bázi kolagenních peptidů a aminokyselin nebo na doporučení ortopeda a revmatologa.
Projevy nemoci
Artróza je degenerativní onemocnění, které „ujídá“ chrupavku: ta je důležitá pro to, aby nás kloub nebolel. Stavebními prvky chrupavky jsou proteoglykany budující chrupavku, které na sebe vážou tekutinu. Jejich součástí jsou glukosaminy (pomáhají spojit kyselinu hyaluronovou a chondroitin sulfát); vše pohromadě a pevně, ale pružně drží v chrupavce pojivo zvané kolagen.
Pohlaví v četnosti artrózy nehraje roli. Artróza malých kloubů, zejména ruky, se ve vyšším procentu vyskytuje u pacientů, kteří trpí revmatoidní artritidou. Častější je u žen. Riziko výskytu artrózy rovněž stoupá u vrozených vad kloubů, vrcholových sportovců, u nitrokloubních úrazů a těžce fyzicky pracujících pacientů. Výskyt artrózy nosných kloubů stoupá s věkem, nad pětašedesát let jí trpí až sedm lidí z deseti.
Potíže zpočátku bývají nenápadné. Nejprve bolí klouby na začátku zátěže a po ní, později vznikají otoky, ztuhlost a časem i horší pohyblivost. Uvnitř kloubu dochází ke změnám – chrupavka se opotřebovává, její vrstva se ztenčuje. Při pohybu o sebe se kosti třou, a to bolí.
Pro klouby, stejně jako pro celý organismus, je ideální vyváženost. Nejvhodnější je přiměřená pohybová aktivita bez nadměrného přetěžování kloubů, ale tak, aby měkké tkáně byly pevné a pružné. Každý by si měl hlídat optimální tělesnou hmotnost. Nadměrná hmotnost i nadměrná zátěž výrazně zvyšují riziko degenerativních procesů chrupavky, ale i kosti a měkkých tkání pohybového aparátu. Pro klouby je ideální zdravý každodenní pohyb, kterého mnozí z nás nemáme dostatek. Samozřejmostí je pak i zdravá a vyvážená strava.
Prevencí artrózy je vyhýbání se úrazům a adekvátní léčba již diagnostikovaných pohybových onemocnění. Ochranný a preventivní charakter má také kloubní výživa. Každý pacient může reagovat individuálně na konkrétní účinnou látku daného přípravku. Ideální přípravek by měl obsahovat chondroitin nebo glukosamin. Mezi nejlepší přípravky patří ty, které obsahují obě tyto látky, nejlépe s doplňkem kolagenu a eventuálně přírodních protizánětlivých nebo analgetických složek ke zmírnění příznaků artrózy. Chondroprotektiva zlepší strukturu, a tedy i funkčnost chrupavky. Přednedávnem bylo zjištěno, že kromě tohoto účinku působí například i antioxidačně, zabraňují zániku buněk chrupavky a v neposlední řadě přispívají rovněž k potlačení zánětu. Látky proti bolesti, například paracetamol, nebo proti zánětu, třeba ibuprofen nebo diklofenac, jsou k dostání nejen ve formě tablet, ale i v lokálních lékových formách, čímž se výrazně snižuje riziko jejich systémových nežádoucích účinků či lékových interakcí. Jde například o náplasti, gely, krémy či spreje. Účinkují takřka výhradně v místě působení. Nápomocné mohou být i některé enzymové léky označované jako systémová enzymoterapeutika. Přispívají ke zmenšování otoků a omezují intenzitu zánětlivé reakce.
Revma
Větší únava, slabost, poruchy spánku a někdy i deprese, zvýšená teplota a měkký otok kloubu, který bolí při pohybu i v klidu. To bývají často první symptomy revmatické artritidy. Typické je, že jsou symetricky postiženy stejně klouby na obou stranách těla, i to, že se nemoc projevuje na více kloubech najednou. Nejprve jde většinou o ranní ztuhlost doprovázenou bolestí, pak přicházejí otoky a deformity drobných kloubů na rukou a nohou. Nemoc ale nevynechává ani velké klouby – kolena, lokty, ramena či kyčle. Onemocnění může provázet i tzv. sekundární osteoporóza. Vyléčit revmatoidní artritidu nelze, zánět je však možné zmírnit, bolest potlačit, a hlavně zpomalit rozvoj onemocnění. Ke zmírnění otoku a bolesti slouží nesteroidní antirevmatika. Lékař může předepsat léky pro kontrolu aktivity zánětlivého kloubního procesu. Jejich účinek nastupuje po několika týdnech a někdy i měsících užívání. Pacienti mohou užívat i kortikoidy. Součástí léčby bývá rehabilitace a fyzikální léčba jako magnetoterapie, ultrazvuk, kryoterapie, střídavé a galvanické proudy, vířivé, jodové, solfatanové, radonové a bylinné koupele.
Trápení mužů
Bechtěrevova nemoc může připomínat chřipku – pacient může mít teploty, cítí se zchvácený, v noci se potí a je unavený. Pro Bechtěrevovu nemoc jsou typické tři symptomy: záněty středních a velkých kloubů dolních končetin, zánětlivé postižení páteře a postižení očí nebo kardiovaskulárního systému. Jako u každého kloubního onemocnění přicházejí i bolesti – nejvýraznější bývají v noci, když je tělo v klidu. Typické jsou i pocity ranní ztuhlosti i postupné tuhnutí páteře. Chorobou trpí především mladí muži. Léčba je dlouhodobá, ale kdo jednou onemocní, už se nikdy zcela nevyléčí. Z léků jsou předepisována nesteroidní antirevmatika, která působí proti zánětu a potlačují bolest. V pozdějších stadiích může lékař předepsat léky potlačující nepřiměřenou imunitní reakci obranného systému. Velmi důležitou součástí léčby je rehabilitace, která může výrazně zpomalit rozvoj nemoci a její další průběh. Skládá se z procvičování páteře rehabilitačním pracovníkem a sestavy cviků, které musí pacient provádět každý den doma, mohou se zařadit i relaxační masáže. Součástí individuální péče je i cvičení zaměřené na hluboký stabilizační systém páteře, nácvik hrudního typu dýchání.
Úrazy a sport
Úrazy bývají dalším faktorem při vzniku a rozvoji osteoartrózy, zejména úrazy kolenního kloubu při sportu. Dalším faktorem, který přispívá ke vzniku nemoci, jsou vrozené a vývojové poruchy kloubů (dysplazie kyčelních kloubů) nebo jiná onemocnění (revmatoidní artritida, dna apod.) a samozřejmě životní styl, kdy dochází k přetěžování kloubů při těžké fyzické práci nebo při sportu. Nejčastěji bývají postiženy kolena, kyčle, ale také ramena, obratle nebo klouby rukou (koncové klouby prstů)a nohou.
Všeho moc škodí, tedy i sportu. Jakmile budete klouby přetěžovat, můžete se jednou dozvědět nepříjemnou diagnózu – osteoartróza. Existují sporty, které kloubům v nadměrné zátěži škodí. Sem patří například vibrační plošiny nebo běh. Vlivem vibrací se v kloubních prostorách vylučuje kyselina močová, která pak krystalizuje na chrupavkách a při pohybu způsobuje jejich mnohem rychlejší „oděr“, tedy ubývání a v kloubech nastávají artrotické změny. Vadí také dynamické sporty, kde se rychle mění poloha těla – pak závisí na kondici a pevnosti kloubů, vazů a šlach. Na druhou stranu se sportem zvyšuje svalový tonus a tím dochází ke stabilizaci kloubů, které pak vydrží větší zátěž. Spousta žen má vrozenou nedostatečnost kolagenního vaziva, aniž to vědí. To způsobuje větší kloubní nestabilitu a sklon k různým blokádám, vyvrtnutí a vykloubení.
Správné potraviny
Pro správnou funkci a dlouhou životnost kloubů je potřeba pravidelně zařazovat do jídelníčku zdravé tuky, jako jsou rostlinné oleje, ořechy, semínka, vejce a ryby, a potraviny bohaté na kolagen (maso s chrupavkami, kůží, kližkou a podobně). Velmi důležité je myslet na klouby včas, tedy už v době dospívání, kdy kosti dorůstají. Platí to hlavně o dívkách. Nejdůležitějším stavebním kamenem kostí je vápník, jehož nedostatek pocítíte až ve vyšším věku. Nejlepším zdrojem jsou mléko, mléčné výrobky, sardinky, mák, luštěniny, listová zelenina, ořechy a ovesné vločky. Jako prevence zdravých kloubů a chrupavek je vhodná želatina, která je zdrojem bílkovin pro stavbu kolagenu. Najdete ji i v huspenině, tlačence nebo želatinových medvídcích – gumoví medvídci sice kolagen obsahují, ale není ho tam dost; mnohem víc je v nich cukru, který organismu škodí.
Z látek, které mohou podpořit klouby a jsou účinné proti kolenní osteoartróze, stojí za zmínku čistá přírodní látka glukosamin, která se získává z korýšů a měkkýšů. Glukosamin sulfát snižuje degradaci kolagenu v kloubech a příznaky osteoartrózy. Pomáhá vázat vodu a tím zlepšuje pružnost chrupavky a pohyblivost kloubu. Dále je to chondroitin sulfát – polysacharid, který je nejvíc zastoupený v strukturách mezibuněčné hmoty. Kromě chrupavky tuto látku najdeme v ostatních pojivových tkáních. Průmyslově se získává extrakcí hovězí či vepřové chrupavky. Při užívání chondroitinu sulfátu je důležité si uvědomit, že jeho účinek nastupuje postupně a projeví se až po delším čase, zhruba po 4-6 týdnech užívání. Po vysazení účinek postupně přetrvává a je možná dvou- až tříměsíční přestávka.
