Náměsíčnost

Náměsíčnost může mít mnoho podob. U někoho se to projevuje jen neklidným poposedáváním na posteli a úpravou postele u jiného se dotyčný pohybuje po bytě a to už je nebezpečné. Jsou například zaznamenány případy, kdy náměsíčná osoba začne například vysávat pokoj aniž by si to uvědomovala. Může také dojít k poranění a úrazům nebo skokům z okna.  Náměsíčnost řadíme mezi poruchy spánku, tzv. parasomie. Noční procházky probíhají ve fázi hlubokého spánu v první fázi noci, zpravidla ve 3. a 4. stadiu spánku. Člověk se začne budit, ale neprocitne zcela. Svaly a některé oblasti mozku jsou vzhůru, ale jiné oblasti spí. Epizoda může trvat pouze pár minut, ale někdy se uvádí až půl hodiny.

Kdo jsou nejčastěji náměsíčnými?

Většina náměsíčných lidí jsou děti nebo dospívající. Odborníci uvádějí, že nejčastější věkovou skupinou náměsíčných jsou děti ve věku od čtyř do šesti let. Mezi pubescenty je zhruba 17% náměsíčných a do období dospělosti si tento problém přinese asi 4% populace.

Jaké jsou příčiny?

Důvod, proč jsou lidé náměsíční se stále hledá. Svou roli hrají s velkou pravděpodobností genetické predispozice. Pokud se v rodinné anamnéze vyskytne náměsíčnost, je riziko pro potomky několikanásobně vyšší. V případě, že jsou náměsíční oba rodiče, je riziko pro dítě až šedesátiprocentní. Svou roli zde také hraje zralost nebo nezralost centrálního nervového systému.  Z tohoto důvodu najdeme většinu náměsíčných lidí mezi malými dětmi a s věkem se problém pomalu vytrácí. Také stres a nekvalitní spánek může být ovlivňujícím faktorem.

Léčba v nedohlednu

Léčba náměsíčnosti, která by byla zacílena přímo na příčinu, není doposud známá. U větších dětí a dospělých můžeme zkusit nácvik zvládání a redukce stresu na relaxaci. K tomu se hodí například hypnóza, autogenní trénink, progresivní relaxace apod. V některých případech se terapeut snaží dotyčnému zafixovat nějaký podnět, který má způsobit, že se vrátí zpátky do postele, místo, aby se vydal na procházku kolem domu (například chladná podlaha, hrubší předložka před postel atd.). Lékaři mohou v případě nutnosti předepsat také zklidňující léky.

Znečištěné ovzduší

Podle odborníků vyšší koncentrace oxidu dusičitého a malých částic, známých jako PM25s, spojena se zhoršením kvality spánku, což má potom zásadní dopad na organismus. Nos, dutiny a zadní část krku mohou být podrážděny těmito znečišťujícími látkami natolik, že mohou způsobit poruchy spánku i dýchací potíže. Tyto látky se přenášejí do krve a mohou také ovlivnit mozek.