Lze porazit závislosti?

V ČR vede mezi závislostmi jednoznačně kouření, následuje alkohol a hned po něm léky, a pak teprve kanabinoidy, stimulancia, amfetaminy, opioidy a nakonec tvrdé drogy. Co se týká drog, pozorujeme mírný ústup, velmi naopak vzrůstá závislost na počítačových hrách a sázení on-line. Závislí se můžeme stát na přírodních hrách, sázení on-line nebo sociálních sítích, ale třeba i na sladkém a jakékoli činnosti, bez které si už nedokážeme „zlepšit náladu“.

Ať už se člověk rozhodne se svou závislostí skoncovat sám, nebo s pomocí odborníků, musí vědět, že jeho život se bude od té chvíle dělit na „před“ a „poté“. A život „poté“ bude velice těžký. Jak posílit svou vůli a v budoucnu nepropadnout zpět k závislosti? Obecně by se dalo říci, že je třeba plynule navázat na změnu a stále pokračovat v prohlubování nových návyků, s nimiž bylo započato.
Bez motivace a touhy to nepůjde. Motivace je vnější – jde většinou o podněty, které nás uspokojí krátkodobě, na chvíli zabaví naše bažení a pak nás opustí. Musíme si dát pozor na přehnaná očekávání – mohou přinést zklamání a úbytek energie k dosažení cíle. Pokud jste na cestě ke svému lepšímu já selhali, rozeberte si, co se stalo, jak se to stalo, jak to lze ovlivnit napříště a co se z toho můžete naučit. Přejmenujte v mysli svůj neúspěch na zkušenost, jež vám pomůže v růstu.
Abyste aktivovali svou vůli, pokaždé si připomeňte, proč je konkrétní úkol pro vás důležitý a proč má smysl jej dokončit. Před očima mějte cíl, nikoli obavy. Zaměříte-li se na cíl, automaticky se naprogramujete na pozitivní, produktivní myšlení. Připadá-li vám cíl daleko, rozdělte cestu k němu na kratší úseky. Pokroky, jichž jste dosáhli, si zaznamenávejte a nezapomeňte se odměnit – každá drobnost vám připomene dílčí úspěch. Uvědomte si, že vůle nemá žádné limity a pomáhá nám – když jste jednou dokázali odolat pokušení, posílili jste svou vůli, sebevědomí i hodnotu.

Sáhnu po cigaretě…a je mi líp

Devět z deseti kuřáků začíná v České republice kouřit před osmnáctinami, jednu cigaretu si dá dokonce dítě kolem desátého roku. Dospělých pak kouří přes dva miliony. Alarmující je, že dnes kouří více dívek než chlapců.

V našem mozku se nachází mnoho různých receptorů, a jsou zde receptory i pro nikotin. Kuřák se stane závislým velice brzy. Jen asi 10 % kuřáků se závislými nestane. Závisí to na vrozené variantě určitých receptorů, na které navazuje nikotin. Rituál kouření bývá obvykle spojen s jiným, kuřák obvykle dostane chuť na cigaretu, když vypije nějakou tu skleničku. Odborníci vidí souvislost ve spojení se situací, ke které po léta patřila cigareta – vnímám sklenici, cítím vůni alkoholu a na jazyku mám jeho chuť. Mozek má tento zrakový, čichový i chuťový vjem, a protože k tomu tolikrát předtím patřila cigareta, dostaví se na ni chuť. Druhá souvislost je vliv alkoholu, pokud si dáme pár skleniček, obvykle se chováme jinak.

Pravdou je, že kouření má pro kuřáky „pozitivní“ efekt. Uklidňuje je a přináší radost. Podle odborníků je to proto, že při inhalaci dochází k vzestupu hladiny dopaminu v mozku a kuřáci se pak domnívají, že jim to lépe myslí. Ovšem jakmile cigaretu dokouří, hladina dopaminu klesne a výkon se vrátí do normálu. Taky se začnou masivně vyplavovat stresové hormony, takže pocit štěstí a klidu brzy po vykouření cigarety zmizí.

Existuje spousta způsobů, jak přestat kouřit. Některé samozřejmě fungují lépe než ty druhé, proto je nejlepší zvolit takový způsob, který dotyčnému nejvíc vyhovuje.
Otázka je, zda přestat naráz nebo si odvykat postupně a dávkování cigaret snižovat. Ze statistik vyplývá, že pokud se kuřák rozhodne přestat sám, bez pomocí léků a terapie, má asi tříprocentní šanci na úspěch. Když navštíví lékárnu a koupí si třeba nikotinové přípravky, jeho šance se zvýší na deset procent. Pokud se ale rozhodne přestat kouřit s terapeutem, vydrží to až 40 procent.
Máte-li silnou vůli, můžete to zkusit sami, pokud víte, že to s vaší vůli není nic moc, prostě jděte hned za odborníkem. Pokud jde o to, zda přestat z hodiny na hodinu nebo si počet cigaret snižovat, i to je velmi individuální. Ideální je přestat okamžitě, ale statistiky ukazují, že se pak ke kouření vrátí poměrně vysoké procento lidí.

Pokud má někdo problémy s kouřením i pitím, měl by odvykání řešit najednou. Mnoho pacientů tvrdí, že přestat kouřit bylo těžší než přestat pít. Jak tedy přestat kouřit? Vždy záleží také na tom, jaké jsou okolnosti návyku – u žen jde obecně o psychosociální záležitost, u mužů jde víc o fyzickou, drogovou závislost. Snazší to mají ti, co nemají kolem sebe kuřáky. V každém případě je nutné začít s jasným rozhodnutím a radostí, že se toho konečně zbavím. Nenechte se odradit nějakým nezdarem – nepřestávejte přestávat. Typické je, že se to podaří až na několikátý pokus.

Spoléhat na elektrické cigarety jako na jediného pomocníka při odvykání není možné. Elektronická cigareta může vést k významné redukci kouření bez významných vedlejších účinků i u kuřáků, kteří neplánovali přestat. Vstřebané množství nikotinu je velmi variabilní a může se lišit zejména vzhledem ke způsobu intoxikace. Toxikologická analýza různých značek ukázala, že náplně se stejným označením nikotin uvolňují ve velmi rozdílném množství. Nikotin byl detekován ve všech náplních, včetně těch, které jeho hodnotu označovaly jako nulovou. dalšími látkami, které tělu škodí, jsou v náplních do e-cigaret obsažený propylenglykol, nitrosamin, polycyklické aromatické uhlovodíky a jiné. I elektronická cigareta škodí našemu zdraví, sice méně než klasická, ale škodí. Nemalým rizikem pro kuřáka je i to, že pokud se po používání e-cigarety vrátí ke klasické cigaretě, bude kouřit víc než předtím.

Řada kuřáků má obavy, že ve chvíli, kdy přestanou kouřit, začnou přibírat na váze. Pravda je, že cigareta potlačuje pocit hladu a taky zrychluje pohyb střev. To jsou také důvody, proč si řada lidí myslí, že po skončení kouření začnou přibírat. Ovšem není to tak. Hubnoucí efekt cigaret je viditelný jen na začátku, pak si tělo na přísun nikotinu zvykne. Pravdou také je, že když přestanete kouřit, v prvních týdnech můžete několik kilogramů přibrat, ale jde spíše o mechanické důvody, kdy místo po cigaretě sáhnete po jídle. Vysazení cigaret přímo za nadváhu nemůže.
Jezte častěji a vybírejte si nízkokalorická jídla. Mějte vždy po ruce zeleninu, ovoce nebo nějaké ořechy. Zapomeňte na alkohol, ten bz vás jen dráždil a měli byste větší chuť znovu si zapálit.

Rozhodnete-li se přestat kouřit, své rozhodnutí oznamte blízkým, přátelům i kolegům. Poproste je, aby vám nenabízeli cigarety a nekouřili před vámi. Máte-li partnera, který také kouří, můžete ho vyzvat, ať přestane s vámi. Nejrůznější průzkumy dokazují, že pokud přestáváte kouřit s více lidmi, šance, že budete úspěšní, je mnohem vyšší. Čísla statistik jsou jasná: když přestane kouřit jeden z partnerů, ten druhý pak kouří o 67 procent méně.
Při odvykání je nutné změnit zvyky, které vyvolávají touhu kouřit. Vyhoďte proto všechny zbylé cigarety, zapalovače, sirky, popelníky. Eliminujte situace, které ve vás vyvolávají touhu po cigaretě – nechoďte tam, kde jsou určité potraviny či nápoje, které tuto touhu spouštěly. Pokud jste byli dlouhodobí kuřáci, a dokonce jste kouřili i doma. Pak je to všude cítit. Proto se zbavte všeho, co je nasáklé cigaretovým pachem, vyperte oblečení a záclony. Pokud je zapotřebí, vymalujte.

Cigarety zahánějí nudu, stačilo vzít si jednu a bylo po nudě, proto si musíte najít něco jiného a zbavit se stresu. Najděte si činnost, která bude zaměstnávat ruce nebo naopak choďte někam, kde se pořádně zapotíte. Je dokázáno, že cvičením si vyrábíte endorfiny, hormony štěstí, které jsou velmi podobné těm, které jste si dodávali kouřením.
Kuřák, který přestane kouřit, si především  zlepší zdraví a celkovou kondici. Dočasně ztratí své zažité rituály. Protože kouření je rituál, zvláště při únavě nebo nudě, ale i v okamžicích štěstí či naopak stresu a rozčilení. Kouření má mírně antidepresivní účinky, proto při odvykání trpí hlavně psychika. Mohou se objevit stavy spojené s podrážděností, úzkostí a změnami nálad. Proto je třeba snížit stres, který se s odvykáním kouření pojí. Velmi důležitá je relaxace – procházky, sportovní aktivita, masáže a v neposlední řadě dostatek spánku.

Vzdát se skleničky není snadné

Co se děje v našem mozku po příjmu alkoholu? Přenašeče nervového vzruchu vyšlou zprávu o tom, že se  blíží nějaká „látka“ – ta se dostane do oblasti limbického systému, kde dochází k vyplavování dopaminu, a ten nám udělá dobře. Tyto libé pocity máme tendenci opakovat, vyplavovat dopaminu víc. Na to si ale organismus po čase zvykne a dávky alkoholu se musí zvyšovat. Organismus se tedy na účinky etylalkoholu adaptuje, což se označuje jako tolerance. K tomu, abychom dosáhli stejného výsledku, musíme pít víc. Zjednodušeně řečeno, souvisí to s tím, že se nám zmnoží počet receptorů, které na drogu reagují, a většinou nám pak vysílají signál o nutnosti dodání alkoholu. Když se alkohol nebo jiná látka k příslušným receptorům nedostane, pociťujeme abstinenční příznaky.
U alkoholu víme o zradě, že závislost na něj probíhá relativně dlouho a pomalu, i několik let. Bezpečná dávka alkoholu přitom neexistuje. Existuje však „doporučení  pro nízkorizikovou konzumaci“ – když budete pít maximálně určitou dávku, nesnížíte riziko vzniku závislosti, ale tělesných poškození. Zdravý dospělý muž by neměl překračovat denní dávku 24 gramů etylalkoholu, žena 16 gramů. Minimálně dva dny v týdnu by se nemělo pít vůbec. Pokud dávku alkoholu jednorázově překročíte, tak ne víc než 40 gramů. Pro představu – jedna „dvanáctka“ má 16 gramů, dvě deci vína 16-18 gramů.

Pomocná berlička…

Alkohol mnoho lidí užívá jako první pomoc při depresi; zpočátku její příznaky utlumí, později ji může u lidí, kteří k onemocnění mají sklony, naopak vyvolat. jakmile cítíte potřebu dávky alkoholu zvyšovat, alkohol se stane vaším společníkem a začne narušovat běžný režim, jste ve vyšším riziku poškození orgánů a v pásmu závislosti.
Etylalkohol je schopen vyvolat zhoubné bujení většinou v oblasti trávicího traktu, u žen je vyšší riziko vzniku karcinomu prsu. Alkohol také prochází placentární bariérou. Riziko poškození plodu je extrémní zejména v prvním trimestru těhotenství.

Velmi často se stává, že člověk, který byl závislý na alkoholu, pití zanechá a nahradí je léky. Které skupiny léků hlavně vyvolávají závislost? U nás absolutně dominují benzodiazepamy, hypnotika, anxiolytika (zmírňují strach a úzkost), antidepresiva, antiepileptika a spasmolytika (působí proti křečím). Nejvíce se nadužívají léky na spaní.