Slevy s ČPZP 2019

Menopauze se nevyhne žádná žena

Ženské pohlavní hormony plní v ženském těle mnoho funkcí. S příchodem menopauzy ubývají. Změnami prochází nejen ženské tělo, ale i psychika.
Začátek menopauzy je definován dobou, kdy po celý rok chybí menstruační krvácení. Menopauze předchází perimenopauza (klimakterium, přechod), což je doba, během které dochází k postupnému mizení reprodukčních schopností – plodnosti. V tomto období se neustále snižuje hladina ženských hormonů estrogenu a progesteronu.

Všemocné hormony

Estrogeny se tvoří ve vaječnících (ve žlutém tělísku v kůře vaječníku) a v placentě. Malé množství estrogenů se však tvoří i v játrech, nadledvinách a prsech. Tři hlavní druhy estrogenů jsou estradiol, estriol a estron. Po celý plodný život ženy vylučuje podvěsek mozkový hormony gonadotropiny, ovlivňující připravenost vajíček k oplodnění a jeho uhnízdění v děloze. Jak vaječníky stárnou, a vajíček ubývá, snižuje se i produkce estrogenů a odpověď na vyloučené gonadotropiny: zkracuje se celý menstruační cyklus, ubývá ovulací, dochází k nepravidelnostem. Hladiny pohlavních hormonů jsou nakonec tak nízké, že menstruační cyklus nemůže proběhnout.
Během přechodu se organismus ženy se situací vyrovnává většinou za doprovodu zdravotních potíží. Ty nemusí pociťovat až třetina žen, které prostě přestanou menstruovat. Ostatní se potíží zbaví do tří až pěti let, asi desetina z nich je ale pociťuje i déle než dvacet let po přechodu. Zcela  bez estrogenu však ženy v menopauze nejsou: jejich zdrojem po přechodu jsou mužské hormony androgeny vyráběné nadledvinami a vaječníky, které se v tukové tkáni mění na estrogeny. Ty však v plné míře nedokážou zabránit sílícímu riziku vzniku infarktu a mrtvice nebo diabetu II. typu ani dalším potížím.
Kdy ke klimakteriu dojde a jaké příznaky budou konec plodnosti provázet, nikdo nedokáže odhadnout. Genetika sice hraje určitou roli, ale nelze říci, že pokud u matky nastala menopauza ve 48 letech bez potíží, bude na tom dcera stejně.

S nízkou hladinou estrogenů se objevují typické klimakterické obtíže, jako jsou návaly, noční pocení, nespavost, bušení srdce, ale i poruchy nálady, podrážděnost, lítostivost, nervozita a zhoršená schopnost soustředění. Těmito příznaky trpí ve větší míře čtyři z pěti žen. Jedná se o tzv.  akutní obtíže z nedostatku estrogenů.

Protože estrogeny jsou nutné pro správný vývoj pojivové tkáně, trpí jejich nedostatkem jak kůže, tak sliznice. Nedostatek estrogenů zapříčiňuje nepříjemné změny též na sliznici pochvy, močového a pohlavního ústrojí a spojivek oka. Sliznice atrofuje, vysychá, ztenčuje se a stává se zranitelnou a náchylnou k infekcím. Toto se navenek projeví svěděním a pálením, ale třeba i bolestivostí při pohlavním styku, který pro ženu přestává být přitažlivým.
Vzhledem ke snížení obranyschopnosti dolních močových cest dochází častěji k infekcím močového ústrojí a poměrně často se objevují i různé poruchy udržení moči. V období přechodu se u žen může vyskytnout řezání a pálení očí bez zánětlivé příčiny, ale vinou poruchy slzného filmu.

Při dlouhodobém nedostatku estrogenů, který trvá několik let, však ženám hrozí onemocnění, která jsou již velmi závažná a mohou je ohrozit na životě. Jedná se o osteoporózu a srdeční a cévní onemocnění.
Je prokázáno, že vývoj osteoporózy má s hladinou estrogenů přímou souvislost. Při jejich nedostatku kosti řídnou, mění se jejich struktura a jsou náchylnější k zlomeninám. K typickým osteoporotickým zlomeninám patří zlomeniny zápěstí, krčku stehenní kosti a obratlů. Onemocnění je bolestivé, může způsobovat trvalou invaliditu.
Srdeční a cévní onemocnění patří mezi hlavní příčiny smrti. Je prokázáno, že estrogeny mají protektivní účinek i na některé z těchto nemocí.
O dalších pozitivních účincích estrogenů, například na Alzheimerovu nemoc nebo na kolorektální karcinom, se poslední dobou také velmi diskutuje a není zatím vše vyjasněno.

Laboratorní vyšetření

„Biologický věk“ vaječníků lze zjistit laboratorně, prostřednictvím stanovení koncentrace tzv. antimülleriánského hormonu (AMH). Množství AMH v krvi ženy závisí na počtu vajíček. Díky tomu lze odhadnout, jakou má žena ještě rezervu vajíček. Čím je žena starší, tím méně vajíček má k dispozici a tím je také blíž k menopauze. Test lze využít i pro stanovení předčasné menopauzy. Začne-li ženu trápit některý z klinických příznaků přechodu (poruchy menstruačního cyklu, pocity horka, nespavost), má možnost si nechat laboratorně zjistit, jak na tom s hormony je. Parametry se hodnotí podle subjektivních potíží ženy, k hodnocení se využívají různé typy stupnic, v některých případech se zkoumají hladiny FSH (hormonu, který podporuje u žen tvorbu dutinek ve vaječnících obsahujících vajíčka, tzv. folikulů, a také produkci estrogenů), ženského hormonu estradiolu, případně hormonů štítné žlázy. Na základě naměřených hodnot je pak nasazena příslušná terapie.

Kromě výše uvedených vyšetření lze ještě zkontrolovat osteologické markery zahrnující testy na vápník a fosfor. Tato vyšetření mají smysl pouze na základě provedení kostní denzitometrie. Tento laboratorní test odráží rychlost odbourávání kostí v našem těle. Lékař pomocí výsledku testu posoudí, zda je metabolismus kostí zdravý, anebo zda kostní tkáň ubývá příliš rychle. Lékař test zopakuje každé tři měsíce – po porovnání výsledků pak může říct, zda léčba zpomaluje úbytek kostní hmoty

Nepříjemné příznaky

Přestože menopauzu zastavit nelze, s příznaky, které ji provázejí, se jistě něco dělat dá.
Ženy mohou sníženou hladinu hormonů, která může za všechny problémy, doplnit prostřednictvím patřičných léků. Pokud žena užívala hormonální antikoncepci, nahradí ji jen hormonální substituční terapií (HRT). Pokud antikoncepci žena neužívala, měla by zajít za lékařem a poradit se s ním o tom, jestli by nebylo dobré s HRT začít. Mezi ženami panuje názor, že substituce není tak neškodná, ani tak prospěšná, jak se tvrdí. Z velkých studií ale víme, že začne-li žena se substitucí včas, jsou rizika opravdu minimální. Klinické studie, které byly zhruba před patnácti lety přetřásány v médiích a dodnes občas odrazují svými závěry lékaře od preskripce a ženy od užívání hormonální substituce, byly designovány na naprosto nevhodnou populaci.

Psychické změny

Psychické potíže jsou častým, mnohdy prvním příznakem přechodu. Ženy mohou být plačtivé, lítostivé, mohou propadat stavům úzkosti, beznaděje nebo depresím. U některých žen se naopak objevuje předrážděnost, výbušnost nebo neschopnost se soustředit.

Studie ukazují, že psychické potíže prožívá až 23% peri- a menopauzálních žen. Klesající hladina estrogenu ovlivňuje funkci mozku a nervového systému, což může ovlivnit náladu. Pro ženu toto období není jednoduché: děti odrostly, je tady střední věk, nic nebude jako dřív. Mnohé ženy přepadají černé myšlenky ohledně budoucnosti. Obvykle jsou to chvíle strachu, úzkosti a paniky. Nejde ale přitom o klasickou depresi. Možná se tyto příznaky objevily proto, že se žena doposud starala jen o někoho jiného a sebe odsunula na poslední místo. Je čas podívat se na věc z jiného úhlu a nastavit si svůj osobní životní cíl. Výraz deprese se často používá nesprávně a nezřídka vyjadřuje pouze menší radost ze života. Vnitřní (endogenní, pravé) deprese nelze přičítat změnám v klimakteriu. Jejich příčina se nedá přesně určit. Smutek a žal nemají rozpoznatelnou příčinu a jsou nepochopitelné. Ženy se skutečnou depresí nemají z ničeho radost a na nic se netěší. Stanovení diagnózy patří psychiatrovi.

V období přechodu se objevují u mnoha žen poruchy spánku. Každá druhá žena špatně spí. Je jasné, že žena, která se nevyspí, je druhý den velmi unavená. Pokud trvá nespavost roky, situace se samozřejmě stále zhoršuje. Spánek má několik fází a pro dobré vyspání je potřeba, aby proběhly všechny fáze spánku. V období klimakteria je pravidelní střídání spánkových fází narušeno. Některé ženy nemohou usnout, jiné se budí v časných ranních hodinách nebo již v noci. Poruchy spánku souvisejí s nepříjemnými nočními návaly, a proto podání estrogenů odstraňuje návaly, ale i zkvalitňuje spánek. Poruchy spánku by tedy neměly být řešeny podáváním uspávacích prášků. Poruchy spánku vedou k poklesu výkonnosti a větší únavě. Každá žena prožívá období přechodu různě. Adaptaci na nové životní období ovlivňují hlavně osobnostní vlastnosti, vlastní úsilí vyrovnat se se vzniklou situací. Úzká souvislost je mezi změnami hormonálních hladin a psychickými problémy. Je prokázáno, že hormonální léčba má pozitivní vliv na psychiku ženy po několika dnech až týdnech.

Nespavost u některých žen vede k trudomyslnosti a depresím. Problémem je i samotné pojmenování  „přechod“, které může u citlivých žen vyvolávat pocit strachu z nového období. V tomto čase už dospělé děti opouštějí rodinu, žena nemá vlastní zájmy, nemusí být spokojená v zaměstnání. Navíc se nezřídka musí vyrovnávat s pocitem ztráty atraktivnosti a vypořádat se s otázkou stárnutí.

Kognitivní (poznávací) funkce se s postupující menopauzou zhoršují. Je stále těžší vybavit si slova, zapomínáme, pro co jdeme do pokoje. Kromě ubývajícího estrogenu mohou špatné paměti a zhoršování kognitivních funkcí napomáhat potíže se spánkem a stres.

V období menopauzy se může objevit tzv. mozková mlha – jde o stav, kdy se žena cítí malátná a otupělá, má potíže s koncentrací a nemůže si třeba rychle něco vybavit. Vzniká z přepracování, ze stresu, z nedostatku spánku (který v případě menopauzy může nastat kvůli nočnímu pocení, návalům) nebo u depresivních pacientů.

Typický je také příklon k introvertnímu chování – přestože žena byla spíš společenský typ, najednou začne toužit po tom, že chce trávit alespoň několik hodin denně sama se sebou. Bitva hormonů se postará o to, aby se žena cítila více emočně a introspektivně naladěná. Chce pozorovat vlastní nitro, hloubá nad svými duševními pochody a nevadí jí, že je sama.

Ztráta sexuální chuti

Nedostatek estrogenů v menopauze je spojen se ztenčováním a vysycháním kůže zevních rodidel a zejména sliznice pochvy. To působí ženě rozmanité potíže – svědění a pálení, opakovaná záněty a výtoky, velmi často také bolest při styku. Tento stav se nazývá atrofická vulvovaginitida. Libido ženy navíc může být v perimenopauze snížené; podle studií se tento problém může týkat až 27 % žen. S nedostatkem estrogenů souvisí také intenzivnější potřeba močení. Ta bývá doprovázena silným nutkáním, častějším nočním močením, urgentním únikem moči či bolestmi při močení.

Sexualita člověka je odlišná od ostatních savců tím, že se u něho oddělil pohlavní pud od pudu rozmnožovacího. Člověk prožívá sexualitu i v oblasti emocionální, nikoli pouze v oblasti tělesné.
Reakce na sexuální podněty probíhá u ženy i u muže ve čtyřech fázích:

  •          fáze excitace – dochází ke změnám pohlavních orgánů jako reakci na pohlavní podráždění;
  •          fáze plató – vyvrcholení;
  •          orgasmus – při něm se stahují svaly dělohy a pánve;
  •          fáze uvolnění – doznívá pohlavní ukojení, které je spojeno s ústupem překrvení a zduření pohlavních orgánů.

Žena nemusí i při dobrém sexuálním zážitku prožít všechny fáze a může otěhotnět i při pohlavním styku bez orgasmu. Všechny ženy nereagují na sexuální podněty stejně. Rozeznáváme několik typů:

  •          sexuální kladný typ s orgasmem - (70-75 % žen), po pohlavním styku touží, kladně reagují na podněty partnera, pohlavní styk je pro ně příjemný a končí orgasmem;
  •          sexuální kladný typ bez orgasmu – touží po pohlavním styku, pohlavní styk je pro ně příjemný, ale bez orgasmu;
  •          anesteticko-frigidní s orgasmem – netouží po pohlavním styku, jsou k němu lhostejné, po pohlavním styku jsou uspokojené, mohou prožít i orgasmus;
  •          anesteticko-frigidní typ bez orgasmu – netouží po partnerovi, po pohlavním styku jsou předrážděné a neuspokojené;
  •          algopareunický typ – pociťuje bolestivé až nepříjemné podněty při pohlavním styku, i když po něm touží;
  •          dyspareunický typ – mají odpor až nechuť k pohlavnímu styku, styk je bolestivý až nepříjemný, zůstává po něm pocit ošklivosti.

U žen i u mužů dochází s postupujícím věkem ke změnám sexuální aktivity. I v současné době se ale můžeme setkat s mnoha mýty a pověrami. Podle různých studií klesá procento žen ve věku 55-59 let, které mají sexuální typ minimálně jednou týdně na 22,5 %.
V období perimenopauzy a postmenopauzy je přítomnost kvalitního partnerského vztahu velmi důležitým faktorem pro sexualitu, a tím i pro sebejistotu ženy.

V přechodu dochází ke snížené produkci estrogenů, a to ovlivňuje negativní stav genitálu. Sliznice poševní se ztenčuje a poševní stěna ztrácí pružnost. Důsledkem může být bolest při pohlavním styku nebo pálení a svědění při pohlavním styku a po něm. Hormonální deficit může snižovat zvlhčení poševní stěny a tím přispívat k horší kvalitě pohlavního styku.
Přechodem končí možnost otěhotnět. Tento fakt vede k různým vzorcům chování. U některých žen se zvyšuje zájem o sexualitu a může dojít k hledání nových partnerských vztahů. U jiných může přicházet strach ze ztráty atraktivity a pocit, že je potřeba si ještě něco užít. Stejně tak se objevují ženy, u kterých dochází ke sníženému zájmu o sexualitu, pohlavní soužití je méně časté.

Zvyšuje se možnost nemocí i změn psychického stavu a i tyto faktory ovlivňují ženskou sexualitu. Tělesné problémy (obezita, osteoporóza, kardiovaskulární nemoci) mohou zasahovat do sexuality přímo, zhoršenou pohyblivostí, nebo nepřímo, zhoršováním celkového subjektivního pocitu zdraví.

Hormony mají jistě velký vliv v lidské sexualitě, ale velmi obtížně se odhaduje vliv nehormonálních faktorů ve vzniku sexuálních poruch v přechodu. Suchost sliznice, ztenčení poševního epitelu a bolest při pohlavním styku lze ovlivnit hormonální léčbou, kterou můžeme podávat i přímo do pochvy.
Studie, které sledovaly vliv hormonální léčby na lidskou sexualitu, přinesly nejednoznačné výsledky. Potvrdily, že vztah mezi ženskou sexualitou i hormony je velmi komplexní. Dokonce se ukázalo, že různé ženy mohou reagovat na stejnou hormonální léčbu různým způsobem.
Velkou roli v ženské sexualitě může hrát odstranění dělohy nebo odstranění dělohy a vaječníků. Situace po operaci je horší u žen, u kterých byly odstraněny i vaječníky. V takovém případě zhoršení postihuje sexuální touhu, častost pohlavních styků i schopnost prožívat orgasmus.

Otázka sexuality je často spojována s gynekologickou operací. Ženy se obávají toho, jak operace ovlivní jejich další sexuální soužití s partnerem.
Nejčastější operací, kterou lékaři provádějí, je odstranění dělohy. Odborně je tato operace nazývána hysterektomie. Při této operaci zůstává zachována normálně dlouhá pochva, takže potíže s pohlavním stykem mohou mít jen ženy, které intenzivně pociťují při orgasmu kontrakce dělohy. Tomu je možno částečně pomoci delší předehrou před pohlavním stykem nebo intenzivnější dotekovou stimulací. Větší problém nastává, když je nutné odstranit s dělohou i vaječníky. Zde by měla být žena velmi podrobně informována o tom, co odstranění vaječníků znamená, hlavně ve vztahu k věku a hormonálnímu stavu organismu.

Nepříjemné stavy

Návaly horka jsou většinou vysvětlovány jako chybná regulace průtoku krve cévami. Jejich příčinou je nerovnováha aktivity centrálních neurotransmiterů (buněk nervové soustavy přenášejících vzruchy). Trpí jimi asi 70 % žen v období klimakteria a mohou trvat v rozsahu 0,5 až 5 minut. Návaly horka u většiny žen vymizejí v průběhu prvních 3 až 5 let a jejich frekvence je individuální. Malé procento žen může mít tyto potíže až do velmi vysokého věku. Začínají pocitem horka či pálením a šíří se z oblasti hlavy směrem dolů. Jsou následovány pocením.
Mohou se objevit i srdeční palpitace (rychlý tlukot srdce), které jsou způsobeny hormonální bouří: tělo si postupně zvyká na nové hladiny a poměry mezi hormony. Někdy palpitaci doprovází „krátký dech“ či pocity na omdlení. Palpitace mohou následovat po záchvatech pocení, někdy se také může přidat i bolest hlavy.

Tři čtvrtiny žen během perimenopauzy a menopauzy přibírají na hmotnosti velmi rychle. Úbytek estrogenu navíc způsobuje přesun tukových zásob z oblasti stehen a zadku do oblasti břicha. Výzkumy dokazují, že jakmile klesne hladina estrogenu, sníží se schopnost organismu spalovat tuk. U menopauzálních žen navíc ubývá chuť k pohybu, což celou situaci zhoršuje. Nárůst hmotnosti zvyšuje riziko vzniku diabetu II. typu, srdečního onemocnění, hypertenze, problémů s dýcháním, vzrůstá riziko vzniku nádorů dělohy a prsů. Obézní ženy navíc hůř prožívají návaly horka.

Ženský hormon estrogen pomáhá regulovat hladinu cholesterolu. Když se jeho zásoby začnou tenčit, hladina „špatného“ cholesterolu se začne zvedat a stoupá tak riziko vzniku srdečního onemocnění a diabetu.
Kůže se v menopauze vysušuje a občas svědí. To je také důsledek poklesu estrogenu. Suchost kůže je způsobena její neschopností zadržovat vodu.  Vrásky a pupínky jsou způsobeny ztrátou kolagenu. Během prvních pěti let menopauzy dochází ke ztrátě až 30 % kolagenu. V důsledku nedostatku estrogenu strádá žena pocitem suchých, zapálených iritovaných očí. Mnoho žen nemůže používat kontaktní čočky kvůli nedostatečnému zvlhčování očí. V období menopauzy se může objevit „pálení na jazyku“ – opět za to může hormonální dysbalance. Pomáhá nejíst kořeněné pokrmy, vyhnout se skořici a zubní pastě s příchutí máty. Proti nepříjemným příznakům funguje studená nebo ledová voda či žvýkání žvýkačky a používání prostředků péče o ústní dutinu se zvlhčujícími přísadami.

Stále klesající hladina hormonů způsobuje, že vlasy nevypadají jako dřív. Jsou tenké, roztřepené, nedrží tvar, dokonce v některých partiích (okolo skrání) vypadávají. Krevní testy ukážou, jaká je přesná příčina – za problémem většinou stojí stoupající hladin mužských hormonů androgenů.

Plantární fasciitida je zánět šlachy, která se nalézá mezi patou a prsty u nohou. Ženy mezi 40-60 lety mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se u nich tento zánět objeví. Projevuje se bolestmi při došlapu v měkké oblasti paty, především po delší chůzi. Někdy jsou tyto bolesti tak velké, že chůzi úplně znemožní.

Osteoporóza

Po 35. roce se hustota kostní hmoty postupně snižuje. Celý život probíhá v kosti proces, který e nazývá remodelace. Kost se stále odbourává a následně opět tvoří. Tyto procesy se vzájemně doplňují. Kost je tvořena z 1/3 bílkovinným základem, hlavně kolagenem, a ze 2/3 minerálními látkami (vápník, fosfor). Metabolickou přeměnu zajišťují kostní buňky. Činnost všech buněk je řízena velmi složitým systémem. Uplatňují se zde hormony, které kolují v těle krví a jsou produkovány příštítnými tělísky. V řízení kostní remodelace mají velkou roli také ženské hormony. Během menopauzy, kdy hladina estrogenu klesá, úbytek kostní hmoty doslova skokově vzrůstá – rozvíjí se osteoporóza a zvyšuje se riziko vzniku zlomenin. Typické jsou zlomeniny obratlů, pozvolné, tlakové, projevující se snižováním výšky postavy, někdy náhle při zvedání těžkého břemene. Další typická místa zlomenin jsou zápěstí a krček kyčelního kloubu.

Ještě před blížící se menopauzou by žena měla vědět o všech rizicích pro kosti, které jsou spojené s tímto obdobím jejího života. Všechny ženy s předčasným přechodem by měly být sledovány a včas hormonálně léčeny. To platí i pro ženy po chirurgickém odstranění vaječníků. V léčení již rozvinuté osteoporózy mají ženské hormony velmi důležité místo.

Přírodní i klasická léčba

Menopauza bývá obdobím, kdy žena začíná užívat léky třeba na snížení krevního tlaku a léky působící na harmonizaci psychiky.
Při konzultacích s lékárníkem si žena může vybrat přírodní produkty, jejichž struktura a velikost molekuly je podobná estrogenům. K jejich zdrojům patří mateří kašička a pyl, fazole, čočka, sója, vojtěška, červená vinná réva. Jednou z nejlépe vyzkoušených alternativ k estrogenu je extrakt z ploštičníku hroznatého.

Suchost sliznice pochvy a bolestivý sex trápí mnoho žen. Jedním z řešení může být laserový zákrok, během něhož se prohřejí vrstvy poševní stěny a stimulují nervová zakončení. Do problematické oblasti lze aplikovat kyselinu hyaluronovou, která zvlhčí a zjemní okolní struktury, udrží jejich tvar a dodá jim pružnost.

Při hormonální substituční terapii (HRT) se ženám dodává jako účinná látka právě estrogen. Největší význam hormonální substituční terapie je její účinnost v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění a léčby osteoporózy. Při léčbě trvající více než šest let se sníží počet zlomenin obratlů o více než 50 %. HRT také snižuje riziko vzniku Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci, stařecké slepoty, kolorektálního karcinomu a příznivě působí na prevenci stařeckého vypadávání zubů. Druhou stranou této léčby je to, že léčba samotnými estrogeny je spojována se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu děložní sliznice a prsu – pokud trvá déle než deset let, zvyšuje se toto riziko až o 30 %. Doplní-li se léčba estrogeny o gestageny, riziko vzniku karcinomu endometria a prsu se téměř eliminuje. Během podávání HRT je nutné docházet na častější gynekologické prohlídky včetně mamografie.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205