Krize středního věku

Je vám mezi 40. a 50. lety, cítíte se vyčerpaně, jste nespokojeni v práci, opouští vás elán, neustále kritizujete svého partnera? Je velmi pravděpodobné, že se vás týká tzv. krize středního věku, která postihuje obě pohlaví, jen příznaky a načasování se malinko liší. Věk 45 let je již zralý věk. Člověk již není mladý, ale ještě není starý. Tělesná zdatnost a duševní svěžest dosahuje okolo čtyřicítky životního vrcholu. Ve věku 45 let, ale ještě nenastává zřetelný pokles duševních sil. Člověk má za sebou mnoho pracovních zkušeností, rodinu, ale ještě není starý. V tomto věkovém období máme životní i pracovní zkušenosti a přirozeně toužíme po tom, abychom je mohli uplatnit a dále rozvíjet v nějaké zodpovědnější činnosti nebo funkci. V tomto věku již každý zažil nějaký neúspěch v oblasti rodinných nebo pracovních vztahů.

Jaké jsou příznaky?

Příznaky krize středního věku je možné mnohokrát lehce rozeznat, i když se podle povahy rodinné situace a povolání vyskytují v mnoha variantách a nedají se vymezit ani časově. Patří k nim relativně rychle vzniklá únava, pokles energie a schopnosti se soustředit, zhoršení krátkodobé paměti, blokace myšlenkových postupů, popudlivost, náladovost apod. Člověk se od 50 let stává tělesně pohodlnější a zanedbává tělesné aktivity, které mu byly předtím příjemné. Důležité je však při nich vytrvat nebo se k nim vrátit, začít postupně znovu a hned nerezignovat.

Tělesná zdatnost

Tělesná zdatnost stimuluje duševní odolnost a je toho také důležitým předpokladem. Nárazové aktivity nestačí a dlouhé pauzy, kdy se nepohybujeme a najednou chceme ihned „zostra“ začít mohou být spíše škodlivé. Je důležité si uvědomit, že každý člověk je součástí biologického dění. Je potřeba smířit se s nedostatečností našeho bytí ve fyzickém nebo psychickém ohledu a na druhé straně je dobré umět se zaměřit na pozitivní stránky života. S přibývajícím věkem ztrácíme sice na dynamice, současně jsme však zkušenější, zralejší a dokážeme rozhodovat uvážlivě a zbytečně neplýtváme energií pro nesmyslné sny.

Fyzické stárnutí

Fyzické stárnutí je na pohled hned dobře viditelné, duševní stárnutí postupuje naopak pozvolna a okolí si toho ani zpočátku nevšimne. Proto se často duševní síly více přepínají. Přemáhá se také únava, pracujeme často do noci, nechceme si připustit ani zcela zákonité drobné změny paměti apod. Je pravda, že mnoho zde vyrovnávají a nabyté bohaté životní zkušenosti, ale i to může být na druhé straně jistá nevýhoda, protože nadbytek zkušeností a setrvávání na nich, vede lehce k stereotypnímu chování, rozhodování až neschopnosti někdy vybočit z ustálené cesty. Vše je samozřejmě zcela individuální, ale psychologové upozorňují, že stárnutí snášejí špatně zejména lidé ve vedoucím postavení, protože jsou zvyklí ostatní organizovat a mají rádi společnost. Zhruba v posledních pěti letech před odchodem do důchodu se již velmi zřetelně zmenšuje přizpůsobivost novým situacím a omezuje se fantazie a schopnost vidět věci jinýma očima.

Stáří

Stáří nelze měřit podle dosaženého věku, to je pouze hledisko biologické. Vedle fyzického věku existuje také věk psychický, který se projevuje ve způsobu života a v duševních schopnostech. Ten, kdo usiluje, aby se rozvíjel nejen po profesionální, ale i lidské stránce, není v pokročilém věku skutečně starý. Střední věk jistě nelze považovat za konečnou fázi rozvoje, ale jedná se o fázi přechodnou. Pro mnohé tato nová orientace znamená současně také výběr nových cílů, které nemusí bezprostředně souviset s povoláním dotyčného člověka. Pro ty, kteří mají své koníčky a zájmy je přechod do „klidového režimu“ daleko méně bolestivý a svou novou seberealizaci si dokážou užít.

Tvorba vrásek

V našem obličeji se zrcadlí celý náš prožitý život a vznik vrásek souvisí jednak se stárnutím organismu a také s emocemi, které prožíváme jak ve smyslu pozitivním, tak negativním. Vráska, která již jednou vznikne, nikdy nezmizí. O svůj zevnějšek bychom se měli starat průběžně a tak jak se cítíme, tak také působíme na ostatní lidi kolem sebe. Je logické, že s postupujícím věkem nebudeme vypadat stále stejně, ale upravený a pěstěný zevnějšek má vliv na naše sebevědomí a pocity.

Pěstěné ruce

Ruce jsou první částí těla, na které se projevuje stárnutí. Kůže na rukou je ze všech částí těla nejvíce vystavena negativním faktorům: povětrnostním vlivům, drobným poraněním nebo chemickým látkám. Zejména pokud se jedná o úklidové prostředky, které usnadňují práci v domácnosti. Jak se tedy dobře starat o naše ruce? Začneme mytím: ruce je třeba umývat teplou vodou a kvalitním toaletním mýdlem. Nekvalitní mádla, různá rozpouštědla a saponáty kůži nadměrně vysušují a odtučňují. Jestliže je pokožka nadměrně znečištěna, očistíme ji pomocí jemného kartáčku. Každým mytím se z kůže odstraňuje mazový film, produkovaný mazovými žlázkami, a kyselá reakce kůže se mění na zásaditou. Zrohovatělá vrstva pokožky se láme a ještě více vysušuje. Zhruba hodinu trvá, než se opět obnoví fyziologické poměry, které byly před umytím. Kůže rukou má také obranné mechanismy, které dovedou čelit různým nepříznivým vlivům. Po určité době se však obranná schopnost zmenší, až nakonec zmizí a objeví se poškození trvalejšího rázu: otoky, zarudnutí, přesychání, apod. Po umytí se doporučuje opláchnout ruce vodou a s trochou octa nebo citronu a vetřít ochranný krém s kyselou reakcí. Jestliže ruce přicházejí do kontaktu se saponáty, chemickými látkami nebo špínou – je nutné nosit ochranné gumové rukavice. Zejména negativní vliv na pokožku rukou mají volné radikály, které vyvolávají v buňkách oxidační proces. Rizikovými faktory je UV záření, nikotin a rozpouštědla. Proti těmto nepříznivým vlivům působí vitaminy A, E, jejichž účinek se zvyšuje díky AHA kyselinám.