Blahobyt nám škodí
Zní to paradoxně, ale máme-li se příliš dobře, neprospívá to našemu zdraví.
Pro civilizační choroby se zažilo i označení „nemoci s blahobytu“ – patří mezi ně obezita, cukrovka, osteoporóza, kardiovaskulární onemocnění a v neposlední řadě také duševní poruchy.
Duše strádá
Za posledních deset let počet psychicky nemocných lidí podstatně vzrostl. Úzkostné poruchy se vyskytují téměř u třetiny lidí a poruchy chování u čtvrtiny populace. Studie jednoznačně dokazují, že dnešní generace mladých trpí mnohem větším stresem a úzkostí než jejich rodiče. Podle dostupných údajů používá zhruba desetina Čechů nějaké léky na uklidnění nebo na spaní, aniž by se léčila u odborníka. Duševní choroby a poruchy chování jsou v dnešní době druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu. Největší nárůst nemocných zaznamenala mezi roky 2012 až 2017 Česká správa sociálního zabezpečení u lidí ve věku 40 až 64 let.
Stále se diskutuje o tom, zda má používání mobilů vliv na poruchy soustředění u dětí. Nejde ale jen o poruchy soustředění. Při všech diskusích se zapomíná na vliv moderních technologií vůbec, přičemž je prokázáno, že v souvislosti s nadměrným užíváním moderních technologií degenerují mozkové a intelektuální schopnosti z generace na generaci. Nečteme, nekomunikujeme, ztrácíme slovní zásobu i empatii. Náš mozek nemá možnost pracovat tak, jak je pro něj přirozené, proto degenerují jeho schopnosti. Mozek dítěte se teprve všechno učí a nadužívání moderních technologií včetně mobilu mu nedává šanci pořádně se vyvinout. Podle některých studií má dokonce už generace našich dětí nižší IQ než my. Nelze opomenout přímou souvislost mezi používáním počítačů a nárůstem duševních poruch, především úzkostí a depresí.
Nadváha a cukrovka
Češi jsou nejtlustší od roku 1993. Nadváhou trpí 47 procent mužů a 33 procent žen, obézních je zhruba 20 procent mužů a 18 procent žen. Více než třetina lidí ve věku 25 až 64 let má sedavou práci, sportuje jen přibližně 3,5 hodiny týdně. Navíc s přibývajícím věkem zájem o pohyb slábne.
Nadváha a obezita souvisí se vznikem diabetu II. typu. Také vysoký tlak je navázán na nadměrnou hmotnost. Pumpovat krev do obézního těla a okysličovat ho totiž tělo bez vyššího tlaku nezvládne. Dalším důsledkem jsou vysoké hladiny tuků v krvi, jako jsou triglyceridy a cholesterol. Celé této souhře nepříjemných důsledků říkáme metabolický syndrom. Onemocnět jím můžete v každém věku. Diabetes II. typu je u mladých lidí výjimečný, trápí je spíš vysoký cholesterol, triglyceridy, vysoká hladina kyseliny močové nebo ztučnění jater. Jakmile člověk zhubne, situace se razantně zlepší.
Pokud trpíte diabetem II. typu, neumí váš organismus využít inzulin. Léčba je závislá na dietním režimu a na podávání antidiabetických léků. Pokud však u pacienta dojde ke změně stravy a dotyčný zhubne, upraví se často metabolismus do takové míry, že je možné léky částečně nebo úplně vysadit. Změnu životního stylu by měl diabetik provádět pod dohledem lékaře. Pokud cukrovkář nedbá na doporučení lékaře, přijde doba, kdy si bude muset začít píchat inzulin. Jestliže ani pak nebude dodržovat zásady léčby, může se jeho stav nadále zhoršovat. Riziko infarktu a mrtvice hrozí nedisciplinovaným diabetikům pětkrát více než zdravým lidem. Mezi těžké následky diabetu patří slepota, selhání ledvin nebo amputace nohou v důsledku poruchy prokrvení dolních končetin.
Namáhané srdce
Až 35 procent všech úmrtí v České republice zapříčiňují onemocnění srdce a cév. Infarkty běžně postihují i čtyřicátníky. Může za to dlouhotrvající stres, který je pro lidi v produktivním věku běžnou součástí dne. Prevence a léčba spočívají velkou měrou na spolupráci pacienta. Velkou roli v prevenci hraje změna životosprávy. Většina srdečně-cévních onemocnění je způsobena aterosklerózou, která ničí cévy v celém těle. Kromě pravděpodobných genetických předpokladů k nim sami přispíváme tím, že kouříme, jsme obézní, nehýbeme se a neustále žijeme ve stresu. Aterosklerózu urychlují další onemocnění – hypertenze, vysoká hladina krevních tuků či diabetes mellitus II. typu. Zarážející je, že téměř polovina Čechů svou hladinu cholesterolu nesleduje – obecně podceňujeme preventivní prohlídky u lékaře. Přitom právě díky nim lze většinu nemocí z blahobytu odhalit a zahájit včasnou léčbu.
Jak dojde k ucpání tepny? Tepna se ucpe krevní sraženinou, která se utvoří na cholesterolovém plátu zvaném aterom. Aterom nebo také aterosklerotický plát je nános cholesterolu, který se po léta ukládal na stěnu tepny. Kvůli plátu se poznenáhlu zužoval průtok (průsvit) tepny a pak se jednoho dne plát nalomí, udělají se v něm trhliny. Krev se ihned dostane do trhliny, zaplní ji a srazí se. Ale v tepně je velmi málo místa (její průměr je kolem dvou až tří milimetrů) a sraženina, která se vytvoří, rychle a úplně tepnu ucpe. Krev nemůže protékat a vytváří trombus neboli krevní sraženinu.
Nemoc kostí
Osteoporózou, při které řídnou kosti, trpí každá třetí žena a každý pátý muž po padesátce. Většinou o ní nevíme až do chvíle, kdy si při malém úrazu zcela nepochopitelně něco zlomíme. Bohužel určitému úbytku kostní hmoty se nevyhne nikdo z nás, úbytek je dán věkem. Hmotu kostry si každý člověk buduje asi do 25 až 30 let, potom jí jen ubývá. Problém nastává, když kostra řídne rychleji, než by měla. Částečně mohou být příčinou geny, ale na vině je také naše životospráva, především způsob stravování a nedostatečná fyzická aktivita. U žen je třeba pamatovat na úbytek hormonů při přechodu, který má na vznik osteoporózy podstatný vliv. Ještě v osmdesátých letech minulého století byla osteoporóza téměř neléčitelná. V současnosti je však může řada odborností diagnostikovat a včas léčit.
Touha po dítěti
Problémy s početím dítěte má v ČR až čtvrtina párů. Mnoho žen dnes rodičovství odkládá do pozdějšího věku, kdy už šance na přirozené početí procentuálně rychle klesá. Děti odkládáme „na později“, až si užijeme a vybudujeme postavení. Nezřídka však vyšší věk v kombinaci se stresy a sedavým zaměstnáním způsobí, že už je pozdě. Vajíčka totiž stárnou společně s ženami a v pětatřiceti už nemusí být otěhotnění tak jednoduché jako o deset let dříve.
Také muži mají mnohem méně spermií než dříve. Za posledních pětadvacet let klesl počet mužských spermií o šedesát procent. Jedním z hlavních důvodů je sedavé zaměstnání, které hraje podstatnou roli u všech „nemocí z blahobytu“.