Alergie nebo intolerance

Potraviny mohou vyvolávat nekonečně mnoho příznaků. A pokud si nejste jisti, zda máte na potravinu alergii nebo ji jen netolerujete, pak je dobré nechat si udělat testy. Vyšetřením ve specializovaných laboratořích se prokážou alergické protilátky. Můžete však požádat o doporučení vašeho alergologa, případně gastroenterologa. Rozhodující jsou především vaše obtíže; případně je možné nechat si udělat specializovaný test, při němž se pod dohledem lékaře vysadí na nějakou dobu z jídelníčku podezřelá potravina a pak se do něj znovu vrátí. Následně se zapisují a sledují nežádoucí reakce. Spousta lidí se domnívá, že zcela jistě trpí potravinovou alergií, ale přitom jde pouze o neimunologické reakce organismu, za něž může třeba dietní chyba.
Často to bývá neschopnost trávit základní živiny, obvykle jde o chybějící enzym, a často to bývají enzymy nutné k trávení cukerných složek potravin (laktózy). Intolerance je tedy snížená nebo chybějící schopnost strávit určitý druh potravy a jde o nedostatek nebo úplnou absenci trávicích enzymů. Tyto enzymy jsou látky produkované trávicí soustavou a žlázami s vnitřní sekrecí – nacházejí se ve slinách, žaludečních šťávách, žluči a sekretu vylučovaném slinivkou břišní. Enzymy rozkládají jednotlivé složky potravin na menší prvky, které organismus posléze pomocí enzymatické činnosti dokáže využít ke stavbě těla a provozu buněčné činnosti.

Jak tedy rozlišíme alergii od intolerance? Jednoduché rozdělení je v tom, že potravinové alergie jsou dané imunologickým mechanismem. Jedná se o nesprávnou imunitní odpověď na alergen/antigen, což je téměř výhradně bílkovina. Potravinové intolerance jsou zase dané například nedostatkem enzymu pro štěpení dané látky, kupříkladu nesnášenlivost laktózy nebo jiných cukrů, což zpravidla vyvolává nejrůznější břišní diskomfort. Dále se může jednat o nesnášenlivost histaminu v potravě.

Sami si s potravinovou intolerancí neporadíme, jen velmi těžko totiž přijdeme na to, co v jídle nám vlastně působí problémy. Tělo může reagovat špatně na jednu, ale mnohem častěji i na více složek potravy. A navíc, problémy nepřijdou hned, objevují se pomalu – většinou za několik dnů.

Příznaky intolerance

Nežádoucí reakce po pozření nevhodné potraviny vznikají jinak než při alergii. Příznaky se pak liší podle druhu potravinové intolerance. První se obvykle objevují 15-60 minut po pozření nadměrného množství netolerované potraviny. Intenzita příznaků je pak závislá na nedostatku rozhodujícího enzymu, kolik ho v těle chybí. K vyvolání potíží je obvykle potřeba větší porce dané potraviny – i to odděluje intoleranci od potravinové alergie. U ní stačí minimální množství a dostaví se obtíže.
Nejčastější příznaky potravinové intolerance:

nadměrná plynatost, nevolnost, bolesti břicha
zvracení, chronické průjmy, bublání a kručení v žaludku po jídle
úbytek hmotnosti, chudokrevnost
slabost, únava
u dětí poruchy růstu
jiné potíže: bolest hlavy, migréna, nepravidelný tep

Některé národy mají genetickou dispozici k tomu, že v určitém věku přestane jejich organismus produkovat různé druhy enzymů. Například pokles laktázy (enzymu, který se podílí na trávení laktózy) v tenkém střevě nastává u 70 % populace ve věku 2-5 let, a to celosvětově. Schopnost trávit mléčný cukr se týká asi 25 milionů Evropanů. Důvod je jednoduchý – přivykli jsme si rychle na jiný druh stravy, než je mateřské mléko. Právě v případě nesnášenlivosti laktózy, jde o nejčastější genetické postižení, se kterým lze jen těžko něco udělat. Kromě genetiky je příčinou potravinové intolerance také porucha nebo snížení činnosti některého orgánu, který produkuje enzymy (slinivka, játra, tenké střevo).

Nejvíce nám vadí lepek

Nejčastěji si neumíme poradit s bílkovinami z obilovin – hlavně s pšenicí. Nesnášíme lepek. Proč nemáme stejné problémy s prosem nebo špaldou? Těžko říci, zde by nesnášenlivost špaldy či prosa byla ve stejné velké míře, menší či větší, kdyby se tyto potraviny konzumovaly letitě a v tak velké míře jako pšenice. O sóji se také nevědělo, že je velký alergen, dokud nezačala být používána ve stravování častěji.
Intolerance lepku může také negativně ovlivnit práci střev, které se stávají propustnějšími a uvolňují do krve nežádoucí proteiny (nestrávené části potravy). Ty mohou vyvolat buď rychlou alergickou reakci, nebo některé z autoimunitních onemocnění, jako jsou choroby štítné žlázy, artritida, Crohnova nemoc.
Když se lepek nevyřadí ze stravy, příznaky se mohou zhoršovat. Objevit se pak může řídnutí kostí, zvýšená kazivost zubů nebo cukrovka. Diagnózu provádí gastroenterologové. I přesto, že je pšenice významným zdrojem výživných látek, není dnes nenahraditelná. Chléb z žitné či kukuřičné mouky není o nic méně chutný.

Intolerance laktózy

Objevuje se většinou u dospělých a je způsobena nedostatkem zažívacího enzymu laktáza, který štěpí laktózu.
Laktóza není nic jiného než mléčný cukr. Aby ho organismus dokázal vstřebat, musí ho během trávení rozštěpit na menší části. To však jde jen tehdy, když se ve střevech nachází dostatečné množství enzymu laktázy. Pokud si ji neumíme vytvořit nebo si jí vytváříme málo, zůstane nestrávená laktóza ve střevech, strhává se sebou vodu a prostřednictvím střevních bakterií začíná kvasit. To je důvod, proč nás bolí břicho, není nám dobře, trpíme nadýmáním nebo máme průjem. A nepomůže ani nahradit kravské mléko kozím nebo ovčím. Osoby nesnášející laktózu obvykle netolerují žádné z nich. Mnohdy jsou obtíže závislé na použitém množství – v malém množství, třeba v kávě, se obtíže neprojeví, ve větším množství pak ano. Upravené mléko, jako jsou kysané nápoje, jogurt či sýr, bývá tolerováno mnohem lépe než syrové neupravené. Dnes už není problém sehnat upravené bezlaktózové výrobky.

Ovocný cukr

Intolerancí fruktózy trpí 15-20 % populace. Je způsobena poruchou transportu fruktózy, a lidé, kteří ji mají, špatně snášejí ovocný cukr obsažený v potravinách. Intolerance fruktózy je dědičné onemocnění, kdy v těle chybí enzym aldoláza B, který řídí zpracování fruktózy v těle. Příznaky jsou podobné jako u intolerance laktózy – tedy nadýmání, křeče, nevolnost, průjem či zácpa. Pozor je nutné dávat na potraviny bohaté na fruktózu: jablka, švestky, datle, med, chřest, brokolici, cibuli, rajčata, cereálie a některé jogurty. Jezte více špenát, řepu, z ovoce pak jahody, mandarinky, banány či avokádo. Z ostatních potravin tofu, pohanku, kukuřici, kroupy, oves, rýži, ryby a z mléčných výrobků sýry a jogurty bez fruktózového sirupu. Diagnostika se provádí tzv. dechovým testem (stejně jako u nesnášenlivosti laktózy), při kterém se měří ve vydechovaném vzduchu vodík, který je součástí obsahu tlustého střeva.

Alergií přibývá

Když se rozhlédneme kolem, zdá se, že zdravotní obtíže plynoucí z nežádoucích reakcí na potraviny má čím dál více lidí. Mnohdy si ale ani neuvědomí, že to bývá po konkrétní a stále se obsahující potravině v jídelníčku. Potravinovou alergií trpí přibližně 3-6 % populace, více žen než mužů, více dětí než dospělých. Nejvyšší výskyt je udáván v kojeneckém věku, kde dosahuje až 8 %.
Na jaké potraviny reagujeme nejvíce? Nejčastějšími spouštěcími potravinami jsou do 1 roku života kravské mléko, vejce, pšeničná mouka a sója. U starších dětí a dospělých se jedná o arašídy, stromové ořechy, ryby, mořské plody, ovoce a zeleninu.

Podobně jako u řady dalších onemocnění je i u potravinové alergie důležitým faktorem rozvoje choroby psychika. Jakákoli nepohoda, například infekce, únava nebo stres zvyšuje pravděpodobnost reakce u potravinových alergiků. Mohou také reagovat na podstatně menší množství alergenu než obvykle.

Propuknutí alergie u disponovaného člověka bohužel nelze zabránit. Trvalý vzestup počtu alergiků v populaci svědčí o tom, že se noví pacienti rekrutují nejen z rodin s geneticky danou alergickou zátěží, ale i z rodin, kde se alergie dříve vůbec nevyskytovala. Příčinou jsou nepochybně komplexní změny ve způsobu života lidí týkající se nejen prostředí, v němž tráví většinu času, ale také složení stravy, nedostatku pohybu, nadměrného stresu a mnoha dalších faktorů.

Alergologové se shodují, že přibývá pacientů s prvními příznaky respirační (tedy dechové) alergie ve zralém věku. Tento jen byl přitom před několika desítkami let velmi vzácný. Stále však platí, že nejčastěji se první obtíže na dýchacích cestách objevují již u dětí a mladších dospělých. Pro vyšší věk jsou typičtější jiné formy alergie, třeba na žihadlo nebo na léky. Objevují se různé svědivé kožní problémy, jejichž spouštěč je často obtížné odhalit. U části alergiků se s věkem alergické projevy mírní, u jiných se naopak mohou vyvinout různé komplikace. Například u pacientů s alergickou rýmou se časem vyvine astma. Alergikem zůstává člověk celý život a obtíže – třeba jiného charakteru – se mohou po dlouhém období klidu zase objevit, zvláště při oslabení stresem nebo jiným onemocněním.

Projevy alergie a její testování

Projevy potravinové alergie mohou být velmi mírné, nejčastěji pálení v dutině ústní po čerstvých potravinách u pylových alergiků. Na druhé straně však může dojít až k celkové (anafylaktické) reakci, jejíž nejzávažnější formou je anafylaktický šok. Potraviny jsou u dětí zodpovědné až za 80 % všech anafylaxí (zbytek jsou pak reakce na léky, hmyz aj.), u dospělých je přibližně každý druhá anafylaxe způsobená potravinou.

Diagnostika potravinové alergie by měla zůstat v rukou zkušeného alergologa. Jedná se o kombinaci a správné vyhodnocení více různých vyšetření. Klíčové by měly být kožní „prick testy“ s potravinou, které se provádějí stejně jako u pylové alergie a odběr krve na stanovení protilátek proti dané potravině. Vždy se však musí jednat pouze o tzv. IgE protilátky alergického typu. Domácí diagnostické soupravy, založené na stanovení IgG, nejsou pro diagnostiku potravinové alergie vhodné, stejně jako stanovení IgG protilátek proti potravinám v laboratoři.

Mnozí lidé mají zkušenost, že se jejich nežádoucí reakce na dané potraviny v průběhu let proměňují či mizí, což dává jistou naději. Potravinová alergie je ale v současně době onemocnění, které není vyléčitelné. Klíčová je eliminační dieta s vyloučením potraviny, jakékoliv podávané léky mají jen podpůrnou úlohu.
Potěšující je, že z některých druhů potravinové alergie skutečně většina pacientů vyrůstá, tedy trpí jí v dětském věku a do dospělosti problémy obvykle nepřecházejí. Týká se to zejména alergie na mléko, vejce a pšeničnou mouku. Naopak alergie na ořechy, arašídy, ryby, mořské plody a semena bývá u většiny pacientů bohužel celoživotní.

Nejčastější alergie u dětí

Kýchání, svědění, zhoršené dýchání. Kašel, ekzémy či jiné kožní reakce. Takové bývají nejčastější alergické příznaky u dětí.
Alergeny číhají všude a mohou být dost záludné. Pokud máte podezření na to, že je vaše dítě na něco alergické, sledujte pozorně symptomy. Alergických onemocnění u dětí totiž stále přibývá a objevují se v mnohem nižším věku. Na rozvoj onemocnění má nejzásadnější vliv genetická predispozice v rodině, ale také životní prostředí, složení stravy a hektický životní styl. Jsou-li alergici oba rodiče, je riziko pro dítě 75 procent, je-li alergikem jen jeden z rodičů, klesá riziko onemocnění na 50 procent.
Alergie je de facto nadměrná reakce imunitního systému na kontakt s látkou zvanou alergen, která je schopna spustit sérii obranných mechanismů tím, že uvolňuje toxické látky, především histamin, jenž vyvolává alergické projevy. Odborníci odhadují, že alergiemi trpí 20 procent populace, hlavně na jaře, ale nové případy narůstají a není nemožné, že za několik desetiletí bude alergiků až 50 procent. Přibližně 30 procent dětí má nějaký typ alergie a někdy ani nejde o nic moc závažného. Ovšem někdy taková alergie velmi handicapuje dítě a může být provázená komplikacemi, například astmatem.

Proč je tolik dětí alergických? Kromě genetické predispozice může být na vině také takzvaná hygienická hypotéza. V podstatě platí, že čím častěji se dítě v raném věku setká s nepřítelem, tedy alergenem, tím nižší je šance, že onemocní alergií. Podle odborníků a zastánců této hypotézy děti, které vyrůstají v přehnaně dezinfikovaném světě, kde je plno detergentů a relativně málo kontaktů se zvířaty, mají mnohem horší imunitu než děti, které přijdou v raném věku do styku skoro se vším. Naše imunita funguje na principu kontaktu s nejrůznějšími podněty ze zevního prostředí a učí se poznávat, co je pro tělo dobré a co ne. Oddalování kojeneckých příkrmů je tedy v současnosti doporučované jen u dětí, které mají jiné alergické projevy už v útlém kojeneckém věku. U ostatních se doporučuje začít podávat příkrmy kolem 4.-6. měsíce věku, v době takzvaného imunologického okna, kdy je naše imunita schopná se nové potraviny naučit dobře tolerovat. Zjednodušeně řečeno, pokud se snažíte udržovat dítě ve sterilním prostředí a oddalovat například podávání lepku, abyste zabránili alergii, bude to spíš naopak. Tím se totiž šetří imunita, která nenabere dost sil na to, aby bojovala s reálným nebezpečím.

Nejčastější alergií v kojeneckém věku bývá alergie na potraviny, hlavně na kravské mléko a vaječný bílek. Projevuje se jako ekzém či zažívací potíže, například bolesti bříška, zvracení a průjmy. U kojenců bývá potravinová alergie velmi častá a ve věku do tří let se vyskytuje dokonce u osmi procent dětí. Alergie na kravské mléko se projevuje i u dětí, které jsou kojené. Mikrodávky mléčných syrovátkových bílkovin, které matky snědí, se dostanou až do mateřského mléka a mohou vyvolat u citlivých dětí s patřičnou dispozicí neklid, nechutenství, zvracení, bolesti břicha a průjem. Časté jsou koliky provázené pláčem a kopáním. Proč bílkovinné znaky mléka či vajíčka, ovoce nebo zeleniny začne tělo chápat jako nebezpečné, se pořád ještě úplně neví. Příčinou může být stres, více nemocí, přehnaná hygiena, očkování a podobně. V případě lehkých potravinových alergií pomohou léky zvané antihistaminika, které zabrání symptomům, jako je svědění, otoky nebo kopřivka. Někdy si rodiče myslí, že dítě trpí potravinovou alergií, ale může se jednat o dietní chybu nebo neschopnost trávit základní živiny, třeba zmíněnou laktózu.

V předškolním věku stoupá množství inhalačních alergií, především sezonní alergické rýmy, která vzniká jako reakce na inhalování pylů a roztočů. Většinou se projevuje jako opakovaná nachlazení, rýmy, kašel, děti mívají záněty středního ucha či průdušek. Typickými projevy jsou kýchání, pálení v nose, slzení a vodnatá rýma. Sezonní alergická rýma je vlastně alergické onemocnění horních cest dýchacích, které se objevuje v sezoně, kdy je vzduch nasycený pylovými zrnky.

Zpět