Období nachlazení a chřipky se blíží

Ideálním obdobím pro přenos nákazy je předvánoční čas. Jakmile se ve vašem okolí pohybují lidé s respiračním onemocněním, jste v riziku. Drobné kapénky při kašli a smrkání se dostávají od nemocných ke zdravým. Po jejich usazení na pevné předměty je možný přenos kontaktem s takto infikovanými předměty. Pokud někdo kýchá, smrká a poté si neumyje ruce, může vás nakazit i podáním ruky.

Respirační onemocnění

Respirace znamená dýchání, je tedy jasné, čeho se sezónní onemocnění, označovaná jako respirační, týkají. Příčiny, které způsobují jejich rozšíření, jsou rozličné. Může se jednat o řadu respiračních virů, o bakteriální infekce, kvasinky a plísně, ale viníkem může být i vdechování prachových částic nebo inhalace dráždivých plynů. Právě tato různorodost možných příčin vzniku respiračních problémů prakticky znemožňuje účinnou obranu proti nim. Obecně se dá říci, že infekce horních cest dýchacích, kam řadíme rýmu, zánět nosohltanu, hrtanu a mandlí, mají většinou virový původ. Infekce dolních cest dýchacích, tedy zánět průdušnice, akutní zánět průdušek nebo zápal plic, kromě virů způsobují hlavně bakterie. Průběh respiračních onemocnění může být velice rozdílný, od zcela lehkého a nezávažného nachlazení až po těžký stav s komplikacemi.

Jedním z nejčastějších příznaků virových onemocnění horních i dolních dýchacích cest je kašel, nejprve suchý a dráždivý, který později přechází ve vykašlávání hlenů. Mezi další běžné symptomy patří otok a překrvení sliznice, pálení v nose, zvýšená teplota až horečka, únava, bolest kloubů a svalů, bolest na hrudi, afty nebo nechutenství. U dětí se může objevit zvracení, řídká stolice a problémy s pitím, což dospělé jedince většinou nepostihuje.
Léčba respiračních onemocnění spočívá především v klidu na lůžku, přísunu vitaminů a konzumaci lehce stravitelných jídel bohatých hlavně na vitamin C. Antibiotika se nasazují jen pří komplikacích a rozhodně je po lékaři nevyžadujte. Při léčbě stačí volně dostupné léky na snížení teploty a zmírnění nachlazení. Zvýšená teplota je přirozenou reakcí organismu při boji s infekcí a je známkou aktivace imunitního systému. Její předčasné potlačení tělu zkomplikuje a znesnadní tento souboj. Dospělí by měli sáhnout po léku ve chvíli, kdy teplota dosáhne 39°C. U dětí, starších osob a chronicky nemocných je ale nutné vždy navštívit lékaře.

Rýma na sedm dní

Rýma patří mezi nejčastější onemocnění horních cest dýchacích a obvykle také doprovází další choroby, například nachlazení či chřipku. Jedná se o zánět nosní sliznice, který se projevuje hustým výtokem z nosu, pocitem plných a ucpaných dutin, kýcháním. Příčinou bývá nakažení kapénkovou infekcí – bacily se usadí na sliznici, oslabí organismus a vytvoří zánět. U akutní infekční rinitidy dochází v první fázi k překrvení sliznice s pocitem suchosti až bolestivého pálení v nose a nosohltanu. Ve druhé fázi se objevuje mohutná sekrece, která je při bakteriální infekci hnisavá. Zánětlivé změny prakticky vždy v různé míře postihují i sliznici vedlejších nosních dutin.
Neléčená rýma může přejít do chronické podoby, může být spouštěčem astmatu či vážnějších potíží, jako je například nedoslýchavost nebo zhoršená artikulace. V dospělosti nás rýma přepadne tak dvakrát až čtyřikrát do roka, v dětství dokonce až dvanáctkrát za rok.

 

Říká se, že rýma odezní za sedm dní. Někdy s ní ale můžete bojovat i měsíce, což je znamení toho, že byste měli urychleně navštívit lékaře, protože se může jednat o rýmu bakteriální. Při ní se střídají stavy zlepšení, které nastává ve chvílích, kdy imunitní systém zvládá škodlivé bakterie na nosní sliznici, ale nikdy se jich nezbaví zcela. A právě ony pak mají na svědomí opětovné zhoršení stavu. Bakteriální rýma a její léčba patří do rukou lékaře.

Chřipku nezaměňujte s nachlazením

Chřipka má obecně rychlý nástup a zpravidla začíná poměrně vysokou teplotou okolo 38°C, výjimkou není ani 40°C. Horečku pak provází zimnice a třesavka, k nimž se přidávají silné bolesti hlavy, někdy spojené se světloplachostí či ztuhlostí šíje, a nastupuje také suchý a dráždivý kašel. Častým příznakem chřipkového onemocnění jsou bolestí kloubů, svalů, zad, nohou a celková zchvácenost. Dalšími možnými projevy, které upozorňují na to, že se potýkáme s chřipkou, jsou nevolnost, zvracení, průjem nebo naopak zácpa a nechutenství.
U nekomplikovaného průběhu trvá chřipka sedm až deset dní a obvykle postačí léčba zaměřená na zmírňování jejich příznaků. Kromě podání léků proti bolesti a horečce, nejčastěji s obsahem paracetamolu, je při léčbě chřipky důležitý fyzický i psychický klid. Rozhodně nechoďte do zaměstnání či do školy, ani nevykonávejte náročné fyzické úkony. Dále je potřeba doplňovat v dostatečném množství tekutiny, abyste nahradili ztráty vzniklé pocením. Odlehčete také stravu a zvyšte příjem vitaminu C. Pokud se se ovšem nedostavuje během několika dnů úleva nebo patříte do některé z rizikových skupin, vždy raději co nejdřív navštivte lékaře.

Nejčastěji se nakazíme viry chřipky typu A, méně často typem B a nejvzácněji pak virem typu C. Pro člověka jsou nebezpečné pouze ty viry chřipky A, které mají na svém povrchu kombinaci antigenů H1N1, H2N2 a H3N2: v nosohltanu a ve spojivkách máme totiž buňky se „zámečky“, jež umožňují jejich uchycení. Běžně se tudíž nemůžeme nakazit viry takzvané ptačí chřipky s jinými antigeny, protože ty se mohou navázat pouze na buňky dýchacích cest s odlišnými „zámečky“. Ty jsou sice u lidí přítomny, ale jen v nejvzdálenějších průdušinkách. Aby do nich virus pronikl, je nutná opravdu vysoká dávka viru a opakovaná expozice.

Celosvětově postihne chřipka každý rok zhruba 10% dospělé populace a 30% dětí. U 3 až 5 milionů způsobí závažné infekce, na které až 500 tisíc pacientů zemře.
U nás bývá ročně hlášeno 850 000 až 1 200 000 onemocnění, skutečný výskyt je však ještě vyšší. Pravá chřipka rozhodně není banálním onemocněním, v České republice jí ročně podlehne na 2 000 lidí – buď následkem samotné infekce virem, nebo v důsledku současné infekce s jiným původcem, případně zhoršením jiné chronické nemoci, například astmatu, cukrovky, hypertenze a dalších. Starší a oslabení lidé a chronicky nemocní jsou chřipkou mnohem ohroženější; hrozí jim nebezpečné komplikace v podobě zápalu plic nebo postižení srdečního svalu.

Chřipka je akutní infekce dýchacího ústrojí, způsobená některým z chřipkových virů A, B nebo C rodu Influenza. Inkubační doba se i chřipkového viru různí od dvanácti hodin po dva dny. Poté, co propuknou příznaky, je dospělý nakažlivý ještě tři až pět dní (děti sedm až deset dní).

Nakazit se chřipkovými viry můžete nejen tehdy, když na vás nemocný kýchne. Infekce se přenáší i prostřednictvím předmětů, kterých se nemocný dotkl: klikou, splachovadlem, madlem v MHD nebo penězi.

Co dělat, abychom neonemocněli

Dbát na hygienu. V MHD noste rukavice, které často perte, a důkladně si myjte ruce; není-li v dosahu voda a mýdlo, použijte dezinfekční gel. Zmírníte tak riziko nákazy. Dejte přednost gelu s obsahem aloe vera, který pokožku hydratuje. Vyplatí se také dezinfikovat také všechny věci, kterých jste se během dne dotýkali (například klávesnici). Použijte dezinfekční gel nebo jednorázové ubrousky.

Oblékat se chytře. K nachlazení přispívá rychlý přechod z chladu do tepla a obráceně. Nejlepší je oblékat se ve „stylu cibule“, nejlépe s funkčním prádlem. Ženy by měly používat více vrstev – z nedávné studie vyplývá, že ženy mají vyšší tělesnou teplotu než muži, chlad vnímají jinak a jsou náchylnější k infekci.

Dostatečně spát. Únava v čase chřipek zvyšuje možnost infekce, dostatečný odpočinek naopak posiluje organismus a zvyšuje obranyschopnost. Vědci dokázali, že trpíme-li spánkovou deprivací, ztrácíme více tělesného tepla a při pobytu venku snáze nastydneme.

Zahřát se jídlem. Jezte jídla, která zahřejí, s česnekem, cibulí, kurkumou a zázvorem. Antivirové, antibakteriální, protiplísňové a protizánětlivé léky obsažené v těchto surovinách pomáhají organismu lépe se bránit nachlazení a posilují imunitu. K jejímu udržení pomohou probiotika – nejlepší je jogurt, kefír, kvašená zelenina.

Nezapomínat pít. Pouhým dýcháním denně ztratíme až 400 ml vodní páry. Je důležité tekutiny doplňovat, aby mohly buňky v těle dobře fungovat a ledviny vyplavovat toxiny.

Zvýšený příjem vitaminů a minerálů je jednou z cest, jak posílit obranyschopnost, především v době zvýšeného rizika onemocnění chřipkou. Co je přírodní, je samozřejmě nejlepší: nemusíte ani tak spoléhat na citrony a pomeranče, velmi vhodné je například kysané zelí či nakládaná zelenina. V žebříčku potřebných látek vede vitamin C, vitaminy skupiny B, zinek a selen, nezapomeňte na vitamin E, který chrání organismus proti volným radikálům. Vitamin D pomáhá aktivovat imunitní obranu a tělo díky němu lépe bojuje proti infekcím. Je vhodné přechodně zvýšit dávky, nejlépe ve formě doplňků stravy. Zelený čaj obsahuje řadu antioxidantů, jež pomáhají posilovat imunitní systém a bojovat se záněty.

Odolnost organismu přirozeně podpoříte přípravky s extrakty z echinacey, neroli a šípku, například ve formě horkého nápoje. Při prvních příznacích nachlazení se k echinacee výborně hodí světlík lékařský, při pokročilé a už zatuhlé rýmě sáhněte po celíku zlatobýlu a květu černého bezu. Imunitu rovněž zvýší betaglukany, bakteriální lyzáty nebo homeopatika.
Čistý jogurt obsahuje probiotika, jež posilují obranyschopnost těla před viry. Posílit imunitu prostřednictvím probiotik byste měli rovněž formou doplňků stravy. Celovečerní popíjení grogu vám od chřipky nepomůže: alkohol působí dehydratačně, vysušuje sliznice, a tím otevírá brány k vniknutí infekce. Alkohol navíc násobí škodlivý účinek na játra, a tak je zcela nevhodné potit se pomocí paracetamolu a čaje s rumem či svařeného vína.

Myslete na okolí. Jste-li nemocní, měli byste omezit kontakt s okolím a vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí. Raději zůstaňte doma a nešiřte onemocnění dál. Nejrizikovější je totiž úzký kontakt s kašlajícím nemocným, což je zhruba do jednoho metru. Virus chřipky ale přežívá i v jakémkoliv prostředí několik dní v závislosti na typu povrchu, teplotě a vlhkosti, a je možné se nakazit i z kontaminovaných předmětů.