Češi jsou k alkoholu velmi tolerantní

Proč tomu tak je? Jedním z důvodů je fakt, že alkohol uvolňuje napětí a navozuje příjemné pocity. Náladu nám zlepší na oslavách, jichž bývá samozřejmou součástí. Kdy se ale příjemné popíjení změní v závislost?
I statistiky dokazují, že Češi jsou v pití alkoholu velmi zdatní. Na vině je i to, že alkohol je u nás na rozdíl od jiných zemí poměrně levný. Bohužel k alkoholu se u nás snadno dostávají teenageři, a dokonce i děti. Není proto divu, že problémy se závislostí má 20 procent populace, ročně umírá v důsledku konzumace alkoholu asi 6500 lidí. Navíc v naší společnosti existuje poměrně velká tolerance k alkoholu. Dotyčný se musí propít až na dno, až do posledního stadia závislosti, aby si řekl o pomoc. Je velký nepoměr mezi ranou krátkodobou péčí a léčebnou dlouhodobou péčí. Klient často přijde pozdě, při těžké závislosti, což je škoda.

Ženy jsou k poškození alkoholem náchylnější než muži. Je to dáno jejich odchylnou enzymatickou výbavou, genetickými faktory, ale i nižší hmotností. Podle klinických údajů se u mužů rozvíjí cirhóza jater až po 10-20 letech při pití více než 130 g alkoholu denně, zatímco u žen byla jaterní cirhóza zjišťována už po pěti letech při denní dávce asi 50 g alkoholu.

Alkohol = dobrá nálada?

Po požití alkoholu se cítíme dobře, mohou za to hormony. Alkohol zvyšuje produkci endorfinů v mozku – jakmile se do mozku uvolní, pocítí člověk dobrou náladu a na starosti zapomíná. Alkohol, podobně jako i další látky, má ale jednu nepříjemnou vlastnost – vzniká na něj tzv. tolerance.
Pijeme-li pravidelně nebo častěji, naše tělo si na určitou dávku alkoholu zvykne. Pokud tedy chceme dosáhnout stejného účinku, musíme dávku alkoholu zvýšit. Proto nám, abychom se dostali do nálady, už nestačí dvě piva, ale sedm…pak už nám nestačí jen to pivo a potřebujeme sáhnout po něčem tvrdším. Pokud se člověk propije takhle daleko, původně uvolňující účinky alkoholu se vytratí a alkohol u něj začne vyvolávat depresivní a úzkostné stavy.
Můžete namítnout, že dvě sklenky vína nebo dvě piva máte pod kontrolou. Jenže problémem se může stát i z našeho pohledu střídmé pití. Velikost dávky totiž nehraje příliš velkou roli. Pokud vyhledávám alkohol pro jeho uvolňující antidepresivní účinky, je to z dlouhodobého hlediska nebezpečné vždy. Nebezpečí spočívá ve zvyku, který se opakováním vytvoří. Pokaždé, když se spojí dohromady účinek alkoholu a na druhé straně stresová situace a periodicky se opakuje, vzniká problém. A riziko se ještě zvýší, pokud je to jediná možnost, co nám v životě dělá potěšení.

Přiznat si závislost je těžké

Mezinárodní klasifikace nemocí definuje šest diagnostických kritérií závislosti. Jsou-li přítomna alespoň tři z nich, hovoříme o syndromu závislosti. Za prvé jde o silnou touhu, tedy nutkání požívat alkohol, dále o zhoršenou schopnost sebeovládání v souvislosti s konzumací alkoholu a třetím kritériem je zvýšená tolerance alkoholu a dalším přítomnost odvykacího stavu (absťáku) v situaci, kdy se alkohol vysadí. Na pátém místě jsou sociální dopady, kdy začneme zanedbávat své povinnosti, zájmy, přicházíme o vztahy, někdy dokonce o majetek v souvislosti s pitím alkoholu. Posledním kritériem je stálé požívání alkoholu i přes důkazy o zdravotní škodlivosti, například ve chvíli, kdy má člověk špatné jaterní testy, nebo se dostavily jiné zdravotní problémy, a přesto si nedokáže alkohol odpustit.

Závislost je velmi komplexní záležitost. Zasahuje celou osobnost člověka  včetně vztahů. Velmi těžké je motivovat rodinné příslušníky, aby se léčili i oni, přestože problém s alkoholem nemají. Je to paradox, ale závislý není pouze dotyčný jedinec, nýbrž celý vztahový systém – partnerský vztah nebo rodina. Pokud se klient chce ze závislosti léčit a má podporu celé rodiny, nebývá pro něj problém absolvovat léčbu. Ale opravdová zkouška ho čeká až po návratu do „normálního života“, v němž začal pít a stal se závislým. Alkohol představuje jednoduché řešení, a proto je velmi snadné se k němu vrátit.