Nepoškrábat se je těžké…

Atopický ekzém je snadno rozpoznatelný, kůže je suchá a hrubá, nepříjemně svědí a často mokvá.
Co přesně je příčinou jeho vzniku, se zatím neví. Může se jednat o genetické předpoklady, změnu stravovacích návyků, stres, aditiva v potravinách a kvalitu životního prostředí vůbec.

Proč se kůže neubrání

Atopický ekzém má základ v porušené kožní bariéře, která umožní průnik alergenů do hlubších vrstev.
Na povrchu kůže žijí bakterie produkující kyselinu mléčnou. Ta a další látky vylučované na povrch kůže tvoří mírně kyselou tenkou vrstvu, jež brání pomnožení a průniku škodlivých bakterií. K nejsvrchnější vrstvě pokožky se váže voda. Celistvost pokožky je závislá na několika faktorech: vlhkosti prostředí a dalších fyzikálních proměnných (slunce, vítr, ovzduší), chemických prostředcích (mýdlo, sprchové gely), svou roli hrají vnitřní faktory (výživa, hormonální změny, stres).

Důležitá je také „vyzrálost“ kůže: čím je mladší, tím tenčí a náchylnější je k poškození a ke vzniku vyrážek a ekzémů.
Pokud povrch kůže narušíte agresivním mýdlem s méně kyselým, tedy vysokým pH, přirozenou bariéru pokožky zničíte. Uniká z ní voda, vysušuje se, škodliviny a mikroorganismy mají usnadněnou cestu dovnitř. Až dvě hodiny trvá, než se kyselá bariéra pokožky znovu obnoví.

Kůže atopika je napjatá, pálí a svědí, nutí dotyčného pořád se drbat, čímž se problém jen zhorší. Nejčastěji onemocní lidé s citlivou, vysušenou pokožkou a alergici. Nepříjemná reakce může vzniknout na chemikálie obsažené v čisticích a mycích prostředcích, v kosmetice, je známá kontaktní alergie na nikl a další látky ve špercích či na materiálny, z nichž jsou vyráběny kancelářské nezbytnosti. Alergickou reakci můžeme mít na různé potraviny (hlavně ovoce), lepek a laktózu. Mezi nejvíce alergizující patří: kravské mléko, vajíčka, vlašské a lískové ořechy, mandel, mák, ryby, jablka, citrusové plody, jahody, kiwi, syrový celer a petržel.
Vznik ekzému a vyrážky není výjimkou u alkoholiků a uživatelů drog. V zimě přibývají pacienti s alergií na chlad. K přechodné nežádoucí reakci projevující se výskytem vyrážky může dojít po očkování.

Dispozice k atopickému ekzému jsou často dědičné – většinou jimi trpí dítě, které je zároveň astmatické či alergické. Je-li jeden rodič alergický, má atopický ekzém, dítě zdědí chorobu asi v 50 % případů. Nesou-li oba rodiče stejnou zátěž, pak riziko, že i jejich potomek onemocní atopickým ekzémem, dosahuje až 80 %.
Prevalence atopického ekzému, tedy rozšíření nemoci vzhledem k počtu obyvatel k určitému datu, se odhaduje na 10 až 20 procent dětí. V průmyslových zemích se během posledních deseti let až ztrojnásobila. Souvisí ti i se zvyšujícím se počtem alergiků. Látky, které se běžně v našem prostředí vyskytují a zdravý člověk jejich přítomnost ani nezaznamená, se pro atopika stávají nebezpečnými alergeny. Během alergické reakce, jež u atopika probíhají zevnitř směrem ven, dochází k biologickým pochodům. Na povrchu pokožky se pak objevuje zarudnutí, začervenání, kůže začíná otékat, objevují se pupínky, jež mokvají a nesnesitelně svědí. Dítě se prostě musí poškrábat. Čím úporněji a častěji se škrábe, tím hůře pro svrchní vrstvu pokožky. Při funkční poruše kůže dochází k mizení ochranné bariéry a i nejlehčí podráždění  pak vyvolává další svědění. Rozškrábaná atopická vyrážka pro dítě znamená relativní nebezpečí – brána pro zavlečení infekce se otevírá dokořán a stav pokožky dítěte se zhoršuje.

Atopický ekzém může postihnout i celé tělíčko dítěte. Projevuje se v různých formách – v počáteční fázi jde o silně svědící vyrážku, začervenání na tvářích, jež se během času může rozšířit na celou hlavu a tělíčko, na ruce a nohy. Samotný ekzém přitom mokvá, zatímco zbytek tělíčka bývá velmi suchý. Při lehké formě ekzému bývají postižena místa v ohbí loktů, záhyby kolen nebo krk. V pozdějším věku se může objevit i na jiných místech, například na nártech u nohou. Atopický ekzém provází člověka po celý život a nikdy se jej nelze zcela zbavit. Může se projevit akutním vzplanutím nebo jako sled chronických potíží. Co lze v případě rozvinutého ekzému udělat, je mírnit jeho příznaky – nejčastěji se používají tzv. emoliencia (přípravky na zvláčnění kůže) a léky, jejichž úkolem je blokovat alergickou reakci v těle.

Péče o pokožku

Nejlepším lékem je prevence, a to platí také u ekzému. Kůži je třeba důkladně promazávat. Kůži obličeje i celého těla je třeba neustále hydratovat a promašťovat. Pokožku jemně mýt, nejraději vodou bez mýdla. Rozhodně se nedoporučuje pobývat dlouhou dobu ve vaně. Velkou úlevu přinášejí masti s obsahem urey, případně mandlového oleje, nebo krémy s obsahem parafínu. Ideálním promazávadlem je krém, který umí působit ve 3 stupních. Po namazání rychle uzavře kůži proti nebezpečí zvenku i proti úniku vody zevnitř. Následně doplní chybějící fyziologické lipidy mezi buňkami kožní bariéry a dodá do buněk zásobu fyziologických lipidů tak, aby je mohla kůže sama optimálně produkovat po celých následujících 24 hodin.

Používejte prací prášky pro alergiky, namísto aviváže přidejte do máchací lázně lžíci octa. Při oblékání mějte na paměti, že třeba fleece nebo čistá vlna mohou kůži dráždit, volte raději oblečení z bavlny, při výrobě zdravějšího textilu se používá i konopí či bambus. Volnější oblečení tolik nedráždí kůži.
Udržujte kontakt s alergeny v rozumné míře, v bytě by neměla mít místo alergizující chlupatá zvířata. Vyhýbejte se prudkým změnám teploty. Dbejte na správnou stravu s vysokým podílem zeleniny a bílkovin a na pitný režim. Pokožce prospívají vitaminy B a E. Na „béčko“ jsou bohaté ovesné vločky, „éčko“ doplníte ovesnými klíčky nebo lžičkou rostlinného oleje. Strava má velký vliv na stav kůže a u atopiků to platí dvojnásob. Pro případ s sebou noste volně prodejné antihistaminikum, pokud se však potíže stupňují, navštivte lékaře, který vám předepíše vhodný lék, nejčastěji na bázi kortikosteroidů.