Světlo a naše zdraví
Světlo má zásadní vliv na naše duševní i fyzické zdraví. Během zimních večerů se cítíme víc unavení, podráždění, neschopní se soustředit, objevují se stavy smutku či deprese (nazývané též zimní deprese či sezónní afektivní porucha), kdy máme větší chuť k jídlu, a naopak menší chuť na sex, nižší schopnost řešit problémy, často se nám mění nálada a přidávají se bolesti hlavy a svalů. Tento stav se týká především zimního období, kdy je přirozeného světla nedostatek a umělé osvětlení nemůže tento deficit úplně nahradit.
Navíc v zimním období pobýváme častěji v uzavřených místnostech a nečerpáme energii venku, byť z malých dávek slunečního světla.
K životu potřebujeme zdravé světlo. Zdravým chápeme takové, které je svým složením co nejvíc podobné přirozenému slunečnímu svitu, tedy obsahuje celé spektrum barev, stejně jako přirozené denní světlo se svým spektrem sedmi barev duhy. Proč je to důležité? Umělé osvětlení většinou nemá vyvážené barevné spektrum a určité barvy v něm chybějí.
Lidé, kteří tráví většinu pracovní doby pod silným zářivkovým světlem, mají v těle výrazně zvýšenou hladinu stresových hormonů. Proč tomu tak je? Světelné záření o dlouhých vlnových délkách, tedy žluté, červené a oranžové barvy (které obsahuje běžné osvětlení), má na organismus stimulující až dráždivý účinek. Krátkodobý vliv tohoto světla může být příznivě „povzbuzující“. Pokud je však doba působení delší, začne být náš organismus „přebuzený“, což se projevuje zvýšenou produkcí stresových hormonů, posléze z toho vyplývající únavou. Tyto zdroje světla neobsahují modrou složku, právě tu, jíž je ve slunečním světle dostatek a která zastavuje výrobu spánkového hormonu melatoninu a probouzí nás k aktivitě.
O tom, nakolik se dané umělé osvětlení blíží přirozenému světlu, vypovídá index podání barev Ra (color rendering index, CRI). Běžné osvětlení bývá kolem 60-80 Ra. Pokud je však Ra vyšší, něco kolem hodnoty 90 Ra a více, mluvíme o světle plnospektrálním. Vytváří přirozené prostředí, které je pro nás zdravé – eliminuje zrakovou únavu, pálení očí a jiné negativní projevy, včetně návaznosti na celkovou vyčerpanost a neschopnost fungovat jako v jiných měsících.
Zdroje zdravého, tedy plnospektrálního, světla díky svému působení podporují fotochemické procesy v těle, přispívají ke správné hormonální výměně, povzbuzují syntézu vitaminů (zejména potřebného vitaminu D) a zlepšují psychickou pohodu. Proto se využívají též jako cílená fototerapie ve zdravotnických zařízeních nebo například v ústavech sociální péče pro stabilizaci stavu seniorů, kterým se díky využívání plnospektrálního světla a přenosnému simulátoru slunce vrací chuť do života.
V běžném životě je pro nás světlo přínosem, abychom nepadli únavou. Pro děti je třeba používat zdroje světla o nižší intenzitě, cca 2500 luxů, oproti běžným 10 000 luxům. Na fototerapii reagují velice dobře a rychleji než mnozí dospělí.
Jaká světla máte doma? Jaká ve své práci? Splňují potřeby vašeho zraku a celého organismu? Jak často pociťujete nepříjemné pálení očí, únavu a malátnost, bolesti hlavy. Výběru osvětlení věnujte opravdu dost času, poraďte se s odborníkem a nezapomeňte učinit konečné rozhodnutí v souladu se svými pocity. Každému vyhovuje něco jiného a každý má jinak nastavenou citlivost vnímání, jiné potřeby a nároky na prostředí kolem sebe. Světlo nám má přinášet do života radost a zdraví. Jste-li pod určitým druhem osvětlení unaveni, mrzutí a nevýkonní, je čas na změnu.
Plnospektrální světlo prozatím nepatří k běžnému vybavení našich domácností, lidé však postupně přicházejí na to, že pro zdraví je opravdu důležité, jaké světlo denně používáme.
Někdy ke změně nálady postačí vyměnit žárovku za plnospektrální, jindy je třeba využít tzv. sluneční lázeň simulátoru slunce. Ten se nepoužívá celý den, nýbrž pouze několik desítek minut či hodin, v závislosti na citlivosti daného člověka a jeho vnitřním nastavení.
