Probiotika jsou důležitá pro naše celkové zdraví

Probiotika bychom měli užívat častěji, nejen při léčbě antibiotiky. Předpokladem dobrého zdraví je rovnováha mikroorganismů v trávicím traktu. Tělo každého z nás obsahuje velké množství mikroorganismů, které označujeme jako fyziologickou mikroflóru, mikrobiom nebo mikrobiotu.

K výraznému ovlivnění střevního mikrobiomu může docházet při onemocněních a s nimi spojené léčbě. Příkladem je chemoterapie či radioterapie, nemoci spojené se sníženou sekrecí žaludeční kyseliny, po chirurgických výkonech. Velký dopad mají také různá zánětlivá střevní  onemocnění, například idiopatické střevní záněty, či onemocnění spojená s poruchou motility (pohyblivosti) střev.
Na střevní mikrobiom má negativní vliv podvýživa, kdy dochází k destrukci buněk střevní sliznice. Ke zhoršení složení střevního mikrobiomu dochází také v seniorském věku, vlivem fyziologických i patologických změn ve stárnoucím organismu. Zásadní je tedy stabilita a kvalita stravování a také samozřejmě prostředí, ve kterém žijeme. Každá změna ve stravování i prostředí vede k větší i menší změně ve složení střevního mikorbiomu. Zastoupení nebo skladba střevních bakterií a jejich prostředí přestávají být optimální a pak dochází k narušení imunitního systému a funkce trávicího systému.

Osídlení našich střev

Více než 1000 různých kmenů bakterií má vliv na naše trávení, metabolismus, tvorbu vitaminů, imunitu i na naši psychiku. Dříve se tato skupina mikroorganismů nesprávně popisovala jako střevní mikroflóra, ale protože jde nikoli o rostliny, ale o bakterie, nový správný název je střevní mikorbiom. Kromě bakterií obsahuje střevo také viry, houby a další mikroorganismy. Množství bakterií se mění díky mnoha vlivům a není konstantní ve všech částech střev. Celkové množství bakterií je v našich střevech stejné jako počet buněk lidského těla. Mikrobiota každého z nás se vyvíjela postupně – v průběhu vývoje, stravovacími zvyklostmi a obecně faktory zevního životného prostředí. Je přitom zajímavé, že složení našeho mikrobiomu je unikátní, a dnes je přirovnáváno dokonce k otiskům prstů, jež nejsou zcela stejné ani u jednovaječných dvojčat.

Složení střevního mikrobiomu se postupně vyvíjí v průběhu celého života, ovšem velmi důležitým je období bezprostředně po narození. Původně sterilní bezmikrobní prostředí během nitroděložního vývoje je nahrazeno novým prostředím s významným zastoupením mikrobů od matky, které postupně osídlují střevní sliznici i další sliznice a kolonizují i kůži. Dále se prokázalo, že zásadní vliv na složení střevního mikrobiomu, a tím i na imunitu, má způsob porodu (v neprospěch císařského řezu), stravovací návyky matky, tedy i složení mateřského mléka. Složení mikrobioty se ustálí zhruba ve třech letech života a poté zůstává relativně stejné.
I přes výrazné zásahy, kterými je například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení, čili zůstanou zachovány hlavní rysy zastoupení jednotlivých druhů bakterií. Předpokládá se, že v těchto případech zůstávají v relativně oddělených částech střeva kolonie, které jsou pak zdrojem obnovení původního střevního mikrobiomu, dále se na obnově podílí i hlen a slizniční protilátky, které přispívají ke vzniku takzvaného biofilmu chránícího určité kmeny bakterií. Předpokládá se i působení genetického nastavení konkrétního člověka.

Pravidelně jíst

Každý člověk má ve střevech přibližně kilogram a půl bakterií, které potřebuje pro zdravé zažívání. Jejich přítomnost pomáhá odbourávat především jedy, které vznikají při rozkládání potravy. Zhruba 95 procent bakterií, které obývají tenké a tlusté střevo, má mezi sebou dobré vztahy a spolupracuje, čímž chrání náš organismus před střevními patogeny a posiluje jeho odolnost vůči nemocem. Střevní bakterie obývají trávicí trakt dlouhodobě a nepřetržitě se v něm rozmnožují. Naproti tomu probiotické bakterie v trávicím ústrojí pobývají dočasně. Odvedou v něm prospěšnou činnost, ale nejsou schopné se v tomto prostředí rozmnožovat. Proto v případě, že stojíme o to, abychom v sobě měli stále dostatečné množství přátelských bakterií, je nutné užívat probiotika dlouhodobě, aby bylo možné zaznamenat pozitivní efekt. Proto by jogurty – ale pozor, ne všechny obsahují probiotické bakterie – a také další zakysané potraviny měly být v našem jídelníčku každý den. Konzumovat můžeme také funkční potraviny. Vypadají stejně jako běžné potraviny, neliší se od nich ani chutí nebo vůní. Obsahují ale větší množství látek důležitých pro lidské zdraví a jejich konzumace má vliv na snížení rizika některých chronických onemocnění. Zároveň zlepšují duševní i fyzickou kondici více než běžné potraviny. Funkční potraviny nejsou zázračný lék na nemoci a nevyrábějí se ve formě tablet. Také je nelze zaměňovat s potravinami určenými pro zvláštní výživu, což jsou speciální potraviny například pro diabetiky nebo celiaky. V obchodě takovou potravinu na první pohled nepoznáte, protože nápis funkční potravina na obalu není. Jsou na něm ovšem informace typu: Výrobek se sníženým obsahem tuku nebo Výrobek se zvýšeným obsahem vlákniny.
K tomu, aby mohly probiotické bakterie ve střevním traktu fungovat, nutně potřebují vhodnou potravu, tedy prebiotika, což jsou nestravitelné potravinové látky. Při soustavném nedostatku vlákniny ve stravě nebo v souvislosti s přibývajícím věkem se mohou probiotické bakterie zcela vytratit. Aby prebiotika správně plnila svůj úkol, musí být odolná vůči žaludečním kyselinám a enzymům v trávicím traktu.

Důležitost střevního mikrobiomu

Dnes je již prokázána důležitost správného složení střevního mikrobiomu i mikorbiomu celého organismu, včetně jeho genetické rozmanitosti. Střevní mikrobiom se podílí i na trávení některých živin, chrání střeva proti patogenům a potenciálním patogenům, ovlivňuje pohyblivost a prokrvení střevní stěny, stimuluje imunitní střevní systém, a tím obranyschopnost organismu.
Díky střevním bakteriím správně funguje systém krevní srážlivosti, vznikají vitaminy řady B, různé aminokyseliny a důležité mastné kyseliny. Dokud je poměr zdraví prospěšných a nepřátelských mikrobů v trávicím traktu v rovnováze, je vše v pořádku. Stačí však malá změna a mohou se objevit obtíže. K těm častým patří nadýmání a plynatost, průjem, bolesti kloubů, bolesti hlavy, vyrážka, problémy s pamětí, nedostatek energie, poruchy nálady, potíže se spánkem, přibírání na hmotnosti, matná pleť, ale i snížená obranyschopnost vůči různým onemocněním.

Je třeba připomenout, že trávicí trakt obsahuje také buňky imunitního systému, tzv. GALT. Právě jeho vzájemné ovlivnění bakteriemi je nezbytné pro optimální fungování naší nespecifické přirozené imunity. Nevyrovnané složení mikroorganismů ve střevě (dysbióza) může dále souviset s řadou dalších onemocnění, jako jsou nemoci srdce a cév či cukrovka II. typu, úzkost, deprese, autismus, ADHD, Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Dysbióza u žen se může projevit jako kvasinková infekce pochvy. Střevní bakterie mohou ovlivňovat i metabolismus některých léčiv. Zcela zásadně složení mikrobioty ovlivňuje užívání antibiotik, zejména tehdy, jde-li o látky se širokým spektrem svého účinku. V tenkém střevě se vedle imunitního systému nachází i část nervového systému, který je propojen s nervovým systémem v mozku. Je to tedy přímá cesta, propojení. Tyto dva konce spolu komunikují.

Lidé trpící obezitou mají odlišné složení střevního mikrobiomu než lidé s optimální tělesnou hmotností, V jejich střevech je zastoupeno vyšší procento bakterií využívajících daleko více energie z přijaté stravy – vytvářejí vysoce energetické molekuly, které se pak ukládají v podobě tuku.

Tělo dá najevo změnu

Změny ve stravování či pravidelnost ve stravování souvisejí například s cestou na dovolenou. Signálem bývá několik dní bez jindy pravidelné stolice. Zvláště při cestách do vzdálenějších a exotických destinací se významně mění skladba stravy, často zásadně také sortiment potravin. Tím může být výrazně ovlivněno naše běžné střevní prostředí. Například nemáme svůj denní jogurt, jíme více ovoce, tedy větší dávku sacharidů a stravu s vyšším podílem rozpustné vlákniny.

Změna ve stravování může být také důsledkem změny pracoviště nebo režimu práce, ponocování, absence času na jídlo či nedostupnosti stravování.

Významnou roli hraje také vliv léků a různých zdravotních obtíží, které změní skladbu stravy. Například odstranění zubu moudrosti je častou příčinou závažné dysmikrobie – od narušení až po totální destrukci stávajícího střevního mikrobiomu. Pro bolestivé kousání a polykání je stravování nejprve kašovité, tedy významně sacharidové, navíc s antibiotiky jako standardní součástí pooperačního postupu. Logicky následující průjem bývá laicky řešen suchou houskou nebo rýží a pak nastává bolest břicha a zažívací potíže.

Ve stravě je v souvislosti s dobrou kondicí střevního mikrobiomu důležitá pestrost bez výrazných excesů (různé bakterie se živí různými složkami stravy) a tuto pestrost je vhodné dodržovat i v méně standardních podmínkách při cestování, nástupu do zaměstnání nebo jeho změně. V rámci požadované pestrosti stravy je důležitý pravidelný příjem potravin s probiotickou kulturou obsahující prospěšné bakterie (zakysané mléčné výrobky) a potravin obsahujících vlákninu, která funguje jako prebiotikum neboli živná půda pro tělu prospěšné bakterie. Při narušení střevního mikrobiomu například z důvodu nemoci je vhodné zařazení tzv. symbiotik, tedy přípravků obsahujících jak probiotika, tak prebiotika.

Co nás připravuje o prospěšné bakterie?

  •          Cukr, umělá sladidla (sladké limonády, sladkosti, ale i žvýkačky nebo zubní pasta)
  •          Polotvary, alkoholické nápoje
  •          Znečištěné životní prostředí, chlorovaná voda
  •          Přípravky proti zácpě, přípravky proti překyselení žaludku (antacida), antibiotika
  •          Zvyšující se věk

 

Nenahraditelná probiotika

Dobrou cestou, jak vyrovnat hladinu prospěšných bakterií ve střevě, a zbavit se tak potíží, je užívání probiotik prostřednictvím doplňků stravy. Probiotické bakterie pomáhají organismu předcházet vzniku onemocnění způsobených jinými bakteriemi a předcházet infekcím, včetně těch způsobených plísněmi. Dostatečné zásobení probiotiky je účinným prostředkem proti průjmům, ale také proti zánětům horních cest dýchacích. Probiotika taktéž pomáhají snižovat příznaky deprese. Existuje dostatek důkazů, že konzumace probiotik může pozitivně ovlivnit střevní mikrobiom a může ovlivňovat imunitní funkce. Stejně tak konzumace vlákniny s probiotickými účinky. Zlepšují se příznaky vyvolané stresem, jako je deprese, poruchy nálady či zánět.

Užívání probiotik je považováno za bezpečné, obezřetnost by však měla být vyšší u osob s výrazně sníženou imunitou – v důsledku užívání tzv. imunosupresiv nebo v důsledku nějaké nemoci. U naprosté většiny populace je však užívání probiotik spojeno s neutrálními nebo pozitivními účinky na zdraví, Obsah prospěšných bifidogenních bakterií v potravinách klesá. Dochází k podobnému poklesu také v doplňcích stravy? Vše má svoji trvanlivost. Ta musí být vyznačena na každém výrobku, doplněk stravy nevyjímaje.

Při užívání probiotik je třeba počítat s tím, že sliznice žaludku je kyselá. A v kyselém prostředí se lépe stráví běžné jídlo, ale také probiotika – až 75 % jich v žaludku zahyne, než dosáhnou vytouženého cíle ve střevech. Díky patentované technologii, při níž je každá jednotlivá probiotická bakterie uzavřena v tukovém matrixu chráněna před okysličením, horkem, vlhkostí, kyselinami, žlučí apod., se může do střeva dostat až pětkrát více živých probiotik, v porovnání s běžnými nekapsulovanými produkty.

Co nejčastěji obsahují probiotika?

  •          Bifidobacterium breve – hladina těchto bakterií, potřebných pro hladký chod trávení, klesá s věkem.
  •          Bifidobacterium lactis – unikátní probiotický kmen, jeden z nejsilnějších v boji za imunitu.
  •          Lactobacillus acidophilus – vyniká ve schopnosti zbavovat střevo nežádoucích špatných bakterií a funguje proti nadýmání.
  •          Lactobacillus plantarum – napomáhá ke správné funkci trávicího systému a efektivně je zbavuje nežádoucích bakterií.
  •          Lactobacillus rhamnosus – podporuje obranyschopnost a pomáhá v trávicím systému udržet ideální rovnováhu.