Zaměřeno na chodidlo

Naše chodidla trpí potížemi, které se přenášejí na zbytek těla. Bohužel u nás je péče o chodidla opomíjena a zpravidla se snažíme něco udělat až v dospělosti, když už máme potíže. Mnohdy pak ale náprava není tak snadná, jako by tomu bylo v dětství. Nohy fungují jako opěrná část těla a případné porušení  jejich funkce samozřejmě tyto poruchy řetězí do jiných částí.

Stavba naší nohy je geniální. Spodní část nohy se po narození postupně vyvíjí, začne se tvořit a tvarovat kostěná struktura nohy. Po třetím roce se dotvoří stereotyp chůze a stabilizuje se postavení pánve, která se naklápí horním okrajem dopředu.

Jde v podstatě o náhodu, zda se v okamžiku stabilizace pánve zafixuje o něco větší nebo menší než optimální pánevní sklon. Tomu pak odpovídá i rozložení váhy na chodidlech v klidovém postoji. Rozložení váhy může být blíže jak ke špičkám, tak blíže k patám, oproti ideálnímu, při němž je váha rozložena rovnoměrně na celém chodidle a tvoří  zcela typickou, zevně zaoblenou linii mezi patou, malíkem a palcem – třemi opěrnými body; na nich závisí, jak zvládáme rovnováhu. Nejslabším článkem této opory je palec. Ve stoji na obou nohou a ani při chůzi si to neuvědomujeme. Jeho význam jako opěrného bodu nohy a aktivity na něj navázaných svalů však vystoupí, když máme chvíli vydržet na jedné noze. V průběhu chůze našlapujeme na patu a zevní okraj nohy, poté bychom měli nohu překlápět na její vnitřní okraj a odrážet od palce.

Vbočený palec

Patří mezi nejčastější deformity (zejména u žen). Může vzniknout už v dětství v důsledku dědičnosti, nicméně nejčastěji se objevuje v pozdějším věku (především vlivem nesprávné módní obuvi). Pokud vazivový a svalový aparát nohy ochabne, dochází k propadu podélné i příčné klenby a tím přetížení palcové strany nohy. Tlak svalů a šlach stahuje palec do vbočeného postavení – vychyluje se směrem k druhému prstu, což je proces, který může trvat léta. Vzniká nevzhledný hrbol na chodidle pod palcem, na kterém se často vytváří tekutinou naplněný váček (tzv. bursa).

Vybočený palec je ortopedická vada a pokud nechcete skončit na operačním sále, musíte se pustit do cvičení, které by mělo splnit tyto cíle: zlepšit celkové držení těla a dozvědět se něco o pohybových stereotypech – těch vašich nesprávných. Cvičit by se mělo alespoň zpočátku denně: účelem cviků je rozhýbat ztuhlé kotníky a chodidlo a s nimi celé dolní končetiny, a tak dostat do správného postavení v protažení všechny klouby dolních končetin najednou. Vbočení palce je někdy tak výrazné a pakloub tak velký, že pouze cvičením zcela nezmizí. Může ale odpomoci od bolesti.

Co se stane na chodidle, to se pak přenáší do celého těla – vbočený palec často doprovázejí bolestivé záněty, rozjíždí se artróza kloubu. Může docházet k blokádě v oblasti drobných kloubů nohy, hlezenního kloubu, potíže postupují do kolene, dochází k blokádě lýtkové a bércové kosti, na vnitřní straně stehen dochází k napětí svalů, v oblasti pánve vzniká dysfunkce.

U školáků i dospělých může dojít ke vzniku tzv. valgózní paty, což je vbočené postavení patní části nohy. Potíže s valgózní patou je třeba řešit co nejdříve. Trpí-li někdo touto potíží, nemůže příliš sportovat, například běhat. Při běhu se totiž vychýlení několikrát zvětšuje a následně se stává příčinou chronického přetažení kloubů, svalů a šlach. Může rovněž docházet k poranění hlezenního kloubu. Vbočení pat stojí rovněž za vznikem vbočeného palce i za deformitami prstů. Při vbočené noze, kdy je celá noha natočená dovnitř, hrozí poklesnutí podélné a příčné klenby (plochá noha).

Pozor na kotník

Podvrtnutý kotník považujeme za běžný úraz a léčíme ho obvykle sami. Zde však hrozí riziko poranění vazivových struktur (což sami nepoznáme), kotník se tím stane nestabilním, dovolí odlišné postavení paty (na rozdíl od druhé nohy) a umožní pokles klenby nebo přetížení zevní části chodidla. Proto je třeba pochroumaný kotník nejen stáhnout, aby nebolel, ale hlavně se vypravit k lékaři, protože vyšetření ultrazvukem může ukázat případné poškození vazivových struktur, a na základě toho je možné ihned zahájit léčbu.
Měli bychom si uvědomit, že i když hodně rekreačně sportujeme, někteří z nás nejsou tak zdatní, aby sporty prováděli správným pohybovým stereotypem. U mnoha lidí je mimo jiné přítomen vrozený syndrom hypermobility – svalový aparát není dostatečně pevný a dovolí nám určité patologické rozsahy. Když na tuto skutečnost nedbáme a budeme své kotníky neúměrně zatěžovat, může dojít k poklesu klenby, chodidlo začne být nestabilní a tento stav se pak projeví  problémy s pánví, ramenem nebo krční páteří.

Ploché nohy

Jedním z důvodů vzniku ploché nohy je genetika, ale své udělá i životní styl, především v době růstu. Častou příčinou bývá také zvýšená zátěž bez pravidelného odpočinku a tréninku nebo nošení těžkých břemen. Častým důvodem je důsledek nedostatečného přirozeného pohybu nebo nesprávný výběr obuvi, jako je malá nebo špatně padnoucí bota. Ploché nohy mohou trápit i ty, kteří jsou celý den „na nohou“. Lidé, kteří při práci stojí, by měli mít kvalitní ortopedickou obuv.
Na problém může upozornit otlak uprostřed bříška chodidla a skryté deformace prstů, může se ukázat také v podobě zvýšené únavy nohou, pálení a někdy i tupé bolesti na přední straně bérce. V těžších případech se objevuje zvýšené pocení nohou, otoky, zhoršuje se krevní oběh dolních končetin a tvoří se křečové žíly. Plochá noha se dá poznat i na způsobu chůze. „Šmajdání“ s vbočenými koleny je zákonitý důsledek oploštění nožní klenby. Chodidla se tím naklopí dovnitř a tomu se podvolí vazy, které by jinak zpevnily vnitřní stranu dolních končetin. Nejen tedy vnitřní stranu hlezenních kloubů – vnitřní kotníky, ale i kolenních kloubů. Bérce, které by měly směřovat od země kolmo vzhůru, se tak nakloní k sobě a zformují postavení dolních končetin do tvaru písmene X. Bérce tvoří spodní část tohoto písmene, zvětšený úhel, pod kterým stoupají stehenní kosti ke hlavicím stehenních kostí, jeho část horní. Postoj na nohou do X je provázen falešným pocitem stability, klouby dolních končetin tím ale dlouhodobě trpí.

Opěrný bod naší přirozené chůze se nachází ve středu paty, druhý je v oblasti hlavičky páté nártní kosti a třetí v oblasti hlavičky páté nártní kosti a třetí v oblasti hlavičky nártní kosti palce. Pokud máme dobře uzpůsobenou klenbu, dokážeme správně chodit, redukovat různé zátěže, měkce dopadnout při skoku a podobně. Jestliže však klenba spadne, většinou se objeví jakoby dvojitý kotník, celý nárt se vytáčí, padá směrem do vnitřní strany a s ním se vějířovitě začnou rozbíhat nártní kosti, dochází k přetížení přednoží. Plochá noha může vést k rozvoji dalších zdravotních komplikací (vbočený palec, patní ostruha, bolest v pánvi, kyčlích, potíže s Achillovou šlachou).

Ostruhy patní kosti

Co si pod tímto pojmem můžeme představit? Jde o kostěné zpevnění úponů vazů a svalů k patní kosti v plosce nohy. Ostruha je jakýmsi kompenzačním mechanismem organismu na přetížení. Když je chodidlo neúměrně zatěžované, úpon se začíná výpadkem minerálů zpevňovat a vytvoří právě ostruhu. Lidé začnou tento defekt řešit až v momentě bolesti.

Patní ostruha trápí asi patnáct procent populace. Vzniká nesprávným namáháním, při kterém dochází k přetížení ploché šlachy chodidla. Ta má klíčovou funkci při běhu a chůzi, protože poskytuje podporu podélné klenbě a tlumí nárazy. Přetížení způsobuje zánět, který spolu s drážděním kosti může zapříčinit novotvorbu kosti a následný vznik ostruhy patní. Léčba vždy patří do rukou odborníků. Mnohdy si pacienti nejprve snaží pomoci sami, dávají si do bot různé molitany, houbičky, podpatěnky. Jedině odborník však může navrhnout správný způsob léčby. Je-li tam ostruha a urputné bolesti, je třeba se podívat nejen na klenbu a chodidlo jako takové, ale také vyšetřit koleno či kyčel, protože zde může být artróza – dotyčný si tuto skutečnost neuvědomuje, začne na danou končetinu napadat a posléze ho rozbolí pata.

V případě ostruhy jde o výraznou bolest při došlapu paty na podložku (vzniká přetížením úponů vazů a svalů), především po ránu či při odpočinku: během chůze se obtížně paradoxně zmírňují. Dobré je navyknout si hned po ránu plosky rozcvičovat, jemně protahovat, což napomáhá zlepšení stavu.

Kladívkové prstce

Prsty na nohou se nazývají prstce. Mnozí z nás zdědili po svých předcích skutečně dlouhé prstce (zejména druhý a třetí vedle palce), které se však v důsledku nošení nevhodné obuvi postupem času mění v tzv. kladívkové prsty, tedy prsty zahnuté dolů. Nezřídka bývá na vině obuv, kde není dostatečné místo v oblasti špičky a prstce se krčí, obyčejně jde o boty s vysokými podpatky, kde ploska nohy sjíždí dolů a prsty se automaticky snaží něčeho zachytit. Výsledkem je postupný pokles nožní klenby v důsledku degenerace vazů a ochabnutím svalů. Boty je třeba kupovat podle nejdelšího prstce. Ráno jsou svaly na nohou odpočaté, postupem dne se chodidlo začne prodlužovat (minimálně o 5 mm), přičemž ke konci dne se se noha unaví a celkově nabude. Je-li bota malá, prstec se začne stavět a ohýbat. Někdy se určité prstíky nemusejí dobře vyvíjet už v děloze, pokud tam není dostatek místa.

Další nepříjemnosti

Nepříjemnou komplikaci – zarostlý nehet si vytvoříme nesprávným stříháním nehtů. Zapomeňte na kulaté nůžky a zásadně používejte pouze rovné. Diabetici by neměli nůžky s kulatou špičkou vůbec používat, měli by nehty zkracovat pilováním. Vhodné je docházet na pedikúru, nicméně u rizikových skupin, jako jsou právě lidé s cukrovkou, je vhodnější podstoupit zdravotní pedikúru přístrojovou, která minimalizuje riziko poranění.
Žena by během těhotenství měla pamatovat na to, že dochází k hormonálním, ale i váhovým změnám. A ne vždy boty, které nosila na začátku trimestru, budou vhodné i na konci těhotenství. Některé ženy přiberou velmi málo, jiné až 30 kg. V těchto případech bývá nezbytné nohu podpořit ortopedickou vložkou. Není neobvyklé, že v důsledku váhy a hormonálních změn povolí klenba třeba na jedné z nohou nebo se objeví zarůstající nehet.

Mnohdy ženy i muže trápí bolesti v přední části chodidla (zejména pod 2.,3., a 4. hlavičkou), tzv. metatarzalgie, vznikající v důsledku postupného vytrácení se tukových polštářků, které slouží jako tlumiče nárazů při chůzi. Výsledkem je obnažování hlaviček nártních kostí, z čehož plynou bolesti a zvyšuje se riziko zranění této oblasti. Pokud žena nosí vysoké podpatky, zátěž na tuto oblast se zvyšuje a vzniká pohmoždění chodidla, objevují se pocity tepla až pálení.

Správná péče

Podle vyšetření na podoskopu se odhalí například rotace patních kostí nebo jiné deformity nohy, jež je vhodné korigovat a pracovat na nápravě, čím dříve, tím lépe. Vhodnou fyzioterapií se aktivují oslabené svaly a hluboký stabilizační systém. Kromě terapie v ordinaci je však žádoucí důsledně cvičit doma. Operace by měla být nejkrajnějším řešením: při vbočeném palci se odstraňuje část základního článku palce. Tím se však kloub stává nestabilním a komplexní svalová příčina problému zůstává.

Pravidelně masírujte klouby a měkká místa na spodku chodidla. Najdeme mnoho míst, která lze masáží ovlivnit. Jakmile nohy pečlivě omyjete a utřete, můžete začít: uchopte nohu do rukou a jemně ji promasírujte – pro lepší klouzavost můžete použít hydratační krém nebo tělový olej. Velkou pozornost věnujte oblasti na spodku chodidla a mezi prsty u nohou. Pohybujte s nimi dokola, natahujte jednotlivé prsty, roztahujte je od sebe, pohybujte s nimi, ohýbejte je. Ale nikdy to nesmí bolet. Sevřete jemně nohu v oblasti prstů, druhou rukou uchopte patu a proveďte pohyb, jako byste ji chtěli vytáhnout směrem k sobě. Vsedě si propleťte prsty levé nohy s prsty na pravé ruce. V kotníku kružte na obě strany. Dále provádějte menší kroužky v zánártí, opět na obě strany. Stejný postup proveďte i s druhou dolní končetinou.

Budete-li si hýbat prsty u nohou třeba u televize (zvláště palcům to dělá dobře), ovlivníte celé tělo, dokonce i bolest krční páteře. Zvláště v zimních měsících je důležité mít nohy v teple. Jsou-li svaly v okolí kloubů na nohách studené, trvá déle, než se zahřejí na běžnou teplotu a chůze pak jde hůř.
Nezapomeňte, že nohy nás nesou celý život. Proto dbejte na to, abyste je příliš nezatěžovali, třeba tím, že zredukujete svou hmotnost.