Zánět dutin není záležitostí jen zimy

Do dospělosti si neseme vklad nejen genetický, ale také zkušenosti s otužilostí z dětství. Pokud jsme byli v péči příliš úzkostných rodičů, kteří nás stále navlékali do několika vrstev oděvů, ať mrzlo, či nikoliv, naše tělo postupně ztratilo citlivost správně reagovat na výkyvy počasí. Muži jsou na tom s otužilostí lépe než ženy, které si rády pohoví v teple. V dospělosti bývají odolní ti, kdo v dětství rebelovali s oblečením. Bohužel dnešní dětská generace si zakládá na hlubokou neodolnost.
Všechny dnešní vymoženosti, které nám usnadňují život, na druhou stranu oslabují naši odolnost a obranyschopnost. Klimatizace má na nás vyloženě negativní účinek, na druhou stranu přetápění v zimním období nám také neprospívá – ideální teplota v místnosti by měla být kolem 18 stupňů.

Pokud tedy nejsme imunitně odolní nebo máme predispozice pro různé alergie, můžeme se setkat s nepříjemným zánětem, který postihuje vedlejší nosní dutiny (čelistní, čelní, klínové, etmoidální).
Nejčastěji jsou postiženy dutiny čelistní (velké dutiny nad či v horní čelisti a po stranách tváře) a čelní (neboli frontální – dutina pod nadočnicovými oblouky mířící někdy vysoko do čela).

Onemocnění je snadno poznatelné. Zhoršené nosní dýchání, rýma, specifická bolest hlavy nad velkými dutinami (v lícní krajině nebo na čele). Při předklonu se bolest prudce násobí. Je možné zhoršení čichu, otoky obličejové části, může se objevit bolest zubů, uší, krku, tlak za očima, slzení, zhoršení zraku, malátnost, únava, někdy i teploty.
Lékař zjišťuje pohmatem a poklepem citlivost postižené oblasti, následuje rinoskopie, která podrobně ukáže stav sliznic, a diafonoskopie – pomocí speciálního světla zavedeného do úst lékař zkoumá, jak dutiny vypadají, zda jsou průchozí a čisté. Často je potřeba provést rtg vyšetření nebo CT pro vyjasnění velikosti a stavu dutin pacienta.

Alergie (např. na mléčné výrobky, lepek, pyl…), hnisavá infekce v horní čelisti (neošetřený zub), nosní polypy, infekce horních cest dýchacích, křivá nosní překážka, dlouhodobé užívání léků či sprejů do nosu, úzký prostor vedoucí z dutin, úrazy, vrozené vady – to vše může být důvodem pro onemocnění dutin.

Mnohdy ani nevnímáme, jak dýcháme. Zjistíme-li, že dýcháme ústy, je to špatně. Přirozené a zdravé je dýchat nosem. Existují samozřejmě defekty, kdy je dýchání nosem značně omezeno. Jedná se o křivou nosní přepážku nebo křivý nos vzniklý následkem úrazu. Dále též o komplikace způsobené alergií, kdy sliznice zduří, kdy člověk stěží dýchá nosem a lapá po dechu.
Ale normální a přirozené je dýchat nosem. Pokud zjistíte, že máte sklon dýchat ústy, je třeba zjistit příčinu.
Lékaři jsou překvapeni i tím, kolik lidí neumí správně smrkat. Ab se udržela správná nosní průchodnost, je zapotřebí ošetřit každou dírku zvlášť, s určitou silou, ne jen tak otírat špičku nosu. Vhodným pomocníkem nosní hygieny jsou průplachy nosu vodou se solí.

Nebezpečné záněty

Nebezpečné bývají jednostranné záněty v maxilárních (čelistních) dutinách v důsledku zánětu kořenů zubu na horním oblouku čelisti, které jsou těsně pod sliznicí dutiny. Proto nikdy nenechávejte děravý, zkažený zub dlouhou doby bez ošetření. Pokud situaci podceníte, může to skončit operativním zákrokem. Jestliže by se infekce a zánět rozšířily, hnis se může dostat dále, i do mozku.

Záněty dutin mohou být příčinou plicních potíží, bronchitid, mohou  zhoršovat astma. Z nemocné dutiny vytéká infekční sekret, a pokud je nevysmrkáte, transportem po sliznici stéká směrem dolů. Protože je hustší, nedostane se do žaludku jako za normálních okolností, ale může zatéct do plic a tam způsobit zánět. Může též nastat hematogenní rozsev (rozšíření infekčních ložisek krevní cestou), což je nebezpečné především u závažných operací. Proto by každé komplikované operaci mělo předcházet podrobné vyšetření pacienta, kdy se hledá skrytá fokální infekce (její ložisko), které by posléze mohlo zhatit zdárný průběh operace, pooperačních stavů a dokonce ohrozit život pacienta.

Potíže s dutinami nejsou záležitostí  jen zimního období. V létě hrají svou roli pyly, v důsledku toho zduřelá sliznice a ucpaný nos. V zimě, pokud člověk není otužilý a neumí zacházet se svou termoregulací, si také může přivodit zdravotní problém.
Onemocnění není záležitost pouze fyzického těla a jeho odolnosti, ale také mysli. Je nesmírně důležité, jakým způsobem přistupujeme k sobě i okolnímu světu. Pokud nám vládne strach, stres či nedůvěra ve své vlastní schopnosti nebo ve správnost léčby, jen věci zhoršujeme.

V jídle omezte hlenotvorné potraviny, mléko, cukr (sladkosti), přidejte porce ovoce a zeleniny, hodně pijte pramenitou vodu, v mnoha případech může být úlevné pálivé koření, které má vliv na rozpouštění hlenu v organismu (cibule, česnek, feferonky, kari nebo křen).

Léčba

Při léčbě se využívají antihistaminika (zmírňují projevy alergického zánětu, zmenšují otok sliznic), analgetika, antipyretika, sekretolytika, expektorancia (zkapalňují hlen, aby se mohl dostat ven vykašláváním). Lokálně se aplikují nosní kapky a spreje, které usnadňují dýchání.
Téměř každý slyšel o strašlivé bolesti během punkce. Je třeba říci, že punkce by při správném znecitlivění a správném postupu bolest neměla. A o při punkci jde? Dutiny jsou specifickou oblastí, odkud se sám od sebe nedostane. Prostor je obklopen kostí, přístupné je pouze jedno místo v nose, kde je kost nejtenčí. Tam se dá poměrně snadno proniknout jehlou dovnitř, prostor vypláchnout a hnis odstranit. Když člověk není vyděšený, zákrok proběhne bez potíží. Punkce je skutečně nutná záležitost – pokud je hnis v dutině, výsledkem budou vážné komplikace. I na zánět dutin se dá umřít, jestliže se zanedbá.
Rozhodně neberte sami dlouhodobě antihistaminika, dále také dekongesční látky (kapky či spreje do nosu – při jejich používání delším než týden dochází ke zhoršení průchodnosti nosní dutiny a člověk má tendenci užívat čím dál více kapek). Nespoléhejte také na kortikoidy – ty by se neměly užívat dlouhodobě, pouze po nezbytnou dobu. Efekt kortikoidních léků do nosu můžete očekávat nejdřív za týden, ovšem třeba i za měsíc.