Tajemství genů

Každý z nás má ve svých genech zakódováno, kdo byli jeho předci, jaké jsou jeho tělesné dispozice a v čem by mohl vyniknout. Při pátrání v historii pomůže genetický test zvaný Genograf. Pátrat můžeme buď v otcovské nebo mateřské linii. Otcovská linie je zakódována na mužském pohlavním chromozómu Y, který se dědí výhradně po linii otce, jeho otce, až do pradávného otce, po desítky a stovky generací, v téměř nezměněné podobě. V chromozomu Y mohla během staletí vzniknout malá odchylka. Nositelé této odchylky putovali na různá místa, tam se usadili, narodili se jim potomci v mužské linii, další „větev“ se rozšířila zase jinam. Chromozom Y je prozkoumán, jsou změřeny délky jeho jednotlivých částí a výsledná kombinace čísel ukáže, ke které geografické a jazykové větvi nositel patří. Tak se můžeme dozvědět, odkud naši předkové pocházejí.

Cesta po mateřské linii se liší. Tam se vědci dívají na DNA, která není v jádru, ale v mitochondriích, jež se jako jediné předávají vždy jen z mateřské buňky. Na základě výsledků se rozlišují tzv. dceřiné klany. V Čechách se nejvíce potvrzuje tzv. klan Helena (33 %). Pochází z jihozápadní Francie, kam před 20 000 lety doputovala z Blízkého východu.

Jak pátrat?

Žadatel si objedná test a poté obdrží set se štětečky a zkumavkami. Štětečkem přejedeme po vnitřní straně úst, abychom setřeli buňky z dásně. Stěry vložíme do zkumavek a pošleme zpět do laboratoře.
V laboratoři se z buněk izoluje DNA: pomocí chemikálií dojde k popraskání buněk: ty se přesunou do jiných zkumavek s filtrem, v němž se DNA zachytí. Proplachováním se odstraní zbytky proteinů, lipidů a dalších látek a nakonec se filtr prolije vodou. DNA tak zůstane čistá a může jít ke zpracování.
Výsledky jsou interpretovány v certifikátu, kde klient uvidí svou haploskupinu (genetickou a jazykovou skupinu), která je podrobně popsaná a jejíž původ a migraci znázorňuje mapka. Výsledky testu se mohou porovnat se světovou databází, kdy se hledají shody a případně vzdálení příbuzní.

Vše najdi v genech

To, jak vypadáme, co všechno se v nás děje, je v genech. Ze všech genů se vyrábějí proteiny. Například existuje gen, který vyrábí rychlá svalová vlákna. Ta zajišťují rychlou svalovou reakci, ovšem pouze po kratší dobu, na rozdíl od pomalých svalových vláken, která sice nejsou schopna takové intenzity, ale mají dlouhou výdrž. Gen pro rychlá svalová vlákna, stejně jako všechny ostatní geny, máme vždy od otce i od matky. Jsou-li oba geny v pořádku, neporušeny, tvoří se v těle dvě dávky rychlých svalových vláken, což se projeví tak, že budete velmi schopní ve sportech typu sprintu, skoku nebo hodu. Pokud se však v tomto genu zdědí od rodičů malá chybka, rychlá svalová vlákna se nevyrábějí, ale místo nich se vyrábějí svalová vlákna pomalá. Tito lidé jsou pak předurčeni  k vytrvalostním činnostem, jako je běh na dlouhé tratě, plavání nebo běžkování. Pro rodiče, kteří chtějí podporovat u svých dětí sport, to může být důležitá navigace.
Dalším sportovním genem je horolezecký den. Protein, který tento gen vyrábí, má za úkol udržet homeostázu (rozvážet kyslík v krvi do všech orgánů i v okamžiku, kdy tělo přichází do vyšší námahy a vyšších nadmořských výšek, kdy musí být všechny svaly zásobené kyslíkem). Některým lidem kus toho genu chybí, některým ne. Když máte oba geny v pořádku, jste velmi dobře vybaveni k vytrvalostním, ale i náročným sportům, při nichž můžete být tak velice náchylní k dřívější svalové únavě či dokonce jejich poranění.

Existuje gen, který souvisí s hladinami dopaminu v mozku, látky zodpovědné za aktivaci části zvané „centrum potěšení“. Lidé, kteří mají „gen závislosti“ poškozený, přijímají dopaminu méně, a neuspokojí se z dané činnosti tak, jak by měli. Potřebují tu činnost navyšovat, až to jde do kompulzivních poruch, mozek jim neustále velí dělat něco až za hranice, do extrému. Trpí třeba nezvladatelnou chutí k jídlu, anebo jsou naopak anorektičtí. Zjistí-li se takový gen u dítěte, je velice důležité nabízet mu pozitivní činnosti, ono si totiž může vedle návykových látek vypěstovat závislost i na počítači, telefonování, ale také na četbě, sportu. Mezi lidmi, kteří mají gen závislosti poškozený, je i mnoho workoholiků.

Speciální test může prozradit i to, jak naše tělo hospodaří s přijatými tuky – lze například vysledovat gen, který způsobí, že naše tělo umí zpracovat rostlinný tuk mnohem lépe než živočišný. Další gen rozhoduje o tom, jak tělo bude odbourávat tuky, pokud cvičíme a snížíme při tom příjem kalorií. Existují lidé, kteří mají tzv. šetřící variantu genu – mohou dělat, co chtějí, a téměř nehubnou.
Test také může ukázat, zda nemáte poškozený „gen sladkosti“; můžete mít zvýšenou potřebu sacharidů, protože senzor, který dává signál o hladině glykemie, jej dává nesprávně.