Nejrozšířenější pohlavní nemoc

Oproti všeobecnému přesvědčení není nejčastější sexuálně přenosnou chorobou kapavka či syfilis, ale je to chlamydiová infekce. Tato infekce se šíří velmi chytře. Mikroorganismy vnikají do buněk, přetvářejí si je tak, aby se v nich mohly rozmnožovat. Po čase je jich v buňce tolik, že buňka praskne a nákaza se šíří dále do těla. Problémy často máme, až když náš oslabený imunitní systém infekci nezvládá. Příznaky jsou bohužel zaměnitelné s méně závažnými onemocněními.

Bakteriemi chlamydie (Chlamydia trachomatis) je každoročně infikováno asi 90 milionů lidí. Nákaza může v těle probíhat akutně či chronicky. Více než 80 % nákaz chlamydiemi proběhne bez příznaků a neléčená chlamydiová infekce je nejčastější příčinou mimoděložního těhotenství v České republice.
Chlamydií existuje několik druhů, člověk však sužují především tři.

Chlamydia psitaci se přenáší vdechnutím spor z nakaženého trusu nebo peří ptáků. Chlamydia pneumoniae se rozšiřuje kapénkami podobně jako chřipka a napadá dýchací cesty. Chlamydia trachomatis napadá pohlavní a močové cesty, avšak třeba i konečník. Je příčinou zánětů močové trubice, nadvarlat, prostaty, děložního hrdla a dokonce i některých kloubů. Může být zodpovědná i za neplodnost, a to obou pohlaví. U žen bývá příčinou srůstu vejcovodů, u mužů poškození spermií. Uchráněny nemusí zůstat ani oči, náhodný kontakt s chlamydií může vyvolat zánět očních spojivek. Infekci, která může vést až ke slepotě, znali už ve starém Egyptě a Číně. Dodnes je trachom, stejně jako další chlamydiová infekce, lymphogranuloma venerum, šířící se pohlavním stykem, v rozvojových zemích obrovským problémem.

Ročně postihne podle údajů WHO chlamydie trachomatis kolem 90 milionů mužů a žen, nejčastěji ve věku mezi 15. a 30. rokem věku. Přenáší se totiž hlavně nechráněným pohlavním stykem. K nakažení ale může dojít také dotykem, a to i přes spodní prádlo, na kterém se chlamydie uchytily. K šíření potřebují vlhko, proto není vyloučena nákaza na koupalištích nebo v sauně.

Jak chlamydie objevit?

Během nechráněného pohlavního styku s infekčním partnerem se chlamydie dostanou do urogenitálního traktu. Nejpozději do čtyř týdnů se dostaví potíže. Dávejte si pozor na malé puchýře, uzlinky a jiné defekty vnějších částí genitálií. Nebo na svědění a výtok, který může zapáchat. Dalším stadiem je zduření mízních  uzlin v tříslech. Uzliny mohou dokonce splývat a mají tendenci k hnisání  a tvorbě píštělí. To vše je provázeno příznaky akutního zánětu – horečkou, zimnicí, nechutenstvím, bolestmi hlavy, kloubů. Zpozornět byste měli i v případě bolestivého sexu, provázeného mírným krvácením, pálení či bolesti při močení a také při bolestech v podbřišku.
Nedojde-li k včasně diagnostice a léčbě, může se infekce u žen rozšířit přes děložní čípek až do vejcovodů a dojít k jejich zneprůchodnění. Možnost otěhotnění se pak blíží nule. Pokud už je žena těhotná, může potratit či předčasně porodit. U mužů bývá zasažena močová trubice, obtěžuje je nepříjemný výtok a potíže při močení, komplikací může být zánět nadvarlete či prostaty. U homosexuálů, kteří provozují anální styk, může dojít k postižení konečníku.
Chlamydie se přenášejí také orálním stykem. Onemocnění je přenosné z matky na dítě během těhotenství. Velmi vzácně může dojít k nákaze používáním stejného prádla, ložního prádla a ručníků nebo ve společných prostorách.

 Včasná léčba

Při jakémkoli z těchto příznaků jděte k lékaři – ženy nejlépe ke gynekologovi, muži k urologovi. Vždy je třeba, aby vyšetření absolvovali oba partneři – jen tak lze zabránit dalšímu předávání infekce. Ke stanovení diagnózy stačí rozbor ze stěru z děložního čípku u žen nebo ústí močové trubice u mužů. Další možností je například i vyšetření krve na vyšetření protilátek proti chlamydiím. Vyšetření je na místě, pokud žena či muž během posledních měsíců vystřídali více než jednoho sexuálního partnera.

Plných 60 až 80 procent nakažených chlamydií trachomatis nic netuší a přenáší infekci dál, klidně i měsíce. A právě v tom spočívá největší problém léčby. Onemocnění totiž zpravidla není diagnostikováno v akutní fázi, která je většinou snadno léčitelná. Pacienti přicházejí do ordinací až s problémy dolních močových cest a chronickými pánevními bolestmi. Léčba je pak dlouhá a její úspěšnost závisí mimo jiné i na sexuální zdrženlivosti obou partnerů. Navíc dosud neexistují pro chronické a perzistující formy onemocnění žádná doporučení.
Zrádné je, že více než 80 % nákaz proběhne bez příznaků, a tudíž bez včasné léčby. Lehké výtoky, případně mírné bolesti v podbřišku připomínající běžné menstruační bolesti nebo slabé krvácení po styku, které je dané křehkostí napadených sliznic, může žena přičítat zcela jiným důvodům. Nemoc tak může být objevena u mužů až v okamžiku, kdy se jim nedaří počít dítě.

Neléčená chlamydiová infekce se může rozšířit do dalších orgánů v těle. Ve vzácných případech dochází k zánětu spojivek, který vede až k oslepnutí. Napadení se rovněž týká dýchacích cest, případně jiných orgánů. Pokud se chlamydie neléčí, mohou proniknout až do mozku, nervových tkání a svalů a zlikvidovat imunitní systém. Nejde o smrtelnou infekci, ale o onemocnění, které může zapříčinit mnoho chorob, včetně chronického únavového syndromu, Alzheimerovy choroby či roztroušené sklerózy.

Stejně jako jiné pohlavní infekce se i ta chlamydiová léčí antibiotiky. Léčba trvá déle, doporučují se dva až tři týdny a léčit by se měli vždy oba partneři. Zároveň i tady existuje riziko rezistence vůči danému druhu antibiotik, kterou si mikrobi jsou schopni vytvořit a v zájmu přežití také vytvářejí. Proto může dojít k opakovaným recidivám nemoci (probouzení z latentní formy onemocnění).
Použití kondomu je samozřejmě nejúčinnější forma ochrany před nákazou pohlavní nemocí. Vždy se však musí počítat i s možnosti protržení kondomu při samotném pohlavním styku nebo při manipulaci s ním po styku, kdy neopatrností může dojít ke kontaktu sliznice genitálu s poševním sekretem či spermatem.