Děti a zrak
Nečastější dioptrickou vadou v dětském věku je krátkozrakost. Vyskytuje se asi u 15-20 % školních dětí. Krátkozraké dítě vidí hůře do dálky a dobře do blízka. Tato vada se nejčastěji objeví při nástupu do školy a pak v pubertě. Další dioptrickou vadou je dalekozrakost, kdy dítě vidí dobře do dálky a hůře na blízko, která často doprovází dětské šilhání.
Mezi méně časté vady patří astigmatismus (nestejnoměrné zakřivení rohovky) a anizometropie (rozdílný počet dioptrií na každém oku).
Vrozené dispozice rozhodnou, že je naprogramována jak míra dioptrické vady, tak její další vývoj a nezmění to oční cvičení, ale ani brýle či kontaktní čočky, které však na druhé straně pomáhají zrakovému vývoji.
Mají dnešní děti více refrakčních vad než dříve kvůli vysedávání před počítači? Zdálo by se, že odpověď je jasná, ale zase tak jednoduché to není. Dioptrické vady se dnes diagnostikují včasněji, než tomu bylo dřív, a vyšetřeno je také více dětí. Absolutní počet dětí s diagnostikovanými dioptrickými vadami je tedy vyšší. Jak se na četnosti těchto vad skutečně podílí životní styl mnoha dětí, je otázkou. Tyto činnosti nejsou příčinou vzniku dioptrických vad a ani nevyprovokují nějaké oční onemocnění. Dlouhodobé usilovné používání počítačů ale namáhá zaostřování očí a i menší dioptrická vada, kterou dítě již má, se pak může projevit dříve. Nicméně některé odborné studie potvrzují zajímavý fakt – u dětí, které tráví více času venkovními aktivitami ve volné přírodě, je nižší četnost dioptrických vad než u dětí, které tráví svůj čas převážně doma u počítačů a televizorů. Neustálé sledování displeje může způsobit únavu očí a někdy i bolest hlavy.
Pozorujte oči dítěte
Ve věku tří let pediatři provádějí u všech dětí test na zrakovou ostrost, ale při jakýchkoli dřívějších známkách oční vady či pochybnostech, že se s očima něco děje, je dobré neprodleně konzultovat problém se specialistou.
Jak tedy mohou rodiče dětem pomoci jejich zrak chránit? Měli by u svého dítěte pozorně a pečlivě sledovat vývoj zraku. Existují totiž určité zřejmé známky toho, že nemusí být vše v pořádku. Pokud je např. brzy po narození, ale i později patrné šilhání, zvláště jednoho oka, je možné pozorovat viditelné kmitání očí či přistihneme dítě, jak si vtáčí prstíky do oka, a jsme svědky nepřirozeného natočení obličeje či náklonu hlavy, je třeba zpozornět a poradit se s lékařem.
Jednoduchý test na zrakovou ostrost obou očí lze provést i doma. Dítěti, které již spolupracuje, ukazujeme z šestimetrové dálky obrázky a rukou zakrýváme jedno a pak druhé oko. Pokud se dítě výrazně brání zakrytí jednoho oka, mohlo by to znamenat, že na odkryté oko špatně vidí (může jít o tupozrakost nebo o dioptrickou vadu). U větších dětí si všímáme, zda nemhouří oči při pohledu do dálky, zda je nemají překrvené (krátkozrakost nebo alergie) nebo zda si nestěžují na bolesti hlavy (astigmatismus, vyšetření očního pozadí).
U úrazů očí, kterých je celá řada a mají dost vysokou četnost, je proto třeba být ve střehu. Nedopusťte, aby obzvlášť malé dítě manipulovalo s ostrými předměty.
Mnozí rodiče se zamýšlejí nad tím, odkdy je pro děti vhodné, až nezbytné začít nosit brýle. Mají obavy, zda si nezvyknou už odmala spoléhat se pouze na náhradní oči. Málokteré malé dítě má lomivost očních médií takovou, že nemá žádné dioptrie. Neznamená to ale, že by se všem dětem měly předepisovat brýle. Brýle bývají indikované u šilhajících dětí, kde se podílejí na korekci dalekozrakosti a redukci šilhání a omezují nadměrné zaostřování oka. U krátkozrakosti, zvláště malé nebo střední, či menšího astigmatismu se brýle nasazují pouze v případě, kdy dítě prokazatelně špatně vidí do dálky a dioptrická vada podněcuje další potíže, například bolest hlavy nebo překrvení spojivek. Zrakové funkce se vyvíjejí od narození až asi do 6. roku věku. Dioptrické vady se však ustálí až tak kolem 22. roku. Proto by měly být laserové refrakční operace určené pro odstraňování dioptrií prováděny až po tomto věkovém limitu.
