Slinivka v nebezpečí

Slinivka břišní neboli pankreas produkuje pankreatickou šťávu, která mimo jiné obsahuje tři druhy enzymů důležitých pro štěpení tuků, proteinů a škrobů. Bez nich bychom nedokázali potravu trávit a dále ji využívat. Dalším velmi podstatným úkolem pankreatu je syntetizovat a vylučovat inzulin a glukagon a tím zajišťovat a kontrolovat přímé využití cukrů buňkami celého těla. Slinivka bývá často zatížena celou řadou v našem životním prostředí běžně se vyskytujících toxinů, které mají negativní vliv na její správnou funkci. Mohou to být i mikrobiální ložiska, která ovlivňují vnitřní i vnější sekreci trávicích šťáv a hormonů a stojí za nejrůznějšími trávicími a metabolickými potížemi. V takovém případě se vyplácí detoxikace.

Výkonný orgán

Slinivka se nachází v dutině břišní, z větší části se skrývá za žaludkem. Pokud je slinivka zdravá, člověk ani neví, že má v těle nějaký orgán stavbou podobný slinným žlázám – proto i tento název. Když ale slinivka onemocní, dokáže dotyčnému připravit pořádně nepříjemné a bolestivé chvíle. Průběh nemoci může být nejen vážný, ale může člověka ohrožovat i na životě.
Pankreas je opravdu malý orgán, u dospělého člověka měří zhruba patnáct centimetrů, a přesto plní v našem těle hned dva úkoly: jednak produkuje velmi silné trávicí enzymy potřebné k úplnému rozložení potravy na jednotlivé živiny, a jednak vytváří hormony inzulin a glukagon, které mají na starost správné hospodaření s hladinou krevního cukru v těle. Jakmile začneme jíst, začne slinivka ihned vyrábět bezbarvou zásaditou pankreatickou šťávu. Langerhansovy ostrůvky (krví zásobené shluky buněk), kterých je ve slinivce okolo milionu, se skládají z buněk B vytvářejících inzulin, a buněk A, jejichž produktem je glukagon. Když přijmeme potravu, dojde k vzestupu hladiny cukru v krvi, což je signál pro buňky B Langerhansových ostrůvků, aby začaly vylučovat inzulin. Ten se podílí na vstřebávání glukózy do buněk a udržování normálních hodnot. Buňky A se aktivují v případě, že jsme zanedbali jídlo a máme hlad, chybí nám energie, například po fyzickém výkonu. Buňky A se aktivují a začnou vylučovat glukagon, který se podílí na přeměně glykogenu na glukózu a našim buňkám se tak dostane potřebné výživy. Neměli bychom však na buňky A spoléhat příliš často a zapomínat na pravidelné stravovací návyky.

Akutní zánět

Příčiny akutního zánětu slinivky se ne vždy podaří odhalit. Akutní zánět slinivky je onemocnění, které vzniká náhle například po úrazu, bakteriální nebo virové infekci, operaci či poranění břicha nebo zad, ale velmi často také po přejedení se a nadměrném příjmu alkoholu. Důvodů pro vznik akutního zánětu slinivky, tedy pankreatidy, se najde celá řada, mnohým lze celkem snadno předcházet zdravými stravovacími návyky. Někdy ale žádná prevence a sebezdravější způsob života nepomůže, protože příčiny propuknutí nemoci jsou závažnější a nespočívají pouze v nezřízeném jídle.

Při akutním zánětu slinivky se náhle objevuje velmi prudká bolest v nadbřišku či v jeho pravé části, která vystřeluje do zad, břicho je napjaté a nejsou slyšet zvuky ze střev. Někdy se přidá nevolnost a zvracení, pacient má nízký tlak, je skleslý a potí se. Teplota je zpočátku normální či dokonce nižší než obvykle, později stoupá a může být poměrně vysoká. Tento stav vyžaduje okamžitý lékařský zásah, v nejtěžších případech totiž může dojít k syndromu dechové tísně, selhání ledvin, krvácení a zrychlení srdeční frekvence. Těžké příznaky při akutním zánětu slinivky břišní mívá až 20 % pacientů. Lidé, kteří včas vzhledají lékařskou pomoc, mají lepší šanci – hladina enzymů se vrací do normálu většinou po třech až sedmi dnech, což ovšem neznamená, že tím jsou problémy vyřešeny. Pacient musí jeden až dva týdny držet hladovku, aby enzymy ve slinivce neměly možnost se po jídle aktivovat. Nezbytností je doplňování tekutin a solí, proto nemocný dostává intravenózní výživu. Ani tím ale léčba akutního zánětu slinivky nekončí, následuje minimálně roční velmi striktní dieta. Většina těch, kteří bolestivý akutní zánět slinivky zažili, se jí podřídí a pečlivě ji dodržuje.

Chronická tvář nemoci

Existuje také chronický zánět slinivky a není o nic jednodušší než akutní. Zánět při chronické podobě této nemoci trvá dlouho, mnohdy i několik let, a je zákeřný v tom, že postižené osoby obvykle necítí žádnou bolest, nebo pouze občasnou. Chronická pankreatitida může způsobit trvalé poškození slinivky, a pokud zánět přetrvává, může ji úplně zničit. Ta pak nemůže vylučovat enzymy a hormony nezbytné pro trávení a výživu buněk, což následně vede k nedostatečné výživě a snížení váhy, k řídké olejovité stolici, v níž se objevují nestrávené zbytky tuků. Léčba chronické pankreatitidy je složitá a náročná a může skončit až operativním zákrokem.

Prevence je na místě

Staří Číňané pojímali slinivku se slezinou jako jeden orgán, který spolu se žaludkem zodpovídá za trávení a výživu všech částí těla. Chceme-li mít slinivku v pořádku, je třeba se stravovat podle zásad zdravé výživy, vyhýbat se všem extrémům, tedy i extrémním chutím, jako je například nadbytek sladké nebo kořeněné potravy.

Měli bychom jíst malé porce minimálně pětkrát denně.

Pokud už onemocníme, je důležité důsledně dodržovat předepsanou dietu, vyhýbat se alkoholu a pochopitelně jíst málo a často, protože při požití velkého množství jídla se uvolňuje mnoho trávicích enzymů najednou. Postiženým osobám se předepisují pankreatické enzymy, které pomohou strávit potravu a zároveň tlumí vylučování enzymů slinivkou. Důležitý je pohyb, který by neměl chybět v každodenním režimu. U nejtěžších případů doporučí lékař chirurgický zákrok, při kterém jsou odstraněny poškozené tkáně.
K nejznámějším a zřejmě nejrozšířenějším onemocněním souvisejícím s nesprávnou funkcí slinivky, která má za úkol zásobovat organismus patřičným množstvím inzulinu, patří cukrovka, tedy diabetes I. a II. typu. I tak závažné onemocnění, jako je cystická fibróza, má co do činění se slinivkou břišní.