Počítejte s klíšťaty

Míst, kde klíšťata nejsou infikovaná, je už málo. Stačí venkovní teplota nad pět stupňů Celsia a klíště ožívá. Bohužel je stále více lokalit, kde v sobě tito parazité nosí infekci.
Klíšťata jsou parazité, od nichž se v našich podmínkách můžeme nakazit dvěma vážnými nemocemi, a to klíšťovou encefalitidou a lymeskou borreliózou. Očkovat se dá jen proti prvnímu z nich. Riziko setkání s infikovaným klíštětem je dost vysoké. Zatímco dříve jste se z opatrnosti prohlíželi po příchodu z lesa, dnes byste si měli zkontrolovat oděv a pokožku i po procházce v parku nebo práci na zahradě.
Klíšťata si často domů přinesou psi a kočky. Ať už klíště hostíte vy nebo domácí zvíře, při jeho odstraňování buďte opatrní. Klíšťová encefalitida i lymeská borrelióza se mohou nejsnáze přenést, když klíště rozmáčknete. Zdravou neporušenou pokožkou virus neprojde, stačí však i drobná oděrka – tou se může nákaza dostat do organismu. Z toho důvodu je vhodné pracovat v ochranných rukavicích. Vytáčení nebo zakapávání přisátého parazita olejem není správný postup. Klíště není zašroubované, ale zakousnuté. Stačí ho zakápnout dezinfekcí a vyviklat. U malých dětí můžeme použít vlhký konec tyčinky namočený v mýdle. Tím stačí přes klíště přejíždět a napodobit tak viklavý pohyb.
Přisáté klíště uvolní do těla spektrum látek a s nimi i virus způsobující onemocnění. Ten se nejprve rozšíří do buněk v bezprostředním okolí místa přisátí, během krátké doby začne pronikat do mízních uzlin. Tam se pomnoží a pak putuje dál do organismu. K proniknutí virů do těla člověka stačí přisátí trvající dvě hodiny. Encefalitidou se nemusíte nakazit jen po styku s roztočem, ale třeba i pitím infikovaného nepasterizovaného mléka. Lymeská borrelióza je bakteriální onemocnění způsobené spirochetou rodu Borrelia. V Evropě byly bakterie Borrelia nalezeny i v tělech ovádů, komárů a dalšího létavého hmyzu. Přenos touto cestou však zatím nebyl zcela potvrzen a zdá se jako nepravděpodobný. K nákaze člověka dochází po přisátí infikovaného klíštěte. Doba, po kterou dochází k vyplavení bakterií do organismu, se udává v rozmezí 24 - 48 hodin od přisátí. Pokud se v místě přisátí vytvoří typická skvrna (erythhema migrans), je nutné ihned navštívit lékaře, který hned zahájí léčbu. Ale ani pak nemusí být zcela vyhráno. Bakterie se totiž dokážou schovat do pojivových tkání a vyhnout se tak působení antibiotik.

Nemoc nezaměňte s chřipkou

Klíšťová encefalitida  má pomalý, zcela nenápadný nástup, takže nakaženého člověka obvykle vůbec nenapadne, že v jeho těle probíhá infekce, která ho může ohrozit nejen na zdraví, ale i na životě.
První fáze nemoci přichází jeden až tři týdny po vstupu infekce do organismu, tedy po přisátí klíštěte, a velmi se podobá viróze. Mezi příznaky patří bolest svalů a kloubů, únava a zvýšená spavost. Tyto potíže samy po pár dnech odezní a stav nemocného se zlepší., až se vrátí do obrazu plného zdraví. Poté přichází druhá fáze onemocnění, kdy je zasažen nervový systém nemocného. Tato fáze se projevuje brněním končetin, poruchou zraku a sluchu, problémy s mluvou, psychickými potížemi, světloplachostí, bolestmi hlavy a vysokými teplotami až horečkou. V této fázi dochází k napadení mozku nebo jeho obalů. Otok mozku, který zánět doprovází, může ve vážných případech vést až ke kómatu. Mnoho pacientů, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu, trpí celoživotními následky. V extrémních případech je nemoc smrtelná, nejčastěji u pacientů ve věku nad 50 let.

Onemocnění mívá obvykle horší průběh u dospělých než u dětí, u nichž nemusí dojít k rozvoji zánětu mozkových tkání. Výzkumy však ukazují, že nákaza v dětství může stát za mnoha postiženími. Studie naznačují, že děti, které mají poruchu soustředění, učení či spánku, často mívají v krvi protilátky proti klíšťové encefalitidě. Což ukazuje na to, že tyto děti v minulosti nákazu prodělaly, ovšem průběh infekce nebyl dramatický, takže nemoc mohla proběhnout skrytě, nebo dokonce pod obrazem jiného onemocnění. Jak se zdá, právě prodělání této infekce může být příčinou výše jmenovaných specifických problémů.

Léčba této nemoci je velmi komplikovaná a její průběh i následná rekonvalescence závisí hlavně na odolnosti organismu. Vzhledem k tomu, že jde i virový zánět mozku, není možné nemoc léčit antibiotiky, ta jsou v tomto případě neúčinná. Léčba spočívá v tlumení příznaků (bolesti hlavy, horečky, křesu končetin, křečí) a v řádné hydrataci organismu. Ve vážných případech jsou podávány kortikoidy určené na snížení otoku mozku. Léčba je však zdlouhavá a nemocný je velmi často hospitalizován v řádu týdnů. Rekonvalescence trvá týdny až měsíce. U části pacientů však nikdy nedojde k plnému uzdravení, tito nemocní se potýkají s celoživotními následky a někdy odcházejí i do invalidního důchodu.

Obávaná červená skvrna

Lymeská borrelióza je onemocnění, které se velmi často demonstruje na kůži, kde dochází k prvnímu pomnožení bakterií. Mezi první projevy nemoci patří vznik červené skvrny s bledším středem v místě přisátí klíštěte. Tato skvrna je velká několik centimetrů a objevuje se zhruba několik dnů až jeden měsíc infekce do organismu. Skvrna následně spontánně vymizí. Problém je, že se skvrna nemusí objevit vždy. Tato fáze nemoci nebolí, člověk se může cítit unaveně. Postupně ale dochází k rozvoji dalších problémů. Ty už jsou neurologického původu. Například brnění, závratě, škubání ve svalech, stěhovavé bolesti končetin. Přidat se mohou i bolesti kloubů či bolest páteře.
Borrelióza je nemoc léčitelná antibiotiky. Pokud ovšem terapie má být úspěšná, je nutné včasná diagnostika. Nemoc může přejít i do chronické podoby, kdy se nemocný potýká s řadou nespecifických potíží, a až následně, poté co je odebrána krev, se přijde na to, že dotyčný prodělal toto onemocnění.

Očkování

Zatímco u lymeské borreliózy je jedinou prevencí správné oblékání do přírody a pečlivá kontrola těla po návratu domů, ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování. Potřebujete tři dávky vakcíny. První a druhá dávka má být podána v jedno až tříměsíčním intervalu. Schéma může být i zrychlené a druhá dávka se pak podává za dva týdny po první dávce. Na dostatečnou ochranu byste se měli spolehnout už za čtrnáct dní po druhé dávce. Třetí dávka pak má být podána za 5 až 12 měsíců po druhé dávce. Zkrácené schéma se volí hlavně v jarních a letních měsících, kdy jsou klíšťata již vysoce aktivní.