Vsaďte na přírodní kosmetiku

Přírodní kosmetika se snaží co nejvíce vzdálit od chemických látek, aby nám nabídla jinou možnost, jak se postarat nejen o kůži, ale i o vlasy a vlasovou pokožku. Poptávka spotřebitelů po tomto typu péče sílí. Důležité je uvědomit si, že i když kosmetika hlásá, že je přírodní, nemusí být úplně čistě přírodním produktem.

Z kosmetiky obecně začaly mizet parabeny, silikony, minerální oleje, sulfáty.
Parabeny jsou chemickou skupinou látek odvozených od kyseliny benzoové. V kosmetice se využívají z důvodu jejich antimikrobiálních vlastností a schopností prodloužit trvanlivost kosmetických přípravků. Evropská unie povoluje používání parabenů v kosmetice, a to v maximální koncentraci
0,8 %. Bylo prokázáno, že parabeny jsou schopny prostupovat do lidského organismu skrze kůži. Jejich metabolity byly nalezeny například v nádorové tkáni u karcinomu prsu a také v moči u zdravých jedinců. Z těchto důvodů se diskutuje o jejich možném vlivu na výskyt různých onemocnění.

Podíváme-li se na různé statistiky výskytu nežádoucích reakcí po aplikaci různých kosmetických přípravků, čísla mluví za vše. U více než jedné čtvrtiny žen dochází po aplikaci parabenů k výskytu různých nežádoucích reakcí. U mužů se toto číslo pohybuje kolem 17 %. V naprosté většině se jedná o nežádoucí účinky s kožními projevy. Mohou se vyskytnout také systémové nežádoucí účinky, jako je například bolest hlavy či nevolnost.

Silikony jsou nerozpustné ve vodě, proto nejdou smýt a hromadí se ve vlasech. Prvotní efekt vyhlazených vlasů se v čase ztrácí a vlasy jsou ve finále zplihlé a matné. Silikony lze nahradit přírodními oleji. Na rozdíl od silikonů je lze vymýt.
Vazelína přilne k pleti a ochrání ji proti všem vnějším nepříjemným vlivům, skýtá ochranu před větrem, chladem i mrazem. Ale přilne na pleť, která pak nedýchá, a póry se ucpávají.
Minerální olej tvoří základ levných krémů, také vyhlazuje. Jenže zároveň ucpává póry, vznikají černé tečky, akné až ekzémy, zpomaluje regeneraci  pleti a urychluje její stárnutí. Parafín je základem levných krémů a propylenglykol  funguje jako zvlhčovadlo v šamponech a kondicionérech.

Sulfáty se používají jako pěnidla. Dělají dojem lepšího účinku. Mnoho lidí si myslí, že čím víc šampon pění, tím je lepší. Opak je pravdou, sulfáty, zejména sodium lauryl sulfate (SLS) a sodium laureth sulfate (SLES) ničí ochrannou bariéru pokožky. Tím dochází k vysušování, tvorbě lupů, někdy i zánětů. Navíc dráždí nejenom kůži, ale i oči.
V přírodní kosmetice se sulfáty nahrazují glykosidy, zejména z kokosu, obilí či cukru. Nejčastějším je kokamidopropylbetain. Bohužel i na tuto složku se již vyvinuly alergie a její původně vychvalované účinky začínají způsobovat nemalé potíže.

Alergie se ale může objevit i na některou z přírodních složek. Častým alergenem je heřmánek, propolis, ale může to být jakákoli rostlina a je to velmi individuální. Existuje však „recept“ na snížení rizika vzniku alergických reakcí. Jedná se o fermentovanou přírodní kosmetiku, protože hlavním úkolem fermentace je nastříhání dlouhých molekul účinných látek na malé kousky. Tím, že se rostlina naseká na různě malé kousky, se tělo zmate. V tomto případě již nerozpozná alergenní sekvenci, a tudíž nemá důvod reagovat. Fermentací se proto sníží výskyt alergických reakcí.

Kosmetické značky, které jsou naprosto čisté, bez kapky chemie, vám vydrží maximálně šest týdnů a začnou se kazit. Měli byste je uchovávat v ledničce. Důvodem je snaha nepřidávat chemické konzervanty a zachovávat přípravek opravdu čistý. Díky fermentaci se významně prodlužuje trvanlivost kosmetických přípravků až na osm měsíců. Fermentací totiž vznikají nové látky, které také vykazují konzervační a antimikrobiální účinky. Výjimku tvoří olejová kosmetika, tedy bezvodá, kde konzervant není  zapotřebí, zato jsou třeba antioxidanty, kterých má příroda naštěstí velkou zásobu (karotenoidy, tokoferoly, polyfenolické látky a podobně). U přípravků s přidanou vodou je nutné konzervanty použít, jinak by mohlo dojít ke kontaminaci.

Většina kosmetických přípravků obsahuje 70 -80 % vody. Na složení přípravku je voda napsaná na prvním místě. Prokázalo se, že tato strategie s sebou přináší spoustu nepříjemností. Jednou z nich je významný problém spojený s rizikem množení různých bakterií, plísní či jiných patogenů. Jediný způsob, jak tomu zabránit, je nutnost přidání konzervantů a dalších chemických látek, které tento proces zastaví. Konzervanty mohou způsobovat kožní podráždění nebo alergické reakce. Zní to paradoxně, ale přidaná voda v přípravcích vysušuje pleť. Důvodem je zvýšené odpařování, které má za následek vysoušení pleti. Produkty bez přidané vody jsou účinnější, koncentrovanější a neobsahují chemická konzervancia, která mohou dráždit pokožku.
Nejnovějším trendem v kosmetickém průmyslu je kosmetika bez přidání vody.

Existují tři důležité faktory, které udržují pokožku funkční a zabraňují nechtěnému průniku látek ze zevního prostředí. Jedná se o kompaktnost a celistvost pokožky, správnou hydrataci a slabě kyselé prostředí. Na povrchu pokožky je mírně kyselé pH (4 – 5,5) tvořící ochranný film, který zbraňuje nadměrnému odpařování vody. Tato bariéra může být narušena vlivy zevního prostředí, jakými jsou povětrnostní vlivy, působení vody, mýdel, detergentů, nebo použití nevhodné kosmetiky. I zde má fermentace svůj význam. Fermentací laktobacilem dochází ke vzniku kyseliny mléčné. Kyselina mléčná snižuje pH, čímž dochází k uzamčení hydratace, a navíc k likvidaci bakterií. Kyselina mléčná je součástí buněčných meziprostorů pokožky, kterou přirozeně hydratuje. Celý proces fermentace vyrovnává pH pokožky a zvyšuje vstřebávání aktivních složek do hlubších vrstev, předchází vzniku akné a pleť zklidňuje bez projevů zčervenání.