Obávaná éčka
Pomocí E-kódu se označují takzvané přídatné látky, bez kterých se moderní potravinářský průmysl již zřejmě neobejde. Výrobci potravin dnes používají okolo 300 aditiv (potravinářská aditiva jsou přídatné látky, které se přidávají do potravin nejen z technologického hlediska a skladovacích důvodů a tím vyšší trvanlivosti, ale také ke zlepšení barvy, struktury, chuti a trvanlivosti) a 3000 aromat, vonných a chuťových sloučenin.
Složení upravovaných potravin je uvedeno na obalu v pořadí podle množství. Přísady, které se uvádějí povinně, se používají v nepatrném množství a jsou proto na konci seznamu. Jsou rozděleny podle kategorií. Jednotlivé položky se uvádějí pod kódovým označením, plným chemickým názvem, nebo obojím. Povolené dochucovací přísady nejsou uváděny jednotlivě, nýbrž pouze jako ochucovadla. Mnoho kódových označení začíná písmenem E. Znamená to, že jsou povoleny ve všech zemích Evropského společenství. U přísad bez označení E v kódu má komise ES pochybnosti, nebo nedisponuje dostatkem informací, aby mohla vyslovit verdikt.
Pro označování složení potravin existují určitá zvláštní pravidla. U másla, sýrů a smetany se základní složky neuvádějí. U výrobků z kakaa, kávy, čaje a nápojů obsahujících více než 1,2 procenta alkoholu není povinnost složky uvádět. Některé látky, např. ocet nebo citrónová šťáva, se mezi přísadami neuvádějí. Považují se totiž za potraviny s vlastní nutriční hodnotou, i když v daném výrobku fungují jako konzervační látky. Vitaminy a minerály se obecně za přísady nepovažují, vitaminy C a E se však někdy užívají jako antioxidanty a jsou potom uvedeny.
Aditiva můžeme podle původu a charakteru rozdělit na přírodní, přírodně identické (uměle připravené, ale identického složení jako přírodní) a syntetické. Přirozeně se vyskytující aditiva, patří mezi ně např. sůl, šafrán, kurkumám, vitamin C, lecitin, nás obklopují každý den a nikoho nenapadne považovat je za zrádná „éčka“. Existuje sedmnáct přísad podle jednotlivých funkcí: kyseliny, regulátory kyselosti, látky bránící tvorbě sraženiny, látky bránící tvorbě pěny, antioxidanty, umělá sladidla, barviva, emulgátory, přísady pro zlepšení chuti, tresti, přísady do pečiva, želatinizační přísady, látky dodávající lesk, konzervační látky, kvasné přísady, stabilizátory, ztužovače.
Nejdůležitější ze všech přísad jsou konzervační látky ( E 2XX ), zabraňují vzniku bakterií a prodlužují trvanlivost. Výrobci potravin jsou podle zákona povinni zajistit, že jídlo nebude kontaminováno až do data doporučené spotřeby. Konzervanty najdeme hlavně v uzeninách. Protože často nebývají na obalech vůbec uvedeny, měli bychom si při jejich výběru dávat pozor. U masných výrobků a některých druhů tvrdých sýrů se jako konzervační látky používají dusitany a dusičnany ( E 249, E 256 ), chrání proti botulismu (smrtelně nebezpečný klobásový jed), často smrtelné otravě z jídla. Existují obavy, že se jich do lidského těla dostává velkém množství, např. z čerstvé zeleniny (hnojiva), a mohou tak urychlit vznik nádorového bujení. Je proto nutné přijímat ve stravě dostatečné množství ochranných faktorů, které obsahuje především ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny. Tělo z nich získává některé látky, jež na sebe váží určité rizikové složky potravy. Dusičnany jsou rakovinotvorné až po přeměně na dusitany. Po dostatečném přísunu např. vitaminu C v těle se látka potenciálně karcinogenní na látku karcinogenní nezmění.
Barviva ( E 1XX ) dodávají nebo obnovují barvu ztracenou při zpracování (E 102 - tartrazin-žlutooranžové barvivo používané v nápojích, sušenkách, omáčkách, E 123 - amarant- červené barvivo používané do náplní ovocných koláčů, želé nebo v instančních polévkách). Některá z barviv mohou vyvolávat řadu obtíží: rozostřené vidění, dýchací potíže, hyperaktivitu dětí.
Antioxidanty (E 3XX) brání žluknutí olejů a tuků a hnědnutí některých druhů ovoce na vzduchu ( E 300 - kyselina askorbová- ovocné výrobky, nealko nápoje, pivo, E 311- oktylgallát-tuky, oleje, rychlé občerstvení, smažená jídla ).
Emulgátory a stabilizátory (E 4XX) udržují vzájemnou soudržnost nemísitelných látek, zahušťují a upravují výslednou konzistenci potravin. Bez nich by se zmrzlina nebo margarín rozpadly na jednotlivé kapalné složky. Mezi emulgátory patří např. lecitin ( E 322 ), produkt naprosto neškodný, důležitý pro stavbu buněčných membrán, získávaný z vaječných žloutků a sójových bobů.
Základní potraviny, jako je mléko, máslo, dietetické, sterilované nebo označené jako přírodní a čerstvé nesmí obsahovat žádné konzervační látky. Obsah glutamanu sodného, užívá se pro silné zvýraznění chuti rychlého občerstvení a instantních polévek, musí být vždy slovně uveden na obalu.
V poslední době se z etiket výrobků „éčka“ ztrácejí. Není to tím, že by se přestala používat. Výrobci však přešli ke slovnímu označení látek, které se pod nimi skrývaly. Bojí se totiž úbytku zákazníků.
Na trhu však seženeme i výrobky, do kterých se aditiva přidávat nesmějí. Jsou to třeba kojenecké výživy, těstoviny, minerální vody, káva a čaj bez příchutě. K barvení dětské výživy se nesmí používat amarant. Potravinářské výrobky pro děti musí být bez konzervačních látek. Poživatiny s glutamanem sodným, butylhydroxyanizolem (E 320- antioxidant užívaný v rozinkách, sušenkách, sladkém pečivu, konzervovaných omáčkách, zmrzlině, smažených polotovarech), guanylanem sodným (E 627- užívá se pro chuť u pikantních výrobků pro rychlé občerstvení, polévek v sáčku) zásadně nepodávejte dětem do tří let jejich věku. Zcela bezpečné nejsou ani kolové nápoje obsahující kyselinu fosforečnou. Kofein navíc způsobuje odvodňování organismu. Tělo pak nemá dostatek tekutin, jež se během dne již většinou nedoplní. Na trhu se nedávno objevila kofola, která sice obsahuje kofein, ale místo kyseliny fosforečné v ní je kyselina citrónová. Do některých nápojů se také přidává E-954, sacharin, proto si raději vybírejte ty, které jsou slazeny aspartamem. Pokud chce vaše dítě za každou cenu pít něco sladkého, bude lepší, když mu nabídnete čirou limonádu než barevnou. Výrazná modř, červeň, žluť o něčem vždycky svědčí.
Neexistují důkazy o tom, že by potravinářské přísady nějak škodily velké většině lidí. Na potravinářské přísady má negativní reakce jen málo lidí. Mezi nejnepříjemnější reakce patří záchvaty astmatu, svědivá vyrážka, horečka, senná rýma, nevolnost, bolesti hlavy, bušení srdce. Ti, kdo jimi trpí, mají narušený metabolismus-soubor procesů, při kterých se v těle složky jídla rozkládají za účelem získání energie a naopak se tvoří složitější látky pro výstavbu tkání a orgánů. Kvůli takovým poruchám jsou alergičtí nebo přecitlivělí na malé dávky přísad. Aditivní látky nepředstavují pro člověka to největší nebezpečí. Na prvním místě je špatné složení konzumované stravy. Jídlo obsahující velké množství tuku je mnohem rizikovější než jakákoliv E-aditiva. Jezte více syrových potravin a snižte příjem upravovaných. Vždy pamatujte, že potraviny neobsahující konzervační látky jsou více náchylné k bakteriální kontaminaci.
