Jarní únava

Podnebí a počasí mají vliv na naše zdraví. Někteří lidé jsou na tyto vlivy citlivější než jiní. Téměř polovina lidí se s koncem zimy necítí dobře. Někdy se dokonce odhaduje, že jarní únava postihuje každé jaro přechodně až tři čtvrtiny populace. Typickým příznakem jarní únavy je pocit psychické i fyzické vyčerpanosti.

Není to nemoc, jen přechodné období, trvající několik týdnů, pro které je typická snížená výkonnost a schopnost koncentrace, únava, podrážděnost a zřetelné kolísání nálady. Nedojde-li k překonání pocitu únavy po 2-4 týdnech a přetrvává-li stav sklíčenosti, unavenosti a špatné nálady, je vhodné podstoupit odborné vyšetření. Příčinou únavy by mohlo být závažnější onemocnění (např. poruchy srdce a krevního tlaku a snížená funkce štítné žlázy, psychické problémy).

Nejjednodušším vysvětlením tohoto vyčerpání je střídání ročních období, kdy naše tělo vlastně ještě spí a poněkud pokulhává za nároky, které na ně klade aktivnější jaro. Někteří lidé reagují na konec zimy i různými žaludečními potížemi. Špatná nálada pramení z nedostatku slunečního svitu. Právě proto bychom měli co nejvíc pobývat na čerstvém vzduchu. Paprsky slunce nám proniknou až do mozku, kde stimulují práci ostrůvku produkujícího serotonin, který je nazývaný i hormonem štěstí. Účinek slunce se rychle projeví na činnost celého nervového systému, který reguluje tvorbu hormonů a krevní oběh. Přirozené světlo se dá nahradit např. pobytem v soláriu.

Lékaři uznávají pojem zvaný sezónní afektivní rozladěnost (SAD- Seasonal Affective Disorder), která se vyskytuje u některých lidí v období s nedostatkem světla. Postižení jsou depresivní, náladoví a letargičtí. Když se dny začnou prodlužovat, vracejí se do normálního stavu.

Pro prevenci, ale i „léčení“ nepříznivých pocitů spojených s jarní únavou se doporučuje dostatek pohybu, otužování, ale i schopnost naučit se odpočívat. Je potřeba změnit stravovací návyky. Nedostatek vitaminů může způsobit apatii, deprese, zhoršení paměti, suchou kůži, lámání nehtů nebo vypadávání vlasů. Potravu bychom si měli rozdělit nejméně na pět jídel, nezapomínat na snídani a přesnídávku ve formě ovoce nebo jogurtu.

Strava by měla obsahovat čerstvé ovoce a zeleninu, těstoviny, rýži, brambory, celozrnné výrobky, mořské ryby a drůbež. V průběhu dne můžete chroupat sušené ovoce, ořechy, slunečnicová nebo dýňová semínka, ale vyhýbejte se sladkostem V semínkách dýně a slunečnice nebo v kvalitní hořké čokoládě se nachází potřebný hořčík, který pomáhá bojovat proti stresu. Zinek v obilninách zlepšuje stav vlasů i nehtů. Chrom můžete získat z droždí. Umožní vám získat imunitu, snížit hladinu cukru v krvi a podle některých zdrojů také potlačit chuť na sladké. Celkový denní přísun tekutin by měl dosáhnout 2-3 litrů. Tělu prospěje šálek bylinkového nebo ovocného čaje, nejlépe z pravého sušeného ovoce, hlohu, jeřabiny, máty nebo meduňky. Vhodný je také šípkový čaj, protože obsahuje vápník, hořčík, zinek a další látky prospěšné pro činnost srdce.

Stravu je vhodné doplnit i tzv. pročišťovacími dny bez kávy, čaje, alkoholu, nikotinu, tuku, sladkostí a pečiva. Cílem kúry není snížení hmotnosti, ale očista organismu. Velmi vhodné jsou grapefruity, které obsahují flavonoidy a ty aktivují detoxikační enzymy. Zmíněné látky jsou obsaženy v celém plodu, je lepší jíst grapefruity celé a neomezovat se pouze na šťávu z nich.

Již naši předkové se potýkali s jarní únavou a bojovali proti ní změnou stravování, podáváním bylinných čajů a koření. Velký vliv na překonání jarní únavy mají především antioxidační a protistresově působící vitaminy, mezi které patří např. vitamin C,E a vitaminy skupiny B. Vitamin C neboli kyselina askorbová patří mezi vitaminy rozpustné ve vodě. Posiluje imunitní systém, podporuje obnovu vazivové tkáně, účastní se tvorby kostí, kolagenu a chrupavek. Aktivuje řadu enzymů potřebných pro fungování metabolických procesů v našich buňkách. Spolu s kyselinou listovou a vitaminem B12 stimuluje zrání červených krvinek, pozitivně působí na hladinu cholesterolu v krvi. Doporučená denní dávka vitaminu C je 60-70 mg. Zvýšená spotřeba vitaminu C je v těhotenství, době kojení, fyzické zátěži, nachlazení, stresových podmínkách. Vitamin C se v organismu nehromadí, při vyšším příjmu se vylučuje močí. Největším zdrojem vitaminu C je ovoce (citrusy, kiwi, šípky, černý rybíz, jahody, meruňky, švestky) a zelenina (brokolice, zelená paprika, květák, brambory).

V tomto období si dávejme pozor na přepracování. Žijeme-li v dlouhodobém napětí, ze všeho nejdřív nás zradí psychika, chvějí se nám ruce, lekáme se. V období, kdy jsme oslabení po dlouhé zimě, proto platí více než jindy, že se vyhýbáme stresu a co nejvíce relaxujeme. Nejjednodušší je naučit se říkat ne. Přílišná horlivost se nevyplácí.

Nad stresem vítězí optimističtí a bezstarostní lidé. V jejich krvi je podle vědců mnohem vyšší hladina endorfinů působících podobně jako hormony, které posilují obranyschopnost těla i psychickou kondici. Příznivý vliv má i častý smích. Zlepšuje činnost plic a také zásobením krve kyslíkem. Stále častěji se mluví o fenoménu černého pondělka. O co jde? Začíná už před koncem pracovního týdne, kdy na nás padá únava, jsme neklidní. Avšak místo toho, abychom využili volné dny k odpočinku, snažíme se dohnat zameškané, vrháme se do práce, uklízíme. Pak už stačí jen to, aby přišlo pracovní pondělí plné povinností, a my se můžeme úplně zhroutit. Nejvíc infarktů a mozkových mrtvic lidi postihne v pondělí mezi osmou a desátou. Právě proto nezkoušejte na sklonku zimy a na začátku jara za jeden den nebo víkend vyřešit všechny nahromaděné problémy.