Čaj, jeho účinky a zásady správné přípravy

Původně se čaj používal k léčebným účelům pouze na základě praktických zkušeností. Dnes víme, že jedněmi z hlavních účinných látek jsou purinové base ( kofein, theobromin a theofylin). Dále jsou zde obsaženy třísloviny, kyselina chlorogenová, saponiny, flavonoidní glykosidy a silice.

Otrhávají se koncové lístky čajovníku spolu s dalšími dvěma až třemi listy z rostlin tříletých a starších. Mladší lístky jsou kvalitnější pro vyšší obsah kofeinu, tříslovin a silice. Z jednoho keře se získá cca 250 g čerstvých listů.

Psychostimulační účinky kofeinu nastupují po dávce 50 až 200 mg. Odstraňuje ospalost, únavu a zvyšuje psychickou aktivitu. Centrálně analeptický účinek kofeinu jedán stimulací dechového a vasomotorického centra a zvýšením míšní aktivity. Zbývající dvě purinové base rovněž dráždí vasomotorické a vagové centrum v prodloužené míše.

Relativní farmakologický účinek purinových basí

	KOFEIN	THEOBROMIN	THEOFILIN
CNS stimulace ( kůra i podkoří)	+++	+/-	+
Stimulace kosterních svalů	++	+/-	+
Stimulace srdečního svalu	+	++	+++
Dilatace koronárních cév	+/-	+	++
Relaxace bronchiálních svalů	+	++	+++
Diuretický účinek	+	++	+++
Stimulace žaludeční sekrece	++	+/-	+/-

Ve srovnání s kávou má v čaji kofein účinek mírnější, ale trvalejší. Nálev čaje podporuje vylučování moči, tvorbu žaludečních šťáv a zlepšuje prokrvení věnčitých tepen ( viz. tabulka).

Flavonoidní glykosidy snižují lomivost kapilár, mají protizánětlivý a antisklerotický účinek. Příznivě ovlivňují hladinu cukru a cholesterolu v krvi. V zeleném, nefermentovaném čaji jsou třísloviny tvořeny především katechinem, epikatechinem a gallokatechinem. Černý čaj obsahuje jejich kondenzační a oxidační produkty např. thearubigen, které podmiňují barvu a chuť nápoje. Katechiny mají výrazné antioxidační vlastnosti.

Silice ovlivňují chuť i vůni zeleného i černého čaje. Listy čajovníku obsahují i minerální látky ( převážně draslík a relativně vysoký podíl fluoridů, hliníku a manganu).

Čaj má ovšem také své negativní stránky. U citlivých osob mohou třísloviny a kyselina chlorogenová obsažené v nálevu vyvolat zácpu nebo žaludeční obtíže. Vzhledem k vysokému obsahu kofeinu ( 1,5 až 4, 5 % podle provenience a způsobu zpracování) by neměli pít čaj lidé trpící chorobami ledvin, vysokým krevním tlakem, vážnými oběhovými obtížemi, žaludečními či dvanáctníkovými vředy, nervovými chorobami a opatrnosti je také třeba u těhotných a kojících žen a u dětí.Kofein přechází do mateřského mléka a kojenci jej nedokáží metabolizovat. Nadměrné pití zeleného čaje snižuje v organismu hladinu vitamínu B1. Nadměrná a dlouhodobá konzumace čaje může vyvolat pocity podráždění nebo naopak ospalosti, závratě, bušení srdce, bolesti hlavy a žaludeční obtíže.

Podle způsobu sběru a úpravy listů rozeznáváme základní typy čaje:

Bílý čaj- listové pupeny se otrhávají ještě před rozvinutím, nechají se krátce zavadnout a pak se suší. Po usušení si zachovávají stříbřitě bílý vzhled

Zelený čaj- listy se rychle suší mírným zahříváním na kovových deskách, čímž se inaktivují enzymy a nedochází k podstatným změnám nativních obsahových látek. Tento způsob se preferuje v Číně a Japonsku

Oolong- je znám i pod původním označením Formosa. Jedná se o částečně fermentovaný čaj. Listy se sbírají v době plné zralosti, nejdříve se nechají zavadnout na slunci, pak se vsypou do otočných bambusových válců, kde se natřásají tak dlouho, až se na povrchu rozruší buněčná membrána a začne probíhat fermentace. Listy postupně získají nažloutlou, na okrajích načervenalou barvu. Dosušují se za vyšší teploty. Oolong tvoří vždy celé listy.

Černý čaj- získává se fermentací. Čerstvé listy se po zavadnutí srolují a nechají se v 15- 20 cm vrstvách fermentovat. Činností enzymů získají listy černohnědou barvu a charakteristickou vůni. Po ukončení fermentace se rychle suší v sušárnách. Tímto způsobem se zpracovává čaj hlavně v Indii a na Cejlonu..

Jelikož člověk je tvor od přírody mlsný, brzy začal chuť a vůni čaje různým způsobem vylepšovat. Již ve staré Číně se vůně čaje upravovala, nejčastěji květy jasmínu, růží nebo chryzantém. Čajové lístky se buď s květy smíchaly, nebo se nechaly ležet rozprostřené v tenké vrstvě v jejich bezprostřední blízkosti aby absorbovaly jejich vůni. Čaje dnes bývají ochuceny různým kořením, kousky ořechů, medu nebo čokolády.

Správná příprava čaje

Na chuť čaje má nesporný vliv kvalita vody. Vhodnější je voda měkká, tvrdá voda způsobuje mdlou chuť nálevu a tvorbu nevzhledného povlaku na hladině nápoje způsobeného vysrážením tříslovin. Chlorovanou vodu z centrálního zdroje pitné vody je vhodné nejdříve povařit, aby chlor mohl vyprchat. Výborný je nálev připravený s destilované vody.

Zelený čaj

Zelený čaj nikdy nezaléváme vroucí vodou, ale vodou o teplotě 60- 85 º C. Obecně platí,že čím je čaj kvalitnější, tím by měla být k jeho přípravě použita chladnější voda. Do vyhřáté konvice dáme jednu až dvě lžičky čaje na 250 ml vody a poté,co lístky zvláční je přelijeme vodou zchladlou na požadovanou teplotu a konvici přikryjeme víčkem. U skutečně kvalitních druhů postupujeme obráceně. Nejdříve nalijeme vodu a po jejím zchladnutí nasypeme čajové lístky. Doba louhování je dvě až pět minut. Nápoj by měl mít zelenou až žlutou barvu a neměl by být trpký. Jestliže se lístky nerozvinuly byla voda příliš studená, příliš horká voda naopak způsobuje trpkou chuť nálevu, okrovou barvu nebo zakalení.

Černý čaj

Do vyhřáté konvice nasypeme jednu nebo dvě lžičky čajových lístků ( obvykle 1 lžička na 250 ml vody) a konvici uzavřeme, aby lístky zvláčněly. Pak je přelijeme vroucí vodou a konvici opět přiklopíme víčkem. Čaj louhujeme dvě až šest minut a těsně před ukončením louhování jej zamícháme. Pak můžeme servírovat.

Nádobí používané na přípravu čaje má být nejen praktické a kvalitní, tedy nepoškozené, nejlépe ze skla, nerezu nebo bílého porcelánu s kvalitní glazurou,ale také hezké, neboť pití čaje by nám mělo přinášet klid, pohodu a estetický zážitek.