Když batole nechce jíst

Máte doma neposedné dítko, které začíná urputně odsouvat talíře s jídlem, zuřivě kroutí hlavičkou nebo hlasitě protestuje při vaší sebemenší snaze dostat do něj pár lžiček? Neklesejte na mysli, tímto „stadiem“ projde většina dětí, přibližně v roce a půl vrcholí boj za samostatnost, který je často u dítěte provázen pocity bezmoci, vzteku a zlosti, protože to, co by ještě chtělo, nemůže nebo ještě nedokáže.

Váhový přírůstek

V roce a půl se zpomaluje růst a přibývání na váze oproti kojeneckému období. Během prvního roku dítě ztrojnásobilo svou váhu, přibralo v průměru 6 až 10 kg. Po jednom roce se váhové příbytky pohybují okolo 2 kg ročně. Batole by mělo přibývat alespoň 150 g za měsíc, pokud je jeho váhový přírůstek menší, je lépe to konzultovat s lékařem.

První rok života a pak puberta jsou nejintenzivnějšími růstovými obdobími, mezi tím zhruba do dvanácti let roste dítě ve „skocích“. Dětem se doporučuje denní příjem ve věku mezi 1. a 3. rokem zhruba 102 kcal/kg, mezi 4. a 6. rokem 90 kcal/kg a mezi 7. a 10. rokem 70 kcal/kg. Od druhého roku věku mívají dívky menší energetickou potřebu než hoši (nižší bazální metabolismus žen). Individuální potřeba energie závisí hlavně na fyzické aktivitě, tělesné hmotnosti, povrchu těla, složení tělesných tkání, prostředí a věku.

Oběd s batoletem

Rodiče dělají psí kusy, aby do své malé ratolesti naládovali co nejvíce. Maminky se nemusí obviňovat, že něco zanedbaly, pokud jejich potomek začne najednou jíst méně než dříve. V tomto věku je běžné, že u mnoha dětí v souvislosti se zpomalením růstu klesá množství snědené stravy. Děti se učí jíst samy, což je rovněž provázeno problémy. Jí pomalu a jídla je více na zemi než na talíři. Stolování by mělo probíhat v příjemné atmosféře, hádky by se měly odložit na jindy, není dobré sledovat při jídle televizi. Leckdy je takový oběd velmi náročný a nelze se divit, že maminka zvýší hlas. Pokud se tak však děje často, potomek si pak spojuje jídlo s napjatou atmosférou a chce co nejdříve nepříjemnost ukončit.

Malý stolovník

Dítě by nemělo být v souvislosti s jídlem nikdy chváleno ani káráno, aby si neuvědomilo jeho důležitost. Mělo by tak nástroj k vydírání rodičů. Batoleti nevyhrožujte, nic mu neslibujte, když „to sní“, a do jídla ho nenuťte, a to hlavně v rozmezí druhého a třetího roku, kdy děti napodobují dospělé. Se sladkými odměnami se dá jen těžko přestat a ty by se pak mohly stát povinností při každém splnění úkolu dítěte. Malý stolovník by se měl na jídlo soustředit, a proto na stůl nepatří žádné hračky. Výborné je společné stolování s kamarádem či sourozencem, kterému vždy chutná. Druhorozené děti obvykle nedělají s jídlem takové ciráty jako jejich starší sourozenci. Při rodinném obědě by měl mít malý človíček možnost stolovat s ostatními. Může mít přisunutou židličku se stolečkem k jídelnímu stolu.

Dospělý by měl respektovat, pokud už dítko nechce jíst a odvrací hlavičku nebo jídlo plive. Nikdy nenuťte dítě odmítající jídlo vysedávat u stolu, tím docílíte jedině toho, že se mu jídlo ještě více zoškliví. Po dvaceti minutách je nutné vychladlý pokrm přihřát. Po tři čtvrtě hodině už je dobré uklidit ze stolu. Pokud se nedaří přimět dítě k jídlu, talíř odneste a řekněte dítěti, že nic nedostane.

Důležitější než množství je pestrá a přirozená strava se správným poměrem základních živin, kombinace potravin syrových či vařených rostlinného a živočišného původu. Někdy má vliv na nechutenství jednostranný jídelníček, kdy se může časem zprotivit i oblíbené jídlo podávané příliš často.

Nechutenství a léto

V létě se děti u jídelního stolu loudají ještě více. Odborníci tvrdí, že letní vedra nemají ani tak vliv na ztrátu chuti k jídlu, ale spíše ovlivní její změnu. O prázdninách má organismus dítěte jiné nutriční potřeby než po zbytek roku. Když dítě odmítá klasický oběd, nejde u něho o opravdové nechutenství, ale je to spíš signál pro maminku, že by se měla zamyslet nad změnou jídelníčku. Musíme si propočítat množství tekutin, které dítě během dne dostává – potřebuje až dva litry. Organismus je získává nejen pitím, ale i konzumací stravy s vyšším obsahem vody, jako je ovoce ( i ve formě šťáv a kašiček), zelenina, mléčné výrobky.

Dávejte dítěti spíš menší porce než obvykle, ale častěji. Velkou roli hraje i teplota potravy. Maminka musí brát při přípravě oběda v úvahu i venkovní teplotu, aby pak neměl organismus problémy s ochlazováním. V létě tak můžeme polévku nahradit zeleninovým salátem s rajčaty, paprikou, okurkou, mrkví, do kterého se přidá trochu vařených studených těstovin nebo rýže. Můžeme ho obohatit kousky sýra nebo tuňákem.

Jako hlavní chod se hodí v létě k obědu libové maso, které je chutné i jen vlažné nebo studené. K letnímu jídelníčku patří i ovoce, nejlépe nakrájené na kousky, dítě ho tak může jíst rukama a uspokojí tak touhu dělat vše samo. Jídlo dávejte dítěti ve vhodné konzistenci, dokonce je možné se na určité období vrátit k mixované stravě a ke kaším.

Pokud je nechutenství příliš zjevné, u dětského lékaře zkontrolujte výšku a váhu batolete, jak přibralo za posledního půl roku. Lékař doporučí překontrolovat krevní obraz, zásoby železa v krvi, sedimentaci a také nechá udělat rozbor moči.