Antikoncepce na míru

Ročně otěhotní 185 milionů žen. Z nich nejméně 75 milionů potomka neplánovalo, 45 milionů všech těhotenství končí potratem a 20 milionů z těchto potratů se děje pro ženu nebezpečným způsobem. V souvislosti s potratem ročně ve světě umírá 580 tisíc žen.

Počátky antikoncepce

Nechtěné početí se lidé snažili omezit již nejméně od starověku. Metody byly vskutku ojedinělé... V Egyptě kolem roku 1850 před naším letopočtem si ženy zaváděly do pochvy před souloží pastu z krokodýlího trusu. Mezi další možnosti patřily například volská žluč, sloní trus či stromová kůra. V řadě těchto substancí mohou být obsaženy látky, které usmrcují spermie.

Historie moderní antikoncepce se datuje od roku 1921. Tehdy rakouský lékař dr. Haberlandt zjistil, že výtažky ze zvířecích vaječníků dokážou zablokovat uvolnění ženských zárodečných buněk. Je to naprosto logické, jelikož vaječníky obsahují hormony estrogen a progesteron. Stejně je tomu tak i u současných antikoncepčních pilulek. Tehdy však nebylo tak snadné antikoncepci aplikovat jako dnes. Výtažky z vaječníků se totiž musely podávat injekčně a byly dost drahé. Na výrobu jedné dávky pro jednu uživatelku na jeden měsíc bylo zapotřebí vaječníků z 80 tisíc prasnic. Převratem byla proto roku 1951 umělá syntéza ženského hormonu progesteronu, o což se zasloužil americký chemik Russel Marker, který ke svému pokusu využil výtažku z jisté mexické rostliny.

Metody hormonální antikoncepce

Hormonální antikoncepce, která ženám slouží již více než čtyřicet let, není synonymem jen pro klasickou pilulku. Pod tento pojem se schovají ještě jiné účinné metody. A ve stadiu klinických výzkumů najdeme i stále očekávané tzv. pilulky pro muže.

I dnes se však setkáváme s nedůvěrou v souvislosti s antikoncepčními pilulkami. Jedná se o strach z možného poškození zdraví, někdo se odvolává na hledisko morální či náboženské. V každodenním polykání tablet mohou někteří vidět něco nepřirozeného. Je třeba si ale uvědomit, že ženy v dávných dobách dospívaly relativně později. Bylo to díky nedostatku potravin, jelikož počátek menstruace souvisí s energetickým příjmem. Krátce nato otěhotněly. Kojily do tří let, protože jiné mléko nebylo, a po odstavení potomka zanedlouho opět otěhotněly. Menstruace byla tehdy pro tamější ženu jevem ojedinělým.

Současná žena začíná menstruovat kolem 13. roku, první dítě porodí průměrně v 25 a jen výjimečně kojí déle než šest měsíců. Zhruba 400krát za živit vznikne v jejím vaječníku folikul, následně praskne, přetvoří se ve žluté tělísko a nakonec zanikne. Dojde k odumření a opětovnému nárůstu děložní sliznice. Dá se s jistotou říci, že k něčemu podobnému nejsou ženské pohlavní orgány uzpůsobeny a už vůbec jim to nedělá dobře.

Pokud si tedy žena nehodlá pořídit početnou rodinu, měla by sáhnout po hormonální antikoncepci. Ta totiž vytváří v organismu stav, který se podobá těhotenství z hlediska funkčnosti pohlavních orgánů. Současné antikoncepční tablety chrání ženu před výskytem zhoubných nádorů. Jestliže berete aspoň rok hormonální antikoncepci, je riziko výskytu rakoviny sníženo o polovinu. Některé druhy pilulek pomáhají zlepšit stav pokožky, při pravidelném užívání se také snižuje riziko zánětu genitálií.

Mezi nejrozšířenější formy hormonální antikoncepce patří pilulky, kdy kombinace estrogenu a gestagenů zabraňuje ovulaci (tvorbě vajíček). Užívají se 21 dnů, v průběhu sedmidenní přestávky dojde k pravidelnému krvácení. Některé přípravky obsahují 28 tablet, ovšem sedm posledních tablet je bez hormonů. Mezi u nás hojně užívané pilulky patří Yadine, Jeanine, Logest, Pramino či Mercilon. Jejich „nevýhodou“ je každodenní užívání, zapomeneme-li užít pilulku, ochrana před početím je porušena.

Minipilulky vyhovují ženám, kterým nevyhovují estrogeny. Obsahují pouze jeden hormon – gestagen. Nezabraňuje ovulaci, ale snižuje prostupnost děložního hlenu pro spermie a zároveň zabraňuje případnému uchycení vajíčka v děloze. Na doporučení lékaře ji lze používat i v době kojení. Je nutné dodržovat přesnou dobu jejich užívání.

Mezi dlouhodobé metody antikoncepce patří „tělísko s hormony“ (může být v děloze až pět let). Jednoduché tělísko s mědí mění složení nitroděložního prostředí a zároveň mechanicky zabraňuje oplodnění.

Oblíbená náplast

Mezi mladými ženami je stále oblíbenější „náplast“. Proti pilulkám je velký rozdíl ve frekvenci podávání. K zapomenutí výměny náplasti dochází méně často než u pilulky. Uvádí se, že až jedna čtvrtina žen, které užívají klasické pilulky, na svou „tabletku“ někdy zapomene. Náplast se lepí jednou týdně, musíte si pamatovat den, kdy jste náplast nalepily, a každý týden ji vyměnit. Po třech týdnech je třeba antikoncepci vysadit, počkat na menstruaci a s prvním dnem menstruačního cyklu si nalepit další náplast. Antikoncepční účinek přetrvává ještě 48 hodin po termínu, kdy by se náplast mohla odlepit, není se tedy třeba bát, pokud žena zapomene náplast vyměnit.

Náplast obsahuje dva druhy hormonů – estrogen a gestagen, které se přes kůži uvolňují přímo do krevního oběhu. Trávicí trakt a játra jsou při používání náplasti zatěžovány mnohem méně, než když polykáme klasické tablety. Proto je náplast vhodná i pro ženy, které trpí průjmy a zvracením. Nežádoucí účinky jsou stejné jako při užívání jakékoliv kombinované hormonální antikoncepce. Náplast výborně přilne na kůži, nedráždí pokožku a neodlepí se ani při zátěži (saunování, plavání). Hladkou náplast béžové barvy si můžete nalepit na podbřišek, zadeček, na vnější stranu ramene, případně i na horní část trupu kromě prsou. Místo by se mělo střídat. Pokud náplast odpadne, musíte použít novou.

Za balení na celý měsíc se třemi náplastmi zaplatíte kolem 560 korun.

Kojení jako antikoncepce

Podle převládajících názorů je žena v době kojení před otěhotněním chráněna. Samozřejmě, že toto tvrzení není zcela pravdivé. Všeobecně se ví, že kojící žena je chráněna přirozenou cestou po dobu svého kojení, pokud však nedostane menstruaci. Jestliže žena po porodu má problémy s kojením, může se první menstruace dostavit do čtyř až šesti týdnů.

Zablokování vajíčka závisí na délce dráždění prsní bradavky sáním novorozence. Při tom se uvolňuje prolaktin, což je hormon, který ovlivňuje tvorbu mléka a současně blokuje ovulaci ve vaječníku. Záleží tedy na délce jednotlivých kojení a na tom, jak často matka přikládá dítě k prsu. Při částečném kojení je antikoncepční efekt velice malý. Jestliže se při kojení přesto objeví menstruace, je třeba začít s užíváním antikoncepce. Kojící žena nesmí užívat klasické antikoncepční preparáty. Měli bychom upřednostnit čistě gestagenní tablety, které obsahují pouze hormon žlutého tělíska. Jednou z variant pro kojící ženu je nitroděložní tělísko. Jeho zavedení se doporučuje takřka hned po porodu. Nemá vliv na produkci mateřského mléka. Po šestinedělí se také mohou zavést hormonální podkožní tyčinky