Obávaný pan Alzheimer

Možná patříte i vy mezi ty, kterým spočívá na bedrech nelehký úkol pečovat o nemocného s Alzheimerovou chorobou. Pokud někdo z rodiny onemocní, nemoc převrátí naruby nejen život samotného pacienta, ale drsně zasáhne i jeho nejbližší. Nejsmutnější je, když vás váš nejbližší přestává poznávat, najednou vedle sebe nemáte autoritativního otce, ale velké dítě, které potřebuje zavázat tkaničky, správně se obléci a ptá se, kdo jste.

Kdy nemoc přichází

Alzheimerova nemoc postihuje zejména starší lidi. Je formou demence – mentálního postižení, které zasahuje činnost mozku a způsobuje problémy s myšlením a pamětí. Po mnoho let byli lékaři přesvědčeni, že demence je normálním důsledkem stáří. V roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer vysledoval specifické změny ve struktuře mozku, které jsou typické pro nemoc, která teď nese jeho jméno. Přesto si i dnes nejeden praktický lékař plete její příznaky se sklerózou nebo obyčejnou stařeckou roztržitostí. Nehledě na to, že pořád nevíme, jak vlastně vzniká.

Tato nemoc postihuje asi tři procenta lidí starších 65 let. Riziko, že se nemoc objeví, se zvyšuje s věkem a je možné, že Alzheimerova nemoc postihuje přes padesát procent lidí starších 85 let. První příznaky onemocnění se mohou objevit poměrně brzy, mezi 40 a 50 lety, obvykle ale až po šedesátce. Jednou z hlavních zákeřností onemocnění je jeho nenápadný nástup na scénu. Bohužel v době, kdy se projeví první příznaky nemoci, jsou už mozkové buňky napadeny. Onemocnění tedy začíná podstatně dříve, než na sebe poprvé upozorní.

Rizikové faktory

Kromě vyššího věku jsou rizikovými faktory dědičné dispozice. Lidé, kteří mají blízké příbuzné s touto chorobou, mají větší šanci onemocnět než jejich vrstevníci z rodin, kde se Alzheimer nevyskytuje. Blízcí příbuzní pacienta trpícího touto nemocí mají padesátiprocentní pravděpodobnost, že budou nemocí postiženi také, pokud se dožijí věku přes osmdesát let. Je pravděpodobné, že se na výskytu nemoci významnou měrou podílejí i faktory související se životním prostředím. To, že jsme vystaveni působení různých kovů, jakými jsou zinek nebo hliník, zřejmě také nějak negativně působí. Jiné výzkumy ukazují, že rizikový faktor souvisí se závažností poranění hlavy. Lidé, jejichž poranění hlavy bylo v minulosti hodně vážné, mají až čtyřnásobně vyšší pravděpodobnost, že se u nich nemoc rozvine.

Příčiny nemoci

Pro Alzheimerovu nemoc je typické, že se v mozku ukládá bílkovina zvaná beta-amyloid. Protein amyloid není ve své normální formě škodlivý, ale při Alzheimerově nemoci vytváří v mozku ložiska, která se nazývají alzheimerovské plaky. V ložiscích a jejich okolí dochází k zániku nervových buněk. V nervových buňkách také dochází k degeneraci proteinu tau a tvorbě uzlíčků. I tento proces je příčinou buněčné smrti a zániku dalších nervových buněk. Nejvíc při tom odumírají buňky acetylcholi-nergního systému, tolik důležitého pro paměť, a další poznávací funkce. Alzheimerova choroba postihuje celý mozek. Postupně dochází díky odumírání mozkových buněk ke ztenčení mozkové kůry a také ke zhoršení jejího zásobování krví. Málo krve znamená málo kyslíku a výživy, takže mozek dále strádá.

Příznaky nemoci

První příznaky nemoci jsou nenápadné: potíže s pamětí a učením něčeho nového má přece občas každý a s přibývajícími lety se to zhoršuje přirozeně. Pak se ale dostaví problémy s dosud běžnými činnostmi doma a v práci. Člověk potřebuje na vše mnohem víc času. Zapomínání, obtížné vyjadřování, hledání těch správných slov, ztráta orientace v čase a prostoru vede k úzkosti, stresu a depresi. Jak nemoc postupuje, ztráta paměti se zhoršuje stále více a pacient bývá hodně zmatený. Může mít problémy s rozpoznáváním členů blízké rodiny a přátel, může se stát popudlivým a podezřívavým, někdy dokonce až agresivním. Přátelé ho „nepoznávají“. Chová se náhle jinak. Domnívají se, že jde o projevy stáří, a snaží se nevhodné chování omlouvat a skrývat před ostatními.

Deprese, ztráta chuti k jídlu a úbytek váhy jsou v tomto stádiu vývoje nemoci dalšími běžnými příznaky společně s těžkou nespavostí. Pacienti rovněž trpí ztrátou úsudku, tudíž nejsou schopni rozhodování se o důležitých věcech. Kromě všech mentálních problémů spjatých s touto nemocí se začnou projevovat i fyziologické potíže. Pacienti mívají problémy s koordinací, s polykáním a s udržením moči a stolice. Často se u nich projevuje tendence se toulat, což může být v jejich případě nebezpečné vzhledem ke ztrátě paměti a úsudku.

Péče o nemocného

I když se Alzheimerova choroba nedá vyléčit, je možné její průběh zpomalit, nebo dokonce i na určitou dobu zastavit a zlepšit. Časem se pacient s Alzheimerovou nemocí stává plně závislým na jiných lidech a vyžaduje soustavnou péči. To je stadium, které je vyčerpávající pro rodinu, která rovněž potřebuje pomoc a podporu. Nesnažte se všechno zvládnout sami. Zapojte do pomoci rodinné příslušníky nebo profesionální pečovatele, abyste měli alespoň určitou část dne nebo týdne pro regeneraci svých duševních a fyzických sil. Nepřerušujte kontakt s přáteli, nevzdávejte se svých koníčků a naučte se relaxovat. Zjistěte si, jaké jsou možnosti krátkodobých pobytů pro pacienty s „Alzheimerem“ ve vašem okolí. Nikdy nevíte, kdy budete potřebovat odpočinek. To, že se staráte o někoho blízkého, není důvodem k přehlížení vlastních potřeb a pocitů.

Česká alzheimerovská společnost usiluje o to, aby se podmínky pro domácí péči u nás zlepšovaly. Jednou z iniciativ této společnosti bylo zřízení kontaktní a informační kanceláře při Gerontologickém centru v Praze 8.