Když nás bolí klouby

Velmi častým důvodem k návštěvě lékařské ordinace bývají právě bolesti kloubů. Ztuhlé klouby na rukou a na nohou se nemusí týkat jen starších osob. Některá onemocnění, jako například : artróza, revmatická artritida nebo dna nás mohou zastihnout i okolo třiceti let. Velmi záleží na genetickém potenciálu, který jsme zdědili a samozřejmě na tom, jak zacházíme se svým tělem.

Jaká jsou nejčastější revmatická onemocnění?

K nejčastějším revmatickým onemocněním patří artróza, která postihuje různé klouby s různou intenzitou. Bolesti mohou mít mírný, plíživý charakter, ale při těžších potížích může dojít až k reverzibilním změnám na kloubech. Ve větší míře je artróza způsobena důsledkem stárnutí a degenerace kloubu. Pokud zatěžujeme klouby ještě nadváhou, nepřiměřenou životosprávou nebo neadekvátní zátěží, koledujeme si navíc o různé záněty v kloubu a náš zdravotní stav se může výrazně zkomplikovat.

Pokud zlobí malé klouby...

Závažným revmatickým onemocněním je revmatoidní artritida, která postihuje malé klouby na rukou, zápěstích a na nohou. Nemocný pociťuje nepříjemnou bolest a ztuhnutí v kloubech zvláště po probuzení nebo po delším klidu. Může být také ztížená jemná motorika a drobné úkony rukou. V kloubu dochází k zánětu a ten postihuje kloubní výstelku. Dochází k zbytnění tkáně na chrupavce. V případě neléčení zánětu může dojít až k deformaci kloubu a poruše jeho funkce.Lidé s touto diagnózou by se měli vyvarovat chladu a mít přiměřený pohyb. Tímto onemocněním trpí ve větší míře ženy.

Zánětlivé onemocnění na páteři

Po ruském neurologovi Bechtěrevovi se jmenuje onemocnění, které postihuje páteř. Toto onemocnění začíná v oblasti kosti pánevní, dále v kloubu mezi pánevní a křížovou kostí a vede ke ztuhlosti páteře a velkých kloubů (bambusová páteř). Dochází k tvoření kostních výrůstků a jejich spojením se znehybní určitý úsek páteře. Největší bolest je po ránu a v klidu. Nemocní pociťují velkou bolest a celkovou pohybovou „těžkopádnost“. Onemocnění může být doprovázeno hubnutím a častou únavou. U tohoto onemocnění je nutný pravidelný léčebný tělocvik a vodoléčebné procedury jako jsou : podvodní masáže, cvičení ve vodě, plavání.

Dna

Toto onemocnění velmi bolestivě postihuje klouby a vzniká poruchou látkové výměny a zvýšeným hromaděním kyseliny močové. Krystaly kyseliny močové se ukládají v chrupavce a v ledvinách a způsobují pak akutní bolest. Příčina tohoto onemocnění není zcela jasná, ale významnou roli hraje dědičnost nebo špatná funkce ledvin. Nemocní s touto diagnózou mohou trpět ještě navíc nadváhou, diabetem, vysokým krevním tlakem nebo poruchou cév. diagnóza se stanovuje po důkladném fyzikálním vyšetření, které zahrnuje krevní testy, rentgenové vyšetření a rozbor kloubního výpotku.

Deformace kloubů

Při onemocnění dnou může pacient projít všechny čtyři stadia. Nejprve má pacient při vyšetření zvýšené množství kyseliny močové. V průběhu několika let může dojít ke kloubním potížím a následně může dojít až k bolestivým záchvatům. Pokud nemocný trpí záchvaty opakovaně, začíná v organizmu přibývat soli kyseliny močové. V posledním stadiu dochází k trvalému poškození kloubů a k omezení jejich hybnosti.

Jak dochází k záchvatům při dně?

Záchvatové stavy začínají zpravidla prudce a náhle v ranních hodinách. Postižený může cítit ranní nevolnost a podrážděnost, či výraznou pachuť v ústech. Pak ucítí výraznou bolest jednoho nebo více postižených kloubů. Obvykle to bývá kloub mezi prvním článkem a nártní kosti palce jedné nohy. Kromě palce mohou být dnou zasaženy i klouby ruky, kotníků nebo kolenou. Nemoc bývá doprovázena průjmovými potížemi, pálením žáhy, bolesti svalů, celkovou schváceností nebo ekzémy.Nehty pacientů bývají roztřepené a bílé.

Jaká je léčba při onemocnění dnou?

V průběhu záchvatu je vhodné na postižený kloub dát studený obklad a na utlumení bolesti přípravek s protizánětlivými účinky ( ibalgin, ibuprofen). Základem úspěšnosti léčby je včasná návštěva lékaře. Ten musí nejprve vyšetřit stupeň poškození kloubů předepíše vhodnou medikamentózní léčbu, která podporuje snížení koncentrace kyseliny močové. Rehabilitace je nedílnou součástí léčení, protože udržuje funkční rozsah pohybu. Také rozumný přísun živin významně ovlivňuje celkový zdravotní stav pacientů.

Jaká je dieta při dně?

Především je bezpodmínečně nutné omezit potraviny s vysokým obsahem purinů. Z jídelníčku se doporučuje vynechat maso, především vnitřnosti a luštěniny. Nemocní by si měli udržovat stálou tělesnou hmotnost a jíst střídmě a pestře. Je nutné omezit alkohol a nadměrné pití kávy. Pitný režim bychom měli obohatit o zeleninové a ovocné šťávy a bylinné čaje. Vypití dvou až tří litrů tekutin by mělo být samozřejmostí. Veškeré užívání léků bychom měli prokonzultovat s naším ošetřujícím lékařem. Odborníci varují před nadměrným užíváním analgetik! Může dojít k druhotným potížím a onemocněním!

Osteoporóza

Zdravý člověk ztrácí zhruba od 35 let 0,5 – 1 % kostní hmoty. V případě, že je ztráta kostní hmoty větší, hovoříme o řídnutí kosti neboli osteoporóze. Jedná se o onemocnění látkové výměny kostí a je charakteristické úbytkem kostní hmoty. Toto onemocnění se vyskytuje často u žen v období přechodu. Jako důsledek osteoporózy vznikají často spontánní zlomeniny, ke kterým může dojít i bez předchozího úrazu ( např. při kýchnutí, kašli, při zvedání těžšího břemene) nebo dochází ke vzniku tzv. poúrazových zlomenin ( jako důsledek pádu). Nejčastější jsou zlomeniny jsou na páteři, krčku stehenní kosti a kloubech ruky.

Jaká je prevence vzniku osteoporózy?

Na vznik osteoporózy má vliv genetické zatížení a životní styl. Nezbytná součástí prevence osteoporózy je konzumace zdravých živin bohatých na vápník, fluor a vitamín D. V období těhotenství, kojení , dospívání a přechodu je nutné přísun vápníku zvýšit zhruba na 1500 mg na den. Nesmíme zapomínat, že uzeniny a sladkosti vápník z těla odebírají! Také chronické používání projímadel vstřebávání vápníku v těle zhoršuje. Lidé s osteoporózou by měli vypít maximálně dva šálky kávy za den, protože kofein negativně narušuje látkovou výměnu kostí.

Jaké jsou faktory pro vznik osteoporózy?

Jeden z rozhodujících faktorů pro vznik osteoporózy je nedostatek pohybu, protože pohyb zatěžuje kost a napomáhá tak tvorbě kostní hmoty. Pokud lidé v mládí sportovali, mají kostní hmoty daleko více než nesportující a osteoporóza jim hrozí v daleko menší míře. Po úraze, kdy dojde k znehybnění končetiny dochází k odvápnění kosti a ztrácí se kostní hmota. Je proto důležité cvičit a posilovat končetiny zdravé, aby se postižený kloub lépe a dříve mobilizoval.