Myšlení a naše nálady

Když prožíváme šťastné období, jsme veselí, radostní a vše se nám jeví příjemné a jsme spokojeni. Opakem radosti je smutek, kdy reagujeme na nějakou nepříznivou událost, která nám přináší zklamání, ztrátu, smutek nebo konec naděje. Naše nálada se odráží od toho, co právě děláme a prožíváme a je spojena s hodnocením sebe samého a dané situace. Bylo zjištěno, že lidé, kteří jsou příliš sebekritičtí a nastartováni na výkon, nesou neúspěch velmi těžce a mají větší sklon k depresím.

Deprese a její příznaky

Někteří lidé mluví o tom, že mají „depku“. Co to vlastně znamená? Takový stav zachycuje, že právě nejsme spokojeni se svým životem a jsme rozladěni, smutní nebo trudomyslní. Pokud však takový stav trvá déle, je intenzivní a narušuje naše běžné každodenní fungování, jedná se o depresi. Deprese je onemocnění celého organismu, které nepostihuje pouze naši náladu, ale i tělo, myšlení a chování. Mezi typické příznaky deprese patří pocity smutku, ztráta elánu až letargie, špatná koncentrace a především velmi snížená sebedůvěra. Člověk postižený depresí potřebuje vynaložit velké úsilí, aby zvládl běžné činnosti.

Časté předsudky o depresi

postižený se musí vzchopit, zatnout zuby – člověk trpící depresemi se o to opakovaně pokouší, ale bez většího výsledku. Takovéto naléhání vyvolává pouze další pocity silné viny a usvědčuje postiženého o své neschopnosti.

deprese znamená, že jsme slabí nebo mentálně zaostalí – to je velký omyl. Deprese nevede k poklesu rozumových schopností. Jedná se o onemocnění jako každé jiné a po léčbě se příznaky zmírní nebo vymizí.

hledá se viník – rodina někdy hledá vinu v sobě. Depresi nemůže nikdo zavinit, je pouze spouštěním něčeho, čím se zranitelný člověk předem skrytě trápí a jako jiné onemocnění velmi citlivě reaguje na stres.

Genetické faktory

Bylo prokázáno, že některé typy deprese se objevují v určitých rodinách, což znamená, že určitá citová zranitelnost je dědičná. Samozřejmě zde hrají vliv i další faktory jako životní styl, stresující zážitky apod. Depresivní onemocnění se také může objevovat v některých rodinách, v následujících generacích. Je však důležité zdůraznit, že se dědí pouze určitá vloha k nemoci, a nikoliv nemoc sama.

Jak podpořit nemocného s depresí

  • Podpořte nemocného, aby vyhledal odbornou pomoc – Čím dříve bude léčba zahájena, tím bude doba léčení kratší. Je vhodné nemocného k lékaři doprovodit a kontrolovat průběh léčby.
  • Buďte stálou oporou – Nemocný potřebuje povzbuzení a pocit důvěry, někdy trvá delší dobu než své pocity „pojmenuje“ a pozná příčinu svých potíží.
  • Nikdy nepodceňujte poznámky o sebevraždě – Pokud se takové výhružky objeví, nenechávejte nemocného samotného.
  • Onemocnění nezlehčujte a nemocného nekritizujte – V každém případě se vyhněte kritizování, napomínaní a extrémnímu naléhání, aby se nemocný více snažil atd. Snažte se o porozumění a buďte shovívaví.
  • Zkuste opatrně navrhnout různé aktivity – Depresivní lidé potřebují společnost a doprovod, ale zpočátku je potřeba zvolit činnosti, které je příliš neunaví. Vždy pečlivě zvažte, co je v silách nemocného, nikdy jej do ničeho nenuťte.

Nestyďte se vyhledat pomoc

Snad každý člověk má nějakou blízkou osobu, která to s ním myslí dobře (sourozence, kamaráda ..). V žádném případě bychom neměli zůstávat se svými pocity osamocení a izolovaní. Hledejte a kontaktujte někoho, komu byste se mohli svěřit. Nejvíce vám mohou pomoci lidé, kteří jsou klidní a chápaví a nebudou vám násilně vnucovat své postoje a názory. Může sice trvat déle než porozumí všemu, co se ve vás děje, ale mohou vám poskytnout podporu a pomoc při vyhledání odborníka. Za depresi se nemusíte stydět a neschovávejte se za svůj strach, nejistotu a rozpaky. Vaše potíže by se ještě více prohloubily.

Odhoďte předsudky

Odborníkem na duševní zdraví a deprese je psychiatr. Lidé mají stále pocit, že k psychiatrům chodí pouze blázni a stydí se jim svěřit a důvěřovat. Věřte, že dobrý psychiatr najde vše, co v dané chvíli potřebujete. Bude vám naslouchat a snažit se vám porozumět. Postupně během rozhovorů a terapie v období krize, najde pacient ke svému terapeutovi zpravidla důvěrný vztah a věří mu. Získá tak pocit bezpečí a důvěry, kterou právě v tuto chvíli potřebuje.